misssicccka komentáře u knih
Dobry napad, hlavne 6:30 ;), ale nenaplnene ocekavani.
Nebyl to tresk a ani vzajemna chemie. Je to podle mne moc prekombinovane, nerealne.
Byl to zapas. Zapas s formou. Forma vs. Ja 10:0 ;)
Zpocatku to bylo fajn, zacetla jsem se a asi byla chyba, ze to casove neslo na jeden zatah a pak uz to neslo. Bylo utrtenim to docist. Oddany sluha pysny na svou dustojnost, kterou ovsem nemel, stejne jako poztracel i duvtip a krhticke mysleni. Tento styl psani mi nesedi, neznam film a budu rada, pokud bude lepsi nez kniha.
Pokora a ucta a obdiv.
Vic neni treba rikat.
Hruzna cast nasich dejin.
Super knizka pro deti.
A ma to i vychovny presah - ponocovang bordel, cuceni do tabletu.
Je to napinave a ilustrace jsou luxusní
Je to krasa a hruza zaroven. U teto knihy nelze hodnotit jinak nez plnym poctem. Od vysvetleni samotneho nazvu knihy pres liceni detství, pobytu v ghetu, taborech az po liceni vztahu s vlastnimi detmi, je to neuveritelna citova naloz. I presto, ze autorka do citlivych mist vlastne jen tuka, mate jasno. Nekdy neni potreba licit vse prilis naturalisticky.
Pravdou ovsem je, ze pokud prectete prvni
Osvetimskou knihovnici, pak budete asi zatizeni jejim preciznim dejem a zde vas to bude rusit (jak to, ze si toto nepamatuje, dyt to preci bylo takto ;))
Jako bonus se dozvite, jak to skutecne bylo s Fredym Hirschem.
Vzdavam hold Vam, Edito Polachova (Dito Krausova), jste neuveritelne silna bytost.
Neuveritelne nadherne.
Pouhych 120 stran, ale strci to do kapsy kroniky a bichle. Je to krasa plna jeste krasnejsich myslenek a ciste detske odvahy.
Konecne opet velke dilo. Kazdy zahranicni autor, ktery se ponori do vlnobiti more nasich dejin ma muj neskonaly obdiv.
Je to zase jiny pohled na osudove osmicky nasi historie. To ocenuji.
Jen mi prijde, ze je tam trochu vysmech ceske naivite, ale tak kruty osud si nasi rodice nezaslouzili. Je tam i dost nametu ke studiu hudby a dejin.
Kdybych si neprecetla doslov autorky, tak bych dala jen 4* a rikala bych si: "skoda te posledni kapitoly"
Ale ten doslov jsem cetla (dost pozorne) a uz chapu, proc tam byla.
A chtela bych vam rict, ze teda mam nad cim premyslet, co zlepsovat a na cem makat ;)
Jedine, co me rusilo, byla jakasi (treba to tak ale citim jen ja) podobnost s Cernobilym svetem.
Myslím, že můžeme být pyšní, máme autorku, na jejíž tvorbu se budeme stále těšit. Pevně v to věřím a doufám.
Jsem moc rada, ze diky ctenarske vyzve a knize zacinajici otazkou jsem se k teto knize dostala. Doporucuji vsak po vzoru literarniho lekarnika davkovat si tento lek v klidu a to nejlepe za uplneho klidu, tak 20-50 stranek naproste relaxace, nechat pusobit a opakovane zvolna aplikovat. Mne se podarilo dat si zpocatku vetsi davku, nez jsem potrebovala a minulo se vse ucinkem, az budu cist podruhe, budu moudrejsi. Recepty a knizni leky jsou jiz jen skvely bonus k uzasne medicine. Doporucuji.
Komu jinemu uz davat pet hvezdicek nez autorovi, ktery me jeste nikdy nezklamal a pokazde se bavim od zacatku do konce? Bavi me vsichni ctyri z oddeleni Q, ja se na ne vzdy tesim jak na kamarady ;)
Myslím, že komentář ke knize na toto téma by měl být napsán s odstupem, myšlenky by měly ve čtenáři uzrát...jenže a ale (a v životě bývá vždy nějaké ale) kdybych jeho napsání odložila, mohlo by se stát, že by zapadl do šuplíku "na neurčito" a to nechci, kniha si komentář zaslouží...díky za další skvělou knihu, která naráží na tolik citlivé téma, je napsaná tak, že budu Lily a Gretu (Gerdu) nosit chvíli v srdci a duši...myslím na to, jak strašně těžké musí být se s takovou peckou poprat. To, jak těžké musí být žít v sevření jako v kleštích v "cizím těle" si asi nedokážeme nikdo představit. To, jak těžké musí být pro rodinné příslušníky (ne nutně partnery) stát se opravdovou oporou, si také nedokážu představit. Jediné, co si dokážu představit (a jsem hodně, ale hodně naivní) je, aby společnost byla k lidem, kteří se cítí být někým jiným, tolerantní a empatická. A aby jejich přeměny byly pro ně jak psychicky, tak fyzicky co nejméně bolestivé. Proto díky autorovi, že se do tohoto tématu pustil a dokázal vykreslit pocity a nitro postav tak bravurně, že je z toho i film, takže se téma opět dostává k širší veřejnosti. Děkuji.
to je proste klasika, ktera byla/snad stale je na seznamu povinne cetby
Já mám Petru Soukupovou moc ráda a na její knihy se těším třeba s ročním předstihem. Musím říct, že Pod Sněhem mě, jak postavy v knize často tvrdí dost "sr..lo" :) a to pro ten pro mě zvláštní styl psaní, nazvala bych ho styl psaní "povinného" deníku fotrem a matkou otráveného náctiletého, ale zvykla jsem si. Ale jinak: zklamání neproběhlo, postavy mě rovněž pěkně "sr---y", stejně tak mě uměly rozesmát, a dojmout. Nevím, já jsem ze tří dětí a já jsem nás tam se sourozenci viděla. Navíc si myslím, že tahle kniha přesně vyjadřuje různé pohledy více lidí na jednu situaci, jeden stav. Na to, čím svoje chování omlouváme, abychom zakryly svou neschopnost, na obhajoby, které používáme, abychom zakryly svou beznaděj. Na to, jak rádi vidíme to, co vidět chceme. Na to, jak si každá maminka myslí, že vychovává v rámci možností dobře a když ne, tak proto, že nemá takové možnosti jako ta druhá. A přitom dobře ví, že je to blbost, že má prostě nevychovaného spratka a závidí těm druhým, jak to zvládají lépe a přitom ty před jejich očima dělají chyby ve výchově, které budou mít nejspíš fatální následky. Všechno má rub a líc a svět není černobílý, ani vztah tří sourozenců není černobílý. Prostě tahle kniha nezměnila můj názor na obrovský talent autorky popsat postavy tak, abyste si je skutečně, ale skutečně uměly představit, mít je skutečně rádi, nebo je skutečně nenávidět. Ty tři nádhery se mi fakt vryly do paměti a jen tak nevypadnou. Já si myslím, že tam svou rodinu musí vidět trošku každý a jestli ne, tak gratuluji, nejspíš žijete v harmonickém soužití, pokud si to ovšem jen nemyslíte :). A myslím, že Petra Soukupová si nemůže stěžovat na životní zkušenosti. Tohle jen tak nevymyslíš.
Vzala jsem to od konce, takže teď se můžu těšit na Gertu.
Kdybych chtěla být v hodnocení hodně přesná, dala bych tak 4,5 hvězdičky, protože 5 dávám jen těm, co chytnou, kousnou a nepustí. Půlky nejdou, tak má tato kniha ode mne 5 hvězdiček a já ji to přeji. Je to proto, že vybrat si téma, které je, jak zjišťujeme po staletí zájmem různých stran a přesto se ho podařilo z myslí lidí vytěsnit, a předat ho lidem v tak neuvěřitelně poutavém a čtivém formátu knihy, to se prostě musí ocenit.
Přeji autorce i nám všem - jejím čtenářům, aby ji zapálení pro věc vydrželo a my mohli dál hltat každou její stránku.
Jussi Adler-Olsen opět nezklamal :), vřele doporučuji rovněž
Inspirující, motivační, uklidňující, sebepoznávací...ale mohlo to být rozhodně lépe podané
Vskutku zajímavé zpracování příběhu parašutistů. Vlastně zahrnuje i kus života samotného autora a především birlantně je propojené jeho cítění a vnímání této historické události. V závěru je pasáž, která mi projížděla před očima jako velmi dobý film s vynikajícím střihem a kamerou.
Černobílý by byl :)
Doporučuji
A ještě poznámka: velice si cením toho, že se autor tak zapáleně věnoval tématu z české historie.
Jejejej, jedna z knížek mého dětství. Pamatuji si, jak jsme to prožívali. Říznutí malého bratříčka, sousedky v domě atd.
Nádhera. Pro děti rozhodně dobrá volba.