mol378
komentáře u knih
Accabadora
Michela Murgia
Kniha o složitosti života, o rozhodování v situacích, kdy není příliš na výběr. O pevných a jemných lidských vztazích a lásce v mnoha podobách. K tomu prostředí Sardinie, velmi tradiční. I přes poměrně náročné téma se kniha velmi dobře čte a dlouho setrvá v mysli - i v duši.
Skočný příliv
Rolf Börjlind
Teda - ten úplný závěr se dal trošku vytušit, bylo hodně napovězeno, a byl i tak překvapivý a trochu crazy. Ale netýkal se samotného rozuzlení ohavného případu vraždy, to jsem nevytušila ani náhodou. Bavil mě netradiční vyšetřovatelský tým - naprosto lidské postavy, žádní supermani a superženy, bavil mě i vhled do jejich soukromí a životních peripetií. Smysluplné pátrání, sem tam ostrý hoch a trocha toho násilí v rozumné míře, zajímavé prostředí, doporučuju! Začínám číst další díl, zvědavá na další osudy hlavních postav.
Oběť 2117
Jussi Adler-Olsen
Carl: "Když stojíš po krk ve sračkách, nesmíš věšet hlavu." Pěkné motto, svatá pravda – ale taky jediná věc, která v tomto zatím posledním díle jinak dost dobré sérky zaváněla aspoň vzdáleně vtipem. Škoda. Tahle humorná stránka jinak drsného vyprávění o oddělení Q. mě vždycky bavila. Oběť 2117 se mi zdá nejslabší. Vyprávění nemělo spád, vhled do Asadovy minulosti sice fajn, ale paralelní linka, která měla podle mě dodat akčnější zápletku a výplň nezbytnému popisu událostí na blízkém Východě a tamních válečných a zajateckých podmínek, byla nijaká. Závěr předvídatelný. Švunk nabraly až poslední kapitoly. Tak počkáme na další díl, třeba je únava materiálu jen přechodná. Váhám mezi dvěma a třemi hvězdami, no tak dobře, budu shovívavá.
Červánky mého mládí (díl I.)
Karel Klostermann
Čteno pomaličku, po chvilkách, žádný odvaz to teda není, prostě Klostermann a Šumava. Pro milovníky té krajiny a lidí, pro milovníky starých zašlých časů - něco by si člověk nostalgicky přál vrátit, ale i přes zdánlivou jednoduchost tehdejšího žití to vůbec nebylo lehké. Buďme střídmí a važme si toho, co máme.
Vyšehradský hřbitov
Pavel Bedrníček
Kdo se chce vypravit na magický Vyšehradský hřbitov, ten ať použije tuto knihu jako velice čtivou a přehlednou příručku. Autor píše s historickou přesností, ale velmi čtivě, rozhodně to není pouhý suchý průvodce po hrobech. Velmi doporučuji všechny knihy autora tomu, kdo má rád dějiny velké i malé a zajímá ho i historický místopis. Dozví se čtivou formou plno zajímavostí i relevantních informací.
Stolek s citróny
Julian Barnes
Teda - vypátrat, o kom byla poslední povídka, to byla pro mě zábavná detektivní práce! A za tuto hádanku pátá hvězda. Zbylé čtyři za krásně pojaté téma stárnutí, které postihne každého bez výjimky, kdo se dožije určitého věku; hezkého i méně hezkého, chytrého i méně chytrého, úspěšného i outsidera, byť si to většinu života nepřipouští, ba ani si to v mládí představit nedovede a dívá se na stáří většinou shovívavě, netrpělivě, ale často i s odporem nebo obavou. Až k tomu věku dospěje, stává se jiným, než býval - většinou. A většinou to bohužel není změna k lepšímu. Chápu to o to více, že moje generace má valem stárnoucí rodiče, kteří cítí, jak jim dosud známý život uniká a ten nový, neznámý a méně pochopitelný se kolem nich rozpíná - a my to cítíme s nimi.
Doporučuji ke čtení, autor píše s velkou znalostí života, nesmírným pochopením a vyrovnaností, může i pomoci, určitě ale pobaví. Přes vážný a nepříliš veselý námět je pozitivní. A o smutku toho námětu se dá také diskutovat - takový je prostě život, stáří k němu patří a může být i hezké.
Doplněno o pár dní později: Těsně před Stolkem s citrony jsem četla knihu povídek Žít jako single. Včera se mi v hlavě propojily a už mi z ní nejdou. Život je plný protikladů.
Tiché dívky
Eric Rickstad
Zpočátku je nutno pozorně číst, aby se člověk vyznal ve všech těch ženských. Rozjezd celkem pomalý, ovšem od poslední třetiny to jede jak utržená kabina lanovky z Gerlachovského štítu a samotný konec je setsakra překvapivý! Výborně je taky zachycen Vermont - moštové koblížky, mňam... Doporučuju!
Hotýlek
Alena Mornštajnová
Čtivé, zábavné, jednoduché - na jeden večer o dovolené, hlavu to nezatíží, asi jako průměrná televizní inscenace. Autorka píše přijatelně pro většinu naší populace, rozhodně neurazí, určitě nenadchne.
V mrazivých časech
Fred Vargas (p)
Sakramentsky promyšlené a docela složité, s vynikajícími odkazy na francouzskou historii s jejím masovým stínáním hlav, roayalisty, republikány, Bonapartisty, to vše čtivě pojaté. Přemýšlet se u toho musí, jinak se člověk snadno ztratí. Pozoruhodná mordparta, jedna individualita vedle druhé a všecky sympatické. Excentrický komisař Adamsberg. Velmi zajímavý výlet na Island, mystika, ale žádné neopodstatněné a hlavně nevysvětlitelné fantazie. Vrah poctivě dopaden a ve čtenáři dlouho zůstane atmosféra hospůdky na pařížském předměstí, ledového islandského pobřeží, sušených sleďů, Adamsbergovy pařížské zahrádky ve vnitrobloku a uťatých hlav z doby, kdy revoluce tak jako vždy začala požírat své děti. Doporučuji, très bien.
Mefistův rukopis
Antonín Polách
Výborný historický román, strhující zejména schopností provést čtenáře Prahou rudolfinské doby, seznámit ho s živými historickými postavami, s intrikami motivovanými ziskem majetku i moci, láskami, obavami, vše na pozadí naprosto prověřených historických dat, mezi která je zasazen napínavý a velmi čtivý děj. Doporučuji ke čtení stejně jako většinu Poláchových knih. Nejen příznivcům historie.
Lampionový průvod
Jiří Slavíček
Moc mě to pobavilo, to především. Taky ovšem pod celou tou srandou je cítit stísněnost 50. let, strach, represe. Lidi byli šťastní, že je po válce a vůbec si nepřipouštěli, že o moc líp nebude. Jenže z malých obchodníčků a hokynářů se stali keťasi a nepřátelé lidu, sousedi práskali jeden na druhého a pod okny začaly jezdit tanky vojenských přehlídek nového režimu, který usiloval o to, aby také u nás byla země, kde zítra znamená včera... Kluk to ale nevnímal a prostě žil. A tak to má být. Napsáno s lehkostí, moudrostí a láskou k životu. Doporučuju.
Muž naruby
Fred Vargas (p)
Moje oblíbená autorka, můj oblíbený vyšetřovací tým, taková klasická mordparta. Vše zahalené jako vždy lehkým tajemnem, poctivá detektivka, lidsky pochopitelné mordy. Doporučuji všechny knihy autora tomu, kdo má rád francouzské prostředí a občas si chce odpočinout od současné většinové thrillerové produkce (tím neříkám, že ji nečtu a že je špatná!).
Muž s modrými kruhy
Fred Vargas (p)
Komisaře Adamsberga mám ráda pro jeho zdánlivou zmatenost, nesoustředěnost, mimosmyslové vnímání a mírné mimoňství vůbec - protože autor sebe a své postavy zřejmě nebere smrtelně vážně, nýbrž s nadsázkou a lehkým humorem. Mám také ráda francouzské prostředí a působení na čtenářovu fantazii. Je to příjemná změna po drsných severských a britských thrillerech, má to nádech starých dobrých detektivek.
Český snář
Ludvík Vaculík
Jedna z mých nejmilejších knih, vyjadřující veškerou stísněnost komunistického totalitního režimu, která má zároveň mnoho charakteristického humoru. Ludvík Vaculík je nejen netuctový, je to velmi výjimečný spisovatel. Jeho knížky nejsou psané pro ukrácení dlouhé chvíle, mají velkou výpovědní hodnotu o své době, lidech i autorovi samotném, který se dokázal před čtenářem odhalit a vůbec se nešetřil. Dokáží vyvolat rozporuplné pocity. Není to pro každého, jeho styl musí čtenáři sednout, ale pokud nesedne napoprvé, stojí zato zkoušet to znovu a znovu. Pan Vaculík má na náhrobku nápis Byl jsem tu a možná zas přijdu. Kéž by.
Zahradníkův rok / Měl jsem psa a kočku / Kalendář
Karel Čapek
Tuhle knihu čtu od mladých let ob rok, nádherné, vtipné, laskavé, moudré - prostě milovaný Karel Čapek.
Pestré vrstvy
Ivan Landsmann
Kdo jezdil ze školy autobusem, který se po šichtě naplnil guviřama, kdo chodil ke Lvu a na Spolek - vždycky s chlapama, protože samotným ženským šlo o hubu, ten ví. Občas velká sranda, občas by člověk plakal, místy i zvracel. Landsmann je takový moravský Pelc. Nečíst před 22 rokem života, nebo je po mladistvém pelu a nevinnosti a nastupuje deziluze až cynismus.
Zpětný ráz
Peter May
U mě stále vede série z ostrova Lewis, přesto si rychle koupím každou knihu série se sympatickým Enzem hned jak vyjde a nikdy nezklame. Kromě příběhu je tam vždycky něco navíc z reálií, baví mě vyhledat si, kde se děj odehrává atd. A tady je navíc to jídlo!
Tajný deník čínské císařovny
Johan Fabricius
Kniha mě bavila už v mládí a ráda si ji přečtu dodnes. Přenese mě do jiného světa. Velmi zajímavě a poutavě jsou popsány i čínské reálie, zejména známe-li osudy posledního čínského císaře. Soumrak bohů
Metla nebes
J. M. Troska (p)
J. M. Troska je dnes asi trochu pozapomenutý - neprávem! Ve třinácti strhující četba a dodnes potěší.