kniznistranky komentáře u knih

Každý z nás prošel základkou a někteří si i dodnes, po těch letech, pamatují, jak nemilosrdné místo to dokáže být. Rebeka to moc dobře ví. I v sedmé třídě se najdou tací, kteří zesměšňují jakoukoli odlišnost a nepřejícně ztrpčují školní dny. Rebeka je obyčejná holka, až na to, že ne tak úplně. Do nelehkých školních dnů zasáhne jedno podivné setkání s podivnou dívkou a nad městem se začnou stahovat bouřková mračna. Okřídlení tvorové se blíží!

Zrnka temnoty nabízejí nejrůznější podoby hororu a ukazují jeho pestrost. V tom dvanáctém máme YA horor, který cílí na naše dětské strachy a nelehké dny dospívání. Autorka Karin Novotná dala do novely velký kus sebe. Ne jen své životní zkušenosti, ale i lásku k hororu a vliv Stephena Kinga sálá z každé stránky.

Malá Rebeka je sympatickou dětskou hlavní hrdinkou, kterou si čtenář zákonitě prostě musí zamilovat. Neohroženě se pouští do boje se zlem, aby zachránila své město, jeho obyvatele a především své blízké. Mohlo by se jevit jako fantasy, ale zakončení je čistokrevný horor. Tuto útlou knížečku bych asi jako jedinou z celé edice doporučila především mladším čtenářům, kterým by mohla přesně sednou do noty a taky předat spoustu důležitých věcí, na které tu autorka nenásilně upozorňuje.

Milé čtení s příměsí hororu a kapkou autentických autorčiných životních zkušeností, které si zaslouží pozornost. Jestli něco číst při nudných hodinách pod školní lavicí, pak jedině Okřídlené tvory v bouřkových mračnech!

3 20.12.2023

Sbírka jedenácti velmi krátkých povídek pohybujících se někde na hranici podivnosti a bizarnosti, všemožných témat a žánrů. Všechny jsou čtivé a velmi dobře napsané. Pobavíte se u nich, odpočinete si u nich a za chvíli máte přečteno. Malý formát se vleze do kapsy a jako čtení na cesty ideální a splní svůj účel. I přes prapodivné postavy a zápletky, svědčící o autorově velké představivosti a fantazii, se mezi řádky objevují narážky na důležitá společenská témata dodávající povídkám mnohdy větší rozměr.

3 03.12.2023

Praha roku 2069. Nové technologie, neony osvětlující červeň pražských střech a společnost prolezlá korupcí a zločiny. Centrum Prahy je obehnané Zdí a jeho vztahy s vnějšími sektory města jsou napjaté. Situace dojde až do bodu, kdy všemi otřese bestiální vražda. Kriminalistka Sanda Šemberová se ujímá vyšetřování a spolu s čínským detektivem z e-policie se pouští do rozplétání nebezpečných informací k dopadení vraha.
(...)
Tato sci-fi detektivka není žádným oddechovým čtivem. Při čtení je třeba vnímat text pozorně. Jde sice o Prahu, která by měla být českému čtenáři důvěrně známá, ve světě Zresetuj mě se však objevuje spousta nových věcí, politických rozmíšek a podstatných historických událostí, které zahýbaly se společností a pro děj jsou podstatné.
(...)
Velké doporučení milovníkům sci-fi a těm, kteří chtějí zkusit detektivku v modernějším kabátku než jsou ty klasické od Agathy Christie.

(Celou recenzi včetně mini-rozhovoru s autorem najdete na: https://www.forendors.cz/p/bf4e9e976acc8f61b80b54a9181973be)

3 14.11.2023

Carlton Mellick III byl dlouho autorem, o kterém jsem slýchala rozporuplná hodnocení. Po dočtení Strašidelné vagíny můžu konstatovat, že jeho knihy rozhodně nejsou pro každého, ale kdo dokáže číst příběh, aniž by ho bral až příliš vážně a doslovně, ten si tohle užije. Pojďme si představit jednotlivé novely/povídky.

Celé dění otevírá poněkud delší povídka-novela STRAŠIDELNÁ VAGÍNA. Hlavní aktérce Stacy straší ve vagíně. Ozývají se jí z ní zvláštní zvuky. A když jednoho dne při milostných chvilkách s jejím přítelem vykoukne přímo z její vagíny kostlivec, nemůže to nechat jen tak bez povšimnutí... Během čtení této novely jsem si chtě nechtě vzpomněla na dětský seriál Byl jednou jeden život. Je to bizarní nálož jako hrom, ale tak moc jsem se u čtení už dlouho nebavila a nenasmála. Tohle se nedá číst s vážnou tváří a duchaplnými myšlenkami. Tohle si prostě vezmete a čtete a nepřemýšlíte. Prostě se jen bavíte a necháte Mellicka, ať se vám o zábavu postará on sám.

Druhá povídka PORNO V SRPNU byla slabší. Šlo o pornoherce, kteří byli vysazeni uprostřed ostrova, kde měli natáčet nejnovější porno. Autor sám v doslovu zmiňuje, že tento kousek byl mezi prvními povídkami, které psal tak, aby se líbily hlavně jemu a patřily tak i mezi začátky jeho bizarní tvorby.

FANTASTICKÁ ORGIE, která celou sbírku uzavírá, byla velmi akční jízda nabitá sexem, orgiemi a pohlavními nemocemi. Autorova fantazie byla v této povídce neskutečná. Obdivovala jsem, s čím vším dokázal přijít a přitom to i přes veškeré bizarnosti dávalo smysl a příběh fungoval, stejně jako u všech povídek v této sbírce. Bizarní a přitom velmi logické a chytré.

Tvorba tohoto autora mě na první dobrou zaujala a nehodlám se čtením jeho knih přestat. Zajímá mě čím dál víc, co dalšího se dočtu v dalších svazcích Mellickova bizarra. Jsem ráda, že u nás takové knihy vycházejí a že i přes to, že se nemusí líbit a sednout všem, mají své nadšené čtenáře.

3 07.10.2023

Jak se každý dočte z anotace, Šumavský Děs je bájná bytost, která žije celá staletí ve stínech, odkud sleduje všemožné temné a strašlivé rejdy. Straní se lidí, ale náramně si rozumí s naším autorem Václavem Votrubou.

Tato útlá knížečka je velice chytře rozdělena na šest kapitol - šest povídek o okultismu ze všech koutů Šumavy, kdy každou uvádí pár větami samotný Děs, který v tu chvíli přebírá roli vypravěče. Úvody mi připomněly devadesátkový seriál Věřte nevěřte, kdy vypravěč vždy uvedl každý z pěti na první pohled nereálných příběhů. Líbí se mi ta hra mezi autorem, Děsem a čtenářem. Velmi nápadité a osvěžující.

Co se povídek týče, bavily mě tu všechny. Ani u jedné jsem se nenudila a u pár z nich jsem neměla při čtení moc dobrý pocit. Noční cesta tichým barákem na záchod nebyla po čtení nic příjemného, což je za mě rozhodně známka skvěle napsané duchařiny. Nejvíc mě upoutaly povídky Medijní kresby, Shnilá nevěsta a Pod kostěným lustrem. Poslední zmíněná nebyla jen znepokojující, ale i lehce nechutná. Skvělá práce, super sbírka. Maximální spokojenost. Když se řekne dobrá duchařina, představím si tu ve stylu Šumavského Děsu!

3 30.09.2023

Martin Nedbal měl vše, co by si kde kdo mohl přát. Dobrou práci, krásnou přítelkyni a svatbu na spadnutí. Nic ale netrvá věčně a osud nebo smůla (nazývejte to jakkoli chcete) se mu postaví do cesty. Stačila malá nehoda, aby se setkal s prvním duchem a vzápětí následuje další. Okolnosti ho nakonec zavedou až k továrně, která v sobě ukrývá víc tajemství než by se mohlo na první pohled zdát.

Jako první věc musím zmínit prostředí. Duchařina zasazená do fabriky, to se jen tak nevidím. Po všemožných strašidelných barácích a rodinných sídlech s tragickou historií je Rovnováha osvěžující změnou. Svým způsobem tu autor neobjevuje žádnou Ameriku, ale i tak to čtenáře chytí a vtáhne. Čtivé a dobře vymyšlené. Postavy jsou tu sympatické, propracované, opředené tajemstvím jako celá továrna. Kratší kapitoly napomáhají svižnosti čtení a sem tam se tu objevují i hezké narážky na naší českou náturu. Bavilo mě to moc!

Kdo má rád duchařiny, tohle ho nesmí minout! Nebudete si u toho okusovat nehty a vlasy vám nebudou hrůzou vstávat do pozoru, ale budete se moc dobře bavit. Spokojeni by mohli být i sváteční čtenáři hororu, kteří by rádi třeba nějakou tu duchařinu právě v období blížícího se podzimu, Helloweenu a Dušiček, kdy je za okny věčně sychravo, mlhavo a deštivo. Ideální čas vzít si tuhle fosforově žlutou knihu a jít spolu s Martinem objevovat svět duchů a druhé strany! Jděte do toho, nebudete litovat!

3 14.09.2023

Začínáme rokem 1984. V Torontu mizí muži. Gayové. Snadný cíl a okraj společnosti, jejichž mizení nikoho nezajímá. Policie je k těmto událostem slepá a hluchá, společnost jakbysmet a tak jediní, kteří po mužích pátrají, jsou jejich přátelé. Kam tito muži mizí? Zabíjí je někdo? O tomhle a mnohem víc autor David Demchuk píše ve své knize, do které vtiskl i část sebe samého.

Během prvních stran se na vás přenese tíseň. Budete mít z textu pocit, že ze světa pomyslně vymizela všechna radost. Všechny šťastné konce. Autor vám v úvodu představí město Toronto, jeho počátky, historii, boje a nemoci, epidemie, které ho v průběhu let postihli. A vzápětí vás seznámí s queer komunitou. Veselé čtení to není, jak už nejspíš předem tušíte. Nepochopení, odsuzování, nezájem.

Kniha je rozdělena na dvě části, které se v průběhu čtení střídají. První tvoří samotný příběh a druhou bych nazvala "autorovým deníkem". V části příběhu vypráví každá kapitola o jednom muži, jeho životě předtím, než zmizel. A v další kapitole se seznamujeme s jeho přáteli, kteří ho hledají a poznáváme další může, kteří následně mizí. Je to složitější na popis. Zkrátka a dobře, osudy všech postav jsou napříč knihou propojené a žasla jsem nad tím, jak moc propracované to po této stránce je. Každý souvisí s každým. I části z autorovi minulosti vám časem začnou zapadat do zbytku a mě osobně místy bavily i víc, než samotný příběh a vždy jsem se na ně těšila. Autor si tu krásně hraje s fakty a fikcí a byť na začátku přesně víte, co je fikce a co ne, na konci už si přestane být jistí...

Kniha je velice čtivá, byť na někoho může její hutná atmosféra působit až depresivně. K tématům, kterým se X věnuje to ale tak nějak patří. Konec mi přišel lehce překombinovaný, zamotaný a vlastně moc nevím, co si z něj vzít. K hororům otevřenější konce pasují, ale u tohoto příběhu bych ho možná potřebovala trochu jasnější. Každopádně X si rozhodně zaslouží vaši pozornost.

3 26.08.2023

Klára Konečná, hlavní hrdinka celého mexického dobrodružství, se rozhodne nechat všechno v České republice být a odletět do Mexika, které má už odmalička místo v jejím srdci. Hned po příletu se rozehrává akční jízda a Klára se dostává do jedné šlamastiky za druhou ve stylu "z bláta do bažiny".

Mé první setkání s autorem Michalem Březinou. Do teď jsem ho znala jen jako vrchního grafika a autora dokonalých obálek nakladatelství Golden dog. Do knihy jsem se pouštěla s tím, že to bude akční, vtipné a svižné. Vše splněno na jedničku! U této knihy si skvěle odpočinete a jako bonus je plná vtipných hlášek. Postavy byly sympatické a všechno jelo velice rychle. Pořád se něco dělo.

Jediné, co mi trochu při čtení vadilo, byla extrémní hovorová čeština. Místy mě to zpomalovalo při čtení a musela jsem se soustředit, abych všechny ty hovorové výrazy a nářečí pořádně vnímala. To je ale jen můj osobní názor, ostatní čtenáři s tím nemusí mít sebemenší problém a čtení si užijí naplno i tak.

Hodnotím jak sympatickou oddechovku plnou akce a navíc z prostředí Mexika, gangů a sekt a nějakých těch legend, konců světa a mayských proroctví k tomu. Fajn letní čtivo.

3 19.08.2023

Začíná to tím, že měli hlad a končí tím, že se dosyta najedli. Dobře, je to trochu stručně podaný námět této povídky rozdělené do dvou částí, které spojuje jak ohromný hlad, tak pekárna. Banální příběh doplněný o poutavé ilustrace, které povídku lehce povyšují.

Připravte se na to, že jakmile začnete číst, dostanete hlad taky. Já jsem dočetla sotva na stranu pět a při zmínce o sortimentu pekárny jsem knihu zavřela a šla dělat palačinky, abych zahnala chuť na sladké :D Pak jsem se ke knize zase vrátila už s uspokojenými chuťovými pohárky a za pár minut bylo dočteno.

Není toho moc co k Útoku na pekárnu říct, snad jen že jde o absolutní oddechovku s hezkou grafikou a ilustracemi. Děj mě tentokrát moc nebavil, i přesto že psané je to čtivě. Podivná knihovna mě ze spolupráce Murakamiho a Menschik bavila rozhodně víc, i tou lehce strašidelnou a tajemnou atmosférou zákoutí knihovny. Pekárna byla opravdu oddechovka, která splní účel, ale hlubší dojem nezanechá.

3 17.06.2023

Povídkové sbírky začínám mít čím dál víc ráda a přicházím jim na chuť, s touto jsem ale celkem bojovala a čtení mi trvalo dlouho. Celkem tu najdeme 17 povídek od 17 polských autorů. Náměty povídek jsou velmi různorodé a od očekávaného tématu náboženství se tu dostáváme i k povídkám se sexuálním podtextem, magii, legendám, historii i lovecraftovskému hororu. Je to pestrá škála. Některé povídky mi sedly víc, některé míň, z některých jsem byla zmatená.

V první řadě musím zmínit povídku "Levička", jejíž námět mi zůstal v hlavě i po dočtení. První povídka "Záplaty" se mi přesně trefila do noty a byla skvělým startem celé sbírky. Dále mě upoutaly "Hodiny smrti", kdy se vracíme do dob starého Londýna a pátrání po vrahovi. Tady se mi moc líbila atmosféra celého příběhu a i zakončení bylo fajn. "Bestie" se mi líbila námětem - krásná dívka, modelka, si nepřeje nic jiného, než aby ji lidé přestali hodnotit jen podle vzhledu, ale i podle toho co je uvnitř. Začíná nevinně a končí nečekaně drsně. A jako poslední zmíním "Ďáblovu bibli", ve které se mi moc líbil skok ze 13. století do současnosti, hezky vymyšlené.

První polovina sbírky mi ubíhala pomaleji a trochu mi trvalo se do čtení dostat. Nakonec jsem ale více méně spokojená. Většina povídek se pohybuje kolem průměru až lehkého nadprůměru, jde většinou o krátké povídky na pár stran, takže jednu nebo dvě za večer nebo cestou z práce hravě zmáknete. Bylo to fajn seznámení s polskými autory hororů a říkám si, že by bylo fajn mít takovýchto povídkových sbírek od autorů nějakého státu víc. Po Českém temnu, Slovenském temnu a Polských nočních můrách by byla fajn třeba sbírka hororových povídek některého ze severských nebo asijských států... nebo kteréhokoli dalšího státu. Přijde mi to jako skvělý způsob jak čtenářům představit víc autorů z jiných zemí a dozvědět se i o další hororové tvorbě než je jen ta běžně všude propagovaná anglická a americká.

3 14.05.2023

Kniha je sbírkou tří povídek, nebo možná přesněji novel. První dvě povídky mě celkem oslovily, poslední mě bohužel spíš zmátla. Každá z novel je rozdělena na kratší "kapitolky" takže příběhy utíkají rychle, čtení je svižné a jednoduše to odsýpá, takže celou sbírku zvládnete přečíst hodně rychle. Teď už k samotným příběhům:

SPINNER je první povídkou, která vypráví o uprchlém vrahovi. Moc se mi líbil chytlavý začátek, čtivost a napětí. Postupně se tu objevuje více postav, více linek, které se nakonec protínají ve strhujícím závěru, který byl na můj vkus možná trochu moc rychlý a překombinovaný.

Druhou povídkou je JAKO VZÍT DÍTĚTI BONBON, která je o lupičích, mladém páru, který chce vyloupit jeden dům. Bohužel nemají zrovna šťastnou ruku a jsou to celkem zelenáči, takže místo aby splnili svůj záměr, dostanou se do domu psychopata... Skvěle vymyšlené, akční, napínavé. Asi nejlepší povídka z této trojice!

Závěrečné O(D)ZBROJENÍ mě zklamalo a zmátlo. Bylo tu tolik postav s tak nezvyklými jmény a tak moc zamotanými akčními scénami, že vlastně pořádně nevím kdo byl kdo. Pochytila jsem jen to, že mělo jít o nějaký druh vyvražďovačky, show pro lidi. Zbytek mi bohužel tak nějak splynul do sebe a pořádně nevím, co si z toho vzít. Každopádně má povídka rozhodně zajímavý námět a jistě se najdou čtenáři, kterým by se mohla líbit a kteří budou číst pozorněji než já.

Sbírku určitě doporučuju zkusit. První dvě povídky jsou skvělé akční jízdy s nemilosrdnýma vrahama, zvrácenými postavami, akcí a stříkající krví. Poslední povídka je taktéž plná akce a krve, ale je potřeba k ní přistupovat trochu jinak než k těm prvním dvěma.

3 08.05.2023

Sbírka devíti povídek z pera proslulého autora hororů H. P. Lovecrafta, jehož dílo jsem konečně mohla trochu prozkoumat a seznámit se s ním i já.

Zprvu jsem si musela zvykat na hodně popisný autorův styl psaní. Přímé řeči si v jeho povídkách čtenář moc neužije, spíš naopak. Vypravěčem je většinou hlavní mužská postava (pokaždé jiná), která čtenáři vypráví o hrůzách, které zažila a podivných, legendami opředených, strašidelných místech, která navštívila. Z každé povídky na mě sálala jistá tajemnost a melancholie a vzhledem k tomu, že většina povídek v této sbírce vznikla v průběhu 20. let 20. století, i jazyk je trochu jiný. Řekla bych, že na chmurné podzimní dny a večery je tato sbírka jako dělaná!

Abych shrnula povídky, které ve sbírce jsou: největší dojem na mě udělala poslední čtveřice, tedy Číhající děs, Kdo šeptá ve tmě, Stín nad Innsmouthem a Věc na prahu. Nevím čím přesně mě tolik zaujaly oproti těm prvním pěti. Možná jsem si už dostatečně zvykla na autorův styl, nebo jsem vzhledem ke čtecí pauze, kterou jsem mezi první a druhou polovinou knihy měla, trefila přesně tu správnou náladu, která byla ke čtení potřeba... Těžko říct.

Trochu mě mrzí, že tolik chválená povídka Barva z kosmu se mi sice líbila, ale neuchvátila mě tolik jako třeba Stín nad Innsmouthem, který se mi z celé sbírky zalíbil asi nejvíc. U povídkové sbírky se těžko objektivně hodnotí, která povídka je nejlepší, na každého udělá dojem něco trochu jiného. Je to potřeba vyzkoušet a udělat si svůj názor.

Rozhodně ale celou sbírku hodnotím moc dobře. Povídky jsou všechny kvalitně napsané, se zajímavými ději a i když jsou dosti popisné, své kouzlo bezpochyby mají! Určitě plánuju přečtení i druhé povídkové sbírky (i když v pořadí vydání první) Zjevení Cthulhu. Lovecraftovo dílo má své hororové vesmírné kouzlo a rozhodně s ním z touto sbírkou nekončím! Konečně už totiž vím o městě Arkham, o tom, co znamená "innsmouthský vzhled" a mám o něco větší povědomí o tom, co je to mytologie Cthulhu. Doporučuju tuto sbírku každému, kdo se chce s dílem Lovecrafta seznámit tak jako já.

3 30.04.2023

Devítiletá Trisha na výletě sejde ze stezky a ztratí se v lese. Čekala jsem, že se o Trishu budu bát, napětím si budu okusovat nehty a se zatajeným dechem budu čekat, s čím King přijde.

Nebudu lhát, první polovinu knihy jsem se nudila a do čtení jsem se musela nutit, jinak by mi ta 180 stránková knížečka ležela na poličce rozečtená ještě nějakou dobu. Trochu mě to zklamalo, protože King je skvělý vypravěč a jeho propracované charaktery postav jsou něco, co chce každý čtenář. Bohužel je o něm celkem známo, že děti se často chovají spíš jako dospělí a tady to bylo taky tak.

Bavit mě to začalo až tak od poloviny. Přišlo mi to zajímavější a měla jsem představu, jak by to mohlo dopadnout. Nakonec ani ten konec nebyl úplně to ončo. Celkem mě to mrzí, protože na Holčičku, která měla ráda Toma Gordona jsem se těšila a možná jsme měla i větší očekávání, než jsem měla mít.

Zatím asi po Řbitově zvířátek první Kingovka, která mi moc nesedla a nebavila. Škoda. Sto lidí, sto chutí...

3 31.10.2022

Odjakživa zbožňuju vlkodlaky! Když jsem byla v pubertě, tak bylo upírů a vlkodlaků všude plno. A pak se po nich najednou slehla zem, jak to tak většinou bývá s každým hitem. Když jsem zahlédla, že má tento vlkodlačí horor vycházet, neodolala jsem. Těší mě, že to není žádnej "na oko" horůrek, ale opravdu krvavý horor, kde krev nelítostně teče proudem, končetiny lítají na všechny strany a akcí je to přímo nabité.

Jedná se o prvotinu českého autora, který tuto knihu původně napsal jako povídku pro svého syna. Až při pobytu v nemocnici přišel nápad povídku rozpracovat do celé knihy. Skvělý počin a díky za to!

Celá kniha je zasazena do Michiganu na konci 19. století, které je skvěle popsané. Opravdu jsem i z toho stylu psaní cítila takový ten starý vypravěčský jazyk klasických autorů té doby. Tohle bylo moc dobře zvládnuté a sedlo mi to. Vlkodlaci jsou tu popsáni jako nelítostná vraždící monstra, o kterých vyprávějí staré indiánské legendy. Líbilo se mi, že se autor vyhnul těm starým ohraným klišé spojených s těmito tvory a vymyslel si, řekněme, "svoje pravidla". Originální a v mnoha ohledech i reálně a logicky vysvětlené. Moc se mi líbil podrobný popis proměny na vlkodlaka. Bolest, kterou při tom hrdina v knize prožívá, autor popsal hodně věrohodně a je znát, že se v této části inspiroval svým pobytem v nemocnici, jak sám uvádí. Mnoha věcí a akčních scén je tu popsaná velmi dobře, napínavě a čtenáře to drží u čtení a chce vědět víc.

Další věcí, na kterou se krom postav, děje a atmosféry při čtení vždycky - zejména u začínajících autorů - zaměřuju, jsou dialogy. Dobře napsaný a realistický dialog je dle mého strašně těžké napsat tak, aby za něco stál a něco čtenáři o postavách i ději řekl. Tady jsem některé dialogy doslova hltala, hlavně když šlo o zmiňování detailů o vlčích mužích a jejich proměně. Našla se tu i sem tam místa, která byla pomalejší, kdy čtenář měl příležitost trochu popadnout dech, než přijde další akční jízda a vraždění nevinných.

Když to shrnu, jsem spokojená. Parádní rozjezd plánované trilogie, ale myslím, že by tato kniha mohla klidně fungovat i jako samostatný jeden díl bez pokračování. Líbila se mi atmosféra a hlavně promyšlenost a propletenost osudů všech postav v knize. Parádní krvavý vlkodlačí horor. Těším se na pokračování a na další várku chlupatých vlkodlačích monster, protože těch není nikdy dost!

A málem bych zapomněla! Kniha je plná úžasných ilustrací od Martina Vinše, jehož perokresby dodávají knize šmrnc a chlupatým monstrům život. Krása a pastva pro oči!

3 07.10.2022

AUDIOKNIHA
Po dlouhé době jsem sáhla po audioknize a tato byla tedy načtená parádně! Většinou mě moc nebaví audioknihy poslouchat. Utíkají mi u jejich poslechu myšlenky do všech stran a nevnímám pak příběh. Audioknihy jsem zatím - včetně této - doposlouchala až do konce pouze dvě (asi ze 4).

Sedly mi hlasy Martiny Hudečkové i Libora Hrušky, kteří tuto knihu takhle ve dvou načetli. Oživilo to celý poslech a líp jsem se pak orientovala i v ději a v tom, čí linku zrovna poslouchám, protože příběh je to zamotaný. Víc než psychothriller to na mě působilo jako vztahové drama s vraždou na pozadí, místy až skoro jako parodie na intrikaření, lži, tajnosti a klepy mezi sousedy na vesnici nebo malém městě. Prostě ve stylu: jedna paní povídala a teď se toho pojďme všichni chytnout. Asi se chápeme kam tím mířím...

Nevím co to o mě vypovídá, ale bavilo mě to právě kvůli všem těm teoriím a klepům (hold ženská, co byste chtěli :D ). Jak bylo všechno propojené. Kdybych to četla, nevím jestli bych měla z příběhu stejný pocit a jestli bych to po pár kapitolách neodložila. Opravdu velký vliv na to, že jsem chtěla vědět víc, mělo to, jakým stylem to bylo načtené.

Rozhodně to není thriller, ze kterého by si sedl na zadek ostřílený čtenář mrazivých thrillerů a ani bych nikomu nedoporučovala mít od knihy tato očekávání - byl by zklamaný. Je to spíš kniha pro příležitostné čtenáře, čtenáře romantických knih, kteří chtějí občas zabrousit i do napínavějších vod a nechtějí nic extrémně krvavého, brutálního nebo úchylného po čem by nemohli v noci spát. Doporučila bych to i těm, kteří s thrillery začínají, třeba mladší čtenáři, kteří z YA chtějí pomalu přejít k nějaké "dospěláčtější'' literatuře řekneme. Na dovolenou si myslím taky dobrá volba.

Řekla bych, že pro některé asi nebude problém slupnou ji za jeden den, protože se tu řeší tolik věcí a je tu tolik tajností, že vás samotný příběh prostě bude nutit číst/poslouchat dál (já jsem se sluchátky v podstatě nonstop na uších takhle strávila dvě odpoledne),i když vraha asi každý trochu ostřílenější čtenář thrillerů uhodne dost rychle.

Fajn strávený čas. Asi ještě zkusím nějakou další knihu od autorky, ale v tomto případě se budu držet spíš těch audioverzí čtených Martinou Hudečkovou a Liborem Hruškou - tahle dvojka mě nalákala dát audioknihách další šanci.

3 15.06.2022

Tohle byla tak zvláštní a divná kniha, až byla geniální! Příběh je to úplně jednoduchý, taková pohádka odehrávající se ve Švédsku, v národním parku Tiveden, kde si nikdy nemůžete být jistí tím, na koho vlastně narazíte...
Obdivuju autorovu fantazii a humor. Kouzelník Anton, to byl takový morous, věčně nabručený hlavní hrdina, který by mohl někoho štvát, ale mě přišel parádní. Jeho sarkastické poznámky, to je něco co chcete. Magickým realismem jsem do čtení této knihy byla nepolíbena a vlastně ani nevím proč. Bylo to osvěžující, odpočinkové, plné divných tvorů a náhod - i když se říká, že náhody neexistují - a všelijakých zamotanic, kterým je lepší se rovnou zasmát a moc nad nimi nepřemýšlet. Zároveň musím říct, že překlad je dle mého skvělý a věřím, že přeložit některé zvláštní názvy tvorů a jejich jména, to musel být oříšek. Na Hnojanu zvanou Hnojču, lesní královnu, co věčně spí, na tu asi dlouho nezapomenu. Skvělý čtenářský zážitek a osvěžení.

3 14.05.2022

I když jsem knihu i samotného autora četla prvně, kniha ve smě vyvolala hodně nostalgie spojené s filmem, který byl podle této knihy natočený. Filmy podle Sparksových knih jsem viděla všechny několikrát. Často si je pouštím jako kulisu do pozadí, nebo před spaním... Vždy jde o závažná témata, která jsou zpracovaná na pozadí romantické linky. Kniha se četla tak lehce a sama, že její čtení - troufám si říct - po této stránce sedne snad každému. Téma, které se tu řeší, už možná ale tolik ne.
Přiznám se, že mě hodně zaujaly popisy z války v Iráku, toho, jak to u armády chodí, když se 'upíšete'. Hlavní hrdinové to neměli lehké a i když je příběh nejdřív tak sladký, že vám hrozí cukrovka, na konci zjistíte, že na vás padl smutek, bezmoc a zklamání, které hlavní dvojice prožívá. Je to silný příběh a ač se filmové zpracování liší jen velmi málo a věděla jsem jak příběh dopadne, knihu jsem si moc užila a jsem spokojená.

3 03.04.2022

Dlouho mi trvalo, než jsem se rozhodla pustit do čtení této Fitzekovi knihy. V první řadě mě asi trochu odrazovala velikost a font písma, protože u ostatních knih, které jsem od autora četla, to bylo lepší. Trvalo mi se do knihy začíst a prvních 100 stran jsem četla opravdu celkem dlouho - možná to bylo i překladem, který mi zezačátku přišel kostrbatější, pak se to ale naštěstí zlepšilo. Pořád jsem čtení odkládala. Pak jsem si ale řekla, že by to tak nešlo a prostě si sedla a do příběhu se začetla víc. A pomohlo to! Bylo to čtivé, tak jak jsem zvyklá, napínavé a na konci tak zamotané a nečekané, jak to Fitzek umí.
Prostředí psychiatrické léčebny je tu skvěle vykreslené, ale nějak mi tak prostě něco malinko chybělo. Možná tím, jak to bylo zezačátku všechno nejednoznačné a zamotané, tak se mi do příběhu hůř dostávalo a konec? To byla najednou taková jízda a tolik se tam toho dělo, že jsem nestačila všechno vstřebávat. Kniha to byla moc dobrá, ale v této mi tam něco chybělo. Nejsem z ní po dočtení tak moc překvapená a nadšená, jako u jiných autorových knih.
Na závěr musím zmínit autorovo poděkování na konci knihy. Už u Balíčku jsem byla překvapená, jak si na něm dal autor záležet a tady tomu není jinak. Je to sympatické, když si dá autor záležet i s touto, na první podhled celkem nedůležitou, věcí.

3 06.02.2022

Já jsem nadšená! Přiznávám, že ze začátku jsem si nebyla jistá, jestli mi kniha sedne a docela jsem se bála toho, že ne. Ale opak je pravdou! Pozdravy záhrobí jsou v první řadě úžasně čtivé. Jakožto pomalý čtenář jsem skoro až nechápala jak snadno a rychle se mi text čte a jak moc mě příběh vtáhl. Začetla jsem se hned. Z dějem už to bylo takové nejistější. Ze začátku se mi to moc nezdálo. Kniha je rozdělena do několika částí, kdy každá část se zabývá jedním případem, který náš hlavní hrdina řeší. A zároveň je na pozadí ještě další linka... No, trochu zamotanější koncept, ale o to dokonalejší a překvapivější rozuzlení věcí, které vám v průběhu čtení začnou zapadat do sebe a dávat smysl. Nečekejte od toho mrazivý thriller nebo horor, po kterém nebudete moct zamhouřit v noci oči, spíš je to geniálně vystavěný román o duchách a jednom fajn chlápkovi, co s nimi komunikuje a pomáhá tak vyšetřovat vraždy a pojistné podvody. Těším se, až autorka vydá něco dalšího a těším se ještě o to víc, že je to češka!

3 31.10.2021

Věděla jsem, že od thrilleru YA nemůžu očekávat žádné zázraky. Jako čtenář thrillerů jsem zvyklá na jiné motivy vražd a vrahy. Tohle bylo opravdu pro mladší čtenáře, ale zpracování bylo skvělé. Pracovní protokoly tomu dost pomohly a dodaly jistý šmrnc. Napětí tam nějaké bylo, ale ocenila bych víc. Vlastně jsem pomalu četla, dostávala se do příběhu, ale když se odhalil vrah, tak mě to nijak nezasáhlo. Nedostavilo se žádné wow nebo podobně. Postavy mi ale byly sympatické. Pipa a Ravi byli skvělá dvojka, ti dva mě moc bavili. Když to shrnu, zařadila bych to do odpočinkové literatury. Klidně na léto, kdy místo nějaké sladké romantiky budete chtít spíš napětí a vyšetřování vraždy bez hektolitrů krve, postavy, které vás nebudou vytáčet a spíš si u četní odpočinete. Všechno tohle kniha splnila. Oddechovka, klidně někam k vodě.

3 06.06.2021