Myš007 komentáře u knih
Mám ráda české knihy o životě a tahle byla moc povedená. Místy drsný příběh velmi statečné Anny, poutvé a napínavé čtení, které vás pohltí a nepustí, moc hezky napsané. Těžká poválečná doba, příběh lásky, opravdové přátelství, politická situace, Annina četná těhotenství, starost jak uživit rodinu, manželovy psychické problémy, je tam prostě všechno. Mám jediný problém, knížka mě chytla natolik, že jsem ji vyloženě vdechla a tak si ji někdy časem budu muset přečíst ještě jednou pomaleji a čtení si pořádně vychutnat.
Já prostě knihy Alen Morštajnové miluji a tato je snad má nejoblíbenější. Tady není co dodat, jednoduše úžasné čtení a vřelu doporučuji.
Moje druhá kniha od autorky, první byly "Kyselé třešně" a tato kniha na ně vlastně volně navazuje. Ráda jsem zase virtuálně potkala svou oblíbenou postavu Lotu Kiliánovou z Kyselých třešní. Příběhy ze života od českých autorů, to já ráda. Kniha je velmi čtivá a příběh poutavý. Autorka dokáže svěle popsat postavy a vystihnout jejich charaktery, takže se do děje lehce vžijete. Měla jsem moc ráda hodnou Andělu jejího manžela Fabiána, což byl sice bručoun, ale také moc hodný. Facinovalo mě, jak rozdílní mohou být dva bratři, co se narodili i vyrůstali ve stejných podmínkách, dostalo se jim stejné výchovy a přesto je v dospělosti každý úplně jiný i to, jak starší Teodor zcela propadne komunistické propagandě. Vůbec celý ten proces znárodňování, vymývání mozků, manipulace, praktiky tajné policie je šílený. Bylo mi líto Valjy, co měla v životě tak neuvěřitelnou smůlu a k srdci mi během čtení přirostla také Irena, kterou jsem ze začátku knihy moc v lásce neměla. Upřímně jsem nesnášela potvoru Betty a úplně ze všeho nejvíc protivnou kuchařku z fary. Kniha mě nadchla. Dávám do doporučených.
(SPOILER) Na tuhle knihu jsem se moc těšila. Jednak Alena Morštajnová je má oblíbená autorka a za druhé jsem byla velmi zvědavá na knihu, která se poslední dobou tolik řeší a autorka měla údajně "ukrást" životní příběh kreslířky Kláry Tellnerové. Nejsem v pozici, kdy bych si mohla dovolit toto soudit, ale pocitově jsem na straně autorky. Sama v jednom z rozhovorů řekla, že si při cestách vlakem ráda povídá s lidmi a také, že si před tím, než začala psát sehnala odbornou literaturu k danému tématu a na psaní se připravila. Tudíž je možné, že se v románu mohl někdo poznat, ale tyto smutné, tragické a bohužel pravdivé příběhy jsou dost často "jako přes kopírák", takže je možné, že jakousi podobnost mohlo cítit více lidí, co něco podobného prožili. Knihu jsem začala číst večer před spaním, pak už jsem ji musela odložit, protože jsem pro únavu pořádně neviděla. O to větší byla moje dnešní radost, že venku prší tak strašně, že se nedá dělat nic jiného a já si jí mohu bez výčitek dočíst. Venku celý den přívalové deště, silný vítr a já se nemohla od knihy odtrhnout a celou jsem ji přečetla. Hororové počasí venku jen umocňovalo už tak ponurý a tragický příběh. Strašně jsem hlavní hrdince fandila a přála jsem jí, jak se dokázala od její šílené rodiny odpoutat, dokončit si vzdělání a postavit se na vlastní nohy.V tu chvíli jsem i začala doufat ve šťastný konec. Jenže pak chtěla vědět, jak se má její matka a znovu do toho všeho spadla. Chtěla jen zachránit svou malou sestru, aby se jí nedělo to samé, čím si musela sama projít. Pardon za ta silná slova, ale dědek dostal, co si zasloužil... No vlastně ne, měl v tom domě uhořet... Alena Morštajnová píše pokaždé o jiném tématu, takže se pokračování asi nedočkáme. Takže si následné dění můžeme jen domýšlet. Skončila hlavní hrdinka ve vězení a Terezka v dětském domově, nebo tu celou šílenost začal konečně někdo řešit, pořádně vyšetřovat? V tom případě by jí přece... No tak ne asi osvobodili, ale minimálně by jí dali do nejmenší trest. Vždyť přece sama byla obětí a k tomu, co udělala jí dohnaly okolnosti.
Knihu jsem odložila... I když Alena Mornštajnová je jedna z mých nejoblíbenějších spisovatelek, tak tato kniha mi prostě nesedla. Trochu mi vadilo, že je to příběh, kde jsou události abolutně překroucené oproti skutečnosti a hlavně bylo čtení strašně, ale opravdu strašně moc depresivní. Když tu ta pročítám komentáře ostatních, vidím, že podobný názor má víc lidí, ale jsou tu i tací, kteří pak svůj názor přehodnotili. Uvidím, třeba se k této knize někdy v budoucnu vrátím....
Knihy od paní Körnerové mám moc ráda a tahle je za mě jedna z těch NEJ. Irma, Edita, Kristýna. Tři generace, tři dějové linky, přeskakování v čase,to všechno dělá knihu ještě více čtivou. Chudák Irma měla opravdu těžký osud. Konečné rozuzlení, kdo je kdo mě potěšilo, i když jsem něco podobného předpokládala. Prostě fajn počteníčko!
(SPOILER) Krásná kniha. Přečteno za 3 dny, protože jsem pořád musela číst dál a dál a nemohla jsem přestat. Zuzana měla krásné dětství a její milující rodiče ji zahrnovali láskou i bohatstvím. Líbilo se mi, jak řádila venku v lesích a u rybníka se svými dvěma kamarády a psy, i když z ní maminka chtěla mít čisťoučkou slečnu. S dospíváním začaly přicházet rány osudu. Smrt matky, okupace a nakonec koncentrační tábor. Při scénách, kde se Zuzana svéká a nechá se sexuálně zneužívat, aby tak zajistila dostatek potravin pro ní a jejího nemocného otce mě mrazilo, ale pak přišly pasáže o týrání v koncentračním táboře, kde se stala součástí skupiny, na kterých nacisté prováděli pokusy na lidech a to už mi zůstaval rozum stát. Je to jedna z nejsilnějších knih, co jsem za poslední dobu četla, dávám do doporučených. Otevřený konec mi nevadí, ráda si příběhy domýšlím sama. Podle mého názoru se Zuzana s Janem již nikdy nesetkala, protože měl v Americe novou rodinu v Čechách pár let po válce nastoupil komunismus, takže by to ani nebylo možné. Určitě se jí povedlo Hanušovu smrt navléci jako nešťastnou náhodu a tudíž nešla do vězení.
Jedna z NEJ knih, co jsem poslední dobou četla, nemohla jsem se od ní odtrhnout, několikrát jsme přišla do práce s kruhy pod očima. Krásný a poutavý příběh, který Vás vyloženě "vcucne" a nepustí. Bohužel konec byl velmi smutný a při představě, že se jedná o knihu napsanou podle skutečných událostí mě až mrazí. Rozhodně doporučuji všem.
Jasně, že letní holčičí kniha, nic vážného... Ale prostě "božííííí" Přesně víte, jak to dopadne vlastně hned po přečtení anotace. Charismatický Cam, totální hňup Robert, přeměna ošklivého kačátka v sebevědomou ženu. Prostě lehké letní čtení na pláž pod slunečník, těžko bych tam četla třeba Remarqua... Trochu kýč, ale milý. Úplně nejvíc mě pobavilo, jak Laurii přejela průsmyk Stelvio, já ho totiž přejela taky jako mladá holka ve fiatu UNO, aniž bych to plánovala a opravdu si to pamatuji do dneška. Vřele doporučuji všem, co si chtějí vyčistit hlavu holčičí četbou..
Milý příběh o mezilidských vztazích, zivotě po rozvodu, lásce, prostě takový příjemný příběh ze života. Za začátku jsem měla trochu problém se začíst, ale pak mě to přece jen chytlo. Sympatická hlavní hrdinka Marie, její nesnesitelná protivná věčně naštvaná sestra Veronika, jejich staří nemocní rodiče a řada dalších postav mi tak zpříjemnili několik cest vlakem.
Včera odpoledne jsem dočetla knihu a pátrala jsem ve své databázi, co číst dál... Tak jsem začala číst Hájovnu. Moc mě to chytlo a tak jsem si před spaním řekla, že si přečtu ještě pár stránek... Výsledek? Dočteno do konce a já šla ráno fungovat s kruhy pod očima po 3 hodinách spánku. Po dlouhé době kniha, která se mi opravdu moc líbila!
Kniha mě mile překvapila. Zajímavý příběh a moc pěkně napsaný. Oblíbila jsem si Marii, Aničku i doktora Kalistu a ostatní obyvatele Krásné Lípy. Jejich osudy byly tak hezky popsané, že jsem během čtení občas měla pocit, že tam bydlím s nimi a jsou to moji sousedé. Člověku až zatrne, že zločiny nacistů a zločiny komunistů jsou si tam moc podobné. Jediné, co bych lehce vytkla je, že tam pořád někdo "hlavě jedl". Jinak mě kniha opravdu nadchla a dávám do doporučených.
(SPOILER) Knihy od českých autorů a tak nějak ze života, to já ráda :-) Ovšem tento příběh má grády od začátku až do konce. Celou první polovinu knihy mě strašně štvala Alžběta, úplně mě šokovalo, čeho všeho je schopná. Co je schopná vymyslet, zrealizovat a vrchol všeho ? Že jí to u Hynka v pohodě prochází ?! S Hynkem jsem měla chuť zatřást a zařvat na něj, jestli se konečně nechce probrat, že přece není možné, aby tohle všechno neviděl !!! Sylvie mi bylo líto, byla příliš slušná na to, aby udělala pořádný "bugr", tchýni i Hynka srovnala a nastolila pořádek. Potom nastoupila na scénu Valerie, ta měla přirozené drzosti dost a tak nakonec dosáhla svého. Alžbětiny intriky a všechno zlo, co napáchala na Sylvii se nakonec otočilo proti ní. Ze začátku mi Alžběty bylo až líto, ale pak jsem si řekla "To máš za to, babo." Sylva se do poslední chvíle snažila s Alžbětou vyjít po dobrém, Valerie si brát servítky nebude. Ta jí klidně strčí někam do domova důchodců, pokud nebude sekat latinu a myslím, že ani Patrik jí nepomůže....
Moje druhá kniha od Hanišové. Jako první jsem četla Rekonstrukci, která se mi moc líbila. Taky to bylo "těžší" čtení, ale vedle Anežky slabý odvárek. Musím říct, že Anežku jsem přečetla velmi rychle, neboť to bylo velmi čtivé a napínavé a prostě člověk to musí dočíst, protože ho prostě zajímá, jak to dopadne. Otevřený konec mě mrzí i když... Možná je to tak lepší, člověk si může alespoň představovat, že to dobře dopadlo. Julie byla velmi zvláštní, řekněme fakt magor... A nejsem si jistá, že kdyby měla vlastní dítě, chovala by se k němu jinak. Její posedlost po dokonalosti byla až chorobná. Trochu mě mrzí, že tam nebyly více rozvedené podrobnosti okolo adopce. Jak je možné vlatně "koupit" cikánské novorozně, jak se to řeší papírově a výše částky, kterou musela Julie uhradit.
Zase jedna kniha, co vás chytne a nepustí, několik uzívaných rán s kruhy pod očima, když se clověk v noci nemůže od čtení odtrhnout. Zajímavý pohled na život obyčejných Němců ve válce i mezi válkami. Až mě mrazilo, když se Anna musela dívat, jak její děti ovlivňuje a fanatizuje nacismus. Dcery ve škole s ostatními dětmi šikanují spolužačku, protože je ze židovské rodiny, syn by v uniformě Hitlerjugen nejraději i spal, i mažel se začal angažovat a Anna s tím všim v podstatě nemohla pořádně nic dělat. Hned se pustím do dalšího dílu, neboť mě zajímají další osudy Anny, Charlotte a jejich rodin.
Od autorky jsem četla knihy Tchýně a Hodná sestra a ty se mi líbily opravdu hodně. Proto dávám této knize o hvězdičku méně. Ne, že by se mi nelíbila, ale líbila se mi prostě o něco méně. Ze začátku jsem měla problém se začíst, bylo tam moc postav a moc jmen, pletlo se mi, kdo je čí manžel a úplný guláš jsem měla v té spoustě dětí. Zápletka zajímavá a zjištění, kdo je vlastně Isabella překvapivé, myslela jsem, že to bude trochu jinak. Ale ten konec ? Zbytečně sladké, příliš ideální a nereálné. Myslím, že právě to knihu sráží na úroveň červené knihovny.
Moje druhá kniha od této autorky. Jako první jsem četla Hodnou sestru, která mě úplně nadchla. Kniha Tchýně se mi možná líbila o úplně maličko méně, ale i tak velké nadšení. Lucy mi byla sympatická hned od začátku, ale Diana mi pořádně pila krev, už dlouho jsem se u čtení tak nerozčilovala. Ale ke konci, když se mi jí povedlo pochopit jsem jí všechno odpustila, vlastně to celé díky ní do sebe zapadlo a dostalo smysl. Škoda, že se toho nedožila. Tipů na vraha jsem měla několik, ale ani jeden nebyl správný. Už se těším na "Rodinu od vedle", tato autorka mě vyloženě baví.
(SPOILER) Moje první kniha od autorky a musím říct hned velká spokojenost. Velmi příjemně se čte, je to napínavý příběh, děj má spád a člověk se od knihy nemůže odtrhnout. Přiznám se, že i když jsem některé věci tak nějak předpokládala, stejně mě úplný závěr dostal. Fern mi byla moc sympatická, tím jak byla milá a při svém postižení příjemně praštěná. Wally byl ohromný sympaťák a moc jsem jim jejich vztah přála. Líbilo se mi, jak si Fern i navzdory svému postižení a podivínství dokázala najít přátele a obklopila se lidmi, kteří ji měli rádi. I v knihovně, kde pracovala a to mimochodem velmi dobře, nakonec přece jen dokázala zapadnout do kolektivu a měli ji tam rádi. No a Rose ? Dokonalý magor a manipulátor. Člověk tak vlastně hlavně díky ní začne číst dojemný příběh o dvou sestřičkách, z nichž jedna je postižená a druhá se o ní krásně stará a na konci má pocit, že vlastně četl thriller a s dvojitou vraždou. A že všechno je vlastně úplně jinak a to i včetně věcí, které ze začátku člověku připadaly jasné a vůbec o nich nepochyboval. Dávám do doporučených.
(SPOILER) Milé čtení, jen úplně nevím, jak to nazvat – něco jako romatická oddechovka s napínavým příběhem, sympatickými hlavními hrdiny, okořeněná zajímavými informacemi o druhé světové válce a leteckých bitvách. Prolínání dvou příběhů, které se nakonec spojí v jeden a vše do sebe krásně zapadne. Četlo se to samo, na pláži, v posteli před spaním, ve frontě v supermarketu, prostě všude, protože člověk musí číst dál a je zvědavý, jak to dopadne. Jen až na ten konec… „Popelka“ Jess přijde na svatbu do milionářské rodiny, svým zpěvem zachrání celou svatbu a všechny uchvátí. Následně pak ještě zdědí Danův dům. Tady mi to trochu připomíná červenou knihovnu. Celkově se mi kniha moc líbila.
Milé holčičí čtení na léto na pláž. Člověk u toho nemusí moc myslet a vyčistí si hlavu, ale vzhledem k tomu, že jsem od stejné autorky četla nedávno "Štěstí hřeje jako slunce", mám možnost srovnávat a tato kniha mi přijde o dost slabší. Možná jsem měla příliš vysoké očekávání?