Myš007 komentáře u knih

Milé holčičí čtení na léto na pláž. Člověk u toho nemusí moc myslet a vyčistí si hlavu, ale vzhledem k tomu, že jsem od stejné autorky četla nedávno "Štěstí hřeje jako slunce", mám možnost srovnávat a tato kniha mi přijde o dost slabší. Možná jsem měla příliš vysoké očekávání?

11 28.06.2023

Kniha mě mile překvapila. Zajímavý příběh a moc pěkně napsaný. Oblíbila jsem si Marii, Aničku i doktora Kalistu a ostatní obyvatele Krásné Lípy. Jejich osudy byly tak hezky popsané, že jsem během čtení občas měla pocit, že tam bydlím s nimi a jsou to moji sousedé. Člověku až zatrne, že zločiny nacistů a zločiny komunistů jsou si tam moc podobné. Jediné, co bych lehce vytkla je, že tam pořád někdo "hlavě jedl". Jinak mě kniha opravdu nadchla a dávám do doporučených.

14 13.06.2023

(SPOILER) Myslím, že asi zatím nejlepší kniha, co jsem od Monyové četla. František byl totální čistokrevný magor, manipulátor, psychopat a šílenec. Myslím, že u čtení jsem si notně pocvičila obličejové svaly od neustálého zvedání obočí samým údivem, čeho všeho je František schopen a to jak příběh gradoval stále častěji. Pokaždé, když jsem myslela, že nic příšernějšího už nevyvede, opak byl pravdou. Moc mě pobavily Aleniny komentáře, kterými glosovala Františkovy výlevy v deníku. Jediné štěstí bylo, že se jí nepovedlo otěhotnět, protože to by celou situaci ještě více zkomplikovalo. František by na dítě žárlil stejně jako na všechny ostatní na světě, co se k Aleně přiblíží a dělal by ještě větší peklo. Konec není zcela jasný, ale já věřím, že Alena od toho pomatence odešla, vždyť to byla silná žena a dobře finančně zajištěná, tudíž nebyla na jeho pomoci závislá, mohla si dovolit zaplatit pečovatelku.

10 13.05.2023

(SPOILER) Na tuhle knihu jsem se moc těšila. Jednak Alena Morštajnová je má oblíbená autorka a za druhé jsem byla velmi zvědavá na knihu, která se poslední dobou tolik řeší a autorka měla údajně "ukrást" životní příběh kreslířky Kláry Tellnerové. Nejsem v pozici, kdy bych si mohla dovolit toto soudit, ale pocitově jsem na straně autorky. Sama v jednom z rozhovorů řekla, že si při cestách vlakem ráda povídá s lidmi a také, že si před tím, než začala psát sehnala odbornou literaturu k danému tématu a na psaní se připravila. Tudíž je možné, že se v románu mohl někdo poznat, ale tyto smutné, tragické a bohužel pravdivé příběhy jsou dost často "jako přes kopírák", takže je možné, že jakousi podobnost mohlo cítit více lidí, co něco podobného prožili. Knihu jsem začala číst večer před spaním, pak už jsem ji musela odložit, protože jsem pro únavu pořádně neviděla. O to větší byla moje dnešní radost, že venku prší tak strašně, že se nedá dělat nic jiného a já si jí mohu bez výčitek dočíst. Venku celý den přívalové deště, silný vítr a já se nemohla od knihy odtrhnout a celou jsem ji přečetla. Hororové počasí venku jen umocňovalo už tak ponurý a tragický příběh. Strašně jsem hlavní hrdince fandila a přála jsem jí, jak se dokázala od její šílené rodiny odpoutat, dokončit si vzdělání a postavit se na vlastní nohy.V tu chvíli jsem i začala doufat ve šťastný konec. Jenže pak chtěla vědět, jak se má její matka a znovu do toho všeho spadla. Chtěla jen zachránit svou malou sestru, aby se jí nedělo to samé, čím si musela sama projít. Pardon za ta silná slova, ale dědek dostal, co si zasloužil... No vlastně ne, měl v tom domě uhořet... Alena Morštajnová píše pokaždé o jiném tématu, takže se pokračování asi nedočkáme. Takže si následné dění můžeme jen domýšlet. Skončila hlavní hrdinka ve vězení a Terezka v dětském domově, nebo tu celou šílenost začal konečně někdo řešit, pořádně vyšetřovat? V tom případě by jí přece... No tak ne asi osvobodili, ale minimálně by jí dali do nejmenší trest. Vždyť přece sama byla obětí a k tomu, co udělala jí dohnaly okolnosti.

28 10.05.2023

Mám takovou tradici... Pokaždé si přečtu něco "silného", naposledy to byla kniha z druhé světové války, kde mi hlavou šlo moc vážných věcí a pak něco na odlehčení. A tohle je přesně ta milá holčičí kniha, pohlazení po duši, navíc umocněna piráty, renesančními slavnostmi, pohádkovým lesem. Opravdu moc milý příběh. Emily mi byla od začátku sympatická, stejně jako její sestra Apríl, neteř Caitlin, královna Chris... Je to tak pěkně napsané, že má občas člověk pocit, že se těch slavností v lese účastní taky a obyvatele městečka považuje za své sousedy. Díky za milé čtení! Teď se zase ponořím do nějaké těžší knihy, ale tyhle čtecí a emoční lázně jsem si fakt užila :-) Konec se dal předpokládat, ale byl moc hezky popsaný.

2 09.05.2023

Moje druhá kniha od této autorky. Jako první jsem četla Hodnou sestru, která mě úplně nadchla. Kniha Tchýně se mi možná líbila o úplně maličko méně, ale i tak velké nadšení. Lucy mi byla sympatická hned od začátku, ale Diana mi pořádně pila krev, už dlouho jsem se u čtení tak nerozčilovala. Ale ke konci, když se mi jí povedlo pochopit jsem jí všechno odpustila, vlastně to celé díky ní do sebe zapadlo a dostalo smysl. Škoda, že se toho nedožila. Tipů na vraha jsem měla několik, ale ani jeden nebyl správný. Už se těším na "Rodinu od vedle", tato autorka mě vyloženě baví.

13 07.05.2023

(SPOILER) Velmi napínavé čtení, občas dost drsné v pasážích z vyhlazovacího tábora. Střídání dějových linek knihu ještě více oživí a čtenáře vyburcuje k soustředění. No a pak ten konec? Přiznám se, že jsem posledních pár stránek četla 2x,protože se to celé tak převrátilo, že jsem si to potřebovala přečíst ještě jednou a v klidu, abych si utřídila myšlenky a pochopila, co je pravda a jak to tedy vlastně je. Myslím, že tahle kniha by si zasloužila filmové zpracování.

6 07.05.2023

(SPOILER) Moje první kniha od autorky a musím říct hned velká spokojenost. Velmi příjemně se čte, je to napínavý příběh, děj má spád a člověk se od knihy nemůže odtrhnout. Přiznám se, že i když jsem některé věci tak nějak předpokládala, stejně mě úplný závěr dostal. Fern mi byla moc sympatická, tím jak byla milá a při svém postižení příjemně praštěná. Wally byl ohromný sympaťák a moc jsem jim jejich vztah přála. Líbilo se mi, jak si Fern i navzdory svému postižení a podivínství dokázala najít přátele a obklopila se lidmi, kteří ji měli rádi. I v knihovně, kde pracovala a to mimochodem velmi dobře, nakonec přece jen dokázala zapadnout do kolektivu a měli ji tam rádi. No a Rose ? Dokonalý magor a manipulátor. Člověk tak vlastně hlavně díky ní začne číst dojemný příběh o dvou sestřičkách, z nichž jedna je postižená a druhá se o ní krásně stará a na konci má pocit, že vlastně četl thriller a s dvojitou vraždou. A že všechno je vlastně úplně jinak a to i včetně věcí, které ze začátku člověku připadaly jasné a vůbec o nich nepochyboval. Dávám do doporučených.

12 25.03.2023

(SPOILER) Tentokrát jen 3*, ale je to spíš kvůli tématu. Knihy Simony Monyové mám ráda a tato je skvěle napsaná, ostatně jako vždy. Ale na můj vkus je tu příliš "mimísků", uspávání, kojení, dětského pláče a podobných věcí. Začátek mě nebavil vůbec, už už jsme knihu chtěla odložit, ale pak Milda zašel do knihkupectví a totálně zmátl prodavačku tím, jak se dožadoval knihy, co napsala nějaká Maďarka. Tato scéna mě tolik pobavila, že jsem se rozhodla dát knize šanci. Milda získal růžovou knihu s rozbitým zrcadlem na obalu a tím pádem vstoupily do děje další postavy - Světlana, Ondřej a s jejich dětmi a kniha tak začala být podstatně zábavnější. Styl psaní 2 v 1 chválím, bylo to hned živější a čtivější. Přiznávám, že jsem spíše chápala mužský pohled na problém. Také nerozumím tomu, proč je nutné spící dítě držet za ruku a sama se kvůli tomu několik měsíců pořádně nevyspat. Prostě jak říkám, toto téma nebyl úplně můj šálek kávy, ale tak hlavně, že to dobře dopadlo :-)

5 25.03.2023

Moc pěkná kniha, takové to milé čtení, co člověka pohladí po duši. Začátek mě moc nebavil, Theo mě úpně strašně štval, ale od momentu, kdy se Mila přesunula do Applemoru mě čtení úplně vtáhlo do děje. Představovala jsem si nádhernou skotskou krajinu, vřesoviště, ovečky a moc se mi líbily příběhy obyvatel Applemoru. Nasmála jsem si při tom, jak Mile tatínek poslal kvásek a Mila musela vysvětlovat, že ten podivný bílý prášek nejsou drogy. Dobrý nápad jsou také recepty na konci knihy na všechny ty dobroty co Mila celou dobu pekla.

8 03.03.2023

(SPOILER) Knihy od českých autorů a tak nějak ze života, to já ráda :-) Ovšem tento příběh má grády od začátku až do konce. Celou první polovinu knihy mě strašně štvala Alžběta, úplně mě šokovalo, čeho všeho je schopná. Co je schopná vymyslet, zrealizovat a vrchol všeho ? Že jí to u Hynka v pohodě prochází ?! S Hynkem jsem měla chuť zatřást a zařvat na něj, jestli se konečně nechce probrat, že přece není možné, aby tohle všechno neviděl !!! Sylvie mi bylo líto, byla příliš slušná na to, aby udělala pořádný "bugr", tchýni i Hynka srovnala a nastolila pořádek. Potom nastoupila na scénu Valerie, ta měla přirozené drzosti dost a tak nakonec dosáhla svého. Alžbětiny intriky a všechno zlo, co napáchala na Sylvii se nakonec otočilo proti ní. Ze začátku mi Alžběty bylo až líto, ale pak jsem si řekla "To máš za to, babo." Sylva se do poslední chvíle snažila s Alžbětou vyjít po dobrém, Valerie si brát servítky nebude. Ta jí klidně strčí někam do domova důchodců, pokud nebude sekat latinu a myslím, že ani Patrik jí nepomůže....

13 27.02.2023

Od autorky už jsem přečetla vše, co vydala, tak doufám, že opět něco napíše. Tentokrát to byl úplně jiný žánr, než jsem od ní doposud četla a řekla bych, že detektivky jí jdou :-) "Netušilka" mi přirostla k srdci i s tím jejím mandlovým mlékem. Sice jsme ho nikdy nezkoušela pít, ale po přečtení této knihy si ho snad půjdu koupit, abych ho ochutnala. Však každý detektiv v historii má něco speciálního a pro něj typického. Poručík Columbo má skleněné oko a manželku, co nikdy nikdo neviděl, Sherlock Holmes kouří lulku, KOMISAŘ REX miluje housky se salámem a Netušilka pije turka s mandlovým mlékem. A to se prostě v knize opakuje, protože ho miluje a pije ho tedy denně, občas i několikrát :-) Obal knihy úžasný. Tak mi mi nezbývá, než doufat, že Ivana Netušiolová s kolegou dostanou co nejdříve další případ :-) Dávám do doporučených.

2 08.02.2023

Další kniha od mé oblíbené autorky, české knihy a příběhy tak nějak prostě ze života, to je mé oblíbené čtení. Velmi čtivé, opět jsem "zhltala" za tři dny. Nejvíce mě asi pobavila oslintaná krysa v roli psychoterapeuta a rozhovory s ní :-) Už mi od Petry Zhřívalové chybí jen "Design vraždy" a budu ji mít přečtenou celou, takže mi nezbude nic jiného, než doufat, že zase brzy něco napíše. Opět dávám do doporučených :-)

3 02.02.2023

Moje druhá kniha od Hanišové. Jako první jsem četla Rekonstrukci, která se mi moc líbila. Taky to bylo "těžší" čtení, ale vedle Anežky slabý odvárek. Musím říct, že Anežku jsem přečetla velmi rychle, neboť to bylo velmi čtivé a napínavé a prostě člověk to musí dočíst, protože ho prostě zajímá, jak to dopadne. Otevřený konec mě mrzí i když... Možná je to tak lepší, člověk si může alespoň představovat, že to dobře dopadlo. Julie byla velmi zvláštní, řekněme fakt magor... A nejsem si jistá, že kdyby měla vlastní dítě, chovala by se k němu jinak. Její posedlost po dokonalosti byla až chorobná. Trochu mě mrzí, že tam nebyly více rozvedené podrobnosti okolo adopce. Jak je možné vlatně "koupit" cikánské novorozně, jak se to řeší papírově a výše částky, kterou musela Julie uhradit.

13 02.02.2023

Od autorky jsem už četla "Šťastné a veselé" a teď marně přemýšlím, která z těchto dvou knih je lepší. Autorku jsem objevila náhodou a moc mě baví. Její knihy jsou pro mě takové to milé pohodové čtení. Minulý týden jsem dočetla jednu sice velmi zajímavou, ale velmi depresivní knihu a tak jsme to potřebovala proložit něčím "na uklidnění" a tohle bylo to pravé pohlazení po duši. A ještě ke všemu ty "devadesátky" - moje mládí :-)

4 27.01.2023

Dočetla jsem první díl pod názvem Dvě hrtsti života a hned jsem se vrhla na pokračování. Teď marně přemýšlím, zda byl lepší první, nebo druhý díl. Opět psáno stylem střídání kapitol, tentokrát mezi Therese a Giselou, což příjemně oživí čtení. Velmi zajímavý pohled na život v poválečném Německu a problémy mezi východem a západem. Dávám do doporučených :-)

8 11.01.2023

Knih s muslimskou tématikou jsem již přečetla hodně, ale toto je zase něco úplně nového. Většinou jsme četla knihy o ženách - cizinkách, co se prvodaly do arabského světa. Ovšem Rahaf je dívka, co se narodila a vyrostla v tradiční věřící rodině v Saudské Arábii. Člověka až mrazí, když čte, jak od malička nesměla téměř nic, koupat se, jezdit na kole, hrát si venku. Ač vyrůstala v rodině, která byla velmi dobře finančně sitovaná a netrpěla po materiální stránce, nikdy nesměla to, co její bratři, od malička pociťovala, že ona jako žena nemá žádnou hodnotu a bylo zcela normální , že její bratři ji mohou týrat a to psychicky i fyzicky. Velmi zajímavý pohled do života současné rodiny v Saudské Arábii. Rahaf jsme celou dobu strašně moc držela palce a ano, přiznám se, že jsem nevydržela a i když se to nedělá, skočila jsem nejdřív na konec, abych se přesvědčila, že se Rahaf povede se zachránit a pak jsem teprve pokračovala ve čtení. Určitě bych uvítala pokračování, ráda bych věděla, jak se Rahaf měla v dalším životě, jestli se třeba někdo z arabského světa nepokusil jí dělat problémy, nebo jí dokonce zabít. A jestli třeba její zpověď pomohla dodat odvahu dalším týraným dívkám a ženám a jestli se některé díky ní rozhodly ji následovat.

3 10.01.2023

Tahle kniha má jen jednu jedinou chybu, je příliš krátká. Moc zábavné čtení, už dlouho se mi žádná kniha takhle nelíbila. Spousta zajímavých informací o práci letušky, příhody z různých letů, prostě paráda. Budu tiše doufat, že třeba někdy Veronika napíše další díl :-)

2 06.01.2023

Zase jedna kniha, co vás chytne a nepustí, několik uzívaných rán s kruhy pod očima, když se clověk v noci nemůže od čtení odtrhnout. Zajímavý pohled na život obyčejných Němců ve válce i mezi válkami. Až mě mrazilo, když se Anna musela dívat, jak její děti ovlivňuje a fanatizuje nacismus. Dcery ve škole s ostatními dětmi šikanují spolužačku, protože je ze židovské rodiny, syn by v uniformě Hitlerjugen nejraději i spal, i mažel se začal angažovat a Anna s tím všim v podstatě nemohla pořádně nic dělat. Hned se pustím do dalšího dílu, neboť mě zajímají další osudy Anny, Charlotte a jejich rodin.

14 14.10.2022

Zábavné čtení a hlavní hrdinka Juliette krásně šílená, opravdu čistokrevný magor. Trochu mě zamrzel otevřený konec, ale.... Třeba přijde druhý díl ? Já bych ho brala :-) Kniha se četla fakt příjemně, nemohla jsem se od čtení odtrhnout. Zajímavé byly také pasáže, kde se člověk blíže seznámí s prací letušky.

8 04.10.2022