nero 13 komentáře u knih
(SPOILER) Třetí díl Wavesburyho je rozdělen na čtyři části a první tři se odehrávají jak už napovídá název na severoamerickém kontinentu, autor zasadil děj do sedmileté války, která byla vlastně takovou první světovou válkou, paradoxně i když v severní Americe vyhráli Britové nad Francouzi a ti zde přišli o svá zámořská území, tak Britové o něco později ztratily své kolonie také, z nich vznikly Spojené Státy Americké, a udrželi se vlastně na bývalých Francouzských územích, dnešní Kanadě.
Čtvrtý příběh nás zavede do Francouzského království, do oblasti Gévaudan, kde v té době řádila legendární Gévaudanská bestie, která měla na svědomí smrt více než stovky lidí, do dnes se neví co byla bestie zač, zda nějaký obří vlk, nebo nějaké jiné zvíře které uteklo místnímu šlechtici ze zvěřince, nebo dokonce sadistický vrah maskující se za zvíře.
I třetí díl je nesmírně čtivý, jenom bych nechtěl být na místě Wavesburyho manželky, má až neskutečnou smůlu na únosy.
(SPOILER) Další osudy Horatia Hornblowera, nás zavedou na loď H.M.S Renown, které velí šílený kapitán Sawyer. V té době byl kapitán lodi neomezeným pánem, a jakýkoliv nesouhlas s ním se mohl považovat za vzpouru, kde se mohlo trestat i smrtí, proto si asi umíme představit jaké bylo sloužit pod někým takovým, naštěstí vyšší moc a nebo možná někdo konkrétní kapitána odstranil a posádka si mohla oddechnout.
V druhé části posádka H.M.S Renown dobyla Španělskou pevnost na ostrově Hispaniola, na jehož západní části, v dnešním Haiti zrovna zuřilo povstání černých otroků proti svým Francouzským pánům, i když už je to více než 200. let co se osvobodily, tak tam násilí probíhá stále, zrovna jsem četl že jenom mezi 8. až 12. červencem bylo ve válce místních gangů zabito přes 230. lidí.
V další části bylo vyhlášeno příměří mezi Francií a Británií a Horatiovi nebylo potvrzeno dočasné povýšení, naštěstí pro něj Napoleon mír rychle porušil, Horatio Hornblower byl z poručíka povýšen na komandéra, a čtenáři si musí počkat na další díl.
(SPOILER) Dvacátý díl série nás zavede zpátky do Británie, kde Macro místo toho aby si užíval zaslouženého důchodu v hostinci, který vlastní se svou matkou, musí čelit vyděračským bandám, jejichž brutalita se vyrovná všem nepřátelům Říma kterým Macro musel čelit jako legionář.
V druhé části knihy se do děje zapojí i Cato a Boudicca se svým manželem Prasutagem, a vypadá to, že jak jsem si v komentáři k 18. dílu dovolil předvídat že by celá série mohla vyvrcholit slavným povstáním Boudicci, při kterém se jí skoro podařilo vyhnat všechny Římany z Británie zpátky na pevninu, tak jsem se asi trefil.
(SPOILER) Považuji Boleslava I. za zakladatele Českého státu, a proto jsem šáhl i po této knize, jejíž děj se odehrává v období jeho vlády, bohužel to byl velký omyl, protože za prvé to o Boleslavovi ani moc nebylo, hlavní postava byl nějaký smyšlený Martin z Wartberka, údajně druhý muž knížectví, a za druhé to vlastně ani nemělo pořádný děj, bylo to celý dost zmatený. Martin z Wartberka vykládá nějakému umírajícímu sasovi, jak byl u Vokáče se Sámem a bojoval proti Dagobertovi, tím asi autor myslel bitvu u Wogastisburgu, která proběhla v roce 631. a to mu vypráví v roce 950. Další nesmysl je poprava tupým prknem, žádným prknem se nikdy nepopravovalo, popravovalo se Plknem, což byl popravčí meč, někdy se uvádí i popravčí sekera.
Autor se pokusil o Historický román a vyšla z toho sci-fi parodie.
Tak je dobojováno, ale ještě se s tímto alternativním světem nemusíme rozloučit, protože má vyjít kniha Hrdinové českých zemí, což bude antologie povídek deseti autorů, zasazených do světa po Velké Bouři, samozřejmě včetně Jana Kotouče.
To vše jsem zjistil na autorově facebooku, a nešlo si nevšimnout jeho velké podpory Ukrajině, až jsem si říkal jestli tím nekompenzuje to, že je ve svém stvořeném světě nechal vystřelit do nějaké jiné dimenze.
Informace z této knihy jsou tedy síla, nikdy jsem si nedělal o politice žádný iluze a pan Karel Tichý mi bohužel potvrdil že je to ještě horší než jsem si myslel. On a jeho tým pracoval na těch nejhorších mafiánech z přelomu tisíciletí, Mrázkovi a Krejčířovi a jejich kumpánech, a musím bohužel konstatovat že ti kumpáni nebyli jenom zločinci, ale hlavně politici, soudci, státní zástupci, advokáti a jiní policisté.
S ohledem na dnešní kauzu Dozimetr mají tehdejší události přesah do dnešní doby, a jsou v ní určitě namočeni i politici jiných stran než jenom od Starostů, budu citovat pana Tichého - Gross, Langer, Kubice, Chovanec, Hamáček .... najdi pět rozdílů.
Také mně zaujala postava advokáta mafiánů Tomáše Sokola, podle zdejších informací to vypadá že nebyl jenom jejich advokát, minimálně měl dostat z vytunelovaného Čepra desetimístnou částku, což asi není standartní advokátní palmáre.
Naši tři hrdinové se po čase sejdou v horním městě Kremnici v Horních Uhrách a zůčastní se vyšetřování krádeže razidel a později i dukátů v místní mincovně, do které jsou zapleteni nejvyšší Kremničtí úředníci. Jako vždy to má takovou tu správnou Červenákovskou atmosféru a už jsem zvědavý na další díl, který by se měl odehrávat v Košicích a okolí.
Je vidět že když se někdo dostane k moci tak se chová napříč dějinami stále stejně, občas to jenom ještě vylepší, tak zatímco Kremničtí mocipáni si kořist cpali do nenasytných rypáků, tak dnes k tomu naši novodobí Pražští konšelé přidali i otvor na druhé straně od toho rypáku.
Pana Františka Niedla považuji za takového českého Bernarda Cornwella, protože právě u těchto dvou autorů se mi stává, že při četbě přestanu vnímat realitu a čtu knihu tak dlouho dokud ji nezavřu na závěrečné stránce.
Pokud jde o obsah, tak Ondřej z Rohatce musí překonat ještě mnohá protivenství než bude hrad Jenčov definitivně jeho a podle závěru se můžeme těšit že příští děj se přesune i mimo České království, doufám že by se tam mohl Ondřej někde potkat s Wolframem z Olšové, rád bych věděl jak to s ním dopadlo.
(SPOILER) Dobrodružná jízda lorda Wavesburyho a jeho manželky pokračuje a jejich prostřednictvím se podíváme do Indie, kde se střetnou se sektou vyznavačů bohyně smrti Kálí, známých jako Thugové. Vrátíme se do Evropy, konkrétně do Británie a Itálie. A poté se přesuneme do Karibiku, kde se setkáme s kultem Voodoo a menší armádou Zombie.
Knihu zakončíme v severní Americe v oblasti Velkých Jezer. Před časem jsem přečetl knihu Tajemný oheň od Wilbura Smitha, kde se děj odehrává ve stejné době a lokacích, a v průběhu četby jsem neustále čekal jestli se neobjeví Sokolí oko s Unkasem a Čingačkgúkem z Posledního Mohykána, to se nestalo a nenapadlo mně že se mi to splní v knize českého autora, už tedy bez Unkase, protože se děj odehrává po událostech v Posledním Mohykánovi.
Nevím co bych přidal ke všem pochvalným komentářům ke kterým se přidávám, snad jen to že výbornou kvalitu celé první půlky světa Algoru a dalších planet kterou jsem zatím přečetl dělá opravdu výborně vymyšlený a zároveň nesmírně čtivý příběh, který by se popravdě s mírnými úpravami dal zasadit do kterékoliv doby, nebo kteréhokoliv žánru, zde zvolená space opera, je jenom kulisa pro skvělé vyprávění.
Až na konci jsem zjistil proč se tento díl jmenuje Tenký led, to mně tedy docela dostalo.
(SPOILER) V průběhu čtení této knihy jsem chtěl hodnotit za plný počet, protože popis Sabiny Ebert o dění po útěku Napoleona z Ruska a zdecimování jeho Grande Armée na cestě z Moskvy zpátky na západ je výborný, Napoleonovy se podařilo vydupat ze země armádu novou a pokusil se zvrátit situaci ve svůj prospěch. Na území Německa a hlavně oblasti Saska od jara 1813. probíhalo mnoho střetů Francouzů a jejich spojenců s koalicí Prusů, Rakušanů a Rusů a boje se přelévaly od Berlína, přes Lužici a Slezsko až na území Čech, kde se 29 a 30. Srpna odehrála bitva u Chlumce na úpatí Krušných hor, zde padlo na 20 000 mužů z obou soupeřících stran.
Vše bylo nasměrováno k bitvě národů u Lipska mezi 14. až 19. Říjnem 1813. a právě zde mně autorka zklamala, protože místo epického popisu této bitvy, kterým měla kniha vrcholit, byl konec takový nemastný, neslaný a proto musím dát hvězdu dolů.
(SPOILER) Číst thriller Virus Pandora v dnešní Covidové době bylo trochu znepokojivé, pojednává totiž o teroristech financovanými jistými temnými silami, kteří chtějí jako zbraň použít virus Eboly zkřížený s virem Chřipky, uměle vyrobený v tajné biologické laboratoři. Tohle kdyby se stalo opravdu, tak potěš pánbůh, protože Covid je proti Ebole taková lehká rýmička, a protože dodnes nebylo pořádně prokázáno jestli je Covid přírodního, nebo umělého původu, tak ani nechci vědět co všechno už v těch biologických laboratořích všude na světě vymysleli.
Virus Pandora je moje druhá kniha od autorů a až teď jsem si všiml že to je vlastně třetí a čtvrtý díl série, tak nevím proč nakladatelství Kalibr nevydalo první a druhý díl.
Richard Sharpe patří mezi mé nejoblíbenější knižní postavy, takže jsem nadšen že vyšel další díl, už jsem to ani nečekal, myslel jsem že série s ním je už uzavřená.
Sharpův atentátník se odehrává po bitvě u Waterloo a zavede nás až do Paříže, kde je Richard Sharpe se svým seržantem Patrickem Harperem na stopě spiklencům kteří připravují pomstu za porážku Bonaparta a chtějí zabít vévodu z Wellingtonu, vše je to napsáno tradičně nesmírně čtivým stylem který je Bernardu Cornwellovi vlastní.
Sérii Algor jsem měl v merku už delší dobu, akorát nešla moc sehnat, naštěstí jsou tu nová vydání, které asi pokazily náladu některým zlodějům na bazaru. Pokud jde o Mráz a hry, tak já se opravdu bavil, je to opravdu velmi čtivě napsaný příběh odehrávající se zatím převážně na dvou planetách, Algor a Menabaran, vstupů ze třetí planety Viridian tam moc nebylo, v dalším díle by měla přibýt linka ze čtvrté planety Newell, tak jsem na to zvědavý.
Musím souhlasit s komentářem Francoise17 a ještě bych doplnil že se mi při čtení této knihy vybavila markýza Angelika, a to hlavně v části s arabskými piráty na severoafrickém pobřeží, tak tam mi hned v hlavě naskočil díl Angelika a Sultán.
Zajímavá část byla taky ta odehrávající se v Severní Americe, vždycky jsem měl s ohledem na indiány radši knihy odehrávající se v lesích východně od Mississippi, než na západních prériích, neboli radši jsem měl Tecumseha, než Vinnetoua.
Wavesbury je klasická dobrodružná literatura, mně se to moc líbilo a určitě si chci přečíst i další díly.
Knihy od Colina Falconera jsou pro mně zárukou kvality a Smrtelný pohled není výjimkou. Přestože oblast Papuy a přilehlých Šalamounových ostrovů je pro nás Evropany asi nejvzdálenější exotikou, tak možná i proto mám z této destinace přečtenou docela slušnou řádku knih a všechny se mi velmi líbily.
Smrtelný pohled se odehrává za druhé světové války a jeho příběh je spojen s legendární bitvou o Guadalcanal, kde se Američané střetli s Japonci a zarazily jejich výboje dál do Tichomoří a k Austrálii, tomu komu se líbila tato kniha doporučuji knihy Papua a Než příjde úsvit od spisovatele Peter Watta.
Druhý díl o nejvyšším sudí Petrovi z Rožmberka, pokračuje ve stejném duchu jako díl první, objeví se další potomek nejslavnějšího člena rodu Pánů Zelené Růže který dělá potíže, a které musí Petr z Rožmberka řešit. Autora velmi zaujaly osudy té větve rodu Vitkovců která byla odseknuta z jejich genealogického stromu, protože v těchto dvou dílech z jejich osudů vytěžil co šlo.
Ponechám autorově licenci že osudy postav zde se nacházejících ve skutečnosti dopadly jinak, ale musím mu vytknout že nechal Pruskou čarodějnici zde vystupující, která přišla pomstít zničení posvátných hájů Českými vojsky za křížového tažení pod velením Přemysla Otakara II. vzývat Peruna a Svantovíta, Prusové patřily mezi Baltské národy, jako třeba Litevci a Lotyši, a tak asi těžko věřily ve staré slovanské bohy.
Na fantasy moc nejsem, ale tohle bylo skvělý, nebo jak se dnes říká, to bylo zatraceně hustý. Orkové, Elfové na jelenech, čarodějové, Kentauři, Bastardi neboli Poloorkové jezdící na obřích prasatech, hodně tu stříká krev a hodně se tu šoustá, prostě taková hodně nekorektní a špinavá fantasy, vedle které příběhy z Tolkienovy Středozemě jsou moc milé pohádky, chtěl bych to vidět zfilmovaný, to by byla vizuální slast.
Mně to poklidné tempo vyšetřování zas tak nevadilo, čtu zároveň ještě jednu knihu kde krev celkem dost cáká a tak to Neklidné pobřeží navzdory svému názvu celkem vyrovnávalo, jinak se mi líbila atmosféra Faerských ostrovů, a docela mi to připomínalo krimi seriál který jsem si oblíbil ze sousedního souostroví, Vraždy na Shetlandech.
Budu si muset sehnat zbytek trilogie, abych se dozvěděl jak příběh detektiva Jana Reyny dopadne.
(SPOILER) Zatím ze tří dílů této série se mi nejvíc líbil díl druhý, asi proto že se děj většinou odehrával na cizí planetě plné nepřátelských tvorů, ve třetím díle se přesuneme zpátky do vesmíru a zúčastníme se s posádkou UTSS Salamis kosmické bitvy s Korzáry.
Nedávno jsem četl Jana Kotouče, a na rozdíl od jeho epických kosmických bitev kterých se účastní stovky vesmírných bitevníků, byla vesmírná bitva Jakuba Maříka mnohem komornější, ale to neznamená že by její popis byl špatný, zase se může podrobněji věnovat jednotlivým postavám.
Asi nejlepší pasáže ze třetího dílu byly ty, kde se vyskytovali mimozemští Sápiané, moc rád si představuji jak by mimozemšťané asi mohly vypadat a vizuální představa Sápianů byla rozhodně zajímavá.