Niu
komentáře u knih
Spolek Jane Austenové
Natalie Jenner
Takové pohlazení po duši. Moc pěkná knížka. Byť Austenovou nemám načtenou, i tak mě vtáhlo to zaujetí všech postav v knížce. Trochu jsem se ztrácela v těch notářských věcech. Někdy mi dělá v těch knihách starší doby správně pochopit jádro pudla, ať se jedná o rozhovory žen, vztahy, případně dopisy. Tak nějak je všechno květnatě opsáno, až se v tom ztrácím. Proto jsem asi nechápala někdy konverzace Benjamina a Adeline, hlavně u ní jsem se ztrácela, když mu něco vytýkala. Ale byla to jiná doba. Čím dál tím více mě překvapuje, kolik knih na DK hodnocených v modrých číslech, jsou skvělé (a pak ty v červených, kterým jsem se měla vyhnout obloukem). Krásné vyprávění o přátelství.
Heřmánkové údolí
Hana Marie Körnerová (p)
(SPOILER) Moc krásná knížka. Čekala jsem jemnost heřmánku, i ten začátek příběhu ten dojem budil. Ale teda - tolik na jednoho člověka, uf. Četlo se mi to dobře, ale jakékoli bezpráví a špatné zacházení v knížkách nemám ráda, hlavně v románech. Je to paradox, protože čtu hlavně detektivky, thrillery a horory a tam to tak nějak očekávám, ale v ženských románech mi to rve duši. Líbily se mi dvě roviny vyprávění, které trochu odlehčily od vzpomínek. Zajímalo by mne, co se stalo s Viktorem. Jsem ráda, že Anna pak našla vše, co si přála i zasloužila za svůj těžký život. Určitě se pustím ráda do dalších knížek autorky, ale chce to trochu odvahy.
Nespoutaná - Probuďte se a začněte žít
Glennon Doyle
Tohle je kniha, o které se někdy někde strašně moc mluvilo? (?!!!!!)
A kdo že je ta paní, co tu knihu napsala?
Ještě, že mě stála jen 39 Kč. Vypovídá to o něčem?
Ze začátku jsem byla celkem trpělivá, ale jakmile jsem už pomilionté četla, že to je ONA, vyšlo mi z toho jenom blábláblá - 300 stran o tom, jak obhajuje svůj nový život, za který si pevně stojí. To její obhajování mne moc nepřesvědčilo. Dohledala jsem si něco k autorce a jo, není mi sympatická ani trochu (stejně jako to, co psala v knihách). Na druhou stranu, Abby mi sympatická je - a myslím, že shrnula tu knihu v jedné části: "To si nemyslím. Myslím, že se musí dostat ven ze své hlavy, a ne se do ní jen dál nořit." (mluví o jedné z autorčiných dcer).
Přesně o tom ta kniha je - uvěznění v hlavě, a autorce se nedaří se z té klece dostat, byť prohlašuje něco jiného. Tak úplně nesouzním s tím, že by mi rady měla udílet vyléčená alkoholička, feťačka, osoba zjevně psychicky velice nestabilní. A pak je tu taky ten boom - "proč jsou najednou všichni homosexuální?" (to je taky otázka z knížky). Nesouzním ani s tím, že malé děti jsou v desíti letech dávány do rukou terapeutů a léčba antidepresivy začíná už v kolébce. Kde jsou ty doby, kdy jsme jako děti žily venku a ne v hlavě? A zajímalo by mne více k jejímu zázemí - když se tak všude tvrdí, že zlo na nás páchají rodiče, proč se tam víc nepromítal její vztah s rodiči a sestrou? Jasně, každý občas žije v hlavě, ale asi o tom nepíše knížky ... A rozhodně překlad by mohl být lepší - výrazy jako "já, sama sobě, sebe, samu sebe" - tohle bylo hodně špatné.
Kdyby měla knížka označení lgbt, tak bych asi i tu koupi zvažovala. Ale už jsem vážně zmatená, co to má být lgbt1a+ ???
Čtenářský kroužek na konci světa
Frida Skybäck
(SPOILER) Strašně mě nalákala obálka, ta je opravdu nádherná. No a o knihách, tak není co řešit. Je mi líto, ale první knihu autorky Knihkupectví na Riverside Drive jsem nedočetla, byť je hodnocena lépe, než tato kniha. Takže jí dám přece jen ještě jednu šanci.
Příběh byl moc krásný. Dýchala z toho taková pohodová a přátelská atmosféra, i když téma chvilkama nebylo příjemné. Mám ráda, když si čtu o přátelstvích. A čím jsem starší, tím víc se mi líbí, když čtu o ženských přátelstvích žen 60+. Některé pasáže byly fakt vtipné, hlavně ty Eričiny. Ale i Doris byla skvělá a s tím tinderem ... :o):o):o) Jen malinkatou výhradu mám k těm dopisům - proč Patricia nikdy nenapsala (trošku jsem čekala, že za tím bude něco víc), přece když si byly tak blízké...
Právo nálezce
Stephen King
(SPOILER) Tohle bylo trochu zdlouhavé. Velká část knihy a já si říkala - sakra, bude tam vůbec Billy, Jerome a Holly? Bylo to něco ve stylu Misery, Shawshank, Zelené míle (možná by se našla i další Kingova díla, která se v tom propsala). Je opravdu zajímavé, že Morrise postihl takový trest, když tady u nás se to končí podmínkou nebo třemi lety v lepším případě. Ta akce Pete a spol. to mi tak drásalo nervy, jak to King natahuje, až mě to naštvalo. Stále mě překvapuje, jak si myslím, že kniha bude směřovat nějak, a ve výsledku je to o hodně jiné. Škoda, že autor tak nějak zapomněl v závěru i na Toma, u kterého vlastně celá kniha začala. Jakože fajn, musela jsem číst, abych věděla, jak se to rozklíčuje, ale jsem z toho krapet uondaná.
Nejšťastnější muž na Zemi
Eddie Jaku (p)
Nádherná kniha. Silný příběh popsaný na pár stránkách, o to více to nahuštění informací se mnou zacloumalo. Slzy se mi nevyhnuly. Líbil se mi styl, kdy Eddie promlouvá přímo ke čtenáři. Věřím, že je opět se svou ztracenou rodinou.
Odkaz
Josef Stolárik
Pěkná, i když místy trochu zmatečná - kdo je kdo a kdo je kde. Na DK uvádí 53 stran, má povídka má 17, tak nevím, kde je chyba.
V hrůze a krvi zrozeni
* antologie
Povídka Vesnička pod horami: 5* Většinou jsem zvyklá na několik set stránkové romány, ale tyhle krátké povídky taky můžou být fajn - pro rychlé přečtení v rámci několika desítek minut. Za mne super. A souhlasím s komentářem KnihoSny. Tohle by byl super thriller-horor. No a ještě s tím koncem, jakýt to má - excelentní :o)
Legenda z hory Pancíř: 5* fakt děsivé.
Balzamovač: 5* no páni, to byl námět.
Tak jsem konečně dočetla skoro všechny povídky (až na jednu, která nebyla dostupná). Nejsem úplně povídkový typ, ale je pravda, že díky této antologii a ještě dalším takovým sériím, jsem tomu přišla na chuť. On má někdy i ten otevřený konec, kdy nevím, co tím autor zamýšlel, své kouzlo. I když myslím, že jsem celkem otrlá, tak i na mne bylo někdy té nechutnosti až moc. I když jsem rozdala hodně povídkám 5*, tak asi za mne nejlepší byly: Legenda z hory Pancíř a Vesnička pod horami.
Tři Sekery
Kateřina Surmanová
Třetí díl - Tři sekery - volné pokračování série přečten. Jsem neskonale vděčná, že jsem se tento rok rozhodla pro koupi všech knih. Jsou skvělé (i obálky). Inspirace Kingem je patrná a jelikož několik posledních mých přečtených knih jsou právě od Kinga, tak mi to vůbec nevadí. Mile mě překvapila v doslovu i inspirace seriálem Twin Peaks, to mi ušlo - ale jo, zapadá to do sebe - Bob a třešňový koláč. Začátek knihy týkající se Michalova dětství byl pro mne dost těžký a daná obvinění - no nečetlo se to lehce. Celou knihu jsem si pokládala otázku - co to je proboha za matku?! Celý ten příběh měl tolik rovin, návratů do minulosti a tolik příběhů, že to bylo chvilkama složité. Mne zvláště mátly ty změny času, i třeba v rámci jedné kapitoly se to dost těžko drželo jen v té jedné linii. Tohle byl případ i u ostatních knížek, jen tady mi to připadalo dost rušivé. Obecně mám ráda střídající se minulost-přítomnost, jen tady jsem z toho byla krapet tumpachová. Taky mi autorka rozšířila slovníček o nové výrazy. Třeba výraz sanovat vůbec neznám a do kontextu mi nezapadal. K hlavním postavám jsem si vytvořila stejné pouto jako k postavám v Kingovkách. A ta myšlenka, že svět je oblé místo apod., tohle jsem teď často četla i v Panu Mercedesovi. Jo a co se mi líbilo úplně úplně nej, bylo to propojení s Radkem a nakonec i s Petrem, Květou a Imbusem. To bylo prostě boží načasování. Doporučuji.
Pan Mercedes
Stephen King
(SPOILER) Jó! (kdo četl, pochopí) :o) Tohle byl teda hukot. A obálka? Skvělá. Nikdy bych to do Kinga neřekla. Doporučuji. Supr trojka.
Ještě aktualizace: Líbily se mi tam narážky na Christinu a To. Akorát ke konci knihy, kdy je trio ve velíně, tak vypnutí monitoru by nepomohlo - možná chyba překladu, ale kdo ví, i King se může utnout - tahle chyba mě celkem zarazila.
Outsider
Stephen King
Tuhle Kingovku jsem slupla jako meloun (maliny moc nemusím :o) ). V době vydání jsem se k ní dostala v anglickém vydání, ale netroufla si, no a pak byly další jiné knihy, které jsem chtěla číst. Kdybych já jen tušila, jak super to je. King je můj top spisovatel od dětství a určitě budu pokračovat Holly i Billem Hodgesem (přece jen nějaké resty mám - ale ptám se sama sebe, co budu od Kinga číst pak?). Film/seriál jsem neviděla a nejspíš se k němu ani nedostanu, ale možná je lepší to nechat tak. Pro mne opět jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy četla. Doporučuji.
Nevratné poškození: Jak naše dcery propadají transgenderové mánii
Abigail Shrier
Tohle je naprosto šílené a nedivím se, že autorka považovala za nutné tohle vytáhnout na světlo světa. Nevím proč, ale při čtení mi vytanula na mysl kniha od Thillieze Syndrom E (epidemie davového šílenství). A ejhle, tady ho máme. Vymývání mozků, sektářské smýšlení, propolitické ambice zviditelnění něčeho, co ani problém není (i když leckdo si myslí, že je - víc bych viděla ten problém v něčem jako lupron a píchání testosteronu plus dostupnosti). Jak já jsem ráda, že jsou ještě normálně uvažující lesby, gayové a transsexuálové po změně (o hetero ani nemluvě), kteří sami vidí tohle genderšílenství jako zkázu mladých lidí. A co mě do mrtě naštvalo, tak to chování některých lékařů a akademiků. Doufám, že takhle daleko se to tady nikdy nedostane. A tam, kde to je teď, bych přála nabrat selský rozum a trochu zdravého uvažování.
Mne samotnou velmi zaujal ten humbuk nad vydáním-nevydáním téhle knihy, což mě přitáhlo knihu koupit a utvořit si vlastní názor. Já mám rozhodně jasno. Divím se, že v knižních komunitách, které sleduji (včetně DK), je ticho po pěšině. Děkuju všem, kteří mají zdravý úsudek nad svým životem i svými dětmi.
Sběratel vůní
Dominique Roques
Jako jsou mojí vášní knihy, stejnou vášeň mám pro parfémy. Je to vlastně poprvé, co jsem našla knihu o parfémech, byť jsem si představovala o kapku něco jiného. Ano, internet je plný voňavých lákadel a reklam s vizuální stránkou, která přitáhne, takže jsem nemohla očekávat od publikace to samé. I když možná dokreslení fotografiemi z cest bych uvítala (no jo, vůně není přenositelná, třeba v budoucnu :o) ). To už bychom se ale bavili asi o encyklopedii a tam bych rozsahem čekala něco o oceán víc (než jen o tu kapku) a zapojení mnohem více autorů. Příběhy byly velmi zajímavé, takové uklidňující, ale věřím, že mnohdy v honbě za dokonalou vůní, mohlo jít i o život. Někdy to bylo trochu zmatečné, někdy jsem úplně nesouznila s překladem. Rozdělení do kapitol bylo - dle mého - velmi základní, i co se jako základu parfému týče. Obecně bych uvítala mnohem širší portfólio z rostlinné říše, což autor na konci přiznal. Trošku mi tam chyběla větší provázanost přímo s parfumeráři a jejich skvosty. Ale nemůžu jinak - 5* si kniha zaslouží za tu jedinečnost. A co mě rozesmálo - ono i být smolař je zaměstnání :o) Milovníkům parfémů zdar :o)
Pán přílivu
Pat Conroy
Tak jsem se hecla a dala si re-reading. A teda ... tleskám svému náctiletému já, že tohle dokázalo přečíst. Mé současné já to sice přečetlo, ale víceméně (spíš více) protrpělo víc jak polovinu knihy. Díky za film, jež řadím mezi mistrovské dílo za to, že z knihy udělal stravitelnou formu. Bylo to rozvláčné, poetické až patetické, nudné taky. Tahle rodinná sága měla být vydána jako román na pokračování. Bylo toho prostě moc. Asi se mi nejvíc líbila hlavní linka, kolem které se to točí ve filmu, ale v knize navíc informace o prapředcích - to bylo ubíjející. Charaktery postav jsou opravdu strašně poškozené a čtení o Lile, no prostě fuj, taková manipulace a nenávist. Pořád jsem si říkala, kdeže se to vzala ta obliba Toma, když byl natolik bezpáteřní. No a taky ty příšerně dlouhé kapitoly a ten časový mišmaš k mé spokojenosti nepřispěly. Chm. Nevím, jak s hodnocením....
Ústav
Stephen King
Líbil se mi začátek s Timem. Proto jsem byla celkem zaskočená skokem do života Luka, což byla většina knihy. Já pak hledala návaznost a dokonce jsem zapomněla, jak se ten chlápek ze začátku knihy jmenoval. Část o Ústavu byla dost šílená, celkem nechutná, mistr King má opět schopnost vtáhnout vás do děje a okusit to, co jeho hrdinové. Mám ráda ty dětské partičky a síly, které King ve svých dílech využívá, jen v určitých momentech to pro mne nebylo dost pochopitelné - orientace v prostoru v Ústavu v závěrečném finále. Obyvatele DuPrey jsem si oblíbila. V autorově poznámce se mého srdce dotklo poděkování jeho příteli Russovi.
Atomka
Franck Thilliez
(SPOILER) Proč?! Proč autoři tohle dělají? Založí sérii, kterou bych označila jako chvalitebnou, a pak ji směřují totálně do kopru. Takových sérií, kde hlavní otěže nad případy, vyšetřováním a logikou převezme debilita a osobní vztahy - Linda Castillo a Helen Fieldsová jsou toho zářným příkladem, pro které mě opouští síla díla těchto autorek dále číst.
Nemám už energii uvést jsem poznámky, možná časem ke komentáři něco přidám. Pocit z knihy? Těšila jsem se, až to dočtu a pěkně si tu ulevím. Celým dílem se nesla taková hloupost, že zazdila úplně bezvadné téma atomové energie, tragédie v Černobylu. Bylo tam tolik různých vyšetřování, že jsem čekala, kdy to bude mít smysl - například objev toho, že hypotermie zastaví působení radioaktivity, byť sebešíleněji to zní. A ono ne. Totálně mimo mísu bylo vyšetřování (jak jinak - na vlastní pěst) odkazu Krvavého anděla - a ten kdo to byl? To byl výsměch všem čtenářům dobrých detektivek.
Celá kniha je vzdychání o miminku na všechny způsoby. Mně jako ženě ale Lucie moc neukázala své mateřské pudy, když celou výchovu svých dvojčat nechala na matce a jezdila všude kamsi do tramtárie. A to záření - no comment.
Apropó - je zajímavé, jak se komisaři mají možnost podívat se do světa (kdo to sakra všechno platí?!), kde se všude dostanou a všechno vyřeší.
Mátl mě překlad - Rudý ďábel, Rudý anděl - přitom kniha je Krvavý anděl. Láčkovci, nezmaři - o tom se učí snad na základní škole.
To samé - jednou jsou to komisaři, jednou inspektoři, jednou policisti nebo prostě Francouzi.
Mám ráda češtinu pro tu květnatost, tady ale ta poetika jazyka je jaksi ... : "Pak se jako rakovina napadající zdravý organismus objevilo velké město." a další "Vlevo spatřili na okraji lesa kostel se zdmi pokousanými až do krve břečťanem a probodanými větvemi bříz a buků." (blé).
Linka s blázincem byla asi nejlepší a nejděsivější.
Suma sumárum - chtěla jsem dát 2*, ale ... nejde to. U knihy, u které buším hlavou do stolu, to prostě nejde.
Smrtící DNA
Franck Thilliez
(SPOILER) Kniha se nesla v podobném duchu jako Syndrom E, jen to šlo víc do hloubky. Bylo to opravdu zajímavé. Pořád se mi vkrádal na mysl díl s Robertem Langdonem, možná Počátek (?) - nějaké společné rysy jsem v tom viděla. Taková evoluční detektivka :o) Ten, kdo za tím vším stojí - spíš se vykrystalizoval, než že by se to dalo uhádnout. Ta autorova představivost je teda něco. Velmi jsem ocenila, že kniha navazuje na Syndrom E. To s Lucií a dvojčaty mi vzalo dech, hlavně na tom konci to prozření - byť mi tam chyběla i nějaká ta cesta Lucie jak z toho ven (šlo to nějak moc po másle) - kdo četl, pochopí. Ale za co budu hvězdičky strhávat jsou ty bláboly o alergii na laktózu a CJD šílených krav - tady bych opravdu čekala, že autor/překladatel budou trochu rešeršovat, než vypustí tohle na papír, když zvládl/i celou tu složitou genetickou záležitost.
Syndrom E
Franck Thilliez
(SPOILER) No ty kráso! Nemohla jsem dýchat, tak rychle jsem to slupla. Tohle byla snad jedna z nejlepších knih, které jsem za poslední dobu četla. Úplně jsem odpadla. Musela jsem se na začátku nejdříve zorientovat, protože před touto knihou jsem četla pouze Krvavého anděla a neměla jsem ani páru, co se stalo ve druhém díle (pokud to tam vůbec bylo řečeno) s jeho manželkou a dcerou. Ale vidím, jak to Sharka změnilo. Případ byl boží, trochu mysteriózna. Připadala jsem si jak ve filmu Kruh, Black Widow a další (plus teď čtu Kingův Ústav a furt se mi to vkrádalo na mysl) a vzpomněla na střední, kdy nám promítali v kině dokument o boji mezi Hutui a Tutsii (doteď z toho nemůžu). Příběh - bylo to tak na hlavu, že bych se ani nedivila, kdyby to tak bylo. Konspirační teorie? Sem s nimi :o)
