Ocásek komentáře u knih
Tahle knížka v sobě ukrývá krásnou romantickou linkou, která je kombinací hned dvou druhů - hate to love a slow burn. A to chcete číst.
Hlavní hrdinka mi přirostla k srdci od první kapitoly. I Lennon mi byl velmi sympatický už od samého začátku. Jenom jejich ,,kamarádi’’ mi úplně nesedli a hlavně otec hlavní hrdinky, tak ten mě neskutečně vytáčel.
Nejvíc ze všeho se mi líbila krásně vykreslená americká příroda. Úplně jsem dostala chuť hned vyrazit kempovat do přírody.
Knížka je skvělou oddechovkou, u které si odpočinete a místy se i pobavíte. Je i krásně graficky zpracovaná a o té krásné obálce ani nemluvím. Pokud jste tuhle knížku ještě nečetli, tak děláte chybu, protože je vážně skvělá.
Balada o ptácích a hadech byla velmi očekávaná kniha všemi fanoušky původní trilogie Hunger Games. Jelikož i já patřím mezi fanoušky HG rozhodla jsme se dát Baladě šanci a nezklamala mě.
Bylo úžasné vidět Hunger Games z úplně jiného úhlu pohledu. Hladové hry zde nejsou takové, jak je známe z původní trilogie. Úroveň her je úplně jiná - hry nemají takový ohlas, splátci jsou zavřeni jako zvířata v klecích, kde se někteří z nich ani nedožijí her. V knize je spousta spojitostí s trilogii HG, ale i spousta nových otázek.
Coriolanus (do teď netuším, jak to jméno správně vyslovit) je jiný než ho známe, ale už v mládí byl ambiciózní, sobecký a vypočítavý intrikář. Druhou hlavní postavou je Lucy Gray, splátkyně z dvanáctého kraje, která vlastně není z dvanáctého kraje. Lucy je malá a křehká dívenka, která byla zároveň neskutečně silná.
I přes pomalý začátek, kdy jsem měla problém se začíst, se mi knížka líbila. Pokud patříte mezi fanoušky Hunger Games, tak si Baladu musíte přečíst. Jinak já doufám, že bude i knížka o Haymitchovi a o Finnickovi.
Já nemám slov. Tohle bylo prostě úplně boží!
Úplně jsem si zamilovala Allie a Kadena. Hrozně mě bavilo sledovat neustálé dohadování a flirtování mezi nimi. Ale i vedlejší postavy byly naprosto skvělé. Po celou dobu jsem se usmívala jako měsíček na hnoji a hltala jednu stránku za druhou. Jo až takhle skvělý to bylo.
Moc mě zaujal playlist na začátku knihy a to, jak byly písně propojené s příběhem.
Všichni milovníci romantiky si tohle prostě musíte přečíst. Je to neskutečně čtivá, milá a sexy knížka. No prostě tohle chcete číst ZNOVU.
Tak tohle bylo něco tak úžasného!
Opravdu krásná romantická linka, i když může být pro někoho předvídatelná. Zaujalo mě, že odhalení tajemného dopisovatele bylo již v půlce knihy. Upřímně já byla hodně mile překvapená, když autorka odhalila o koho jde, nečekala jsem to.
Lily jako hlavní hrdinka je skvělá a slibuji, že si ji zamilujete. Lily miluje hudbu, má velkou rodinu, takže nemá chvíli pro sebe. Má svůj vlastní styl, kterým se hodně odlišuje od ostatních, a proto nepatří zrovna mezi oblíbence na střední škole.
Knížka je neuvěřitelně čtivá a čte se skoro sama. A ta obálka. Tuhle sladkou a nenáročnou romanťárnu byste si prostě měli přečíst.
Sedm rozhovorů se sedmi různými lidmi různého věku a různého společenského postavení. Sedm velmi silných, emotivních, drsných, ale skutečných příběhů, které jsem poslouchala jako audioknihu.
Každý rozhovor načetl jiný interpret/interpretka, a to fungovalo skvěle. Každý rozhovor byl jiný, ale v každém se našlo něco, co mě šokovalo.
Myslím si, každý z nás má alespoň trochu povědomí o životě v KLDR, ale přiznám se, že tohle jsem opravdu nečekala. Pokud na tuhle knížku máte žaludek, tak byste si ji určitě měli přečíst - otevře vám oči, začnete si vážit věcí, které jsou pro nás samozřejmostí a uvědomíte si, jak jsou naše problémy malicherné ve srovnání s těmi, jaké musí snášet obyvatelé KLDR.
Kniha mě opravdu velmi bavila, čte se dobře a svižně. můžu moc doporučit i jako povinnou četbu k maturitě. Na knížce vám může vadit jedna věc - jména postav. Najdete zde opravdu hodně jmen a některá z nich si jsou i velice podobná (např. Grumio a Gremio). A to vám dokáže zamotat hlavu.
Knížku jsem četla k maturitní zkoušce. Ačkoli nejsem milovník poezie, tak tato formou divadelní hry se mi poněkud zalíbila. Krásný romantický příběh.
Úplně jsem se Tolkienův styl psaní zamilovala. Neskutečně mě bavilo se vydal s Bilbem a trpaslíky na dobrodružnou výpravu. Moc doporučuji.
Na téhle knížce se mi líbilo snad úplně všechno. Styl psaní mě vtáhl do příběhu už od prvních stránek. Hrozně se mi líbilo akademické prostředí plné vědy, ve kterém se příběh odehrává. Skvělé hlavní i vedlejší postavy. To špičkování mezi Olive a Adamem, miluju, smála jsem se nahlas a ne jen jednou. A až takhle spicy sexuální scénku jsem tedy nečekala, ale jako ne že bych si stěžovala, bylo to skvělý! A díky bonusové kapitole jsem ji mohla číst hned dvakrát.
Úžasná oddechovka, která splnila mé vysoké očekávání do posledního puntíku.
Už dvě hodiny sedím a přemýšlím jak sesmolit smysluplnou recenzi, neusmívat se u toho jako měsíček na hnoji, a nebo se nerozbrečet a zároveň vám nic nevyspoilerovat... a mám pocit, že to asi nedokážu!
Takže stručně a jednoduše - MILUJU TO! Tahle knížka měla naprosto všechno a ještě mnohem víc - neuvěřitelně propracovanou zápletku plnou zvratů, Rhysanda, sympatické postavy, Rhysanda, emoce, sny, Rhysanda a takový přesah, který tahle knížka má.
Asi jste pochopili, jak moc jsem se do Rhysanda zamilovala, ve chvíli kdy začal Feyre vyprávět celý příběh z jeho pohledu, jak to vlastně celé doopravdy bylo, jsem měla slzy v očích.
A ten úplný konec? Byla jsem dojatá a proklínala jsem se, že jsem tuhle sérii nezačala číst dřív!
"Jsem snílek, který se narodil na Dvoře nočních můr"
Listopád je mojí druhou přečtenou knížkou od autorky, která mi opět ukázala, že je spisovatelka s velkým S, protože tohle bylo stejně tak dobré jako Hana!
Malinko jsem se obávala té alternativní verze historie, ale hned jsem zjistila, že zbytečně, protože autorce se podařilo napsat geniálně zpracovanou knížku, která se četla úplně sama. Od čtení jsem se nemohla odtrhnout, a ačkoliv jsem komunismus (díkybohu) nezažila dokázala jsem s postavami soucítit a dýchat za ně. Tahle knížka ve mně po dočtení vyvolala tolik pocitů a otázek jako už dlouho žádná jiná. Nečekejte sluníčkový konec, i když já v něj do posledních stránek pořád doufala.
Listopád si rozhodně zaslouží, abyste si ho přečetli, protože vám má hodně co nabídnout a věřte, že nebudete zklamaní.
To nejlepší v nás je moje v pořadí třetí knížka od CoHo, kterou jsem přečetla a rozhodně se bude řadit k těm nejoblíbenějším.
Příběh se odehrává ve dvou časových rovinách - tehdy a teď. V minulosti se hlavní hrdinové seznamují, zatímco v přítomnosti už jsou manželé a jsou nuceni řešit určitý problém a jejich manželství se ocitá v krizi. O jaký problém jde vám říkat nebudu, protože to není ani v anotaci a podle mě je lepší, když to zjistíte až během čtení stejně jako já! Tak jako tak mě tohle téma velmi zasáhlo a přimělo mě se nad tím vším zamyslet.
Oba dva hlavní hrdinové mi sedli od první kapitoly. Graham byl dokonalý chlap a vážně bych jednou vedle sebe chtěla taky někoho takového. Quinn mi bylo hrozně moc líto. Autorka dokázala s naprostou lehkostí popsat její pocity a myšlenky, že jsem se do ní dokázala vžít a soucítit s ní.
O čtivosti se u Colleen ani nemusíme bavit, ta je samozřejmostí. Já knížku přečetla za jeden jediný den, kdy jsem četla do půl jedné ráno. Možná bych ji měla přečtenou i dřív, kdybych přes všechny ty slzy viděla na stránky!
To nejlepší v nás je plné krásných myšlenek a zanechalo ve mě opravdu hodně! Vážně moc moc doporučuju! Jedna z nejlepších knížek letošního roku!
Myslím, že mi asi opravdu nebudou stačit slova, abych dokázala popsat všechny ty pocity, které ve mě tahle ve všech ohledech dokonalá knížka zanechala.
Reva jsem si oblíbila už v Dopisech, a proto mě i tady hned od prvních stránek přirostl k srdci. Emma mi úplně tolik k srdci nepřirostla, občas jsem nepochopila její chování a uvažování hlavně v závěru knihy. Byla jsem moc ráda, že se v knize objevuje i Declan, do kterého jsem se zamilovala už Dopisech a tady tomu nebylo jinak, dozvěděla jsem se jak i jeho příběh pokračoval dál. Další postava, která mě zaujala je Metthew. Dokážu si představit, že by autorka mohla jeho příběh zpracovat jako další díl.
Autorka se nebála na pozadí středoškolské love story vykreslit i vážná témata jako je adopce, násilí, kyberšikana, stalking apod. Je tam toho opravdu hodně, ale vůbec to nepůsobí přeplácaně, naopak je to působí velmi přirozeně.
Knížka je také neuvěřitelně čtivá, že vám stránky vyloženě mizí pod rukama. Vím, že k téhle knížce se budu ráda vracet, stejně jako k Dopisům. Za mě je to jedno velké doporučení.
Úplně miluji knížky od Kasie West, a proto nebude žádným překvapením, když řeknu, že Kluk odvedle byl úplná pecka! Knížka byla opět neskutečně čtivá a já si její čtení opravdu užívala do poslední stránky. A ta obálka, tak na tu nemám slov.
Hlavní hrdinku Charlie jsem si okamžitě zamilovala. Musím říct, že jsem se v ní krásně viděla, protože i já jsem vždycky byla spíš "klučičí" holka. Od mala jsem hrála fotbal a rozuměla jsi mnohem víc s klukama.
Strašně se mi líbil vztah, který měla Charlie se svými třemi bratry. Musím říct, že jsem je Charlie tak trochu záviděla. A pak je tu Braden, takový trochu čtvrtý bratr a soused. Kluk, který si mě naprosto získal. Ta chemie mezi ním a Charlie byla neskutečná.
Nevím, co víc k tomu dodat. Prostě si to musíte přečíst, protože je to dokonalá slaďárna na letní odpoledne.
Pokud mě sledujete už delší dobu, tak víte, že knížky od Colleen naprosto miluju a 9. listopad nebude výjimkou.
Knížku jsem hltala hned od první kapitoly, což také není u Colleen nic neobvyklého. Zamilovala jsem si Fallon i Bena a prožívala jejich příběh spolu s nimi. Brečela jsem, smála jsem se, trpěla jsem, ale neskutečně jsem si to užívala - prostě ždímačka emocí jako vždycky.
Zápletka byla opět originální a neskutečně promyšlená. Setkávat se jednou ročně (právě devátého listopadu) po dobu pěti let a mezitím spolu nijak nekomunikovat - to mě tak nadchlo, ale nebyla by to Colleen kdyby si pro nás nepřipravila jeden zvrat za druhým.
Říkám to u každé knížky od autorky, ale tohle prostě chcete číst! 9. listopad pro mě není tou top (to stále zůstává To nejlepší v nás), ale rozhodně patří mezi ty lepší knížky od Colleen.
Tak tohle jsem přesně potřebovala! Potřebovala jsem knížku, která mě vytáhne z mé celoprázdninové čtecí krize, tak jsem sáhla po Cítit znovu, protože Mona Kasten je sázka na jistotu. A tohle bylo tak skvělý! Bylo to úplně něco jiného, než jsem kdy četla, protože v téhle knížce nenajdete klasický vztah bad boy a good girl, ale bad girl a good boy, a to mě úplně dostalo.
Hlavní hrdinku Sawyer jsem si zamilovala již v předchozích dvou dílech, a proto jsem se neskutečně těšila až se začtu i do jejího vlastního příběhu. Druhou hlavní postavou je Isaac, který je přesným opakem Sawyeřiných obvyklých známostí - podivné oblečení a nerdovské brýle. Sawyer a Isaac spolu uzavřou dohodu: Sawyer udělá z Isaaca drsňáka a na oplátku si nafotí jeho proměnu jako projekt pro svoje studium. A panebože, miluju Sawyer a Isaaca jako pár! Romantická linka je nádherná. Ačkoliv to nemají hlavní hrdinové v životě jednoduché, tak to budete prožívat s nimi a budete jejich vztahu fandit od první stránky.
Cítit znovu prostě chcete číst! Tohle byla emoční jízda a zatím je to můj nejoblíbenější, ale uvidím, co mi nabídnou Doufat znovu a Snít znovu, kterých se už také nemůžu dočkat.
Anotace zněla skvěle a opravdu jsem se na tuhle knížku těšila. O to víc mě zklamalo, že mi nesedla. Největší problém jsem měla s hlavní hrdinkou, která mi byla nesympatická. Absolutně nic jsem ji nevěřila a její myšlenkové pochody mi často nedávaly smysl. Velký problém byl, že jsem si neoblíbila v podstatě žádnou z postav, takže mi bylo úplně ukradené, co se s nimi během příběhu stane.
Dalším problémem pro mě byl styl psaní autora. Dělalo mi problém se začíst. V některých částech mi přišel děj i hrozně zdlouhavý, že jsem měla nutkání přeskakovat odstavce, jen abych to už měla za sebou.
Naopak se mi zase hodně líbilo prostředí, ve kterém se příběh odehrává, to bylo super. A líbily se mi i deníkové zápisky, a to jak autor prolínal přítomnost s minulostí a celý příběh do sebe krásně zapadal.
Knížka není špatná. Viděla jsem na ni i spoustu pozitivních recenzí, jen mně osobně prostě nesedla.
Na obtíž je jedna z nejbizardnějších knížek, které jsem kdy četla. Hlavní hrdinka Merit sbírá trofeje, které nevyhrála, žije se svojí rodinou v bývalém kostele, kde přízemí obývá otec se svoji novou manželkou, zatímco v suterénu žije jeho první žena. A to je jen malá kapka divnosti, kterou v téhle knížce najdete.
Merit mi byla většinu knížky sympatická, tak trochu jsem se v ní i našla. Sagan mi ze začátku úplně nesedl, strašně dlouhou dobu jsem nevěděla, co si o něm mám myslet, ale v druhé polovině knihy se to zlomilo a já si ho také oblíbila. I ostatní postavy byly skvěle charakterově vykreslené a docela mi sedly.
Původně jsem čekala klasickou romantickou slaďárnu, ale dostala jsem knížku, kde se s neuvěřitelnou lehkostí řeší hned několik vážných témat najednou. Zejména mi utkvělo mi v hlavě, že je v pohodě, nebýt v pohodě.
Na obtíž je autorčina trošku slabší knížka, která asi nesedne úplně každému, ale mě se moc líbila. Je to knížka, která určitě má co nabídnout. Doporučuji si ji přečíst, ostatně jako každou knížku od CoHo.
3,5/5⭐️
Kniha má dva hlavní hrdiny Violet a Finche. Finch trpí bipolární poruchou a fascinuje ho smrt, neustále přemýšlí nad způsoby, jak by se mohl zabít. Violet je poznamenaná tragickou smrtí své starší sestry, kterou si klade za vinu. Když se oba potkají na římse školní zvonice, není docela jasné, kdo koho bude vlastně zachraňovat. Oba spojí školní projekt, při kterém začnou objevovat jak krásny Indiany, tak krásny svého života. A nebo ne?
Knížka je tak krásně napsaná. Plná krásných myšlenek a citátů a neskutečně čtivá. V průběhu čtení se střídají kapitoly z pohledu Finche a Violet. Moc se mi líbilo, že jsem příběh mohla vnímat z obou pohledů. K srdci mi více přirostla Violet, ale i Finch mi byl sympatický. Moc se mi líbil jejich vztah, který se vyvíjel v podstatě od nuly.
Po celou dobu čtení jsem v sobě měla takový zvláštní svíravý pocit, protože jsem tušila, že tato knížka nemůže dopadnout dobře. Příběh je jedna velká emoční jízda, ve které se řeší i vážná a přesto důležitá témata. Takže ano, příběh mě zasáhl, ale úplně na zadek jsem si z něj nesedla. Přesto knížku moc doporučuji, protože určitě stojí za přečtení.
Pokud máte stejně jako já rádi knihy Mony Kasten, tak tahle knížka bude něco pro vás. Kniha byla velmi čtivá, že se četla téměř sama. Dalším plusem je ta neskutečně krásná obálka.
Autorka také dokázala krásně popsat pocity postav. Hlavní hrdinka Sage utíká před svojí minulostí, trpí panickým strachem a častými panickými atakami. Někomu se může zdát její chování přehnané, ale já s ní dokázala maximálně soucítit a přirostla mi k srdci. Druhou hlavní postavou je Luca - sexy knihomol s tetováním. Kde se takový kluk dá sehnat? Protože já ho chci. Potom je tu jedna postava, která je v knížce jen několikrát zmíněná, ale už to úplně stačilo k tomu, abych ho chtěla vlastnoručně uškrtit.
Jediné, co já opravdu nenávidím, jsou otevřené konce. Nutně potřebuju pokračování, protože takhle to ukončit. Jestli to s Lucou a Sage nedopadne dobře, tak já končím!