OFKitsune komentáře u knih

(SPOILER) Musím říct, že jsem nečekala zařazení tématu sexuálního obtěžování do této mangy, ale skvěle tam zapadlo a nepůsobilo na sílu. Navíc neslo i dobré poučení. Tenhle příběh mě nepřestává překvapovat. Sérii jsem objevila až nyní, takže jsem si, zákonitě, po přečtení prvních dvou dokoupila všech 10 dílů. Už se těším na další.

1 08.09.2023

Krásná kniha. Nejdříve jsem se zalekla tří různých dějových linek, které se pořád proplétaly, ale nebylo to tak zmatené, jak se na první pohled zdálo a byly také dobře navázané. Ocenila jsem autorčino pošťouchnutí vůči otaku, kdy jsem si i já prošla tím šíleným obdobím visual key muziky, naruto během aspol. (do cosplaye jsem nikdy nešla) a vlastně i "touhy" umět japonsky, abychom mohli sledovat anime v originále. Hrozně jsem se nasmála, když jsem se v těch popisech viděla. Romantická linka byla předvídatelná, ale také reálně pojatá a uvěřitelná. Navíc nepůsobila na sílu natlačená, jak to většinou bývá (protože nemůže mít knihu bez romantické linky, to by byla tragédie a tak ji tam narveme bez logiky a návaznosti k příběhu), což bylo rovněž příjemným osvěžením. Knihu, byť má spoustu zajímavých myšlenek, vnímám hlavně jako oddechovou četbu pro náročnější čtenáře.

13 20.07.2023

(SPOILER) I když nejsem cílovka, oceňuji nápad i zpracování příběhu. Navíc se jedná o dobré dílo do výuky nebo pro přiblížení témat šikany a smrti blízké osoby, a i když mi to pointa trochu zkazila svou nereálností, tak pro mladé čtenáře jistě bude úlevnější, že zde zařadili pohádkový šťastný konec.

1 20.07.2023

(SPOILER) Tahle série je už píše moje guilty pleasure. Nicméně jsem ráda, že tento díl, vložený časově mezi první a druhou knihu mě nezklamal tolik jako kniha třetí. Sice se jednalo opět o smutné příběhy točící se kolem smrti a u většiny jsem zapomněla o čem byly hned po dočtení, nicméně příběh se psem byl zajímavým zpestřením. Aspoň něco. Nemůžu dát vyšší hodnocení, neboť se stále recykluje tentýž vzorec povídek, s tímtéž nádechem smrti, ale aspoň se to neslo na podobné vlně jako díl druhý. Bohužel se z téhle série po první díle spíše stala ždímačka na peníze.

1 20.07.2023

Tohle byla hrozná nuda a blbost. Pardon, ale celý případ postavený na náhodách, deus ex machina a "protože si to postava myslí, tak to tak je" opravdu není hoden popularity jakou získal. A jak se to hrozně vleklo. Každou stránkou jsem byla naštvanější, co že mi to doporučili jako kvalitní krimi/detektivku. Další knihu už fakt ne.

10 04.07.2023

U této knihy je nejlepší nic si předem nezjišťovat, tedy ani nečíst anotaci. Zážitek je pak ještě lepší.

(SPOILER!!!!!!!!!!!)
Autorka se zabývá specifickým odvětvím stalkingu mezi ženami. Téma je pojato velmi nápaditě, autorka se nebojí nastražit na čtenáře několik pastí a hrát si s jeho vnímáním, aby až v závěru triumfálně předvedla překvapivý závěr. Poslední kapitolku jsem musela přečíst minimálně třikrát a při každém čtení mě napadlo úplně jiné vysvětlení a úhel pohledu na příběh jako celek.

3 27.02.2023

(SPOILER) Začneme pozitivně. Je to milá a moc pěkná pohádka o knížkách s mluvící kočkou, která se dobře četla. Skvělá knížka, když nechcete přemýšlet a máte náladu prostě jenom číst.

Pokud ovšem čekáte Malého prince, budete podle mě zklamaní, i když záleží asi na tom, jak moc filosoficky a do hloubky Malého prince "chápete". Pokud hlavně jako filosofickou pohádku, tak u vás kocour uspěje jako jeho obdoba. Pokud jako filosofické dílo s pojednáním o životě, charakteru, lidských vztazích, náboženství, symbolismu a možnosti různých výkladů pečlivě zabalené a ukryté v jednoduchém příběhu o putování, nebude vám to Malého prince připomínat vůbec. Max. postavami v labyrintu.

Přirovnání k Malému princi mně osobně přijde přes čáru. Přestože je kniha na počet stran rozsáhlejší než Malý princ, myšlenky jsou spíše povrchního charakteru a naprosto do očí bijící tak, aby je neměl problém odhalit ani ten nejnepozornější čtenář. A kdyby přece jenom někomu unikly, tak vám je polopatě vysvětlí přesně tak, jak je máte chápat. Kniha se mi zdá nicméně nedotažená a popis labyrintů takový strohý. Ocenila bych větší zaměření např. na atmosféry labyrintů a aspoň trošku originální, protože to, co bylo v knize nastíněno je jak přes kopírák z anime. Já se vlastně ani pořádně do těch labyrintů nestihla přenést a už jsme byli zase v obchodě.

Co se týče postav, tak mi také připadaly jako figurky prototypů. Hodně jako jednorozměrné postavy podprůměrných anime, a to včetně kocoura, od kterého jsem si slibovala více, než random trapnou uštěpačnou poznámku. Prostě nikdo neměl žádnou hloubku. Ani Rintaró, ani kocour, ani spolužačka, ani teta, ani spolužák, který má stejně jako Rintaró rád knížky. Beru, že Rintaró má být ten nepopsaný list, který v průběhu knihy získá trochu té kuráže a více se popere s problémy, ale zbytek postav přece takový být nemusí. I lidé z labyrintu byli takoví, hodně primitivně napsaní. Tam jsem vycítila, že ti jsou hlavním důvodem přirovnání k Malému princi, ale čtenář, střihač, byznysman a kniha z tohoto díla zdaleka nedosahují kvalit domýšlivce, krále, byznysmana aspol. z Malého prince. I tyto postavy sice mají představovat metaforu pro lidi, společnost, ... ale prostě jsou hodně nedotažené, stejně jako každé Rintaróvo zaklínadlo (taklhe nazývám "talk no jutsu" - fandové Naruta pochopí - Rintaróa, který má před nimi zachránt knihy), co je vyléčí. Protože jedna Rintaróova věta rázem změní celoživotní smýšlení těchto postaviček. Jak jsem psala, pohádka je to pěkná, ale do Malého prince to má stejně daleko jako Vařila myšička kašičku.

Hrozně mi vadilo a přišlo mi to i hloupé, že všichni tak moc hrotí Rintaróovo bulání školy po smrti dědy. Ze začátku jsem si představovala, že tu školu bulá tak měsíc minimálně, ale na konci samotné knihy a záchrany knih se dozvíme, že od smrti dědy uběhl pouhý týden. To vážně? Vážně? Děda byl pro Rintaróa v podstatě spíše rodič než prarodič, neboť na základce o oba přišel. Vážně je taková tragédie, že se někdo neukáže ve škole den až pět poté, co mu umřel takto blízký člověk? Vím, že je v Japonsku jiný kultura, společenský život atd., ale týden přece není tak velká absence, aby ho musela spolužačka každý den otravovat, jestli už půjde laskavě do školy, aby mu nemusela nosit notes. Navíc pokud má na starost vyklizení dědova obchodu a pravděpodobně spolu s tetou vyřízení všech záležitostí po nebožtíkovi. Neskutečně mě to vytočilo.

3 19.01.2023

(SPOILER) Knize musím dát bohužel nižší hodnocení než předchozím dílům. Byť se mi styl stále líbí, kniha se dobře čte a zatím mě ani neomrzelo opakované připomínání pravidel, autor se podle mě vypsal z nápadů a už jen ždímá povídky, které už napsal v předchozích dvou dílech. Jak jinak si vysvětlit opět mrtvou mladší sestru? Pár, který si nedokázal říct o svých citech? Mrtvou ženu? Ze všech tří dílů byl na příběhy nejnápaditější díl první, druhý díl byl ozvláštněn "odchodem" ducha Kazuiny matky. Třetí díl už je tak nějak nudný. Všechny postavy jsou záhadně nemocné a zbývá jim velice málo času, aniž by to bylo nějak odůvodněno. V prvním díle bylo téma vážné nemoci lépe zpracováno dilematem, jestli donosit dítě a cestou do budoucnosti. Docela mě i mrzí, že autor čerpá pouze z tématu smrti, a tak jedinou povídkou neobsahující cestu za mrtvým, nebo cestu mrtvého, zůstává první ztřeštěná povídka této série.

Přitom by se se zábavnějšími tématy bez smrti dalo tak dobře pracovat. U povídky s komiky v této knize mě ihned napadlo, že by bylo lepší kdyby jeden z komiků cestoval do budoucnosti aby zjistil, jestli dokázali prorazit a z toho by poté napsal zábavnou divadelní hru (třeba). Také mě napadl příběh, v němž by chtěl jeden sourozenec oznámit druhému velkou novinu (těhotenství, svatba, úspěšné ukončení vysoké, povýšení), ale ten druhý sourozenec by byl ťulpas, co naprosto ignoruje lidi kolem sebe a odešel by před tím velkým oznámením, čímž by se ten s novinou naštval, a pak by se jeden z nich vrátil do minulosti, aby si ten rozhovor zopakovali.

V podstatě i postava Jukari je nevyužitá. Našla toho otce zákazníka? Co dalšího vyváděla, že se za ni syn v podstatě stydí? V knize poslala jednu ženu do budoucnosti bez vysvětlení pravidel, nabízí se tedy povídka v níž někoho pošle na cestu časem ,ale ten se kvůli špatně vysvětleným pravidlům stane duchem. V knize mohl být také zmíněn příběh ducha z této "nové" kavárny. Prostě se s tím dalo pracovat o tolik lépe a nedělat z toho jen umíráček 4 povídek, které jsme ovšem již v této sérii četli.

5 13.06.2022

Tak tato knížka je laděná ve stejném duchu jako Podivné počasí v Tokiu (ke kterému se vážně lépe hodí původní název Aktovka pana učitele). Vetešnictví se mi líbí o malinko více, protože zde máme popsáno více postav a tedy se děj nesoustřeďuje pouze na Hitomi. Povídková forma a krátké jednoduché věty nejsou na škodu, naopak se vám díky tomu kniha lépe čte.

2 25.05.2022

(SPOILER) Konečně bestseller, který si toto označení zaslouží. Příběh o dívce (později ženě), která se musí o sebe postarat úplně sama, bojuje s mnoha životními překážkami a snaží se alespoň trochu přiblížit ostatním lidem, přestože od mala bojuje s předsudky okolí. Paráda. Krátké kapitoly, kde se "vyšetřuje" vražda parádně vykreslily, jak moc jsou lidé schopni domýšlet si "důkazy" a spřádat teorie jen na základě předsudků vůči někomu. Moc se mi líbil motiv přírody a to, jak se Kya naučila v tak nebezpečné oblasti přežít tím, že s okolím splynula.

Ale kniha má i pár mínus.

Provedení vraždy bylo za mě trošku nešťastné a předně asi plnilo funkci "jak se dokážu sama ochránit" a samozřejmě mělo být podezření z této vraždy další ukázkou, jak moc jsou proti Kye lidé z města zaujatí. V jistých momentech daný kriminální případ působil nepromyšleně a podle mě by měl i samotný soud být více propracovaný. Ale člověk nemůže mít všechno.
Stejně tak mi trošku vadil fakt, že Kya je A.H. či spíše, že se to v knize ani nesnažili trošku více skrýt. Básně přímo popisovaly, co se zrovna dělo. Upřímně mi taky věty typu "Kyina oblíbená básniřka" použité jinde než v poslední kapitole (kde Tate vzpomíná, že si schovávala výstřižky, což je logické, když to byly její básně), přišly směšné. Taková až moc velká snaha zakrýt fakt, že A.H.=Kya, aby na konci knihy pravděpodobně přišel šok, že Kya píše básně doplněný faktem, že Kya vraždila. Ale obě šokující zjištění jsme vlastně dostali naservírované v průběhu knihy na stříbrném podnose. Hlavně proto, že se v jedné kapitole dozvíme, že Jodie naučil Kyu zahlazovat stopy a o kousek dál máme mrtvé tělo, kolem nějž nejsou absolutně žádné stopy, ať už jiný osob nebo zesnulého.

Ale celkově byla kniha parádní atmosférou, přírodním prostředím, vnímáním světa z pohledu Kyi aspol. a detaily ohledně básní a vraždy jsou pro mě vážně jenom detaily, protože se nejedná o, aspoň z mého pohledu, hlavní podstaty díla.

10 07.05.2022

Původně jsem si chtěla přečíst úplně jinou knihu od této autory (Kde kvete tráva), ale bohužel ji v knihovně zrovna neměli.
Čekala jsem od Vegetariánky pouze příběh o změně životního stylu a reakci na ni. Nakonec jsem byla mile překvapena prokresleností postav, které jsou všechny nějakým způsobem "narušené". De facto je vegetariánství upozaděno a hlavními tématy jsou mezilidské vztahy a vnímání světa, hierarchie rodiny v Jižní Koreji a duševní poruchy způsobené, z mého pohledu, traumaty, potřebě se zavděčit a rovnat se modelu ideální "manželky, ženy a dcery". Alespoň na mě takto kniha působila. Doslov jsem nečetla.

2 29.04.2022

Nenapadá mě, jak jinak to popsat než jako "drogy a nechutný sex". Není to špatná kniha, skvěle se čte, prostředí je skvěle popsané, najde se tam pár dobrých myšlenek, ale chybělo tomu to "něco navíc", co jsem našla třeba našla u "V polévce miso". V téhle knize mi byly postavy plně ukradené a vlastně celá četba byla spíše, jako bych se omylem dostala na "párty" spousty cizích lidí, kde si každý jede na něčem jiném. Knihu bych zařadila mezi díla typu Memento od Radka Johna a pokud vás tato literatura ničím nepohoršuje nebo neznechucuje, rozhodně stojí na za přečtení. Surové knihy jsou velmi potřebně ve změti přehnaně uměleckých, květnatých a na sílu tlačených filosofických témat.

1 29.04.2022

Pěkný, jednoduchý příběh o dvou osamělých, naprosto odlišných lidech, kteří se postupně dávají dohromady. Nepřekáží ani výrazný věkový rozdíl.

Nečekejte nic úžasného a převratného. Je to oddechovka s krátkými kapitolami, které popisují všední události jako popíjení v baru, výlety (třeba na houby) a občas je to protkané filosofováním o životě a rozdílným pohledem na něj.

Velké plus je, aspoň pro mě, že oproti jiným knihám, kde je jedním z hlavních témat milostný vztah, je tato kniha uvěřitelná. U jiných knih si vždycky říkám, jak je to zamilování, a celkový průběh přibližování se a výsledného vztahu, úplně mimo mísu a takhle to v realitě opravdu nefunguje. Tento příběh byl reálný a daný vztah působil přirozeně. Aspoň co se mě týče.

Knihu doporučuji jako oddechovou četbu. Možná bych jí dala méně hvězd než 4, ale když jsem se dívala na mé hodnocení jiných knih, rozhodně je tato na vyšší úrovni než ty, u nichž jsem hodnotila 2 a 3 hvězdami.

4 04.04.2022

(SPOILER) Tak tohle jsem nečekala. Velmi silný příběh a nemám ani slov. Prostě jsem to nečekala.
Moc často se mi nestává, že by mě kniha dokázala něčím opravdu překvapit a vykolejit.

Kendžiho strach a obavy z Franka jsem prožívala s ním, jako bych u toho přímo byla. Mám ráda horrory a krimi příběhy, ale dlouho se mi nestalo, že by mě kniha (nebo třeba film/seriál) doopravdy vyděsila až do té míry, že bych se bála usnout. Celou sobu jsem se modlila, aby Kedži a Džun ve zdraví přežili, což se mi také dlouho nestalo, tedy mít reálný strach o postavy.

Rozhodně to není poslední kniha tohoto autora, kterou si přečtu.

3 25.03.2022

(SPOILER) Tuhle knihu od J. Picoult jsem dlouho odkládala, protože jsem viděla film. Nicméně kniha je v mnohém daleko lepší, ať už se jedná o prokreslenější postavu Jesse nebo hlubší pohled do celkového problému a do nitra postav, či postavu, která ve filmu vůbec nebyla zmíněna (sociální pracovnice). Upřímně jsem se do děje ponořila hned, jakmile jsem došla z knihovny domů a neodtrhla jsem se, dokud nebyl konec.

Co se týče hlubšího pohledu do nitra postav, musím říci, že ve filmu působí matka více sympaticky a to nejen díky skvělé Cameron Diaz, ale hlavně proto, že filmaři vyškrtli pasáže, ze kterých mi v knize bylo špatně (např. když Anna nesmí jet na tábor a matka si to v hlavě odůvodňuje hlavně tím, že kdyby se Kate přitížilo, nebude Anna poblíž aby poskytla potřebné "náhradní díly") a v zásadě jsem měla po celý děj knihy pocit, že máte jen dvě východiska: buď si Anna prosadí právo rozhodovat o svém těle a ledvinu nedarovat (přestože u Anny od začátku cítíte, že sestře ledvinu darovat chce, ale jedná se jí o to, aby s ní přestali všichni, od rodičů, přes doktory až k nemocné Kate, jednat jako s věcí) nebo jí připoutají k posteli, uspí a ledvinu jí odeberou násilím.

Pokud se budeme bavit o konci, tak v něm je zásadní rozdíl oproti filmu. Anna umírá a z jejího těla jsou odebrány veškeré možné orgány pro dárcovství, včetně ledviny, kterou dostane Kate. O dost surovější a nespravedlivější závěr, který ovšem k celkovému tématu sedí daleko více. Umřít totiž můžete kdykoliv. Smrt se neptá.

Možná bych více ocenila, kdyby nenásledoval po konci příběhu ještě epilog, kde se dočteme o tom, jak se Kate splnily její sny stát se učitelkou baletu, protože upřímně je to hodně přitažené za vlasy. Kniha měla, dle mého názoru, končit před epilogem, tedy Anninou smrtí. Vážně musí čtenář vědět, že otec měl po její smrti problémy s alkoholem, bratr se stal policistou, sestře se splnily sny, ale v zásadě se atmosféra v rodině nezměnila, protože se dále vyhýbají smutným tématům a předstírají, že se to nestalo a Anna je vlastně stále stejně "neviditelná" jako byla i za života? Myslím, že v tomto případě měla dát autorka možnost vlastní představivosti čtenáře.

Ale i přes to, že s vyzněním epilogu nesouhlasím a nelíbil se mi, celkový pohled na knihu jsem nezměnila. Jedná se rozhodně o velmi silný příběh, který nutí přemýšlet nad spoustou věcí ještě hodně dlouho po přečtení a málem doslova se vám zavrtá pod kůži.

7 08.03.2022

(SPOILER) Upřímně čekala jsem asi víc než dostáváme u zaběhnutého stereotypního schématu příběhů "opakuje se mi dokola ten stejný den". Tady se nejednalo o jeden den, ale měli jsme možnost nahlédnout do různých životů. Kniha v podstatě jen propojuje již fungující šablony a nápady, hodně jsem z ní cítila "vykradení" mojí srdcovky "Veronika se rozhodla zemřít" od P. Coelha. Vlastně celá "Půlnoční knihovna" se dá shrnout větou: "Vědomí smrti v nás podnítí vůli k životu."
Kniha se četla dobře a upřímně jsem si i užívala, když postava procházela životy, kde byla výzkumnicí, rockovou hvězdou, olympijskou medailistkou, ... ale závěr mě hodně zklamal až to vlastně zničilo celkový dojem z knihy. Více by se mi snad líbil, a dokonce se mi k tomuto příběhu i hodil, otevřený konec. Hrdinka mi bohužel moc sympatická nebyla, přestože jsem soucítila s její situací, kdy se jí hroutil celý svět, ale její charakter byl takový mdlý a nijaký. Trochu mi přišlo, že se autor snaží čtenáře přimět "stát se Norou" a prožívat všechno s ní, ale bohužel to z mého pohledu bylo velmi nešťastně zpracované, takže k Noře jsem neměla absolutně žádný vztah.
Plus má kniha za citáty filosofů, i když mi připadalo, že autor žádné filosofické dílo doopravdy nečetl a jen si zadal do Googlu "citáty filosofů" a pár z nich vybral.
Chápu, proč je kniha oblíbená a propagovaná, ale mě bohužel tak moc nenadchla. Hvězdy dávám především za čtivost.

5 02.03.2022

Revival můžeme považovat za slabší dílo, ale není se čemu divit, když S. King napsal tolik knih. Ne všechny budou, logicky, strhující. Tohle dílo se mi líbilo, zejména nápadem. Takový novodobý Dr. Frankestein. Když pomineme nadpřirozeno, i bez něj je kniha skvělá. Nádherně vyobrazený úpadek člověka, co s vámi může udělat alternativní léčba (nemyslím teď přímo elektřinou, ale když vás nějaký rádoby léčitel narve drogami, dopadá to často hrozivě) a jak jsme někdy připoutaní k osobám naší minulosti.

4 23.06.2020

Tato kniha se mi líbila daleko více než Černooká. Dílo bylo propracovanější, děj pěkně ubíhal. Jedná se sice o méně závažné téma, než bylo v Černooké, přesto jsem se do děje vžila snadněji. Určitě si přečtu i další knihy této autorky, jestli nějaké vyjdou. :)

3 11.06.2020

Druhý díl nezklamal má očekávání. Kniha ve stejném duchu, jako ta předhcozí, opět 4 povídky, které nutí člověka více a více přemýšlet, ať už o tom, jestli by se do minulosti i přes přísná pravidla vydal nebo ne, nebo nad osudy jednotlivých postav. Každá povídka v sobě skrývá myšlenky, které vám utkví v hlavě.

Moc se těším, až vyjde překlad třetího dílu. Dnes jsem tak po dočtení tohoto dílu zjisitla, že díl první byl v roce 2018 zfilmován. Určitě se pokusím film vyhledat a zhlédnout. :)

7 11.06.2020

@Pihule
SPOILER!!!
Ano, otec se doznal na jednu stranu proto, že chtěl ochránit syna, ale taky proto, aby si, jak se říká, ulevil a konečně se doznal k vraždě svojí ženy.
Sean ji nechtěl zabít. Nel ho donutila vzpomínat na smrt matky a jemu se vybavil vzpomínka, jak seděl v podstatě vedle její mrtvoly v autě a zdálo se mu, že ho ta mrtvola chce sníst, že k němu natahuje ruce, prostě děs, co uvízně decku v paměti. před očima se mu objevil ten výjev, něco jako halucinace, těžko se to vysvětluje, pokud jste nezačila nějaký extra traumatický zážitek, kdy si myslel, že je proti němu jeho mrtvá matka a natahuje k němu ruce, takže ji odstrčil, ale nebyla to jeho matka, ale Nel, která k němu stála zády. Nebyl v tom úmysl Nel zabít, byl to reflex na "halucinaci".

10.06.2020