olca1983
komentáře u knih

Plný počet hvězdiček, jinak to nejde. Od začátku jsem si myslela, že knihu odložím, protože historické romány nejsou můj šálek kávy. Ale nešlo to. Hltala jsem stránku po stránce a nadšeně jsem o knize vyprávěla. O situaci v Německu v předválečném období jsem se dozvěděla víc než v hodinách dějepisu. Hlavní hrdinka byla nejen statečná a silná, ale i sympatická - hned bych s Frankou šla na kávu. :-)


Už jsem četla lepší knihy od Shari Lapeny. I přes chválu několika lidí v mém okolí jsem se chvílemi nudila a říkala si, co jim sakra přišlo na knize tak skvělého. Ale jelikož je to Shari, tak ubírám jen jednu hvězdičku. :-)


Plný počet hvězdiček, nejde jinak! První díl jsem si pamatovala jen matně, ale vůbec to nevadilo - vše důležité bylo nenásilně shrnuto. Kniha byla napínavá do posledních stránek! O vyšetřovatele Francise jsem se bála a tak to má být. Mimo jiné je to velký sympaťák se spoustou hozených klacků pod nohami - ať od osudu, tak od kolegů. Těším se na třetí díl.


Kniha mi přišla lepší než předchozí Kroky vraha. Nenudila jsem se u ní jako u nich. Nicméně za mě je to takový letní románek, ve kterém dojde k vraždě. Nutno ale podotknout, že kniha je velmi propracovaná a vše do sebe perfektně zapadá! Těším se na další díl a tajně si přeji, aby kvalita příběhů měla i nadále stoupající tendenci.


Teprve asi potřetí v životě se mi stalo, že jsem knihu odložila. Asi jsem po Hadrovém panákovi čekala další strhující příběh .. a ten se bohužel nekonal. Nevylučuji, že dám knize někdy v budoucnu šanci, ale prozatím jí vrátím zpátky do knihovny.


Drsné a nechutné téma. Zprvu jsem myslela, že se mi bude příčit jeho čtení, ale kniha mě okamžitě vtáhla do děje a hltala jsem jednu stránku za druhou. Zajímal by mě další osud několika postav, takže se s nadšením hned dnes pustím do Loutkáře a budu doufat, že je tam "potkám".


I když se mě téma týká, tak mě kniha vůbec nenadchla a po pár stránkách jsem jí odložila.
Inu, knihám s rozhovory je holt laťka nasazena příliš vysoko a tato bohužel knihám pana Moravce nesahá ani po kotníky.
Dávám dvě hvězdičky - jednu za krásné ilustrace a kvalitní papír a druhou za zvolené téma. Velká škoda, že nebylo využito lépe.


Autor si mě opět vodil až do konce. A to jsem si byla tentokrát jistá, že jsem vraha odhalila!
Zápletka se mi líbila...ale přijde mi, že Harrymu už něco chybí...a ubírám tedy hvězdičku. Kterou však s chutí přidám u čtrnáctého dílu...bude-li zasloužená. :-)


Před čtením jsem byla udivena, jak je možné, že má nějaká kniha hodnocení 99 %? Tak úžasná kniha přece nemůže ani existovat, ne? A už při prvních stránkách jsem si pokládala otázku, proč sakra nemá procent sto??? Jelikož jsem si knihu šetřila a četla jí po chvilkách (při ní jsem přečetla další dvě jiné), tak jí za tu dobu kleslo hodnocení na 97 % a to nechápu už vůbec! Za mě je BOŽÍ!!!!! A nejradši bych jí dala hvězdiček aspoň patnáct!
Super vedený rozhovor se super chlápkem. Trochu sarkastickým, hodně vtipným a obrovským srdcařem. Jeden z těch, u kterého si je člověk jist, že doktořina je u něj poslání. A on je pro pacienty dar. Navíc borec, který nás nechal nahlédnout i do soukromí (a že není úplně růžové - maminka, dcera).
Jediné, co mi u knihy vadilo, tak zarovnání odstavců vlevo a poloprázdné řádky u otázek. Ale to je asi jen můj (lehce autistický) problém, takže tady si kniha to hodnocení rozhodně nezhoršuje. V celé knize je jen jeden jediný překlep (a to až na 295. straně), čímž chci smeknout před pečlivostí pana Moravce.
Už se těším, až se vrátím zpět k panu Marešovi (nestihla jsem dočíst a musela knihu vrátit) no a pak MUSÍ přijít na řadu pilot a pan profesor. Zatím jsou však páni Marek a Martin nejvíc sexy chlapi, které jsem kdy v posteli měla! :-D ..díky, že jsem s nimi několik úžasných zimních večerů mohla strávit!
Jo, a pokud mě má ještě někdy v životě vézt záchranka - prosím, ať je to v Pardubicích či Hradci a veze mě tenhle frajer! Protože je to frajer nejen profesně, ale i lidsky .. a i vzhledově. :-)


Z přečtení knihy mám rozporuplné pocity: na jednu stranu jsem se nudila, na druhou stranu je psána velice čtivě. Závěr byl uvěřitelný, a tak nakonec místo plánovaných tří hvězdiček dávám čtyři.


Za mě zatím nejslabší z autorčiných knih. Nerada knihy odkládám nedočtené, tak jsem se snažila jí dočíst. Chvílemi mi dalo hodně práce se ke čtení přinutit. Poslední cca třetina byla psána čtivě, stránky ubíhaly svižně. Nechci prozradit spoiler, tak jen napíšu, že mi zápletka přišla zvláštní, až divná. Přesto autorku nezavrhnu a pustím se do jejího dalšího díla. :-)


Vyprávění hlavní hrdinky mě vtáhlo okamžitě do děje. Ooo jak já si s ní v lecčems rozuměla! Zhruba v polovině se ale začala chovat jako rozmazlený parchant (neděkuje, neprosí, místo vděku šmejdí po domě), přesto jsem s napětím hltala stránku za stránkou a čekala, co bude dál. Rozuzlení bylo .. na můj vkus zvláštní .. Do uvedeného žánru "detektivky, krimi, thrillery" to má podle mě daleko, ale přesto byla kniha velice čtivá, se sympaticky krátkými kapitolami a přečetla jsem jí - v na mě rekordním čase - za 2 dny. Váhala jsem mezi 3 a 4 hvězdičkami a za tu čtivost jsem se rozhodla pro to vyšší hodnocení. Další knihy od autorky rozhodně zkusím!


Třetí díl jsem četla nejdéle ze všech. Byť byl děj opět propracovaný do posledního detailu, dobře byly oddělené obě dějové linky (Balzamovač, Marni), byly sympaticky krátké kapitoly, navíc dobře členěné, tak ani přes to vše mě kniha stále nějak nemohla pohltit jako ty dvě předchozí. Povedlo se to až v poslední cca třetině.
Dlouho jsem váhala mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami. Nakonec jsem dala 4 a to hned ze dvou důvodů: 1. bylo by nespravedlivé dát stejné hodnocení jako oběma předchozím dílům a za 2. některá témata zůstala otevřená a já si tak umím představit čtvrtý díl, do kterého se (snad) s chutí vrhnu.


Každý má svůj příběh, jen ho nikdy nevidíme celý. Tato věta z přebalu knihy shrnuje naprosto vše. Po knize jsem sáhla jako po odpočinku od mých oblíbených thrillerů a byla jsem po ní rozebranější než po knize o sériovém vrahovi. :-) Myslím, že každý v některé z postav najde kus sebe nebo kus svého života. Pobrečela jsem si a před Karin hluboce smekám! Prostředí popsáno tak perfektně, že jsem si chvílemi připadala, jak když jsem na Krétě s nimi. To, jak citlivě bylo popsáno babiččino poslední přání (usmíření svých nejbližších) i pohled očima toulavého psa, bylo už jen příjemnou třešinkou na dortu. Kniha přečtena jedním dechem a já si pořád přála, ať ještě nekončí. Umím si představit i pokračování........


Kniha byla zvláštní. Prvních asi 30 stránek jsem pořád měla hejble jí odložit. Vadilo mi neznačení přímých řečí, vadila mi až přehnaná vulgarita (podotýkám, že můj slovník není nijak růžový, ale proti tomuhle jsem (naštěstí) slabý odvárek). Líbilo se mi přátelství až za hrob čtyř kamarádek a skoro jsem jim to záviděla. Líbily se mi osudy, které byly ze života. Sice spíš ze života smolařek, ale v těch jsem se našla o to víc.
Každopádně i přes zmíněná negativa byla kniha psaná velice čtivě, bavila mě a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Za chybějící uvozovky a ostrý slovník ubírám jednu hvězdičku.


Kája Mařík, hrdina mého dětství. Dostávala jsem knihy ze série průběžně jako dárky (Vánoce bez knihy by v naší rodině nebyly Vánoce) a leckdy jsem se do Kájových osudů začetla hned pod stromečkem. :-) Děkuji výzvě, že mi pomohla si tyto vzpomínky vybavit.

Kniha se četla dobře, leč spád nabrala snad až na posledních třiceti stránkách. Byla jsem nervózní, jestli to autorka stihne rozuzlit. :-) Stihla. A nebylo to překombinované, ani žádné zbytečné kudrlinky. Byla to moje první kniha od Joy Fieldingové a věřím, že ne poslední.


(SPOILER) Doplnění k mému předchozímu hodnocení: Konec mi přišel trochu přitažený za vlasy, ale celou dobu jsem těm dvěma přála happyend, takže jsem ráda, že se naplnil. Oba (hlavně Franka) toho válce už obětovali až dost.


Dlouho jsem přemýšlela, jak hodnocení vůbec napsat.
Wow efekt se bohužel nedostavil. V příběhu se řešila kniha Jodiina manžela .. že je moc rozvláčná a zdlouhavá .. a autorka si nejspíš neuvědomila, že i tato její je.
Jodi má můj obdiv, že to s otcem nevzdala. Ale jelikož jsem kdysi zahlédla srovnání s knihou Pomocnice, tak jsem čekala asi něco jiného. Ale ne nechci hanit - líbily se mi krátké kapitoly, takže se kniha dobře četla. I nápad byl dobrý. Jen té omáčky okolo bylo na mě trochu dost.


Přes to, že knihy Roberta Bryndzy miluji, jsem se do této vůbec nemohla začíst. Musela jsem ji i odložit a začít znovu. Spád začala nabírat zhruba kolem poloviny a pak už jsem se jen modlila, aby to Magdalena zvládla. Těším se, kam dál se život Kate a Tristana rozvine.
