orinka3 komentáře u knih
Kniha je docela čtivá a mohla by být i dobrá, kdyby.....autorka psala o prostředí, které je jí trochu bližší. Ani psychologicky nejsou postavy dobré. Nejvíc ze všeho mi to bohužel připomíná jarmareční kalendáře typu "o tej Jenovéfě":)
Přestrojený žebrák, kterému klesne do náručí čerstvá vdova a zoufalá matka ztracené dcerky...ne, opravdu ne. Hodná dcera, která se prodává, aby zachránila umírající matku a která vzbudí vášeň v židovském lékaři...Strašné. Do odpadu to nehodím kvůli snaze, kterou autorka zcela jistě vynaložila.
Od začátku jasný pachatel i jeho oběti. Na druhé straně tápající hledající policie, která si dává zdlouhavě dohromady všecko, co ji ke konci knihy přivede na stopu zvrhlého ďábla. A to všecko by nemuselo být a pár lidí by žilo. Stačilo by, kdyby si policie dala hned za začátku tu práci, aby si vyhledala všechny propuštěné vězně přesně v tu dobu, kdy začalo docházet k novým zločinům, podobným těm před 12 lety. Jistě by přišla i na to, čím se propuštěnci ve vězení vyučili a že je tam jeden instalatér....no, a my bychom zas neměli tu dlouhou detektivku:)
Myslím, že je to spíš knížka pro mládež. Jednoduchá, napínavá podle všech pravidel se schematickým rozdělením postav. Hlavní padouch kontra ostatní. Ze začátku mě to celkem bavilo, jenomže pak přicházely nesmysly a to já ráda nemám. Jestliže někdo měří tolik, co po zmenšení oni, není prostě možné, aby snědli celou tabulku čokolády na posezení! Stejně tak jako po nálezu mačet nemohla statečná hrdinka tou mačetou mávat nad hlavou. Takže jsem dolistovala na konec a přidávám se k těm, co to prohlašují za dost slabý literární počin.
Knihu jsem odložila po prvních dvou kapitolách. Pořád to samé - rozhovory neposouvající děj a neustálé starosti jak na to, aby hrdince vyšla kniha. Zdlouhavá ukecaná nuda.
Tak to se moc nepovedlo. Protože se mi nedávno dostal do ruky první díl (Jed), cítila jsem povinnost osvěžit si ten druhý, který jsem minule nepochválila a doufala, že ho budu nyní vidět jinak. Inu, nepochválím ani teď. Hrdinka sympatie nevzbuzuje, temnoty je ažaž, děj se natahuje do nemožnosti a nakonec ten hlavní padouch Morozzi stejně upláchne. Já jen doufám, že se psaním těchto dvou dílů autorka natolik umělecky vysílila, že na třetí jí síly nezbudou.
Pozoruhodná kniha! Zařadila bych ji spíš mezi detektivky. Hlavní postava Samantha mi občas připadala až příliš sebevědomá a asertivní, ale možná to v Americe není nic mimořádného. Měla být nakonec na co pyšná - dobrý původ, dobré sebevědomí, odvaha i intelekt. Její odjezd do Apalačských hor byl podle mě pro zhýčkanou dívku z velkoměsta velký přemet, ale uplatnila se tam opravdu dobře. Trochu mi to připomnělo Croninovy lékařské povídky, kdy se mladý lékař dostane do svého prvního místa a setkává se s tvrdou realitou. Případy, které se Samantě na stůl dostaly, by otřásly každým citlivějším člověkem. Obcházení zákonů žraločí uhelnou společností by naštvalo každého se smyslem pro spravedlnost. Tak nějak jsem tušila, jak to dopadne, kniha by měla mít pokračování, abychom nebyli ošizeni o rozlousknutí tvrdého oříšku v podobě boje ochránců přírody versus těch, co tamní přírodu i s lidmi plundrují.
Možná, kdyby to napsal Child s Prestonem...takhle jsem to po pár stránkách odložila. Kniha si hraje na něco, na co nemá, hotová bramboračka. Král Hunů by měl autory chodit v noci strašit.
Autor promine, ale mohl si ušetřit práci. Je to čtivé. Ale placaté, nudné, hrdinové jsou spíš parodičtí. Knížka mě nebaví, nedokážu ji dočíst, nic mi to nedává. Jen potvrzuje obecné mínění o těch, kteří promarní život v honu za pozlátkem.
Ač jsem před časem autorku velmi zkritizovala, asi vlivem veder jsem po ni opět sáhla. No, zas to nejde číst. Je to napsáno nešikovně, hrubé dialogy, hloupé a nelogické myšlenkové pochody, polopatické vztahy - prostě to musím opět odložit. Nejvíc se mi nelíbí zbytečně naturalistické násilné scény v klášteře. Šlo by to sepsat docela jinak, vkusněji a neuráželo by to oko ani představivost.
Po pár příbězích mě to přestalo bavit a začalo nudit. Je to trošku jako rozvinutá černá kronika. Ale jako čtení na deku k vodě výborná volba, dá se číst od konce, od prostředka....jednotlivé krimipovídky jsou poměrně krátké.
Jsem v rozpacích. Čekala jsem historický příběh nabitý dějem, bohatý a košatý, a zatím to vypadá, že se všecičko točí kolem vrtošivé mladé královny, která nemá v hlavě nic jiného, než jak si dělat blázny z urozených nápadníků. Vůbec se mi nelíbí, jak je vylíčena. Pokud autorka vychází z důvěryhodných pramenů, pak musím říct, že osoba starší Alžběty, poté, co se stala královnou, je mi krajně nesympatická. Přece jen mám představu, že urozenost zavazuje. Tohle je chování zpovykané pubošky, která neví, čí je. Ale královna?? Divím se tomu Robertovi, opravdu se divím. První díl byl o mnoho zajímavější a přínosnější. Tento - kolovrátková nuda a jakási podivná červená knihovna.
Jakési...divné. Ne a ne se chytit. Nehodnotím, jestli je dobrý nápad vůbec něco takového psát a vrtat do tisíciletých jistot. Ale styl je zvláštní, chybí mi tu napětí a chuť obracet listy, co bude dál. Tak se omlouvám všem, kdo mají jiný pocit z četby. Nepřesvědčilo mě to.
Typicky americké. I s nezbytným prezidentem. Četba napínavá, dramatická. Trošku mi připomněla starší film Číslo 5 žije. Nápad s umělou inteligencí, která prchá prostředím internetu, je určitě zajímavý. Kniha průměrné kvality, víc než 3 hvězdičky si určitě nezaslouží. Ale čte se mimořádně dobře a snadno.
Příjemné oddechové čtení bez zbytečných ukrutností a nerváků. A co se rozuzlení týče? Pod svícnem je tma;)
Já to nedočtu. Je to další tuctovka na obehrané téma. Něco jako béčkový film. Příliš předvídatelné, schválně naturalistické a hlavně, nic nového.
Mně se to bohužel tak nepříjemně pletlo dohromady, že jsem knihu odložila. Nebyl šťastný nápad střídat dvě Kateřiny. Jakoby nebyla doba a osoby v ní už tak dost náročné na pozornost. Kniha nemá obtěžovat.
Začala jsem číst první stranu, druhou, další....nevěřím svým očím. Tak kostrbatý text jsem neměla v ruce už hodně dlouho. Dospěla jsem k pasáži, kdy slunce nad věží vypadalo jako tečka nad i a mám dost. Ufff. Kdo to mohl tahle zpackaně napsat??
Jelikož se naprosto ztrácím ve jménech a po pár stránkách nevím, kdo je vlastně kdo, je to tam samé Ó a Ú :) ... je to pro mě nestravitelné. Tuto historickou detektivku s radostí přenechám těm šťastným, kdo se ve změti cizích jmen vyznají.
Poutavá četba, další nemocný detektiv:) a spousta drsných hlášek. Nevím, nakolik je taková hrůza možná, ale v dnešní době vlastně nic vyloučeno není. Knihu jsem četla s chutí a mrzí mě otevřený konec, to moc ráda nemám.
Po knize jsem sáhla kvůli anotaci a bláhově se domnívala, že si počtu něco stejně pěkného, jako je Jih proti Severu. No, začátek byl docela fajn, ale jakmile došlo k setkání se švarným lékařem v důstojnické uniformě a vrkání vdavekchtivé slečny, nadšení mě přešlo. Limonáda v historickém hávu. Číst knihu jen kvůli tomu, jestli se ti dva dostanou či ne, je pro mě vcelku nezajímavé. Takže odkládám prolistované. Napsané je to čtivě, své čtenářky (o čtenářích už vůbec neuvažuju) si kniha zcela jistě najde. Jo, a velmi mě ruší ten podivný jazyk, kterým hrdinka, převlečená za Ala, mluví. Dělá ze sebe blbce, a to se mi nelíbí rovněž.