osman111 komentáře u knih
Opět velmi podařený thriller. Autorka zkrátka umí udržet napětí od začátku až do konce. Kniha se čte velice dobře a nedá se od ní odtrhnout.
Na druhou stranu mi vadilo, že inspirace Deseti malými černoušky je až tak výrazná. Považuji tuto knihu spíše za převyprávění.
Také jsem postrádala jistou gradaci na samém konci knihy.
Hodnotím tedy 3 a půl hvezdičkami.
Zábavná, příjemná oddychovka. U něčeho se zasmějete, u něčeho pousmějete, většinu zapomenete. Mi to připomínalo Fulghuma, jen o dost ironičtějšího. Nemohla jsem se zbavit dojmu, že jde o (skutečně vydařené, promyšlené, vtipné) statusy, které měly zůstat na facebooku a nebylo nutné je přepisovat do knížky. Nicméně to bylo velmi hezké a pohodové čtení a proto doporučuji.
Nádherné! Moudré a milé, jako vše okolo Harryho.
Děj knihy je naprosto strhující. To napětí bylo až nesnesitelné. Naprosto šílené, šokující. Upřímně neznám nervy drásavější knihu. Na Tribeč bych nejela ani za nic. Já osobně nedoporučuji četbu této knihy před spaním.
Nevyhovoval mi styl a u této knihy mi vadily i vulgarismy, i když normálně s tím problém nemám.
Tuto knihu (a další od autora) si prostě musíte přečíst, prostě musíte.
Oceňuji skutečně originální téma knihy i její čtivost. Moc se mi líbily dvě proplétající se časové roviny. Hvězdičky strhávám za jazyk, který se mi zdál tak rušivý, až mi četbu zcela zprotivil.
Nádhera. Přesně ta kniha, kterou si prostě musíte přečíst v tomto podzimním upršeném čase. Na hezčí grafické zpracování knihy jsem ještě nenarazila. Mám pocit, že má potenciál předat mnohem více, než prvoplánové seberozvojové knihy a to nenásilnou formou. Čekala jsem plané plkání, ale místo toho jsem se dozvěděla spoustu užitečných informací jak o Dánsku, tak o různých studiích zabývajících se spokojeností obyvatelstva. Spousta přehledných grafů a zajímavých informací. Nádherné. Přečtěte si to.
Moc pěkně napsána knížka, kterou přečtete na jeden zátah. Není vhodná pro ty, kteří se o tuto problematiku zajímají. Hodila by se třeba pro babičku, která má autistické vnouče. Zkrátka pro někoho, kdo o tom ještě nic moc neví a pěknou, milou formou se díky této knize mnoho dozví. Bylo by fajn, kdyby si ji přečetla široká veřejnost. Mnoho pochopíte, budete shovívavější. Třeba se v nějakých situacích i jinak zachováte a o to podle mě autorovi šlo.
Tato kniha je nádherná, ale nevím, jestli je to vhodné říkat. Je to podobné, jako to tvrdit o knihách z Osvětimi. Raději tedy použiji výraz působivá. A to hodně působivá. Nenásilnou formou se dozvíte o historii Afghánistánu (od vpádu Rusů, přes Mudžahedíny a Tálibán, až po Američany). Myslím, že to mnohým pomůže pochopit tyto události a vytvořit si na ně svůj úsudek. Pokud jste četli něco od Hosseiniho (doporučuji), tak tady tato kniha je mnohem tíživější a drsnější. Nebudu se rozepisovat o ději, ten si můžete přečíst v popisku. Jen bych chtěla tuto knihu zařadit do škatulky těch nezapomenutelných. Doporučuji ji všem. Má potenciál mnoho předat a taky poučit.
(SPOILER) Lepidopterologové, staré omšelé sídlo na anglickém venkovně a rodina, kde má každý svůj zkořeněný problém.
Moc velká krása!
Tato kniha Vás zavede do silně vědeckého prostředí výzkumu života nočních motýlů v ponurém prostředí prastarého domu.
Ani jedna z postav není zcela v pořádku. Hlavní hrdinka vykazuje znaky PAS (což není ani jednou řečeno a o to je to zajímavější, protože Vám to zkrátka jenom neštymuje, mhouříte oči a pak vám to začne docházet), matka (ne)bojuje se závislostí na alkoholu, otec je zcela odproštěn od jakéhokoliv dění a plně se věnuje výzkumu. A nakonec je tady sestra, jejíž problém neumím absoutně uchopit.
Znáte ty knihy, které zaujmou už jenom svou atmosférou? Oprýskanost, všudypřítomnost předků, zdánlivě snadný život. O problémech se nemluví, všichni hrají svou roli. A najednou to bouchne. Ono to totiž vždycky bouchne.
Tohle bylo skvělé!
Je náročné hodnotit něco, čemu se dává 5* kvůli respektu k tématu. Téma je důležité, ale forma mě otrávila.
Celá kniha je výčtem každodenních situací, které nejsou fér. Nejsou. Ale chybí zde nějaký děj, vývoj. Kniha je odzdrojovaná studiemi, každý odstavec má procentuální vyjádření nerovnosti pohlaví dané situace. Zdá se, že nám chtěla autorka předložit data. Ale proč si vybrala zrovna beletrii?
Máme zde hlavní hrdinku, která je absolutně neurčitá a popis jejich dnů, kdy se setkávala s nerovností. Na mě to působilo jenom jako výčet toho, kdy jí bylo ukřivděno, jedna situace za druhou. Já vím jak strašně to vyzní, opravdu hodnotím provedení, ne hlavní myšlenku.
Ráda si na stejné téma něco přečtu, ale Kim Čijong nebyla pro mě.
Na prvním díle této série oceňuji dvourovinu vyobrazení. Přirovnání k ringu určitě dopomohlo k celkovému dokreslení tehdejší nálady ve společnosti. U tohoto bodu však klady končí.
Měla jsem pocit, že autor knihu nesmyslně utnul, nejdůležitější události vynechal a čtenáře ošidil pouhým "A bylo to tak, jak si vysnil". Ve třetině příběhu místo pokračování přišel konec, jakoby už autor neměl čas, tak to prostě ukončil.
Takto to na mě působí jako zbytečná práce, přestože si Pavel Kosatík vedl celou dobu slibně. Celkový dojem tedy je, že kvůli náhlému konci a neschopnosti autora (možná to byl záměr?) jit do hloubky si z knihy odnáším pramálo.
Kniha se velice dobře čte a je poměrně poutavá. Na mě to však působilo tak, že se nechala autorka moc unést a já jsem jí ten příběh prostě nevěřila. Kdyby se soustředila více na problém, který dvojice řešila, tak by šlo o skvělou knihu. Grahamovo chování mi přišlo naprosto nerealistické a celé to vyznělo až moc sladce.
Tuším, že autorka prostě umí. Kniha se neuvěřitelně dobře čte a příběh rychle plyne. Já jsem se s knihou minula, protože je za mě pro čtenáře kolem 13 let. Kdybych si knihu přečetla podstatně dříve, byla bych nadšená. Teď už pro mě byla plná klišé a svět hlavních hrdinů až příliš cizí. I přesto jsem se nemohla odtrhnout a mladším čtenářům ji moc doporučuji, bude se Vám opravdu líbit. Já se s radostí chystám na další autorčiny knihy, protože vím, že budou skvělé.
Pěkné, ale nechápu, proč každou kapitolu autorka více nerozvedla. Jde o jen o takové skromné nastínění, a to je škoda.
Ja musím uznat, že mě kniha nijak zvlášť nezaujala. Děj sice plynul svižně a pociťovala jsem i jisté napětí, ale pár hodin po přečtení jsem si nedokázala vzpomenout o čem kniha pojednávala.
Za mě průměr.
Tuto zcela neznámou knihu jsem objevila díky sekci e-knihy zdarma tady na databázi a byla jsem velmi milé překvapena.
Zajímavý, neotřelý styl a skvěle propracované postavy.
Je to kratičká kniha, ale má v sobě něco víc.
Chtěla jsem změnit svůj pohled na povídky. Takový byl plán. No, bohužel.
Tady tyto nejsou špatné, ale.
Ani jeden z autorů nešel do hloubky, čemuž se nedivím. Na pěti stránkách prostě Annu Kareninu nenapíšete. A tak je výsledek ten, že všechny povídky vyzněly jenom plytce. Nic víc. Nebudu se rozepisovat o každé zvlášť, protože, zcela upřímně, k většině nemám co říct. Po obrácení stránky jsem zapomněla, o čem byly. Přemýšlím jen nad povídkou Hany Mornštajnové, takže i přes to, že ji nehodnotím kladně, myslím, že je nejlepší. Zanechala totiž ve mě aspoň něco, i když to není pozitivní.
Povídka Hany Mornštajnové nebyla špatná, ale téma psychicky týrané ženy by si zasloužilo obsáhlejší formát. Měla jsem pocit, že autorka dostala zadání, do hodiny něco napsala a poslala. Šmitec. Nic hlubokého, i když téma je skvělé. Mohl z toho být román a mrzí mě, že není. Taky mě mrzí, jak k tématu přistoupila. Prvoplánové hraní na city, šokovat a konec. Co bylo za tím? Proč se to dělo? Jaké byly ty plíživé nenápadné náznaky? Odkud to celé, na obou stranách, pramenilo? Autorka, jak už je zvykem, jenom popsala smutný příběh. A já se ptám, nešlo by to lépe?
Marek Šindelka předvedl, jak do prózy vetknout poezii.
Jazykově dokonalé, poetické, jemné, ale svým nezaměnitelným způsobem tíživé.
Malá nenápadnost, která vás srazí a donutí přemýšlet.
Obálka a název se povedly, vše ostatní bylo zklamání. Vyobrazení jednotlivých postav bylo velice slabé. Jednoduše lidé z Kamerunu byli nositeli dobrých vlastností, američané těch špatných. Když ke špatně napsaným postavám přičteme nulový děj, nemůže jít o skvělou knížku.
Jsem zklamaná a znuděná. Za mě ne.