Oswald komentáře u knih
Krásný návrat do světa Temné věže. Kniha obsahuje dvě novely a obě jsou skvělé.
Jedna z nejzajímavějších knih letošního roku. Peter May je skvělý vypravěč a už se těším na druhý díl s názvem The Lewis Man.
Skvělá detektivně-westernová série z městečka Compliment.
Celkem vyšlo třináct příběhů a v rámci oddechové četby neexistuje nic lepšího.
Tak tu máme další kousek z edice "Světový bestseller". Tohle označení je ovšem dávno naprosto zbytečné a nic neříkající. Už několik let totiž naši vydavatelé na knižní trh nedodávají nic jiného než veleúspěšné bestsellery. Knihy bez tohoto označení prostě neexistují...
Román samotný nám pak nabízí dnes toliko osvědčený mix prapodivných postav (včetně hlavní hrdinky), ještě prapodivnější maloměsto, kde se nevyskytují normální lidské figury, nefungující dialogy, nechutné vraždy a šokující odhalení, které čtenář uhodne asi tak sto stran před koncem. Tohle je prostě kniha na jedno odpoledne. Nenechte se zmást počtem stran. Písmo velikosti kobyla a papír jen o něco slabší než kladívková čtvrtka se sice postarají o to, že lze knihu vydat ve vázaném provedení, ale ve skutečnosti si kupujeme jen útlou (notně předraženou) brožurku.
Simak je stejný „poeta melancholik“ jako Ray Bradbury.
Prstenec kolem Slunce náleží do Zlatého věku science-fiction a myslím, že rozhodně patří k tomu nejlepšímu co v té době vzniklo...
Jedna velká halucinogenní jízda. Vládce snů je typickou ukázkou nové vlny, která v 60. letech výrazně změnila tvář anglosaské sci-fi. Zelazny nám nabízí neuvěřitelně pestrou paletu nápadů a třeba pasáž, kdy hlavní hrdina vytváří sen inspirovaný verši "Stébla trávy" od Walta Whitmana je opravdu pozoruhodná.
Navíc nechybí Zelaznyho typický humor:
"Co jste jí řekla?"
"Dala jsem jí kartu s klinickým doporučením. Stálo tam: Diagnóza: Mrcha. Předpis: Farmakoterapie a pevný roubík."
Nebo:
"Co je vlastně peklo?"
"Podle mne je to neschopnost milovat," dořekla za něj. "Měl Dostojevský pravdu?"
Pochybuji. Já osobně bych mu předepsal skupinovou terapii. To by pro něj bylo opravdové peklo - mít kolem sebe lidi, co se chovají jako postavy z jeho knih a ještě je to baví."
Asi moje nejoblíbenější ransomovka. Kapitolu XXII Krev a jodová tinktura si pamatuji i po dvaceti letech.
Bradburyho knihy jsou jako sen... Někdy je krásný a nostalgický a jindy zase temný a děsivý.
"Tam, za širokým a přehlubokým mořem, leží země Dzwille..."
Jedna z nejpozoruhodnějších knih, které jsem kdy četl. Jaroslav Velinský je literární klenot, který bohužel stále ještě nebyl objeven....
Žádná dech beroucí akce a ani žádné dokonale prokreslené postavy. Nic takového. Veškerou pozornost na sebe strhává mimozemský artefakt Ráma a ono to kupodivu bohatě stačí.
Dveře do léta to sice nejsou, ale i tak se jedná o velmi čtivou a zábavnou knihu. V padesátých létech byl Heinlein ve vrcholné formě a tato kniha je toho jasným důkazem.
Tygře, tygře, žhavě žhneš
v noci, jíž jak lesem jdeš!
Kdo vzal smrti její moc
a dal ti strašnou souměrnost?
Asimov nikdy nebyl vynikající vypravěč. Mizerné zpracování dost často zachraňoval výborný nápad...
V této polozapomenuté knize je tomu zrovna tak: Špatně načrtnuté postavy a neuvěřitelné pomalý-rozvláčný děj zachraňuje neotřelá myšlenka...
Příběh jako z červené knihovny kombinovaný s viktoriánským románem. Skvělé čtení od neméně skvělé autorky.
Ke knize jsem se dostal díky doporučení Stephena Kinga, který každý rok vydává přehled svých nejoblíbenějších knih na stránkách Publishers Weekly. Jedná se o velmi kvalitní román s pozoruhodnou atmosférou a je velká škoda, že se knize u nás nedostalo žádné publicity. Zasloužila by si to.
Četl jsem už před mnoha lety, ale dodnes patří tato kniha mezi moje nejoblíbenější.
Ota Fink je to nejlepší co mohlo potkat českou detektivku za posledních třicet let a Našeptavač je jeden z pomyslných vrcholů této série.
Geniální kniha a jasný důkaz toho, že román oceněný Pulitzerovou cenou nemusí být jen nebetyčná nuda.