packlik komentáře u knih
Na osudech jedné rodiny autorka vykreslí ty obrovské změny, které se odehrály během života jedné generace. Od solných pouti a stabilního života na konci 19. století, přes hrůzu světové války a nakonec ještě občanských nepokojů, které se na Těšínsku po roce 1918 rozhořely. Co zůstává jsou doly a uhelný prach. To všechno byla pro mne nová a moc zajímavá témata.
Kniha je velmi čtivá a těším se na pokračování.
Užila jsem si to od první do poslední stránky. Příběh byl zamotaný, tolik různých podezřelých a tolik motivů. Navíc, já mám ráda tu jemnou linku kolem vztahu Strika a Robin. Těším se na další díl.
Po dlouhé době se mi dostal do ruky pořádný knižní špalík a jsem vlastně ráda, že jsem knihu měla v elektronické podobě.
Rozhodně je znát, že autorka strávila spoustu let přípravou a sbíráním materiálu. Děj si mě chytil hned od počátku a držel opravdu až do konce. Jen k závěru už mě trochu nudily vložené citace dokumentů, ačkoliv děj posouvaly a měly svůj význam.
Celkově knihu ráda doporučím k přečtení, protože téma internace řeholnic je originální, něco se skrze román dozvíte a zaslouží si 5*.
(SPOILER) Od první stránky parádní příběh. Tolik jsem Kye držela pěsti, když zůstala sama, když ji opustili, když ji soudili a jsem vděčná za šťastný konec. Doufala jsem, že Kya získá alespoň kousek štěstí a nakonec se to podařilo, ačkoliv se přívěsek nakonec našel (to se tedy trosku dalo očekávat).
Moc doporučuji k přečtení.
Krásné, smutné, nadějné, plné života a květin na místě, kde ho nikdo nečeká. Jedna z nejhezčích knih, které jsem za poslední dobu četla. Mně kniha vyloženě sedla a určitě bych ji doporučila k přečtení.
Moc pěkné pokračování, ikdyž doba je to neradostná. Je až děsivé, jak rozhodnutí, které v jednu chvíli životy zachraňuje, je může za pár let zničit.
Ale obyčejný člověk se měl dobře. Ne a ne, prostě ne! Je potřeba to stále opakovat!
Jsem úplně hotová, četla jsem opravdu každou volnou chvíli. Příběh mě hodně vtáhl a zasáhl. Jdu si obejmout děti, dokud ještě smím a ony chtějí!
Z této knihy si beru jasné ponaučeníjedla soda do každé rodiny! Moc pěkně napsané, musela jsem se usmívat a chvilkama mi bylo smutno. Prostě povedené, ale zatím vede Medvědín.
“Strčíš mi oslintaný prst do ucha? To už jsem se uchechtla nahlas! Misery je prostě děsně vtipná, všechny její sbližovací dialogy s “vlkáči jsou k popukání. No a Lowe je od začátku mazlíček. Nevěsta je určitě TOP.
Já jsem nadšená! Spletité vyšetřování, převleky, utajení, 700 stran, Robin a Strike. Já dostala úplně všechno.
Na Jenčov přijel královský posel, Jan nezapomíná a Ondřej musí s králem na 3 vojenská tažení. Mezitím stihne znovu vystavět Rohatec a narodí se mu děti. Šťastný to muž, kterého neopustilo štěstí, ani když vyrazil po boku slepého krále do bitvy u Kresčaku. Ondřeji, držím palce, jen tak dál.
Ondřej z Rohatce je další Niedlův středověký drsňák. Je drzý, chytrý, umí bojovat a hlavní devizou je jeho čest. V mnohém se podobá mému oblíbenci Hynku Tasovi nebo pánům z Vřesova, kteří se tu také objevují, ale to mi vůbec nevadí.
Já jsem prostě fanda, takže za mne 5*.
Úplně úžasný příběh...nemohla jsem se od ní odtrhnout. A opravdu jsem celou dobu byla šťastná, že je mi teplo a piju čaj.
Knížka se mi četla velmi lehce. Autor dobře popisuje atmosféru na ostrovech, celou dobu, co jsem četla, jsem úplně cítila studený vítr. A moc se mi líbil námět stařecké demence a její "oběti".
Nebýt na obálce fešák a nebýt to o hasičích, tak bych dala ještě o hvězdičku míň. Nemělo to vlastně vůbec nic. Ani jiskru, ani napětí a s hlavními hrdiny fakt soucítit nešlo. Ach joooo.
Detektivky bežně nečtu, ale Vodník se mi atmosférou moc líbil. Horko, voda, bahno, mlýn a hrnečky s pokličkou. Určitě si přečtu i další autorčiny knihy.
Nevěřila bych, že druhý díl může mít takový drive. Super, moc jsem si to užila, jen těch nervů, co jsem s Benjim měla.
Hodně mě zaujal dovětek, že Agnes byla skutečnou postavou a kniha nabízí jinou možnou verzi příběhu, který se na Islandu stal.
Kniha měla tesknou atmosféru, kdy si čtenář snadno představil, jak těžký život tamní obyvatelé vedli.
Agnes jsem držela palce a trochu i doufala, že nakonec něco promluví v její prospěch, ačkoliv jsem si sama nebyla jistá, jak moc bez viny opravdu byla.
Napínavé, silné a emotivní vyprávění z šumavských kopců. Já jsem si všechny ty staré křivdy moc užila.