pakoshka
komentáře u knih
Radúz a Mahulena
Julius Zeyer
Pohádku jako takovou mám ráda, ale Zeyer je na mě moc poetický.
Rosemary má děťátko
Ira Levin
Jak je možný, že jsem Rosemary má děťátko nikdy nečetla ani neviděla?! Je to BÁJEČNÝ, zařazuju mezi svoje top knihy a je to věc, kterou fyzicky potrebuju v papírové formě ve svojí knihovně - a to já nejsem sběratel. Psychologický příběh přesně podle mýho gusta, staromilsky naivní Rosemary, beznaděj. Všichni přečíst.
Dospělost je mýtus
Sarah Andersen
Na prolistování dobrý, doma to mít nemusím. Asi jsem v menšině, ale nic extrémně milýho ani vtipnýho v tom nevidím. A to se taky miluju válet doma celej víkend v pyžamu!
Čekání na spoušť
Lidmila Kábrtová
Krásný román psaný v krátkých povídkách - příbězích. Takové knihy chci číst. Je to život, je to příběh několika desetiletí, pár lidí, příběh o různých úhlech pohledu.
Moje máma Tracy Beakerová
Jacqueline Wilson
Čtena jen kvůli čtenářské výzvě, ale jsem tak ráda, že jsem se do knihy pustila! Tracy jsem objevila někdy okolo mých deseti let, tenkrát jsem četla první dva díly několikrát - ty další vyšly až když mi bylo okolo 14, 15 let, takže ty mě už minuly. Tenhle příběh z dospělosti Tracy mě vrátil zpátky na základu. Milé. A trhlé.
Nejlepší pro všechny
Petra Soukupová
Soukupová je bez debat moje nejoblíbenější autorka. A Nejlepší pro všechny je soukupovská skvělá klasika.
Podle skutečného příběhu
Delphine de Vigan
Přiznávám, že jsem měla prvních 150 stran nutkání knihu odložit. Od začátku je jasné, že jde o toxické přátelství mezi dvěmi ženami, kdy jedna je neuvěřitelně mistrná manipulátorka. Nicméně popisy tvůrčí krize, neustálé se točení v kruhu a opakování toho samého mě zmáhalo a kolikrát jsem si říkala, že by nikdo nebyl tak naivní.
Přestože jsem první půlku louskala několik dní, tu druhou jsem už zvládla za jedno odpoledne. Vyprávění se více dostává do dramatu, psychologické hrátky beru, a konec? Skvělý.
A že je to inteligentní psaní s úžasným slohem, to nemá cenu u DdV řešit.
Ďábelské hry
Angela Marsons
Vlastně sama netuším, proč mě tahle série chytla, když ji považuju stejně jako většinu dalších detektivek za šíleně nereálné sci-fi. :-)
Zápisky o smutku
Chimamanda Ngozi Adichie
Úlovek z novinek z knihovny a jsem moc ráda, že jsem po téhle ač útlé, tak velmi silné intimní zpovědi sáhla! Velmi citlivé vzpomínání na otce a vyrovnání se se smutkem, ale bez jediné kapky patosu!
Tkaničky
Domenico Starnone
Louskala jsem ji docela dlouho... Vanda mě štvala, Aldo mě štval, takhle přece nechceš žít... Jen ty potomky jsem chápala.
Kde zpívají raci
Delia Owens
Moc pěkná pohádka pro dospělé. Nečekala jsem, že se mi bude tak líbit.
Domeček pro panenky (Nora)
Henrik Ibsen
Och, tohle byla lahůdka. Téměř 150 let staré prozření paničky ozdobičky a její útěk od šovinismu.
Vraní dívka
Erik Axl Sund
Vraní dívku jsem si chtěla přečíst už před lety, ale nějak k tomu nedošlo... Až teď. No, průměrnej psychothriller, plot twist odhalenej celkem rychle, ne moc sympatický postavy. Další díly nepotřebuju.
Hlubina
Nick Cutter
Představa, že jsem se svým strachem z vody zavřená v nějaký rourovitý stanici jedenáct kilometrů pod hladinou moře je sama o sobě tak tísnivá, až mě jímá hrůza. Bohužel ale v Hlubině mi něco chybí. Nebo naopak možná přebývá, ani nevím, proč mi to přišlo už moc za vlasy. Jsem drobet zklamaná, protože Cutterův Oddíl považuju za jednu z nejlepších knih a Hlubinu jsem si velmi šetřila, ale... Nesedlo si to.
Zmizet
Petra Soukupová
Petra Soukupová to prostě umí a na mě to působí vždy. Trošku víc se mi líbily povídky Zmizel a Věneček. Nakrátko je zfilmovaná, najdete ji na Netflixu.
Hyena
Hana Lundiaková
Literatura MÁ BUDIT EMOCE a to Hyena přesně dělá. Jsem prosycena štítivostí k prvotřídnímu alkoholikovi Adamovi, je to nechutný ožralecký hovado (kterých je okolo v reálu taky dost). Konec byl za mě až-moc-za-vlasy, ale jinak jsem těch 130 stránek spolkla. Sice občas s obtížemi, zasekávalo se mi to v krku, naráz to nešlo, ale tohle je literatura, kterou chci číst. A necítím se blbě, že jsem se asi dvakrát uchechtla.
Sama pro sebe jsem si Hyenu srovnávala trochu s Macochou od Petry Hůlové, kterou jsem četla nedávno. Hyena je čtenářsky přívětivější, expresivnější. Veselé Vánoce!