Palele komentáře u knih

"Host do domu, čagan do ruky". Stačí, když tuhle knihu chytím do ruky a vykvete mi na tváři úsměv od ucha k uchu. Už jsem ji četla několikrát, ale rázovité figurky a příhody ze starého Slovácka mě vždycky spolehlivě dostanou do kolen. Jedna z mých nejoblíbenějších historek je, když si jedna z postav jde půjčit k hajnému saně a celou cestu přemítá o tom, zda mu hajný saně půjčí či ne a vzpomíná na všechny naschvály, které si navzájem způsobili. Nakonec dospěje k přesvědčení, že určitě odmítne a tak když konečně dorazí k cíli, zařve pouze na zmateného hajného :"Strč si ty saně do řiti, ty pajtášu fúsatý" a odkráčí zpátky k domovu.

5 29.04.2015

Nádherná trilogie a jeden z důvodů, proč jsem chtěla navštívit Norsko a vidět to na vlastní oči. Lesy tam stále zpívají svou píseň, vodopády hučí a lidé jsou paličatí a tvrdí jako skála, ale neobyčejně pohostinní. Takže se za ty roky zase tak moc nezměnilo :)

5 23.01.2015

Nejhorší na tom je, že to celé nebylo ani tak dávno...

5 20.01.2015

Je správné brát spravedlnost do vlastních rukou? Na to asi neexistuje jednoduchá odpověď, ale co si budeme povídat, na místě otce bych nejednala jinak. Tahle kniha rozhodně stojí za přečtení a navíc má skvělé filmové zpracování.

Mám ráda detektivky, nebo možná přesnější je, že jsem hltač detektivek :). A mám ráda série. Pokud čekáte rozuzlení, ze kterého Vám spadne brada a chcete být napnutí jako kšandy, tak raději sáhněte po jiné knize. Ale jestli Vám stačí pohodové čtení, které nicméně odsýpá, zajímavé hlavní postavy, což tady jsou-islandská právnička a bývalý německý policista, k tomu netradiční příběh, plus jsem se něco dozvěděla o Islandu, plus pro mě hodně zajímavé informace o čarodějnických procesech (vůbec jsem netušila, že se tahle věc týkala i Islandu), tak za mě určitě ano. Yrsa se mi líbí a už se těším na další pokračování.

4 03.10.2020

Mám knihy Henninga Mankella moc ráda, protože jsou tak obyčejné a lidské, stejně jako hlavní postava komisař Wallander. Nemůžete ho nemít rádi, nemůžete ho nelitovat. Tady se navíc obrovsky povedl i seriál, vřele doporučuji.

4 16.09.2020

Přečteno v rámci knižní výzvy, které tímto opět děkuji za to, že mě přivedla ke knize, u které jsem nepředpokládala, že mě bude bavit. Říkala jsem si, že to zkusím a přinejhorším po pár stranách odložím. Ale autorce se povedlo z banálního příběhu nějak udělat nebanální. Potkali se jednoho dne v autobuse cestou do školy. Ona - tlustá, pihatá a zrzavá holka, která se skoro neumí usmívat a obléká se jako kluk a On - nesmělý asijský kluk, co miluje komiksy. Oba divní a vlastně neměli nic společného, ale nějak se stalo, že z lidí, kteří se nikdy předtím neviděli se postupně stali jeden pro druhého celým vesmírem.
"Eleanor měla pravdu. Nikdy nevypadala hezky. Vypadala jako umělecké dílo, a umění nemá být hezké, má v člověku vyvolat nějakou emoci. "
Což pro mě tuto knihu pasuje na umění, protože emoce ve mě vyvolala určitě. Je jako doušek ledové vody, tak osvěžující, čistý a silný, že vám možná až vžene slzy do očí.

4 30.03.2017

Nějak mě to ne a ne přesvědčit. Bylo to celé takové těžko uvěřitelné, musela jsem se několikrát přemlouvat, abych to dočetla a když konečně přišel konec, který mě ani moc nepřekvapil, tak jsem si docela oddychla, že to mám za sebou.

4 08.07.2015

Tahle kniha pro mě bude vždy závanem čerstvého vzduchu mezi dnešní produkcí mnoha odstínů hnoje. Dávám přednost mužům s charakterem, takže je mi líto, že takoví páni Darcyové mizí v propadlišti dějin. To byly časy, kdy ženy při pohledu na muže omdlévaly ovívajíc se krajkovými kapesníčky a než se muži vyslovili, mnohdy uběhlo několik desetiletí. Je fajn si to po dlouhé době zase připomenout.

4 28.04.2015

Je pravda, že málokdy čtu knihu, kde jedné z hlavních postav často máte chuť dát přes hubu :). Tihle autoři rozhodně nenudí, těším se na pokračování

4 16.02.2015

Dávám za plný počet i díky filmovému zpracování a postavě Zlatoslava Lockharta : "To je příšerné místo, vy tady bydlíte ? " :)

4 22.01.2015

Zas po delší době kniha, u které jsem zvědavá zda udrží laťku i u druhého dílu.

4 19.01.2015

Tak musím říct, že tu ženskou opravdu nesnáším (myšleno autorku :) ). Jednak jsem byla na kolaps, když jsem si knihu načetla do čtečky a spodní lišta mi ukázala pěkných 2452 stránek a druhak přesně, jak jsem tušila. Poté, co jsem se po několika téměř probdělých nocích dopracovala k závěru, ten konec.. jako fakt ? Ale teď vážně. Věděla jsem přesně, že to tak dopadne, to je prostě Galbraith. Úplně vidím, jak s téměř sadistickým potěšením vám v té nejlepší chvíli zabouchne dveře těsně před nosem. Četlo se to neuvěřitelně dobře a smekám pomyslný klobouk, protože se mi zdá, že ač je to nemožné, s každou knihou roste spolu s počtem stránek i její kvalita. Alespoň pro mě. U Srdce jsem se občas ztrácela v těch internetových chatech a postavách, ale tady jsem s tím neměla problém. Žila jsem tím příběhem několik dní a nedokázala přestat. Přestože je to tolikrát omleté téma - církev x sekta, tohle bylo skvělé. Nebyly tam žádná hluchá místa, bylo zajímavé i to, že Cormoran a Robin jeli velkou část knihy každý v jiné lince. Prostě - už se nemůžu dočkat pokračování, i když se trochu bojím, kdy přijde. Jak dlouho může trvat, než autor napíše 4000 stran ? :D

3 26.10.2024

Mám oddělení Q a celkově postavy v knihách J. Adlera-Olsena ráda, ale tady jsem se nějak nedokázala začíst a "napojit se". Ztrácela jsem se v ději a jsem ráda, že jsem se zdárně dobrala konce, což se mi předtím nestávalo.

3 21.10.2024

Podle anotace jsem čekala něco jiného. Špatné to určitě nebylo, jsem zvědavá na další příběhy autorky, ale to téma Vodníka v tomto případě za mě naplněno nebylo, bylo tak nějak uměle našroubováno na kostru příběhu - temnota a bahno na mě rozhodně nedýchaly. Byly tam i takové nedotažené a nedokončené linky některých postav a konec za mě zbytečně překombinovaný.

3 04.03.2023

Podle popisu to vypadlo zajímavě, docela jsem se těšila, ale nakonec jsem se celkem nudila. Nemělo to spád, postavy takové nemastné, neslané. Dočetla jsem se sebezapřením.

3 22.06.2022

Na to, že se jedná o prvotinu je to docela fajn, já bych si odpustila posledních pár stránek, kde už mi to začínalo zavánět červenou knihovnou, ale to je jenom můj názor, protože nesnáším mix krimi a "harlekýnky"-říkám tomu harlektivky a takové knihy okamžitě odhazuji v dál. Teď sahám po Vesnici, tak jsem zvědavá, zda autorka naplnila svůj potenciál

3 01.05.2022

Přečteno v rámci čtenářské výzvy a pro mě taky jedna z odpovědí na otázku, proč se Výzvy účastnit. Protože je skvělé se vrátit po dlouhé době k podobným knihám. Bylo to milé a osvěžující. Agatha prostě nestárne :)

3 20.03.2022

Proč vás některá kniha nezaujme a jiná zase zatne drápek hned na prvních stránkách ? Z chomáčů dusivé londýnské mlhy se vyloupl kriminální příběh se sympaticky hubatou Lizzie, které nemůžete nedržet palce :) Lizzie, obyčejná venkovská dívka, po smrti otce přijíždí do Londýna zaujmout místo společnice. A protože je chytrá a zvídavá, zaplete se do policejního vyšetřování, aniž by tušila, že to pro ni bude hodně osobní a to hned v několika směrech. Příjemné čtení, jsem moc zvědavá na pokračování

3 26.09.2021

Co víc napsat...prostě Carter :)

3 03.10.2020