pamik111 komentáře u knih
Nejdříve jsem knihu ani nechtěla číst, ale musím říct, že tohle se Jiřímu Šulcovi opravdu povedlo. Parádně zpracovaný historický román, jako bych prožívala znovu dějiny. Jsem ráda, že vím, jací hrdinové existovali, že nasazovali svoje životy. Mnohdy nejen svoje, ale celé své rodiny. Smekám, že dokázali žít v neustálém strachu a napětí. A že měli tolik odhodlání se stavět na odpor takovým "zrůdám", přestože věděli, že jejich boj je předem prohraný. S odstupem času však nebyl marný a všechno to mělo pro budoucnost národa smysl. ♥
Celá knížka je děs a hrůza! Výpověď člověka, který se chtěl, respektive musel podělit o otřesné zážitky z koncentračních táborů. Snažil se nám, co to nezažili, sdělit nesdělitelné. O to víc je kniha ceněna, neboť vyšla bezprostředně po válce.
Je s podivem, jak některým německým důstojníkům a členům SS brzy dosloužila paměť. Karl Wolff byl asi jedním z nich. Nebo že by se řídil známým rčením MUDr. Plzáka "Zatloukat, zatloukat, zatloukat"??? Škoda, že má kniha zatím tak málo hodnocení, protože si jistě zaslouží větší pozornosti.
Kniha popisuje nelehký životní úděl paní Eveliny Merové. Autorka se snaží vše psát bez zbytečného patosu, o to víc na mě její statečnost zapůsobila. Informace postupně plynou a vy si uvědomujete, že paní Merová je silná žena, které život připravil nelehký osud.
Zprvu jsem si myslela, že jako jedna z mála dám v hodnocení dvě hvězdičky. Ale po pár stránkách mě kniha uchvátila svou "jednoduchostí a čistotou". Krůček po krůčku jsem spolu s hrdinkou "poznala", co je to opravdový, hluboký cit, který se nazývá láska.
Knihu jsem poprvé četla až teď. A musím říct, že předčila mé očekávání. Nechápu, že jsem s četbou tak dlouho otálela. Autorovi se skvěle podařilo vystihnout atmosféru doby, všechny, i ty nejniternější myšlenky, sužující a všudypřítomný strach o existenci, o blízkého člověka... Kniha ve mně ještě teď doznívá. Film od Jiřího Weisse se mi moc líbil, ale knihu hodnotím o stupínek výš. Pomohla mi lépe pochopit myšlenky Pavla a Ester.
Kniha je psána z pohledu malého chlapce, později dospívajícího. Popisuje v ní smutný příběh své rodiny, líčí v ní velmi přesvědčivě svoje zážitky s perzekucí židů, neustálý strach z prozraní...Bohužel název knihy je pravdivý.
Je hodně smutné, když všechna protižidovská nařízení se týkají i dětí... Když se k tomu přidá tyranizující psychopatický profesor zeměpisu a jeho pokřivený charakter, je vystaráno. Je to příběh chlapce, který zažívá dusnou atmosféru doby jak doma, tak ve škole...
Tato kniha je hodně silná. Obsahuje nedocenitelné a nepředstavitelné svědectví téhle zrůdné mašinérie zvané Holocaust. Kladu si otázky, jaká víra, při tom všem, mohla člověka držet při životě? Co udělali tak hrozného ti, co museli zemřít? Kde jsi vlastně tenkrát byl, Bože??? Ne, žádný Bůh...jen čistá náhoda a štěstí. A právě díky štěstí, které měl sám autor, se můžeme dozvědět alespoň část pravdy, která je pro nás stejně k neuvěření. Pro přesnější představu všeho toho pekla, kniha obsahuje kresby jednoho z vězňů. I když jakou člověk může mít představu, když to nezažil? Knihu dávám do "doporučených", protože takové svědectví si musí přečíst každý.
Krásně zveršovaný a lehce vtipně pojednaný příběh o narození Ježíška, který je doplněný pěknými obrázky.
Chtěla jsem téhle knížce dát šanci, ale bohužel se nepodařilo. Po pár stránkách jsem knihu odložila, protože se mi nechtělo číst smýšlený příběh a smýšlené pocity skutečných osob, které prožívaly skutečný holocaust.
Knížku jsem bohužel nedočetla, přišla mi příliš chaotická... Tohle se mi ještě u žádné knížky na podobné téma nestalo. :-( A to mě na první pohled celkem zaujala.
Skvělé, napínavé po celou dobu. Kniha má spád. Podle mě jedna z nejlepších od autorky. Ovšem velká škoda toho zakončení, respektive poslední věty... Američané ale asi jiní být neumějí. :-)
Super knížka, velice mě pobavila. Stále žasnu, jak Monyová dokáže naprosto přesně vystihnout mužské a ženské myšlení. :-)
Jedno z nejlepších svědectví, co jsem kdy četla... Smutný životní příběh pana Reichentala, naštěstí s dobrým koncem. Doporučuji přečíst.
Knihu jsem četla, je to asi tři roky zpátky, a zanechala ve mně nesmazatelné stopy. Dneškem jsem ještě čerstvě obohacená o autentické vyprávění paní Sosnarové, které je k neuvěření. Člověk tomu podvědomě nechce věřit, jenže tento příběh se bohužel skutečně stal. Po dnešku jsem nesmírně ráda, v jaké žiju době a jaký žiju život. Knihu vám všem rozhodně doporučuji.
Film ve mně zanechal silný zážitek, myslela jsem, že kniha nebude tak dobrá, ale mýlila jsem se. Vynikající! Tedy pokud hodnotím zážitek z knihy a emoce, které se dostavily. Příběh jako takový, je velmi smutný, pro nás, co žijeme v této době, téměř nepochopitelný. Doporučuji každému přečíst.
Velmi smutný příběh chlapce, který musel prožívat neskutečné fyzické i psychické týrání, byl ponižován a přesto dokázal najít sílu, vzepřít se osudu a začlenit se do společnosti. Smekám. Bylo to náročné čtení, co se psychiky týče a po pravdě nechápu, jak je tohle všechno možné. Naprostá nedůslednost všech institucí a policie. Knihu doporučuji!
Škoda, že kniha byla hodně stručná. Četla se velmi rychle. Filmové zpracování je rozhodně lepší. Díky tomu, že jsem film viděla, měla jsem určitou představu o vykreslení postav. Sama o sobě by mi kniha nic moc neřekla.