Pavo.Klima komentáře u knih

Román se podobá i vymyká severskému populárnímu detektivně ponurému stylu... Baví mě náhled autorky na náturu Čechů (měl bych ho prokonzultovat s někým z Polska:-) Po dočtení nejsou myšlenky jednosměrné - Kdo byl teda v Právu...? Která strana si zaslouží větší Trest? Je postoj hlavní hrdinky obhajitelný a nebo jde o čirý extremismus...??? Co se má obhajovat spíš? - Právo na život, Zvyky společnosti a nebo nadřazená role Pána Tvorstva??? Zkuste si přečíst... A udělat si názor...

4 20.04.2012

Jedná se spíš o filosoficko-psychologické pojednání než o samotný příběh. Mnohé momenty různých významů pojmu "maska" jsou zajímavé. Ale dost textu se točí dokola. Kniha je vyloženě jednou velkou instrospekcí. Textem jsem se prokousával obtížně - nečetl se jedním dechem. Pro mě dílo zkousnutelné se sebezapřením. Ale okruhy spojené s tématy tvář - maska - fraška a život jsou nosné (společensky zajímavé)... Ke konci čtení knihy mi došla nadčasovost zpracování tématu... Dokázal jsem si to hlavní v "ději" (i v úvahách hrdiny) představit v současném světe.

3 09.04.2012

Ruský svět není černobílý a ve svojí velikosti dává možnost projevit spoustě genetických hrátek, jako když se blonďaté matce narodí dcera s mongolskými rysy....

Musím si klást otázku, jak moc sympatická je mi hlavní hrdinka Naďka? Všemi prostředky jde za svým cílem... Nebojí se, riskuje, podvádí, nezabývá se pokorou; chce jít jen kupředu a výš. Několikrát se cítí na kolenou, ale jakoby mě - čtenáři (člověku) chyběla jakási odplata - trest... Samozřejmě, že se její osobnost vyvíjí, ale na konci stále jak na začátku účel světí prostředky... téměř jakékoli....

Text se mi četl pohodlně (na konci díla snad až moc). Rozdělení "kapitol" do kratších hutných úseků mi vyhovovalo.

1 06.04.2012

Hlavní hrdina Peter (Peter není jen (sobě lhající) manžel, ale i (zneuznaný?) rodič, schopný galerista) je vláčen sám sebou... je to měšťák, který odjakživa toužil po vyšší dokonalosti (ale stále hledá další)... Jen tak se s ničím nespokojí (a to nejen jako majitel galerie). Má sklony idealizovat (snad zase toužit a cítit vášeň) a utíká tak od stereotypu manželství... Cítí, že není nejmladší, bilancuje, stále se vyrovná se svým vztahem k bratrovi... a nejednou se v něm vidí... hledá odvahu, ale v pohodlnosti se vzdává...
Po formální stránce je text barvitý, sugestivní popisy ve mně jako ve čtenáři vyvolaly dokonce opravdové vzrušení (popis milování v první kapitole). Míchání dialogů s Peterovými pocity je uvěřitelné - to jak mnohá slova odporují momentálním pocitům a myšlenkám.... Text byl pro mně přístupný (čitelný). Kniha se mi líbila.

31.03.2012

Byl to boj.... První kapitolu jsem začínal asi na 4x... Už to mělo být varování.... Vyznění knihy pro mně ovlivnil překlad, který za obratný nepokládám... Kniha mě nijak extra nezasáhla... Nepobavila... A tak jen i na Facebooku sdílím: "Garp pokořen"... I když s tolerancí, bojem, urputností, zápalem a Energií života T. S. Garpa lze souhlasit a fandit mu...
Epilog dovysvětlující osudy postav ne/byl zbytečný???

2 22.03.2012

Kuchařky se nečtou jako beletrie.... Baví mně fotky, baví mně suroviny, které patří k českému prostředí....Baví mě listování! Jen zatím nebyla teorie vyzkoušena v praxi.... V tomto případě čekám na druhý díl - jaro & léto

2 29.01.2012

Přebal knihy v anotaci přirovnává příběh ke skládance puzzle... A opravdu - story je širokoúhlou mozaikou. Příběh je vyprávěn s jazykovou obratností - využívání synonym, snaha pomáhat ději vjemovými představami (hlavně zvukovými). Kapitoly jsou vystavěny na střídačku - prolínání dvou časových linií. Během četby se několikrát objevují paralely na již zmíněné situace.
Charaktery postav jsou barevné. Kniha má "psychologický podtext". Jenom fenomén spánku patří (zvlášť při snění) do oblasti (ne)vědomí člověka. A čím déle čtenář knihu čte, tím víc mu dochází, jak je téma spánku široké a zajímavé.
Tajemství Dr. Madisonové jsem rozšifroval dříve než jej odhalil děj. Tušil jsem to. Šílenost Dr. Duddena byla zřejmá hned z prvních scén, ze kterých až mrazí... Nejde říct, že bych všechny části knihy četl jedním dechem. Především části o dr. Duddenovi mě brzdily...
Román je především o hledání/nalézání/ztrácení identit... Hledání sebe sama, aby se mohli hrdinové vrátit k blízkým. Ego Dr. Duddena ční vysoce nad ostatními...Jen on za celou knihu nevzpomene na jiné lidi, je pohlcen chimérou úspěchu a sebou samým... Vyústění vývoje jeho postavy je podmíněno paranoiou. Dojde k "odkopání peřiny" (na pacientech mu vlastně vůbec nezáleží - i přes počáteční proklamace, jak chce pomáhat na své klinice lidem s poruchami spánku).
Terry je ve svém dospělém single životě zajímavý osamělec - paralela k do sebe zahleděnému Duddenovi? V závěru jedna z vložených příloh odkrývá a nebo naopak zastírá Terryho stav. Tato příloha mě zmátla...

Pokud bych měl vypíchnout nějakou část knihy, tak mně mimo jiné bavila tragikomická nedokonaná oprava v článku, kterým Terry téměř započal svou kariéru...

V knize je zmíněno několik okolností (postava Anthonyho), které čtenářovi zůstávají v hlavě. Nebyly využity, ale kniha tím neztrácí...

3 17.01.2012

Lyrický génius lásky. Pasáž poskládaná ze sonetů dokázala rozněžnit. Sonet jako talisman použila Denemarková v Koboldovi. Neupadá do klišé a symbol růže je se Skácelem spleten nejen trny. Růže je klíč, který se otáčí v zámku citů, touhy, ale i strachu... Velice hezky se četla i Žena ve zvěrokruhu.... Básně jsou dobrý tréning schopnosti imaginace a mnohé Skácelovy verše jsou jak učebnice obrazotvornosti.....

4 04.01.2012

Kniha jako celek působí kompaktně. Během čtení jsem se sice občas přistihl u myšlenek: "ta Rain ale přehání". Ale čím déle jsem se prokousával textem, tak tím víc mě strhával... finále na svatého Valentýna před lety mě rozsekalo.... A nutí mně říct: Mělo smysl čít tuto knihu, traumata jsou silná věc a ten, kdo říká, že ho nic nezasáhlo (v jeho vlastním životě), není normální.... kdo vytěsní sám sebe, musí čekat, že ho okolnosti života přinutí si vzpomenout a nechat se rozsypat.... aby znova vstal z popela jak fénix... i když "sám s bratry sype popel do luxusního hajzlíku kdesi v Nizozemí...... "

5 02.01.2012

První díl mně strhl, druhý díl mně nepřekvapil. Podobný vzorec, jiný případ, jiný motiv, jiné oběti i jiný vrah... Ale až moc dalších podobností - ve slohu především. Přestala mi vyhovovat útržkovitost a střídání "vypravěčů". Nelze autorovi upřít jeho sklon k detailům - zvlášť finální střet v "poslední místnosti" je naturalisticky vykreslen a jen krev odkapává.... Trochu mi chyběla větší propracovanost uvažování - dedukce vyšetřovatelky. Konečné vyřešení přišlo jako blesk z nebe, a to i pro čtenáře. Souvislosti jsou jasné, ale Malin snad není Bůh a musí se držet jasných konkrétních důkazů a předmětů doličných...Musí se jí věci propojovat a čtenář si snad tuto spojnici od záhady k vyřešení zaslouží....
Na druhou stranu se mi líbí, jak autor pracuje s psychologickým pozadím postav. Vše má svoji příčinu... A bolest se někdy otevírá po letech.... Zároveň mi přišlo dobré to, že autor dává čtenáři možnost přemýšlet o pocitech různých lidí v jednom případu, situaci. Někdo si myslí, že koná dobro, "jeho oběť" má však jiný "názor".... A nejen názor....
A já uvažuji, jestli s Podzimní vraždou dám ještě Malin Forsové šanci.

3 14.12.2011

I když žánr detektivky v poslední době čtu poměrně často, tak jsem se dost nudil....Velice neobratně přeloženo. Dějová linka je napínavá a neočekávatelná... Ale takové to lusknutí prsty, kdy Vás kniha strhne, kdy Vás příběh zcela pohltí, u tohoto kusu postrádám.... V originále by možná sexuální jiskření vytvářelo probíjející vlny, voodoo by člověka strašilo, nenávist by přetékala přes okraj poháru.... V originále.... Bohužel překlad mi nedal šanci prožívat příběh, tak jak se má... Katarze nenastala.... Ale Max Mingus udělal i tak dojem sympaťáka - chlapa na pravém místě! Člověka, který ctí životní rytmus a dává čas tomu, aby odezněla jeho vlastní bolest... A tak se do vyšetřování vrhá s čistými (nebo možná spíš se žádnými) úmysly...

1 24.11.2011

Překlad byl nejtvrdší oříšek knihy. Občas PEKLO! 80. léta v USA, zlodějíček v soukolí velkého mafiánského světa.. je to člověk s otevřenou hlavou, temnou minulostí a s možností jít dál s hlavou vztyčenou a čistým rejstříkem.... Na pozadí knihy se odehrává rozhodující souboj Cartera a Reagana o prezidentské křeslo...

16.10.2011

Surové, psychologické, v popisech silné, lehce představitelné, působivé.....
Balíček nebezpečí, který někteří z nás díky okolnostem možná otevřou, Alice i Matti rozbalili hned v dětství. Minulost podmiňuje naše osudy... Je osud složen z minulých událostí? Determinace osudu jedním činem.... Hrdinové jsou detailně vykresleni ve své údělu být sami, i když by nejraději udělali to, co jim radí mozek.... Stín svého předurčení ale překročit nelze, jakkoli by chtěli... Z příběhu někdy hučí pod očima slzy, bolí hlava a promítá se do osudu čtenáře....

2 27.09.2011

Váhám... U 7. snu jsem se začal šťourat v nose a říkal si, jeeee... nějak se to táhne jak žvýkačka.... Už jsem se cítil příběhem unavený. Jinak rozhodně zajímavý román... Fantazie střídající se s realitou.... Pěkné zamyšlení na závěr: Věřit svým myšlenkám, nebo věřit svým snům? Co má pevnější základy a co se dřív rozplyne... V knize je několik dojemných momentů..... ale Eidži klišé nepropadá... Není to klasický japonský dříč. Zbývá mu přát, aby v 9. snu překročil práh a byl..... sám sebou! I když si ztrátu Andžu bude připomínat do smrti....

14.09.2011

Kniha patří do pseudopsychologických knih... Jako oddechovka, proč ne.... Ale na vyšší ambice to není... I když dnešní svět potřebuje ukazovat, že nejdál se dostaneme skrze sebe, svá přání, uvědomění sebe a realizaci snů....

5 19.08.2011

Živly, oheň a voda..... Rozpory, které se slučují a zároveň rozdělují.... Rod, kde vládne jedno slovo, jeden rozkaz, jedno přání... Rod, kde slouží ticho, zdánlivě klidná hladina a smutek... Naděje je zahozena, tak jako rukavička v úplném závěru...

Sloh je komplikovaný.... Ale orientace v postavách je díky ich- a erformě v podstatě jasná....

Slívání "Krvepolského knížete" s byrokratickou nadějí.... a pasáže plné touhy, která jak bílé sémě teče Justýně po stehně... Lehce tápu v pochopení sexuálních metafor, a pasáží v ohnivé části.... Byla Justýna ne-naplněna?

2 12.08.2011

Asi bych si měl říct dost a na nějakou dobu přestat číst skandinávský masakry.... Rozhodně těžko říct, jak tohle trauma hlavní postava Rebecky M. zpracuje.... Je to zapadlý kraj kolem Kiruny.... Jen kdyby si ji náhoda nevybrala jako dalšího svědka hrůz na severu.... Vlčí pasáže se člověku líbí... pěkně naturalistické části.... A zároveň jakoby ochranitelka Žlutonožky - Mildred byla sama takovou vlčicí, která svoji smečku nalézá i ztrácí....

2 05.07.2011

Dlouhý historický román z Číny... Rodinná mozaika osudů....

19.06.2011

Ano, tahle verze příběhu o Libuši je krásně napsaná!!!

1 19.06.2011

Po Stínu katedrály nejlepší Urban!! Napětí, spád....

19.06.2011