Per-quiee komentáře u knih
Já jsem v knize tedy z Romea a Julie nenašla nic, ale jedná se o zajímavý svět. Na mě ale už moc young adult.
Jsem fanynka Dvorů, takže čapnu po všem podobném, co se naskytne, ale musím teda říct, že je tím kniha inspirována opravdu téměř ve všem. Přidává se teda dost toxický vztah hlavní hrdinky s Handlířem. Jako oddechová kniha z podobného světa jako Dvory mi to ovšem stačilo.
(SPOILER) Děj se odehrává ve světě, kde jsou jasnovidci (lidé se psychic schopnostmi) prohlášeni za zločince a hromadně likvidováni. Paige je součástí nelegálního uskupení Sedmi Pečetí - jednoho z mnoha gangů. Všichni členové gangu včetně "vidopána" Jaxona jsou vykresleni dost zajímavě, i když dle mého by si zasloužili víc prostoru. Hlavní hrdinka se po zatčení dostane do Prvního Šeolu, kde se dozví, že zde "sbírají" jasnovidce, aby sloužili Refájcům - ještě nadřazenější, mocnější rase. Jako velitel je jí přidělen Arcturus (Strážce), který je jedním z nejmocnějších Refájců a zasnouben s velitelkou celého Prvního Šeolu Nashirou. Paige se dozví, že mezi Londýnem a Prvním Šeolem vládne zvrácená dohoda, a to že Londýn bude zatýkat jasnovidce a posílat je do Prvního Šeolu, aby pomáhali s likvidací bytostí, které jsou skutečnou hrozbou pro celý svět, ne jasnovidci, jak si doteď myslela. Podsvětí Scionského Londýna i celý systém byl určitě originální, i když zpočátku trochu složitější na orientaci. Přišla mi trochu škoda, že se v Londýně děj neodehrával trochu déle a brzy se přešlo do Prvního Šeolu. Druhý díl se tam ale nejspíš vzhledem ke konci odehrávat bude. Český překlad byl dost originální, jen teda ta funkce Paige jako "kočeny" zněla strašně.
Opět jsem se nechala zlákat hypem a opět jsem byla zklamaná. Bohužel na mě je děj až příliš kýčovitý a předvídatelný. Kniha měla ale několik opravdu hezkých citátů.
(SPOILER) Znepokojivá kniha a brutální konec, který jsem opravdu nečekala.
(SPOILER) Mně kniha přijde kopie námětů z Dvorů - nejprve si myslím, že je zlý, pak se do něj zamiluji, unese mě do svého království, o kterém nikdo jiný neví. Námět je zajímavý a jako fanynku Dvorů mě zaujal, ale autorka se mohla ubrat jiným, originálnějším směrem. Souhlasím s opakujícími se monology zmíněné dole, a také že Poppy je opravdu velmi naivní, což ovšem jde čekat, když je jí 18. Je pravda, že v jiných obdobných knihách se mi nelíbí, když z teenagerek dělají super inteligentní dospělé ženy, které mají všechno v hlavně srovnané a znalosti i chování mají jako čtyřicátnice.
Musím uznat, že na Šumavě žijí opravdu zvláštní lidé. Většina z nich zvolila samotu po zklamání ze světa "tam venku" a téměř každý z nich je ze společnosti nějakým způsobem vyloučený. Rozhovory byly zajímavé, líbilo se mi, jak jsou se svým životem spokojení a jak je jednoduchý. Upřímně to ve mně ale nijak nevyvolalo touhu to udělat taky, popř. jim nějak závidět, jelikož většina samotářů jsou lidé, se kterými jsem se prostě nedokázala ztotožnit.
Byla jsem i na představení Raději zešílet v divočině v Huse na Provázku, ale tam ze všech udělali opravdové blázny.
Jednotlivá sdělení v knize beru s rezervou, protože se v tématu náboženství nevyznám a bibli jsem nečetla. Určitě si jednotlivé výklady najdou mnoho kritiků z řad odborníků, jelikož i já jako laik vidím, že jsou některé z názorů vytvořené z ničeho, popř. nejsou vůbec relevantní pro dobu, odkud příběhy pocházejí.
Kniha je ale psána velmi poutavě a musím říct, že jsem ji četla spíše jako povídky. Průvodné ilustrace jsou vybrané perfektně, dost mi to rozšířilo obzory o tom kolik umění se ve velkém inspiruje biblí a že je protkaná opravdu vším.
Doporučila bych každému, který v sobě chce zažehnout zájem o dané téma, spíše jako takový stravitelný začátek, který vás neodradí o dalšího studia.
(SPOILER) Naprosto geniální. Má první kniha od Manguela a určitě ne poslední. Srdce zaplesá každému milovníkovi knih. Musím přiznat, že spoustu osobností o kterých mluvil jsem neznala, ale ani tak jsem se nemohla odtrhnout. Kapitoly jsou rozděleny podle knihoven z různého úhlu pohledu. Dozvíte se o Alexandrijské knihovně, významných myslitelích, ale třeba i o knihovně Adolfa Hitlera (sama jsem netušila, že byla tak rozsáhlá). Škoda, že už se kniha nedá sehnat.
(SPOILER) Hned po Tulákovi po hvězdách jsem si musela přečíst další knihu od Londona. To je takový spisovatel! Perfektně vykreslené okouzlení vyšší společností, které ale pomine v okamžiku, kdy do ní pronikne. Já se tedy upřímně Ruth moc nedivím, ono vydržet čekání na slávu několik let s tím, že Martin ani nejí je dost silné kafe. Líbilo se mi, že nakonec prorazil a byl velmi bohatým mužem, ale už mu to k ničemu nebylo a netěšilo ho to.
Po tom, co mě Svobodnej národ vůbec nezaujal, jsem na doporučení dala Pratchettovi ještě šanci. A dobře jsem udělala! Krásný pohádkový příběh, až mi bylo líto, že má tak málo stran :-) Určitě si ještě něco přečtu.
Velmi orientované na US, kde jsou sto let za námi.
(AJ verze) Náhodný úlovek v antiku v Chicagu - Psáno starou angličtinou, kdy ještě "gay" nebo "queer" znamenalo úplně něco jiného. Dojemný příběh o životě Francie vyrůstající v Brooklynu a její proměny vnímání světa s dospíváním. Každý si v příběhu něco najde, mně některé scény až vhnaly slzy do očí.
Nooo... erotická i romantická část dobrá, ale z těch "tajemství" jsem až tak nadšená nabyla, protože jedno z nich nakonec stálo za starou belu. Takže myslím, že ani ty další nebudou žádné terno.
Musím uznat, že jsem si knihu ráda přečetla. Je určitě dost originální a vtipná. Nemotivovala mě ovšem k přečtení dalších dílů.
V knize je několik hodně dobrých argumentů, o kterých víte, ale tak nějak si je plně neuvědomujete. Nemám úplně ráda self-help knihy, ale tuto by si opravdu mělo přečíst hodně lidí (možná většina). Docela jsem souznila s myšlenkou, že zmizelé umění naslouchat je celospolečenský problém a má nečekané návaznosti. Ovšem kniha by mohla být poloviční, moc nemám ráda, když je jedna myšlenka opakuje desetkrát.
Velká proměna emocí z jednoho extrému do druhého v několika málo stranách, ovšem na můj vkus se ta "trpící" část táhla moc dlouho.
(SPOILER) Cukurua několik let pronásleduje trauma, které utrpěl, když se s ním přestali bavit lidé, se kterými souznil. Začne obviňovat sám sebe a svoji "bezbarvost", pomýšlí na sebevraždu. Jeho milenka ho přivede k tomu, aby zkusil najít pravdu o tom, proč ho přátelé opustili. Dozví se, že to údajně mělo být kvůli znásilnění jedné z členek party. Dívka ovšem po několika letech zemřela a nebylo tak možné ji konfrontovat. Cukuru se s traumatem vypořádá, jelikož vyjde najevo, že zbytek party nařknutí ze znásilnění stejně neveřil. Už si ovšem nemají co víc říct a nerozumí si, Cukuru tak zůstává osamělý.
Super pokud chcete získat přehled o českých iniciativách v oblasti ekologie. Bylo také zajímavé si přečíst, jakou mají zakladatelé vnitřní motivaci a co je k tématu přivedlo.