PetK komentáře u knih
Původně jsem někde četa, že tenhle díl bude poslední, ale prej ne, hurá :-) Perfektní děj, postavy, napětí, vztahy, které rozhodě nejsou černobílé... A konce, tak ty autoři teda fakt umí. :-) U tohoto dílu tomu není jinak. Už se nemůžu dočkat pokračování.
Moc se mi líbí styl, jakým RG/JR píše. Propracované postavy i příběh, napětí, atmosféra Londýna. Tahle série mě baví. Těším se na pokračování! :-)
Patrik Hartl pokračuje ve stylu předešlých knih, ve kterých se mísí situační humor se smutkem, průšvihy, štěstím a erotikou. Mám ráda, jak autor dokáže situaci popsat v podstatě velmi úsporně a jednoduše, ale zároveň tak výstižně, že se musíte buď smát, nebo brečet. Objevila jsem ho teprve nedávno, ale fakt jsem se zamilovala. Atmosféra jeho knih je hořkosladká jako třeba u Pelíšků nebo Báječných let pod psa.
Líbilo se mi několik nečekaných zvratů a překvapení v ději, nicméně romantická linka byla na můj vkus trošku až moc romantická. :-) Tak nějak by mi bylo milejší, kdyby se dva hlavní hrdinové tomuto vyhnuli. Ale zase chápu, že to jsou ženské romány. Zdůvodnění hlavního hrdiny pro jeho současnou situaci mi přišlo trochu přitažené za vlasy, ale myslím, že autorce dám časem ještě šanci. Teď zase sáhnu po nějaké severské studené detektivce. :-)
Je to (nad)průměrná detektivka, stejně jako předchozí dva díly. Mám s touto sérií jediný problém - nejde mi na rozum, že ji napsal stejný spisovatel jako Ostrovní trilogii. :-) Připadá mi to jako úplně jiný styl, drsnost Ostrovní trilogie versus tahle s ženou v hlavní roli, více romantická a v dobrém slova smyslu "jednodušší". Každopádně pořád velmi dobré čtení.
Atmosférou mi především první část knihy připomněla Pelíšky nebo Báječná léta. Hořkosladké, smutné, dojemné i neskutečně vtipné. Autor má smysl pro vylíčení situace tak, až je vám trapně za aktéry. :-) Nechápu, kde se mi PH dosud schovával. Už začínám číst Prvoka. A zase se moc těším. Opravdu doporučuju.
Mankell drží stále nadprůměrný standard, pokud si Wallandera oblíbíte, prostě vás každý jeho další případ bude bavit. Stejně jako tento příběh.
Vtipná oddechovka. Pro mě osobně vtipnější na papíře než audio. Nevím, čím to je, jinak ráda poslouchám znovu knihy, které jsem před nějakou dobou četla. Každopádně velmi osvěžující.
Opět výborný příběh, postavený na eticky náročném a kontroverzním tématu, navíc umocněný propojením s příběhy vlků. Stejně jako v Čase odejít byli sloni, i tady mě fascinoval náhled do života zajímavých zvířat. Krásně dávkované napětí. Doporučuji.
Klobouk dolů autorovi za vhled do choré psychiky hlavní postavy. Stejně tak za popis všech vůní a smradů, ze kterého jedince s vyvinutější představivostí může brzy začít bolet hlava. :-) Měla jsem ale problém s tím, že v knize nejsou prakticky žádné dialogy, jen popisy, popisy a zase popisy... Popisy prostředí, popisy procesů, popisy cesty... Chtěla jsem vědět, jak to dopadne, tak jsem to dočetla. Ale přiznám se, že kvůli výše zmíněnému mě to hlavně ve druhé půlce moc nebavilo.
Nevím, jestli jsem z doslovu správně pochopila, že autor samotný se potýká s krizí identity. Každopádně přerod Einara v Lili napsal tak, jako by to byla ta nejpřirozenější věc na světě. Pro mě zajímavá je postava Grety, její motivace v celém příběhu zůstávají lehce skryté a dávají prostor k úvahám. Jak jsem se dočetla posléze, příběh Einara/Lili ve skutečnosti probíhal malinko jinak, to ale nemění nic na tom, že kniha je čtivá a zajímavá.
Upřímně to pro mě bylo docela milé překvapení. Ženské romány čtu jen sem tam, abych nějak rozředila detektivky. :-) Nečekala jsem od toho moc, takže jsem byla příjemně překvapená některými velmi pěknými slovními obraty, přirovnáním a způsobem uvažování, do kterého se mnohé ženy velmi dobře vcítí. Ve druhé polovině jsem se malinko začala ztrácet v nitkách vztahů, ale hvězdičku dolů nakonec dávám za konec, který pro mě osobně vlastně žádným koncem nebyl - i když to je velmi subjektivní. Ale celkově hodnotím kladně, jako oddechovka je to moc fajn.
Váhala jsem, zda dát plný počet hvězd, protože je to pořád dobré čtení. To váhání vychází z toho, že jsem přečetla jako první ostrovní trilogii, a ta měla mnohem poutavější atmosféru, neobvyklý příběh i prostředí. Ano, vykopávky v Číně taky nemáme na talíři každý den :-), ale přesto. Čte se to dobře, v podstatě tomu není velice co vytknout, ale zkrátka je tady nasazená příliš vysoká laťka.
Vzhledem k tomu, že mám dceru, temné příběhy s holčičkama coby oběťmi jsou pro mě náročnější. Ale když od toho odhlédnu, bavilo mě to. Poslouchala jsem jako audio.
Bylo to moc fajn čtení, nadprůměrné. Hlavní postava vyšetřovatelky mě baví. Bude série pokračovat? :-)
Bavila mě moc, ale Na co Alice zapomněla víc :-) Inteligentní ženský román.
Už je to chvíli, co jsem četla, ale moc mě to bavilo. Napětí, dobře napsané postavy. Tak, jak píše Moriarty, si představuju inteligentní ženský román.
Vynikající. Nejsem typickou čtenářkou ženských románů, ale tenhle je fakt skvělý. Moc se mi líbí námět, musela jsem přemýšlet, co bych si v podobné situaci sama o sobě myslela já.
Nečtu červenou knihovnu, ale chtěla jsem zjistit, co na tom všichni mají :-) Nebylo to vůbec zlé, ale nejsem prostě cílovka. Ráda jsem se vrátila ke krvákům a detektivkám. Ale pokud už romantika, tak bych řekla, že takto.
Poslouchala jsem asi do čtvrtiny a pak to vzdala. Nějak mě to nechytlo :-( Stařík mě bavil, ale Analfabetka a Anders už bohužel ne. Možná jen špatná doba, třeba to ještě někdy zkusím.