petr_
komentáře u knih
Vilém z Rožmberka
Jaroslav Pánek
Kompletní údaje o Vilémovi z Rožmberka a o domíniu Rožmberků vůbec. V knize se píše o životě na rožmberském panství o studiu a politickém vývoji Viléma.
Vliv Rožmberků v českém království byl velký a nejvýrazněji se projevili poslední rožmberkové. Je zde dobře zdokumentovaná snaha polských šlechticů o to aby se Vilém stal polským králem. Ale i když to byla pro Viléma lákavá výzva, věděl, že musí být loajální k Habsburkům.
V knize je také možno se dočíst o hospodářství Rožmberků a další zajímavé údaje.
Zajímavé časy
Terry Pratchett
Opět jsem se pobavil nad zmatky, které dokáže Mrakoplaš způsobit a zase od nich rychle utéct.
Musím obdivovat intuici mágů, když teleportovali zapálený kanón do neviditelné univerzity a zhasli doutnák a zase ho zapálili, když kanón teleportovali zpátky, což mělo také důsledky.
Mrakoplašovo zavazadlo si také přišlo na své akorát si nepamatuji, zda celá rodina zavazadel, nepronáledovala Mrakoplaše.
Je to prostě něco jiného, než-li číst o ruské revoluci.
Otec prasátek
Terry Pratchett
U této knihy bych tošinku v hodnocení ubral, protože mi asi unikla pointa. A nebo si ji budu muset přečíst znova.
Vášně a boje Polyxeny z Lobkovic
Jiří Hanibal
Polyxena jako poslední r Rožmberků po přeslici byla zajímavá osoba. Vlastně díky ní se část majetku domínia dostala Lobkovicům.
Z knihy vyplývá, že měla rozsáhlé kontakty a vliv v českých zemích.
Ochutnávačka
V. S. Alexander
Zajímavý je i pohled němců na nacistickou politiku a na Hitlera.
Robinzoni z Kronborgu
František Běhounek
Knihu jsem četl jako mladík, a četla se dobře jako téměř všechny Běhounkovy knihy. Je dobrodružná s dobře charaterizovanými postavami. Co chtít více ?
Národ
Terry Pratchett
Na knihách Terryho Prachetta se mi líbí jeho laskavý pohled na svět a jeho humor. I tato kniha, ačkoliv není plná paradoxů jako příběhy ze Zeměplochy jsou tyto atributy jeho příběhů přítomny.
Ačkoliv Mau i Dafne pocházeli z odlišných prostředí, měli něco společného. Žili v konzervativních společnostech, které se snažily je zformovat k obrazu svému. Jak to dopadlo popisuje tento příběh, takže se může stát, že anglická dáma přežvýkává staré paní jídlo a vyrábí tradiční pivo na ostrově. Mau kterého události připravily o víru v bohy, začne jednat jinak, než by jeho soukmenovci očekávali a podaří se mu stmelit celou společnost, protože si je vědom toho, že sám by na ostrově dlouho nepřežil.
Písařka ze Sieny
Melodie Rose Winawer
Příběh se mi líbil, protože neměl žádná nezajímavá místa a dobře se četl. Nechci rozebírat děj, ale vždy mě fascinuje, když se někde dočítám o historii v Itálii a jak složité byly vztahy mezi jednotlivými italskými městy, což dobře popisuje tento příběh. Proto v těchto místech byly znatelné zájmy okolních vládců, jako byli např. Lucenburkové, nebo Havsburkové, ale i jiní kteří využívali rivality, mezi jednotlivými italskými státy.
Vzpomínka na modrou planetu
Alastair Reynolds
Trochu jsem se ztrácel v pochopení různých virtuálních realit. Děj mi připadal, jako když si děti hrají na stopovací hru. Tolik k ději, a bylo to napsané tak, aby to čtenáře neodradilo.
Nemohu říci, jestli se jedná o klasického Reynoldse nebo ne, protože je to první kniha, kterou jsem od něj přečetl. Podívám se po dalších knížkách tohoto autora, abych si udělal představu o jeho díle.
Hlídka na konci vesmíru
J.S. Dewes
Příjemné čtení ve kterém nejsou přehnané akční scény s dobrou a zajímavou charakteristikou hlavních postav. Doufám, že pokračování bude stejně zajímavé.
Věk supernovy
Liou Cch'-sin
Problém je, že nevím co si mám o této knize myslet, protože si těžko představuji realitu, kterou autor popisuje. Nejdříve se mládež učí dospělácké profese aby udržela civilizaci v chodu a pak když převezme opratě, tak dělá jednu vylomeninu za druhou.
Jako čtenář bych předpokládal, že zapracuje pud sebezáchovy a nová civilizace dětí bude mít úplně jiné starosti, než ty které jsou nastíněny v příběhu.
Ale jako zázrakem, po odchodu dospělých funguje celá infrastruktura jako by se nic nestalo. Žádné poruchy (kromě těch na začátku), spojení funguje, žádné problémy s energií, vodou, potravinami.
Skoro bych to považoval za naivní představy autora, který určitě napsal lepší díla.
V zajetí geografie: Jak lze pomocí deseti map pochopit světovou politiku
Tim Marshall
Mám pocit, že autor přeceňuje význam geografie. Kdyby vše bylo jak popisuje autor v knize bylo by jednoduché rozumět politice a diplomacii.
Ano geografické začlenění státu je důležité pro jeho politiku, ale nevysvětluje proč se státy chovají tak jak se chovají, proč porušují mezinárodní smlouvy a konvence i když jsou důležité pro přežití celé civilizace. Když stát povedou lumpi, tak geografie může být jenom zdůvodněním (nikoliv důvodem), proč dělají to co dělají.
Viděli jsme to v Německu za světových válek a vidíme to i v současném Rusku.
Anatém
Neal Stephenson
Při čtení této knihy jsem si oprášil svoje znalosti, hlavně přírodních věd ze studií. Chápu že četba této knihy může být pro někoho namáhavá, ale může to být tím, že nepochopí některé principy kvantové mechaniky popř. výzkumu částic. Co se týká filozofických problémů, tak ty pro mě znamenají problém, protože jsem filozofii tolik nestudoval, ale zase mi text ukázal jak o některých problémech jak o takových věcech přemýšlet.
Tato kniha mi připomněla jiné dílo autora a to Kryptonomikon, kde se různé válečné strany snažily uchovat svá tajemství, ale měli své odborníky, kteří se dokázali na základě statistiky a pravděpodobnosti dostat tajemstvím protivníka.
V tomto textu čtenář sleduje jednotlivé teorie a musí si představit co znamenají v naší realitě.
Autor popisuje společenský systém, kde vlastně žijí dvě společenské entity, které jsou sice vzájemně propojené, ale žijí odděleně a každá společenská změna je velmi bouřlivá, takže dochází k ničení koncentů vědců. Já to chápu, jako vyjádření odpovědnosti vědecké veřejnosti, za své objevy a jejich využítí a třebaže jsou tito lidé zbaveni mnoha technických nástrojů potřebných k výzkumu, jsou schopni pokračovat ve své práci.
Je to kniha zajímavá a určitě to není oddechové čtení a proto si své čtenáře musí najít, jak je vidět v recenzích dalších čtenářů.
Poslední pes na Zemi
Adrian J. Walker
Jako první knihu od autora jsem četl Běžecký klub... a mám pocit po přečtení této knihy, že se autor zaměřil na chlapy v postapokalyptickém světě, kteří hledají sami sebe a začínají dělat to co by jinak nedělali. Tento příběh je navíc okořeněn vyprávěním psa Linkenera, který naprosto chápe takové věci, jako je teorie obecné relativity, nebo dějiny a původ každého objektu, který si očichá. Linkenerovo vyprávění o svém pánu z perspektivy psa vlastně nabízí otázku, jak se na nás a na náš svět psi opravdu dívají a toto vidění by nedej bože mohlo být reálné.
Meč králů
Bernard Cornwell
Ke knihám celé série se rád vracím, a tak když si chci přečíst knihu zaručené kvality, tak často volím mimo jiná díla i jednotlivé díly Saské kroniky.
Nováček
Robert Muchamore
Namísto školy géniů, jak je obvyklé v některých knihách, jsem se podíval do školy dětských psychopatů ve státních službách. Děcka, která jsou učena práskat a likvidovat nepřítele bez jakýchkoliv morálních zábran, to jsou hrdinové této knihy. Jestli to má další díly, tak asi nemám zájem je číst, nemyslím, že by mohly přinést něco nového.Napsané je to hezky, ale téma a jeho podání se mi nelíbí. Takže vidím tuto knihu, jako dětskou četbu jako dosti problematický projekt.
Království na konci cesty
Jan Guillou
Poslední díl trilogie, čtenáře přenese z Izraele zpět do domoviny Arneho.
Po návratu začne budovat svoje panství a pracovat na udržení svého rodu a nového království.
Opět se dostaneme do zajímavé doby a na zajímavá míst a vlastně budeme sledovat, jak vzniká Švédsko. Pro středoevropana je to zajímavý pohled na dějiny země, která je od nás tak trochu mimo.
Zaujalo mě například kolik piva ti seveřani v této knize vypili.
Celkově k celé trilogii mohu říci, že film, který je podle tohoto příběhu natočen a ač se mi líbil, je jen ubohým odvarem, příběhu popsaného v knize.
Ostré konce
Joe Abercrombie
Shrnuje všechny nectnosti a bídu světa tak, jak jsem u tohoto autora zvyklý. Jednotlivé povídky popisují různé charakterové rysy postav. Nabubřelí hrdinové, kteří prošvihnou svoji příležitost, protože jejich hrdinská čest je pro ně důležitější než všechno ostatní. Shev mi zase připadá jako Mrakoplaš ze zeměplochy , stále na útěku a neschopná změnit cokoliv na svém životě. Nebo Devítiprsťák, který není schopen jednat jinak než obvykle. A to bych mohl pokračovat od jedné postavy povídek k druhé.
Tato kniha vlastně jenom dokresluje to, co jsme pochopili ze série "První zákon". Takže nic nového.
Dívka, která spadla z nebe
Simon Mawer
Je to moje druhá kniha autora, který má svůj způsob vyprávění pro mě velmi sympatický. Kromě dobré koncepce se mi líbí i to co je v příběhu nevyřčeno a čtenář o tom může uvažovat, přičemž ani nemluvím o otevřeném konci, jako v Mendelovu trpaslíkovi, kdy na konci nechá velký otazník v místě, kde by jiný autor pokračoval.
Ohnivá mise
Jana Pažoutová
Uf byla to pro mě dřina knihu dočíst, ale stálo to zato. Tuto knihu jsem musel číst po kouskách, protože některé části popisují věci, s kterými bych se nerad někdy setkal a na mě dosti emočně působily.
Ať už jde o popisy vojenských operací, nebo samotný požár Prahy, nebo o popisy výslechů zajatců a v neposlední řadě i důsledky pro jejich rodiny. Je vidět, že autorka má prostudované historické dokumenty a dovede popsat dobové reálie.