petrarka72 komentáře u knih

První třetina super - druhá nudná - třetí spíše prolistována než přečtena. Nejzajímavější je část, kdy Grace a Rocky hledají společnou řeč plus pojmenovávání mezihvězdných rozdílů (ale i v tom odvedl třeba Faber v Knize zvláštních nových věcí lepší práci). Celkově průměr, po Marťanovi zklamání.

9 23.05.2023

Zhltla jsem tuhle jednohubku na posezení. Je to nekomfortní čtení - první třetina mě jednoznačně odkazovala na Kafkův Zámek, později mi Alanovo pinožení se po poušti a Alanův život, který začal v časech výroby a posunul se do doby postprodejní (jak ponižující, dělat v druhé polovině života v jednom kuse předskokana Číňanům...), přivodil lehkou depresi. Přitom mi spousta emocí i myšlenek něco připomínala - a kromě toho, ten příběh se mi při vší tíživosti a tu a tam i trapnosti četl výborně.

5 21.05.2023

Dramatické až do konce. V centru pozornosti mladá žena a především mužská domácnost, která se postupně vylidňuje. A jednoduché úvahy o tom, co znamená smrt, příběh špikují.

12 21.05.2023

Přemýšlela jsem, proč je první třetina napsána stylem průměrného absolventa vysoké školy života - a ono se to pak ozřejmí. Životopis Ivana Ivaka a jeho předků a potomků prostě kromě letmého líčení života v Kyjevě přes vztahové epizody od cca třicátých let do devadesátých nabízí úvahu o paměti a jejím fungování, stylizaci osobní a autorské a o tom, co je vlastně podstatné (po Vypravěči Anny Bolavé, při vší jazykové, stylové a kvalitativní rozdílnosti, je to druhá věc v krátké době, zkoumající toto důležité téma). A díky marara za příspěvek.

7 20.05.2023

Příliš stručné, příliš vytržené z celku a kontextu, jen základní informace o barvách a jimi vzbuzovaných pocitech. Smyslové vnímání nadřazeno exaktnosti vědeckého zkoumání.

3 18.05.2023

Nadstandard, ale totožnost Prima jasná poměrně brzy. Vhled do světa a fungování parazitů zajímavý, stejně jako jejich sousedství s romantikou. A Harryho cesta skrz případ, co mu tak úplně nepatří, spletitá tak akorát.

11 18.05.2023

Jako by Kingovo To, převlečené za Lovecraftova Červa, vyprávělo svůj příběh, převedený do české kotliny. A jako by na temný děj, v němž se Lada proměnila v Běstviny, kanalizace v kompost, hlavních postav je o něco méně, ale také se pohybují v dětství a dospělosti příznačně po sedmadvaceti letech, byla naroubována zpráva o tom, kdo je vypravěčem, autorem nejen životů bratrů Křížových, Rikyho a Barunky z knihovny, ale také těch našich... Pro mne Anna Bolavá opět ušla kus cesty, tohle je jazykově a stylově stejně podmanivé, přitom napínavější a o něco přístupnější než Trilogie.

15 17.05.2023

Silný námět, potěšující množství informací o Amiších, ale řešení předvídatelné a proces nedokončený, protože neřešitelný. Prostě se to nějak rozplizlo...

7 16.05.2023

Neuvěřitelná emocionální nálož - pro mne identifikační jak Shuggie a jeho boj se světem o mámu, domov a svoje místo, tak Agnes a její boj o totéž a navíc s chlastem. Autor je empatický, k tomu má schopnost věcně popsat nadmíru dramatické až tragické situace, má humor, detailní znalosti, jak vypadá sešup dolů, když člověk sedí na flašce, smysl pro metaforu a pro detail. Po dlouhé době jsem byla okouzlená stylem vyprávění a zároveň zasažená obsahem tak, že jsem knihu často odkládala, abych se rozdýchala... A naštvaná jsem vlastně jenom na slušňáka Eugena, zbytku Stuartova světa nemám problém porozumět.

16 14.05.2023

Průřez společností, v níž nevíš dne ani hodiny... V níž vládnou i mizí opričníci... V níž sen raušový, třeba o smrti rodiny Gosudarovy z tesáků Mladých a Starých, se skutečností se snoubí... V níž do očí se hříchu ve frontě, obcování mezi paletami, lásce mezi električátkami díváš... V níž i Kremly sněhobílý a cukrový osud neodvratný dostihuje... A rozkoš čtenářská se čtením opakovaným znásobí.

10 08.05.2023

Myslím, že "osvěžující" a "tragikomedie" jsou ta správná slova (díky, Dela111). V polovině jsem měla pocit jisté nevyrovnanosti - což ale způsobil autorčin chvályhodný zvyk pointovat každý odstavec - když to výjimečně neudělala, okamžitě mi to chybělo. Jinak je tenhle vtipně napsaný výsek z všednodennosti dvou manželských dvojic, babičky s Alzheimerem, koprovky Josefíny s hlavou a očima otevřenýma, kouče, co prchl a dalších zábavný, se skvěle napsanými dialogy (několika kapitolami, třeba Jednotkou přijatelného standardu partnerů jsem se vyloženě prosmála) a bonusovým prostředím provinčních Karlových Varů. Příjemné.

13 08.05.2023

Příběhy ze staré Anglie kdysi doprovázely mámu na dovolenou, záhadně se jí "ztratily" a skončily u mne pod peřinou... :-) A zatímco ze Sittafordu jsem si pamatovala jen vraha a jeho metodu, Nultá hodina se mi zaryla pod kůži a naopak jsem velmi málo zapomněla. Možná pro tu teorii o okolnostech sbíhajících se v hodině vraždy... možná pro fascinaci posedlým/-ou pachatelem/-kou, na které(m) nic nepoznáte... možná pro doktora Trevese a jeho zaujetí dětským vrahem... pro možnost falešného přiznání... pro životnost a uvěřitelnost většiny postav... pro romantickou linku jako vystřiženou z Daphne Du Maurier... Teď jsem četla rychle a bylo to hlavně příjemné setkání se starými známými. Zábrana to skvěle přeložil a Battle se hezky vyprofiloval.

13 04.05.2023

Pro mne to byl svého času jeden z nejděsivějších případů Agathy Christie. Hrůza, výčitky svědomí a zmar na ostrově a jeden z černoušků hrající si na boha. - Každopádně zkusím nový překlad, jsem zvědavá na dopady hyperkorektnosti na interpretaci Královny detektivek.

39 03.05.2023

Pohádky a duchařiny. Pro mne pozoruhodný Čarostřelec (hlubší a temnější než Weberova operní verze), Ideál, Mrtvá nevěsta a Umrlčí lebka, Král páv oživil vzpomínku na studiovou televizní pohádku z osmdesátek, Černá komora představuje příjemné propojení s významem příběhů. Obrazově podmanivé.

6 03.05.2023

Kdyby měl román poloviční rozsah, s radostí ho označím za nejlepší dílo Jany Poncarové - ale obávám se, že nebude patřit mezi oblíbené. Protože posedlost nejen divadlem, světla lamp z let dvacátých a sněhová břečka z let čtyřicátých jsou popsány přesně, Jarka má v sobě uvěřitelnou dávku pomíjivé mihotavé pravdivosti a Olga směs ctižádosti a temnoty, přitom ani jedna není černobílá. O smrti hrdinky se nečte lehce, i když čtenář ví od začátku, že přijde - ale je to tíha nepřikrašlovaného válečného života (a to, jak se od něj odráží odpudivost některých rozhodnutí a skutků), co dělá z Herečky překvapivě nekomfortní čtení.

10 02.05.2023

Ta knížka je dobrá - Tom Felton má o čem vyprávět a umí to. Líčení dospívání mezi čaroději, ale hlavně v kruhu milující rodiny, mezi rybami, kamarády a dalšími bytostmi je osvěžující. Ne že by byla uvěřitelná ta "nekonečná láska" ke všem spoluúčinkujícím v HP, ale svou cestu od dítěte, které se vyskytlo ve správný čas na správném konkursu, přes ušklíbajícího se Draca po člověka vstoupivšího do náhle příliš svobodného dospělácko-celebritního života popisuje podmanivým způsobem. - Příšerný je bohužel překlad knihy (překlepy a gramatické lapsy nemyslím, i když je jich dost a jsou trapné) - věty typu "narazil do zdi mnohem tvrději, než měl a než dopadl na žíněnku dole" (cože?) nebo "hořící konce /cigaret/ mi típali do obličeje" (jasně, všichni vidíme, že je samá jizva...) podle mě mohl stvořit pouze neusměrněný Google překladač. - A přesto... Výjimečné jsou poslední čtyři desítky stran: až bolestně upřímné a (pokud to mohu jako člověk, který svého času řešil stejný druh problému, posoudit) přesné; celou výpověď a její vyznění to posouvá na vyšší level. A pokud ony představují důvod, proč Tom Felton knížku napsal a vydal, pak klobouk dolů. A šťastnou cestu do zbytku života.

8 01.05.2023

Velmi slušná práce, přestože bych souhlasila s tím, že jde o kompilaci už použitých motivů a postav - nicméně který šířeji pojatý krimiromán není? František Šmehlík ale vykazuje výborně zvládnuté řemeslo, umí načrtnout postavu tak, aby byla v zobrazovaném světě nezaměnitelná, a dokáže mě držet v napětí. Také docela oceňuji, že mě nenutí ztrácet čas úvahami, který státník je který a nestaví na trapném pomrkávání. Samotný případ se vyvíjí dostatečně nepředvídatelně, Laura Ara připomíná jistou severskou hackerku, ale to dokážu odpustit, stránky rychle ubývají a zdá se mi, že od Jelenů se autor posunul. Za mne první Magnesia litera pro žánrovku zcela na místě. Díky.

8 30.04.2023

Můj první Kosek, pravděpodobně na čas poslední - ale až budu chtít intenzivně odpočívat, možná si dám některý z předchozích dílů. Sexuální energie jako řešení všech trablů je na mě moc jednoduchá (fakt je tím pádem všechno na jedno brdo), ale jinak je to vtipné a tu a tam i poutavé.

9 27.04.2023

Nerozumím ničemu - ale skláním se před těmi, kdo mají schopnost porozumět. A čte se to parádně.

6 27.04.2023

Battle je můj oblíbenec, věcný, důsledný, odhodlaný, tentokrát trochu nakazil Poirota, který vystupoval méně okázale než obvykle, plukovník Race a paní Oliverová vyšetřovali svým způsobem, čtyři podezřelí z vraždy mefistofelského pana Shaitany a kdovíkoho dalšího neměli sebemenší šanci... Závěrečný cliffhanger zabral.

8 26.04.2023