petrarka72 komentáře u knih

Přiměřená dávka temnoty a víc než vydatná dávka romantiky. Přesto to chvílemi drhne...

2 06.03.2021

Neobyčejně dobře napsaná a neobyčejně depresivní kniha - a nemyslím, že to způsobuje jen kontext covidové doby. Děj sevřený výskytem viru chřipky kongoli, který vyhubí velkou část lidstva, a pátráním po jeho původu a možnostech léčby, zpráva o průběhu a výsledcích pandemie, od polarizace světa, totální války, přes ekonomické, energetické a zejména psychické zdecimování zbytku obyčejných lidí; a samozřejmě velmi působivé líčení osudů rodiny epidemiologa Henryho Parsonse. Chladný styl, vysoce emocionální obsah. Nedoporučuji číst před spaním.

10 06.03.2021

Kniha velmi častých "aha" momentů; nelze ji přečíst najednou, lepší je mít ji v knihovně a tu a tam zalistovat. Nebo se k ní vrátit ve chvílích, kdy člověku vrtá hlavou některá z otázek aplikované historie, od toho, co dělá národ národem, proč neexistuje verze evropských dějin nebo jaké byly praktické dopady rozdělení Československa... Erudice a způsob myšlení pana profesora Rychlíka je fascinující, kladené otázky srovnatelně chytré. Podrobnosti popsal přesně Paulus.1987. Díky za zážitek, předčil má očekávání. Jo! A lásku k vlakům sdílím.

3 04.03.2021

O jedné závislosti, touze po čistotě srdce, sterém nárazu na realitu a neodolatelném puzení ke smrti. Chápat mohu - soucítit bych měla - ale je to sakra těžké...

7 04.03.2021

Pár brutálních vražd a spousta balastu. Uzavření prostoru napětí moc nezvedne, odkazy na předchozí díly spíše ruší, občas probleskne pozoruhodná emoce v souvislosti s eskalací nenávisti údolních obyvatel... A co se týče toho, co by mělo být důvodem "wow efektu" - pardon, ale zlatý Golding, zlatý Bradbury... Na druhou stranu, je to čtení na pár hodin a mozek si spolehlivě zresetujete.

4 03.03.2021

Na Čapka nebývale depresivní sbírka povídek. O lidech v bezvýchodné situaci.

5 03.03.2021

Francis nezklame - ať se jmenuje Dick nebo Felix... Navíc tady syn, který autorsky dávno přerostl svého otce, spojil několik chytře vymyšlených postupů. Za prvé - jako by si uvědomil, že průměrný čtenář mimo Británii ví o dostihovém sportu přibližně jen to, co napsal jeho otec, že je na čase ignoranty tohoto typu seznámit se změnami, které tam v posledních minimálně dvaceti letech nastaly, a využít pohled Harrisona Forstera, který na začátku koně nemusí a postupně se vlastně z donucení seznamuje s jejich světem, je velmi dobrá metoda. Za druhé - Harrison Foster je typ charismatického vyšetřovatele s neobvyklým zázemím a myšlením spíše systematickým než geniálním. A za třetí - zločin, jehož příčiny leží v hluboké minulosti a zdá se, že (spolu)pachatelem je někdo z rozvětveného trenérského klanu Chadwicků, odkazují, dokonce vědomě a s lehkým humorem, na nejlepší Dickovy případy o rodinné loajalitě a nenávisti typu Do černého, Horké peníze a Rozcestí. Jen ta milostná zápletka by mohla být trochu komplikovanější...

15 02.03.2021

Lehane je génius. Psát o psychóze, šílenství zevnitř tak, že se v nich člověk cítí "jako doma", přijímá takřka neznatelné přechody mezi nočními můrami a realitou jako naprosto přirozené a otřesné vyznění vnímá jako smíření, to chce hodně empatie a spisovatelského umu. K tomu nadstavba v podobě zprávy o dilematech psychiatrie jako takové - např. oprávněnosti experimentů ala Třetí říše, způsobech léčby od izolace pacientů, přes psychoanalýzu po elektrošoky; v padesátých letech se skutečně přecházelo od chirurgických řešení k farmakologii, ovšem následky užívání lithia nebyly o moc milosrdnější než lobotomie... Hvězda dolů za překlad.

14 02.03.2021

Zážitek intelektuální z myšlenek starých čtyři staletí, přesto aktuálních, zážitek smyslový z krásně udělané a ilustrované knížky.

4 01.03.2021

Proč má každá spisovatelka lehkého čtení pocit, že je povinna posledních dvacet až padesát stran zavalit těžkotonážním poučením ala Halina Pawlowská? Přitom mě to fakt bavilo... dokud se nezačala matka omlouvat, abych byla konkrétní. Ale kapitoly o kávičkách, soutěži strašidel a vlastnostech polodrahokamů jsou fakt vtipné.

2 28.02.2021

Číst Lovecraftovy povídky je pro mne hodně náročné; jeho vizuální představy jsou tak intenzivní, že se jim moje obrazotvornost vzpírá - a jeho intelektuální vývody tak nezvyklé, že se jim můj rozum brání a odmítá je dávat do souvislostí a tvořit z nich souvislé teorie. Na druhé straně - nemohla jsem přestat číst, fascinována něčím, co jeho pravidelní čtenáři asi umějí pojmenovat lépe: světem bez prostorových a časových běžných zákonitostí, prostupováním historických epoch, staveb a míst v různých fázích existence včetně kosmického věku a prostoru, psychických stavů od snových vidin po formulování vědeckých zdůvodnění viděného/ slyšeného/ vítězného/ prožívaného... Tím nejsilnějším vlastně zůstávají ne souvislé vjemy, ale detaily a záblesky: vnímání svého vědomí v těle vesmírného monstra, bytosti s lidskou charakteristikou v rybích či broučích schránkách, bloudění chodbami známými ze snu, vítr jako zbraň neznámých nepřátel, hromada dětských kostřiček ve zdi, chichotající se chlupatina, putování způsobené neodolatelným puzením, byť na jeho konci člověk cítí šílenství a smrt, odpor vůči nebezpečně neznámým silám, s nimiž člověk nakonec nalezne společnou minulost či z nichž se ke svému zděšenému úžasu dokonce zrodil... Je to zvláštní směs všestranného vzdělání a uměleckých dojmů zpracovaných nenormálním mozkem. Nebudu se vracet pravidelně - ale jednou za čas určitě.

7 28.02.2021

Je to jedna velká metafora. Artefakt jako z Tisíce a jedné noci, oslí (šagrénová) kůže, která má majiteli splnit vše, ale kterou zároveň se životem každé přání zmenšuje a zkracuje, je záminkou pro líčení obrazu světa první třetiny devatenáctého století - a zároveň příběhu vášně po životě v kontrastu k živoření ve jménu pohodlí a bohatství. V hlavní roli Rafael Valentin; v první třetině hledá záchranu před krachem v herně, po neúspěchu se ocitá na prahu sebevraždy, ve vetešnictví jako by procházel svět v jeho lesku i všednosti, aby získal onu fatální oslí kůži. Ve druhé části Rafael hodnotí svůj dosavadní život, od rodinného zázemí přes studijní a pracovní úsilí až po posedlost hraběnkou Fedorou, s lehkým dotykem něhy při líčení dcery své domácí Pauliny. A třetí část je obrazem života, jejž nelze žít naplno: rozpor mezi nutností nic si nepřát, tím pádem oddálit smrt, a unikání tomu podstatnému, tedy ztrácet smysl pro proporce a důležitost věcí; zisk lásky a společný život s Paulinou má stejný význam jako souboj pro banalitu, lázeňský pobyt nebo hledání záchrany u soudobé vědy. Román je silný a pozoruhodný, předvídatelný v základním příběhu, ale informačně bohatý jako zpráva o své době a stavu společnosti v ní; jen jsem sáhla vedle, co se překladu týče - existuje novější, předpokládám, že stravitelnější.

4 27.02.2021

Vcelku zapomenutelná detektivka. Plus: základní "vinylový" nápad, kočky, tu a tam humor, občas slušný dialog, možná dobrý playlist pro jazzové fanoušky (což nejsem schopná ani ochotná ověřit). Mínus (a to zásadní): ne každý, kdo použije za vlasy přitaženou zápletku, dvě ženy a podivné způsoby smrti pro padouchy, napíše kvalitní noir příběh (ta ambice je bohužel zřetelná až příliš). Druhý díl určitě ne...

4 27.02.2021

Holt čistá rozkoš z bizzaru nastává asi jen jednou, a to poprvé (ukápnutá slza za Strašidelnou vagínu). Nicméně i tohle je při vší přeslazenosti a ulepenosti prima. Vivat maršmelounové štěně!

9 24.02.2021

Autor mě prostě popuzuje; nebo mi chybí pokora, abych některé věci přijala. Ale zdá se mi, že téměř ve všech svých knihách střípky pozoruhodných příběhů zabíjí množstvím frází a klišé. Hvězda navíc za Nesnídalovy ilustrace.

5 23.02.2021

Ale ano. Vypadá to, že román není dokončen, protože části, ze kterých se skládá, jsou nesourodé - ale to neznamená, že kdesi pod povrchem neduní přesný rytmus a cílevědomá melodická linka. Pocit permanentního ohrožení skrze zachycení horečnatého snu depresivního mladého muže o pobytu v klaustrofobické bedně a vzápětí nepřehledném bludišti podpalubí, vzpouru na lodi, pobyt na nekonečném moři s lidožroutskou epizodou a setkáním s lodí mrtvých střídá faktografická, uklidňující pasáž o historii dobývání Jižního pólu a konkrétní plavbě Jean Guy plus zoologická vložka... aby vzápětí navázala panická historie o zrádných domorodcích, pohřbení zaživa, apokalypse a setkání s Něčím/ Někým... A tak navzdory tomu, že jsem úplně nenašla racionální klíč k příběhu, ráda se ke knize vrátím; dojem, který zanechává, je přinejmenším u některých pasáží dechberoucí.

7 23.02.2021

Poutavě napsáno. Zpráva o loajalitě až za hrob... těch druhých. A Roy je přímý následovník antihrdinů Pojistky smrti či Loučení s Lenoxem.

6 21.02.2021

Tahle kniha přináší zážitek velmi speciální (R.E.M. to napsala přesně); básně volají po tichu a soustředění, ilustrace vykreslují Japonsko 8.-13. století jako místo k životu klidné, přesto dramatické; eseje Svět staré japonské poezie a Z japonských poetik plus obsáhlý poznámkový aparát přibližují svět tehdejší a spojují ho se světem současným. Forma tanky (31 slabik, obvyklá struktura 7-5-7-7-5), její závaznost a tradice svědčí o tom, že skutečně v omezení poznáš mistra... Respektuhodná zjištění: pozornost věnovaná poezii a umění vůbec byla v Japonsku enormní; sbírka Sto básní od sta básníků z roku 1235 byla často součástí věna a na jejím základě vznikla karetní hra; přestože téma i motivy byly dány, variací vznikalo nespočet a ty nejlepší dokázaly nabídnout překvapivou pointu... A velký dík patří Heleně Honcoopové, jednak za úroveň překladů a zprostředkovanou hlubokou znalost předmětů zájmu, ale také za odvahu, s níž navázala na skvělého, ale dnes už přece jen akademicky a zastarale působícího Bohumila Mathesia...

Přísahal
a naše rukávy svazoval
slibem věrnosti.
Že prý spíš moře přes horu
přejde než jeho láska - lhal.

Kéž by svět trval
a my uměli nehynout!
Krajina moře -
Pohleď, jak rybář vleče
svou bárku mělčinou.

10 21.02.2021

Je to vtipné, temné a poučné. Mnohé popsané je realita natolik banální, že ji člověk nevnímá jako zlo - a přitom jím je více než zdánlivě neodpustitelné hříchy...
(10. místo v žebříčku 100 nejlépe hodnocených knih z oblasti duchovní literatury)

9 20.02.2021

Třetí díl Ročních období jsem si dala jako čtvrtý a je to dobře - to nejlepší nakonec.

4 20.02.2021