Petrush komentáře u knih

Předchozí díl jsem četla nedávno a říkala jsem si, nojo, kvalita jde trochu dolů, to tak někdy bývá. Takže Aristokratka u královského dvora mě velice mile překvapila. Přijde mi minimálně tak dobrá jako první díl, takže dávám 5 hvězdiček.
Paní Tichá tentokrát dostala víc prostoru a myslím, že to bylo jedině dobře.
"Kdybych se s tím měla drbat podle příruček, tak bych musela hučet štyryadvacet hodin denně jak elektrárna."

15 11.05.2021

Na tuto knížku byla v knihovně fronta asi 15 rezervací. A dostala se ke mně zrovna po knize Vědomý rodič. Nejde si nevšimnout, že v obou těch knihách se píše v podstatě totéž, akorát v každé trochu jinými slovy a způsobem. Bdělost je taková hutná, syrová, ke čtenáři drsnější. Líbily se mi nejrůznější citáty a příběhy, kterými je kniha proložená. Přečetla jsem ji hned dvakrát po sobě, podruhé jsem pak viděla určité rozpory apod., ale to je v pořádku. Každopádně přečíst by se dala se zaujetím určitě hodněkrát.
Autor záměrně zmiňuje různá témata znovu a jinými slovy: Když se moc snažíme být bdělí, bdělosti nedosáhneme. Stačí se jen pozorovat. Zbavme se nálepek. Pojmy omezují vnímání. Jsme naučení být závislí na uznání a ocenění od ostatních, potřebovat ke štěstí různé věci, být se sebou nespokojení. A tak dále a tak dále.

"Vy nejste zamilovaní do člověka, jste zamilovaní do toho, co si o něm myslíte."

"Nechceme být šťastní bezpodmínečně. Jsem ochoten být šťastný, budu-li mít toto, tamto a pokud možno i ono."

"Vidíme věci i lidi nikoli takové, jací jsou, ale takové, jací jsme my."

"Když se na vás vaše matka zlobila, neřekla, že je něco v nepořádku s ní, řekla, že je něco v nepořádku s vámi. Jinak by se nerozzlobila. Ale já jsem učinil velký objev, že když se zlobíš, matko, je něco v nepořádku s tebou."

12 18.06.2022

Vrátíte se do dětství, jak jste běhali v poli, šťourali se v potůčku, odkrývali kameny, stavěli skrýše v keřích a mazlili se s koťaty. Moc pěkná knížka, která pohladí.

12 29.07.2018

Běžně se u knih nesměju nahlas. Ale u této knihy se mi to stalo vícekrát. Knihu jsem pořídila i rodičům a rovněž u nich měla velký úspěch. Kdo má rád humor založený na vyhnání do absurdnějších mezí, přijde si na své. Pěkná a vtipná oddychovka pro dobrou náladu.

11 27.07.2018

Ano, vztahy se totiž nepořizují v nákupním centru Svět, kam přijdeme se svým soupisem požadavků a pořídíme si, co je přesně podle našich představ. A když to už podle našich představ není, tak to vyhodíme a pořídíme něco nového.
Nadčasová kniha.

11 25.07.2018

Málokteré nespěchající vyprávění s popisy přírody, vesnice a venkovanů se tak pěkně a plynule čte. Příběh je poutavý a vyvolává řadu emocí. Dramaticko-romantických příběhů na pozadí venkova bylo napsáno nespočet, ale tato kniha zůstane v mysli.

9 27.07.2018

Zpracování bylo zajímavé tím, že kniha obsahuje výpisy z archivů, diplomové práce, výstřižky z novin. Nicméně ani to moc nepomohlo a od cca třetiny se mi už ani nechtělo ji číst. Příběh je překombinovaný, nepřirozeně zamotaný. Dialogy místních obyvatel působily nerealisticky (nejen kvůli spisovné češtině). Taky jsem asi nepochopila žánr. Zkrátka kniha mi nesedla. Dávám dvě hvězdičky - že to muselo dát práci shromáždit podklady a že jsem ji dočetla.

8 11.05.2021

(SPOILER) Knížka plná neštěstí, žalu, strachu, hrůz. Na konci svítá naděje.
Dost mě v závěru překvapilo (pozor, vyzrazení kousku děje), že ty zákusky Rose věnovala Hana. Říkala jsem si, proč? Proč i tohle? Aby toho nebylo málo? A čeho?
Trochu mi v knize vadily přeskoky v čase, ale celkově se četla dobře.

8 27.04.2020

Čtivá kniha. Dobrodružná, romantická, filosofická, o přátelství, náboženství, společenském uspořádání, soběstačnosti. "Technické" detaily v knize mi přišly nedůležité, co to bylo za katastrofu nebo co po ní mohlo či nemohlo zůstat. Postapokalyptickou literaturu nevyhledávám, tuto jsem přečetla na doporučení a moc mě zaujala. I přes celou katastrofu a hrůzu vyznívá kniha v závěru vlastně optimisticky až idealisticky.
Řada úvah hlavního hrdiny Emanuela byla zajímavá a nadčasová. Mj. se mi líbilo, jak uvažoval nad tím, jak se život bez strojů a různých technických vymožeností zpomalil, že je více času vnímat život a přírodu a je také více času na vztahy. Cesta autem na půl hodiny trvá na koni, kterého pak musí ještě osušit a napojit, třeba několik hodin. A že ty stroje, které nám pomáhají a umožňují udělat více práce za kratší dobu, nás zároveň svádí k tomu chtít stihnout víc a víc a víc a my se pak honíme a ve výsledku s těmi stroji více "nestíháme" a hlavně zapomínáme vnímat to důležité.

8 01.09.2019

Ani po dočtení jsem nepochopila, co tím chtěla autorka říct, proč to vlastně psala, co to má čtenáři dát. A docela mě udivuje vysoké hodnocení (aktuálně 83 %).
Ale kdo vyhledává knížky z lékařského prostředí, vulgarismy a pražskej dialekt, ten by mohl být spokojený.

6 20.02.2023

Tento žánr běžně nečtu. Takže bylo to sice zpestření, ale že bych se od knihy nemohla odtrhnout, to ne. Autor přechází v ději plynule od jedné epizody k další, takže celé to působí jako taková plynoucí směsice reálného a nereálného, plná lásky a sexu, samoty, smrti, pověr, války, oslav atd. atd. Opakovaně jsem se ztrácela v postavách, jelikož se jmenují stejně nebo hodně podobně. Prostě bizarní.

6 17.02.2023

Opět notná dávka absurdity. Na můj vkus jsou někteří účastníci trochu moc sjetí, ale komu je tento humor blízký a líbily se mu předchozí díly, určitě bude spokojen.

6 25.04.2021

Cestopisy moc nečtu a bylo to příjemné zpestření. Ve druhé polovině knihy jsem začala mít intenzivní pocit, že se to pořád dokola opakuje - jenomže o tom ta kniha vlastně byla. Prostě šel, někoho potkal, jedl, spal, šel, někoho potkal, jedl, spal. Je to zajímavý paradox, že na jednu stranu to byl velký stereotyp a na druhou stranu byl každý den vlastně úplně jiný, bez plánu a s překvapením. Autorův styl psaní se mi líbil. Často byly vtipy sice tak trochu předpřipravené, ale proč ne, něčím se autor na cestě potřeboval zabavit.
Klidně si po nějakém čase další autorovu knížku přečtu. Takže celkově doporučuji, ale rozhodně nečekejte, že se o Nepálu a Číně něco dozvíte. Je to víc o cestě pěšky bez stanu a pláštěnky než o navštívených zemích.

6 19.04.2021

O téhle knize jsem už vícekrát slyšela (v kladném smyslu) a získala jsem dojem, že snad patří do povinné četby každého průměrného čtenáře. Tak jsem se do ní nadšeně pustila, četla a čekala, kdy to okouzlení přijde.
Autorka je místy vtipná - mistryně přirovnání. A přehánění. Celkově jsem knize na chuť ale nepřišla a kdybych ji vynechala, tak nemám pocit, že bych o něco zásadního přišla.

6 18.05.2019

Zezačátku mi kniha přišla trochu dětská a naivní - asi proto, že ji vypráví kočka. Postupem času jsem ji ale začala vnímat trochu jinak. Je to pěkná a srozumitelně napsaná knížka o budhistickém pohledu na svět. Příběh a postavy (třeba sebestředný kavárník, vznětlivá kuchařka, návštěvy dalajlamy, nesebevědomý knihomol a hlavně také samotná vypravěčka kočka) jsou vytvořené tak, aby se na nich dalo ukázat, jak může vypadat budhismus v praxi. Knížka je napsaná odpočinkově, ale přesto velice často nutí k zamyšlení nad sebou samým a svým přístupem.

6 12.03.2019

Na doporučení jsem si přečetla tuto knížku o výchově a přestože mi některé rady přijdou tak trochu sci-fi, celkově mě kniha hodně oslovila.
Autorka píše naprosto jednoduše a srozumitelně, text prokládá krátkými příklady z praxe, nevypisuje zdlouhavou teorii, dává praktické rady a jde k jádru věci. Vyhovovalo mi, že se kniha skládá z krátkých kapitol a že autorka píše opravdu otevřeně a nebere si servítky.

"Pokud nestíháme odchod do práce, budíme dítě o hodinu dřív a večer se jde dřív spát. Vstávat dřív a mít spoustu času na odchod z domova, to je výchova. Chránit dítě delším spánkem a ráno hartusit, to je neurotizace. Dávat lásku znamená zajistit pohodu. Rychle nakrmit předškoláka, ustrojit ho a vystavit našemu tempu je jenom pohodlné. Chtěli jsme dítě, tak musíme umět i ztratit část pohodlí."

6 03.12.2018

Od Fjodora Michajloviče Dostojevského jsem přečetla více knih. A tuto jsem četla vícekrát. Přestože obecně jsou za autorova nejlepší považována spíše jiná díla (hlavně asi Zločin a trest a Bratři Karamazovi), pro mě je nejlepší toto. Každému může sednout jiné téma, jiná atmosféra, osloví ho jiné aspekty knihy. Mě oslovil, až okouzlil, právě Idiot.
Myslím si, že Dostojevského šílený zážitek, kdy byl odsouzen k smrti a těsně před vykonáním byla doručena změna rozsudku na vězení a nucené práce, člověka a jeho uvažování nutně ovlivní.
Dostojevského díla si velmi cením. Jeho knihy pro mě mají velkou hloubku a jsou to (alespoň ty, které jsem zatím četla) perly.

6 25.07.2018

Kdo je zvyklý na autorovy historické romány, bude pro něj tato kniha nejspíše překvapením. Pro mě byla překvapením dobrým, a to i přesto, že je děj syrový a ponurý. Kniha je docela krátká - evidentně není potřeba na silné knihy se silnou atmosférou až tak mnoho slov.

6 25.07.2018

Četlo se to dobře. Autor je nadšený otec, rodičovství ho baví, našel se v tom. "Bavím se se svým synem odmalička úplně o všem, co jej zajímá. ... Často jsem po nocích studoval podklady k našim tématům, abych mu mohl co nejjednodušším způsobem co nejpřesněji popsat to, co se dělo nebo děje." (z kapitoly Zkuste pátrat po příběhu).
Přišlo mi, že je autor někdy až příliš přesvědčený o své pravdě (počet a odstup sourozenců a jejich soužití, striktně vymezené role ženy a muže, negativní aspekty častého pobytu dítěte mezi vrstevníky ve školce ad.).
Také mi jeho doporučení a představy občas přišly jako sci-fi. Ale to si nejspíš sám uvědomuje: "Samozřejmě jsem zde popsal ideální stav, který je bohužel v dnešní bláznivé době téměř nedosažitelný." (z kapitoly Proč si dítě nevěří).
Autor často opakuje, jak je jeho syn skvělý a jak si spolu rozumí. To je samozřejmě bezva a od autora knížky o výchově bych ani nečekala, že by neměl s dítětem pěkný vztah, akorát v knize to už tou četností na mě působilo trochu divně.
Kdybych to měla celé shrnout: dávejte dítěti především svůj čas a zájem a buďte naprostou většinu času radostní a pozitivně naladění. Nedávejte příkazy, zákazy, netrestejte, nevyhrožujte, nekřičte, nemoralizujte, nenálepkujte, ale naučte se s dětmi uzavírat dohody, využívat v komunikaci hlavně zpětnou vazbu a berte ohled na to, zda vychováváte kluka nebo holku. Abyste dokázali být radostní a energičtí, vychovávejte v poměru tři dospělí na jedno dítě (zapojte střídavě např. prarodiče, příbuzné, přátele) a/nebo mějte další dítě až s velkým časovým odstupem (aspoň 6 let, lépe 8). Takto budete mít pohodové rodičovství.
V knize nejvíc oceňuji závěrečnou kapitolu o komunikaci a nemainstreamové názory ohledně dárků, lhaní dětem a jiných témat. Celkově ji moc vysoko nehodnotím, o výchově i komunikaci s dětmi se dají najít mnohem lepší knihy.

5 02.03.2022

Psychologicko-filozofická motivační knížka na téma, jak si vybudovat nové návyky nebo se zbavit těch starých a vytrvat v tom. Je přehledně členěná, obsahuje obrázky, tabulky, grafy, příběhy úspěšných, citáty slavných a řadu konkrétních rad (upravit prostředí, nesoustředit se primárně na cíl, připojit nový návyk k již stávajícímu, racionalizovat, odměňovat se, vyhýbat se lákadlům, zkrátit nový návyk na dvě minuty, hlídat si rozhodnutí v klíčových okamžicích, zaznamenat provedení návyku, vybírat si obtížnost úkolů "tak akorát" a mnoho dalšího). Zajímavé byly také např. kapitoly o identitě, genech, nudě. Ale čtivá mi nepřišla a (k mému velkému překvapení) mi vlastně nic převratně zajímavého nebo užitečného nepřinesla. Možná, že kdybych ji nečetla jen tak pro zajímavost, ale s konkrétním cílem vybudovat si nový návyk nebo se nějakého zbavit, možná by mi přišla přínosnější.

5 31.05.2021