Pistácie komentáře u knih

Příběh je silně dojemný, a člověk se neubrání emocím, když si zvolí číst tento deník.Tady je to o to emotivnější, protože je to proloženo obrázky a ilustracemi. Můžeme vidět postavy, a snáze si představit jejich chování, radost, ale i bolest, kterou v úkrytu prožívali.
Je to tak silný a zároveň bolestný příběh, který dodnes nechápu. To prozrazení muselo po tolika letech v zadním domě bolet tak moc. Na druhou stranu je to krásně zpracováno. Skvělé ilustrace, které dobře vedou deník a příběh až dokonce. Líbí se mi, jak autoři komiksu pojali veškeré ilustrace s úctou k autorce deníku a všem, kdo v něm vystupují, a opravdu se nad zpracováním zamysleli (jak je popisováno na konci knihy).

7 24.03.2019

Kniha mě ihned vtáhla do děje, asi jako každá s touto tematikou. Je to o to emotivnější, když člověk ví, že postavy a jejich vyprávění vychází ze skutečnosti. Jsem ráda, že jsem objevila i stránky autorky, kde se dozvíme další zajímavé informace o postavách a jejích příbězích v rámci jejich života i mimo Osvětim. Dobové fotografie jen dokreslují, že jde o skutečnost, takže mě z toho až mrazilo.
Některé příběhy a vyprávění mi přišla až fantaskní. Ale nikdy jsem tu dobu nezažila a nedokážu pochopit, co prožívali. A je jasné, že to musela být kolikrát neskutečná náhoda a souhra okolností, co vše dokázali lidé přežít, a co pro to udělat, aby bojovali nejen o holý život, ale i životy ostatních.

7 19.09.2018

Trochu zklamání. Neustále se opakující věty a fráze, o tom, jak musíme mít rádi sami sebe, a sami sebe pochopit, abychom mohli komunikovat s druhými a chápat i ostatní kolem nás. Tohle mě provázelo celou knihou, a neustalo to ani na konci.
Chtěla jsem to dočíst, protože jsem doufala, že se dozvím něco zajímavého, ale přišlo mi, že to pořád dokola omílá to samé. Nic nového nepřišlo, snad jen to, kolik různých poučení mohu najít v pohádce O popelce. To bylo i celkem zajímavé. Ale jinak jsem se do knihy nutila, a chtěla jsem to mít za sebou. A to jsem se na ní pravdu těšila, a četla o ní dobré recenze. Ale osobně mě zklamala. A jsem ráda, že jí mám už za sebou. Takže za mě už ne.

7 04.09.2018

Čekala jsem různá rozuzlení, ale tohle ne. Autor umí psát a umí šokovat a s další knížkou to jenom potvrzuje. Jeho styl mě baví a každá knížka je parádní. Baví mě a těším se na další příběhy.

7 31.10.2017

Příběh je to opravdu napínavý, tajemný a plný očekávání. Ale nebyl to takový krvák, thriller a trhák, jak jsem asi čekala. Myslela jsem si, že tam bude daleko více drsnosti, krveprolití a hrůzných scén. Neříkám, že mne to zklamalo, ale přijde mi to celkem povrchně popisováno. Nejde to tak do hloubky, jak bych asi čekala. I tak mě příběh bavil. I když už je konec celkem prozrazen ze začátku, a postupně se odkrývá výpovědí dívky, která retrospektivně vzpomíná, i tak se postupně odkrývalo mnoho nového a hrůzného.
Těším se na další dva díly, které věřím, že autorka posune ještě o něco dál.

7 26.09.2017

Naprostá klasika, která mě chytla za srdce už při sledování filmu, a přesto jsem se ke knize dostala až poté. Ale nemrzí mě to, jen jsem překvapená, jak je to krátký a přesto tak jasný a duchaplný příběh jedné Holly, do které by se alespoň jednou chtěla převtělit snad každá dívka. Já tedy určitě, a nejednou, ale aspoň celou dobu, kdy se nachází v New Yorku a zažívá ten svůj bohémský život. Překvapením pro mě bylo především to, že je Hollyin příběh z knihy trochu odlišný od té filmové Holly, a přesto si jsou v lecčem podobné. Ale to mi ani tak úplně nevadilo, bavily mě obě verze, i když ta filmová je víc hollywodskohappyendovského rázu. Ale oba příběhy mají něco do sebe, oba mě vtáhly a bavily od začátku až do konce.

7 23.04.2017

Opravdu zajímavé a nevšední čtení skvělého Miroslava Horníčka. Jen si nemyslím, že je to pro každého. Člověk musí mít opravdu vztah nejen k Provence, ale i k určitým básníkům, spisovatelům a umělcům, ke kterým se pan Horníček obrací. I tak jsem si v tom našla spoustu krás a nevšedních zážitků. Chvilkami jsem měla pocit, jako bych se také ocitla na tomto kouzelném místě a procházela se místy v Provence.

7 02.09.2016

Bála jsem se, že to bude další kniha a lá herečka, která se snaží prorazit jako spisovatelka. Ale musím říct, že mi čtení odbouralo prvotní předsudek po pár kapitolách. Skvěle napsáno. Aňa má svůj osobitý styl psaní, který mě oslovil. Bavila mě každá kapitola. Nebylo to jen nudné a zdlouhavé psaní a popisování hereččiného "těžkého života hérečky". Ale dostala se do hloubky sebe sama. Do svého osobního života, svých myšlenek a prožitků z jí samotné. Bavilo mě to. Ilustrace, vazba a barvy, citáty a různé dodatky, to už byla jen třešnička na dortu.

7 28.07.2016

Ze začátku jsem nemohla uvěřit, že to čtu. Přišlo mi to neskutečně šílené a o ničem zároveň. Ale jak jsem se dostávala dál a hloubš do nitra samotné hrdinky, uvědomovala jsem si, že mě to začíná bavit. Že mi to něco přináší. Že je to o něčem. Že to snad má něco předat i čtenáři. Uvědomit si život, jeho smysl a to, jestli děláme to, co nás skutečně baví, zda nám to něco přináší. Zda jen nepřežíváme. Neunášíme se životem. Mě to dalo spoustu myšlenek, o kterých jsem začala přemýšlet. Kniha je dost silná, depresivní a emoční zároveň. Možná vás začátek odradí, ale nenechte se.

7 13.07.2016

Co dodat. Další skvělá kniha s úžasným příběhem. Miluju tohle proměnlivé vyprávění, které plyne celkem svižně kupředu a popisuje jednotlivá období z naší minulosti. Do toho zasazené příběhy postav, které se prolínají v určitých fázích jejich životů, rozchází a opět schází po letech... to můžu. A Hájíčkova tvorba je nezaměnitelná a naprosto famózně čtivá.

7 19.03.2016

Pro některé z nás jen těžko představitelné, jak žijí lidé z rozvrácených rodin, romské děti, adoptované děti, děti v dětském domově, jaké to je zažívat šikanu a podobně. Jsou to velmi křehká témata, o kterých bych řekla, že se moc v knihách nedočteme. Nebo já tolik knih aspoň neznám. Tohle je opravdu skvěle napsaná kniha, i když velmi smutná a tak opravdově napsaná. Někdy se mi až tají dech a chlupy mi vstávají hrůzou a šokem z toho, co musí některé děti zaživat. Je to smutné, ale je to realita některých dnešních rodin. Bohužel. Je mi z toho ouzko.

7 30.12.2015

Soukupová opět nezklamala. Další z jejích naprosto parádních knih. To, že jsou její knihy a příběhy lehce depresivní, mě nepřekvapilo ani tentokrát. Naopak, její příběhy jsou jasné, ze života. Každý se v nich může najít. V různých konkrétních postavách, příbězích a knihách, které píše. Mě osobně kniha nadchla. Autorka opět ukázala, že umí psát. Nenudila jsem se ani chvíli. Konec sice nenadchne, ale ani nezklame. Alespoň u mě to tak bylo. Celkově mám více než pozitivní dojem.

7 06.05.2015

Je škoda, že to vyšlo až po 50 odstínech ... každý má teď tendenci srovnávání. Ono na jednu stranu si to je dost podobné. Ale nemyslím si, že by odstíny mohly nějak konkurovat. U ničeho jsem se dlouho tak neodreagovala, nepobavila a zároveň mě to tolik nevzrušovalo, nemyslela jsem u ničeho tolik na svého přítele jako tady. Bylo zde pár roztodivných a naivních scén, ale to se dá čekat téměř u každé knihy této tématiky. Za mě rozhodně skvělé čtení na odreagování. Do reality vztahů, chování na pracovišti a vztahy mezi šéfy a podřízenými to má asi daleko, ale proč ne ... na představivost a vzrušení to není špatné .... :)

7 08.11.2014

Kniha ve mě zanechala velký dojem. Konečně se někdo nebál napsat to, na co se každý z nás bojí sebevíc jen pomyslet. Smrt je součástí života. Je tu, ať už si to přiznáme, nebo ne. Jednoho dne k ní dospějeme každý z nás. Je opravdu zajímavé, jak se chápání, pojímání a vnímání smrti za celá staletí měnilo a vyvíjelo.
Dříve jí lidé brali jako něco běžného. Byla součástí jejich životů. Dnes se jí snažíme ignorovat. Je pravda, že když jsme nemocní, něco zásadního nás trápí, málokdy se někomu svěříme. Zato, když se jedná o malichernosti, dokážeme si stěžovat naplno.
Neříkám, že bychom si o ní měli povídat denně. Ale umět se o ní bavit s dětmi, dokázat je připravit na to, co je čeká... pohřby, smutky, nešťastné události a okamžiky v rodině. To by se nemělo zamlčovat a ignorovat. Lidé by se o tom měli umět mezi sebou bavit. Přesně o tom je kniha. Vyslovila to, co je pro nás téměř nevyslovitelné. Dnes spolu už skoro nekomunikujeme mezi sebou. O to méně o tomto tématu. Za mě skvělá kniha, která má co říct.

7 10.10.2014

Další skvěle zpracovaný literární počin autorky. Bohužel dost předvídatelný. Navíc si pamatuju na filmovou inscenaci, takže jsem doslova věděla vše, co se stane, což mě trošku připravilo o čtenářský zážitek. To ale není autorčina vina. I tak nebylo o humorné scénky nouze. Pořád ale přemýšlím o tom, zda jsou mezi námi opravdu tak naivní chlápci, kteří své matce uvěří vše a budou ji hájit za každou cenu? Opravdu? Doufám, že ne. Jinak jsem ztratila iluzi v mužské.

6 14.04.2023

Další autorčina kniha mě nadchla a přesvědčila o tom, že próza založená na skutečných příbězích, je prostě nejlepší. Nic nevykreslí zajímavé a dechberoucí příběhy jako sám život. V Plzni jsem dosud nikdy nebyla, ale tato kniha mě přesvědčila, že se chci jednou ocitnout nejen v tomto městě, ale chci navštívit i slavný hotel.

6 04.01.2022

Líbilo se mi, že autorka vložila do knihy jak aktuální děj v gulagu, tak i retrospektivu a vzpomínání na to, co se dělo v koncentračním táboře, a jak to propojila s Tatérem a dalšími postavami, které se promítly do obou knih. Přesto jsem při čtení zjistila, kolik jsem toho o Tatérovi již zapomněla a musela jsem si hodně matně vybavovat spoustu věcí. Přišlo mi, že nás autorka ušetřila spousty drsných scén, které se na tak hrůzných místech odehrávaly. Spoustu scén (nejen ty, co se týkaly znásilňování) mohla vykreslit silněji a barvitěji, ale v každý podobný moment v knize jsem jí byla vděčná, že to nikde moc nerozpytvávala. I tak to bylo drsné a hrůzné čtení, které si jen lze těžko představovat na vlastní kůži.

6 10.06.2021

Na to, že se jedná o depresivní povídky s tematikou sebevražd, jsem měla knihu přečtenou během pár hodin. Doufám, že to o mě nic nevypovídá. Autorčin styl psaní se mi líbí a na každou její knihu se těším. Bylo to sice krátké, ale za to dost čtivé. Klidně bych přidala pár povídek navíc. :)

6 01.06.2021

Tahle kniha pro mě byla velkým objevem letošního roku. Hrozně se mi líbí styl, jakým je to napsané. Snad k každé kapitoly jsem si odnesla pár zajímavých myšlenek o životě i smrti. Možná mě to potkalo ve správný čas, kdy mi umíral také někdo blízký. I tak je jasné, že na takové okamžiky se dá jen těžko připravit.
Ale je fascinující, co jedna žena prožila, kolik profesí vystřídala a kolik toho procestovala. Její odvaha mi asi dost chybí, ale brala bych ji hned. Obdivuji ji za to, jak trávila čas ve společnosti smrti a umírajících osob. Já vím jistě, že jsem dost citlivá na to, že bych to nezvládla víc než jednou... Tuhle knihu rozhodně doporučuji všem. Každý si pak uvědomí, jak je život rychlý a pomíjivý, a že není čas ztrácet životní okamžiky nějakými nesmysly.

6 30.04.2021

Tomu říkám pohádka. Viděla bych to spíš jako příběh s mnoha poučeními pro mládež a pro dospělé. Neumím si představit, co by to ve mě zanechalo, kdybych to četla v 7 letech. Jestli bych to vnímala jako drsný příběh, kterému zcela nerozumím, nebo prostě jen jako další zajímavou pohádku.
Kdybych to nevěděla předem, styl a psaní Rowlingové bych v tom nehledala. Je to zcela jiné. Ale konečně jsem ji díky tomuhle přestala vnímat jen jako tu, co napsala Harryho Pottera. Konečně jsem si jí snad dokázala odškatulkovat.:) Na závěr musím vyzdvihnout doprovodné kresby dětí. Kdyby tam u některých nebyl uveden věk, nevěřila bych.

6 14.01.2021