Plativa
komentáře u knih
Heřmánkové údolí
Hana Marie Körnerová (p)
(SPOILER) Tak tahle kniha mě dostala jako dlouho žádná ne. Čtenář je okamžitě vtažen do děje, na každé stránce se něco děje. Postavy nejsou jen černobílé, mají každá svá dilemata a hloubku. Hlavní hrdinku Annu jsem si zamilovala hned po pár větách, je ztělesněním velmi silné a odvážné ženy, která to v životě neměla ani na chvíli lehké a přitom má pocit, jaké má štěstí, protože má vždy samé hodné lidi kolem sebe. Příběh je strhující, barvitě před vámi budou vystupovat popisované místa i situace. Škoda jen toho Pavla, byl to i jeho příběh a jeho konec mě velmi zarmoutil. Mohu jen doporučit, nebudete litovat, určitě to není žádná červená knihovna plná citů, spíš naopak.
Hana
Alena Mornštajnová
Knížku mi půjčila kamarádka a já jsem ji přečetla posedle za dva dny. Přistupovala jsem k ní s vyššími nároky kvůli všeobecnému vysokému hodnocení knihy a vůbec mě nezklamala. I když jsem si říkala, že už mám dost příběhu z 2. světové války, tenhle byl zas trochu jiný a zanechal ve mně další rozměr zničených životů, které válka zpustošila. Příběh plyne svižně, takže čtenář hltá každou stránku, mezi jednotlivými postavami je dobrá orientace, a na rozdíl od jiných autorek nemám pocit jakési naivity k dřívější době
Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
Musím uznat, že jsem nikdy nic podobného nečetla. Jak strukturou tak chronologií, to že velká část příběhu je popsána skrze úřední záznamy, dopisy a sdělení, které hlavní postava Dora získává z archivu. Velmi zajímavé zároveň mi to poskytlo náhled na práci archivářů a na hodnotu, s jakou přináší informace do společnosti. Příběh sám o sobě je spíše nostalgický a smutný, zároveň ale tak nevšední a zajímavý, především jak na pozadí popisuje společenské reformy a režimy minulého století (to je prostě nevyčerpatelné téma, jestli si někdo myslí, že už vše ví o hrůzách nacismu a komunismu, mýlí se).
Tiché roky
Alena Mornštajnová
(SPOILER) Příběh se mi líbil možná více než tolik opěvovaná Hana. Spisovatelčin styl psaní je návykový, mám chuť hned si koupit i všechny její další knihy. Co bych vypíchla je téma komunismu zpracované z úplně jiného úhlu pohledu, a to někoho, kdo sám socialismus budoval, nebyl obětí tohoto režimu, ale naopak jejím strůjcem, který to vlastně myslel všechno dobře, a nic špatného si na tom připustit nechtěl. Vtipné je, že až ke konci knihy jsem pochopila, že Bohdana vlastně vůbec nemluví, ne-li je téměř němá.
Severka
Nina Špitálníková
(SPOILER) Ať už si o knížce přečtete cokoliv a máte nějaké očekávání, mohu vám slíbit, že Vás kniha překvapí a bude nakonec úplně jiná. Příběh to je neskutečně silný, zjistila jsem, že o KLDR vím úplný kulový a vyplašené informace z médií mi nestačí. Bylo mi tak líto Ri Jo-Čong, během čtení si musíte opakovat, že jí bylo pouhých 17 let, i když její myšlení a chování odpovídá už dospělé ženě. Matoucí vzhledem k jejímu věku byla hlavně její inteligence a ambice. Chtěla bych tuhle dívku poznat, nezkaženou a nepoznamenanou výchovou v totalitě, zajímalo by mě, jaká by vlastně byla, jaké by byly její koníčky a zájmy, jak by se chovala, kdyby ji režim nenadiktoval, jak se chovat má. Bohužel ani ona sama očividně nikdy nezjistila, jaká doopravdy je bez toho nánosu propagandy. Otázkou už jenom je, jestli se vlastně kromě fyzického osvobození z totalitního režimu dá osvobodit i duše lidská. Protože po přečtení této knihy si tím nejsem vůbec jistá. Je mi to tak líto, i jejího otce, udělal pro ní to nejvíce, co jako rodič mohl, ale nutí mě to se ptát, zda vlastně to bylo k jejímu dobru. To ale vědět nemohl. Tohle bych dala jako povinnou četbu do škol. Díky za to.
1984
George Orwell (p)
Přečetla jsem knihu jako ebook při cestování. Čekala jsem asi cokoliv, ale ne tohle, všeobecně jsem samozřejmě věděla o čem to je, ale nevím proč, čekala jsem happy end. Klasické hodnocení jako nadčasová kniha výborně popisující praktiky totalitních režimů. Mimo to si pamatuju, že nám ve škole říkali, že se v knize popisuje to, že režim sledování obyvatel to dotáhl tak daleko, že sleduje i myšlenky lidí. S tím dle mého názoru nesouhlasím, podle mně se ty lidi prozradí sami pod tím neskutečným tlakem z pronásledování a v případě hlavního hrdiny i za použití mučení a drog. Určitě by si knihu měl každý přečíst, chápu, proč je zařazena v povinné četbě.
Hotýlek
Alena Mornštajnová
Další skvělá kniha od Aleny Mornštajnové a znovu se musím opakovat, že tolik opěvovaná Hana zdaleka nezastíní jiné knižní skvosty této spisovatelky. Já si prostě libuju ve spletitých osudech rodin, že do poslední chvíle si člověk není jistý, jak která postava dopadne. Je fajn sledovat příběhy a osudy lidí, ve kterých lze najít povahové rysy lidí ze svého okolí.
Stopařův průvodce Galaxií
Douglas Adams
Vzhledem k barevnosti a ilustracím jsem ke knížce přistupovala s mírnou skepsí, že to bude moc alternativní. Ale kniha mi fakt hrozně sedla, přesně můj vkus humoru, parodie snad na úplně všechno na co lze, politika, technologie, mezilidské vztahy, reklamační oddělení... Je to celé vážně úsměvné, dívat se na lidstvo takto s nadhledem a dávkou výsměchu.
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
Román provázející nás opět napříč necelým 20. stoletím a příběh několika generací jedné rodiny. Je to další klasická Mornštajnová, bohužel musím přiznat, že mě kniha nechytla tolik jako například Hotýlek nebo Tiché roky. Nedokážu říct, čím to bylo, možná na můj vkus neustále někdo umíral (ale vážně pořád), nebo jsem si k postavám nedokázala utvořit vztah. Kromě postavy Anežky v závěru knihy, ta mě velmi bavila a vyvolávala ve mně ty správné emoce. Zároveň jsem nepochopila, proč kniha naprosto ignorovala její dva bratry. Hezké čtení, ale za mě jsou i lepší a zajímavější tituly od autorky.
Klub nenapraviteľných optimistov
Jean-Michel Guenassia
Píšu tuto recenzi pár minut poté, co jsem knihu dočetla, takže jsem velmi dojata. Na začátek se přiznám, že mě trvalo notnou chvíli se začíst, ke knize jsem se musela vícekrát vracet. Každopádně jakmile překonáte seznamování s jednotlivými postavami a prostředím, hned se začtete a do jednotlivých postav se naprosto vpijete. To se mi na knize líbilo skoro nejvíce, jak byla každé postavě věnována kapitola nebo pár stran s jejich osobním příběhem tak, aby jejich aktuální počínání a život byl v kontextu. Nejsem milovník historických knih ani politických a i když se kniha těmto tématům nevyhýbá, jsou tato témata lehce vstřebatelné a snad i zábavná. Konec byl skutečně nečekaný. Doporučuji všem přečíst, kniha mi rozšířila obzory, velice chytla za srdce a do mladého Michala jsem se v mnoha situacích fakt vcítila.
My proti vám
Fredrik Backman
Přistupovala jsem k druhému dílu opatrně, ale od prvního dílu Medvědín jsem nebyla vůbec zklamaná. Naopak si myslím, že obě knihy jsou stejně chytlavé a zajímavé, možná pro někoho bude druhý díl ještě lepší, neboť osudy některých postav se zde dobírají jakéhosi příběhového konce. Autor zde opět velmi citlivě zpracovává některá ožehavá témata společnosti. Stejně jako předchozí díl mi i tento přišel trochu místy jako beletrie pro náctileté, ale možná to bude jenom autorovým stylem psaní. Pokud jste četli Medvědín, určitě doporučuji přečíst i tento druhý díl My proti vám.
Život po tobě
Jojo Moyes
Nemohla jsme se od knížky od trhnout, byla velmi čtivá a plná nečekaných zvratů. Příběh Willovou smrtí určitě nekončí ani není nijak uměle natažen, mohu jen doporučit. Krásné romantické pokračování.
Schovej mě v dešti
Jojo Moyes
Knížka se mi velmi líbila hlavně proto, že to není obyčejná romantika, postavy a jejich chování jsou velmi reálné vzhledem k situaci a okolnostem z minulosti. Hrozně se mi líbily části příběhu odehrávané v Hongkongu, to jsem slova naprosto hltala a četla jedním dechem. Není to nijak idealizované ani příliš sladké, naopak se mi líbí právě ta nedokonalost všech postav.
Sedmilhářky
Liane Moriarty
Úžasná kniha, nečekané zvraty. Nemohla jsem se od ní odtrhnout, začátek byl pro mě těžší trochu ale stalo to za to. Skvělý popis postav a hlavně ženských vztahů.
Deník farářky
Martina Viktorie Kopecká
Graficky velmi hezky zpracována knížka, již tradičně autorka boří zažité mýty o tom, jak má vypadat husitská farářka. Jako nevěřící mě i tak kniha bavila a dovolila mi nahlédnout trochu do fungování církve a do běžného dne či do celého roku faráře (což je pro mnoho lidí určitě jedna velká neznámá - pro mě taky stále tak trochu je). V něčem s autorkou naprosto souhlasím, v něčem zase zásadně nesouhlasím, ale to tak v životě již bývá. Například kapitola o vibracích vody je vysloveně úsměvná ezoterika, kterou bych nečekala od někoho, kdo se o pár stran vysmívá lidem, kteří věří čínskému horoskopu.
Medvědín
Fredrik Backman
Úžasná knížka s poutavým příběhem. Na začátku jsem se bála, že pro mě bude těžké knížku číst, protože mě hokej nezajímá ani nebaví, ale autor si dal záležet s popisem tohoto sportu tak, že i jako laik jsem se pro hokejového prostředí naprosto nadchla. Místy mi trošku vadilo, že mi to připomíná literaturu pro nactileté i některými se opakujícími motivy u více postav, ale je to jen drobnost a knihu jinak velmi doporučuju.
Kdyby ze světa zmizely kočky
Genki Kawamura
Krátká knížka, která ale hned vtáhne čtenáře do děje a není plná zbytečných popisů a jde rovnou k věci. Moc se mi líbila dějová linka pana Zelího, místy fakt vtipné ale pak zase smutné. Na tak pár stránek a rychlého vyprávění je v knížce vlastně dost emocí. Konec je vysloveně překvapením. Čtení jsem si moc užila a přečetla bych si od autora ráda něco dalšího.
Sněhulčiny Vánoce
Kristen McKanagh
Perfektní knížka na zimní adventní večery pod dekou při svíčce a s linoucí se vůní cukroví. Tahle knížka je nacpaná vánoční atmosférou, jemná oddychovka, žádné náročné čtení jen jednoduchý motiv lásky dvou lidí a jednoho kotěte. Pro kočičí milovníky hezká knížka, části příběhu jsou popisovány samotnou kočičkou, což je lehce úsměvné.
Cyklistka: Osud poslední baronky
Jana Poncarová
Upřímně si myslím, že je to jedna z nejlepších knih od Jany Poncarové společně s Podbrdskými ženami. Příběh mě velmi zasáhl, možná, protože to je tragédie o vymření jedné rodiny bez potomků, nenaplněných snech a talentech a o jednom chátrajícím zámku, který stojí dodnes (pokud ho ještě naši spoluobčani nerozebrali jako ostatní cennosti). Blanka mi byla od začátku velmi sympatická, odvážná svérázná a emancipovaná žena a to i přes všechno tu nespravedlnost, kterou v životě zažila. Také musím vyzdvihnout tu atmosféru života v osamění a souznění s přírodou a krajinou Bratronic, bylo to velmi realistické a byla jsem překvapena, jak dokážu pocity a vjemy chápat, že jsem je vlastně obdobně někdy už tak také cítila. Nevím, jestli se dokážu někdy jet podívat na ten zámek, bude mi to trhat srdce, v jakém je stavu, když si člověk představí, že tam ještě před 100 lety skromně a slušně žila rodina Battaglia, která nikdy nikomu nic neudělala. Dočetla jsem knihu zrovna když v televizi běží Olympiáda v Paříži a je mi úzko z představy, že v jiné době za jiných okolností by se Blanka s Kristiánem mohli také zúčastnit obdobných cyklistických závodů takového měřítka.
Alchymista
Paulo Coelho
Jak už tu někdo psal, knihu je potřeba přečíst ve správný čas. A zároveň každému dokáže v jiné období přinést jiný účinek. Já jsem ji poprvé četla na gymplu, pamatuju si to jako doteď, nudila jsem se v autě čekáním na svého tehdejšího přítele, který hrál nějakou vesnickou fotbalovou ligu, a Alchymista byl jediný ebook, který jsem měla zrovna v telefonu. A byla jsem z knihy nadšená, najednou jsem viděla i jiný pohled na svět než ten můj pubertální a materialistický. A ke knize jsem se dostala díky Čtenářské výzvě dnes znovu, kdy již mám rodinu a zároveň jiné otázky v životě. A opět jsem si v knize našla povzbuzení a úhel pohledu na některé duchovní otázky, které řeším nyní. Chápu, že kniha není pro každého, přirovnala bych ji trošičku k Malému princi. Z pokus to určitě stojí.
