PosPol komentáře u knih

Píše se rok 1851 a Frances se svým bratrem Ashleyem odjíždí z rodné Ameriky do Anglie za svými příbuznými. Frances už bylo dvacet let a pokud si brzy nenajde manžela, bude z ní stará panna. Když jde se svojí sestřenkou od věštkyně, cestou praští jistého muže dveřmi přímo do frňáku. Jaké je její zděšení, že tím mužem je kapitán Jack Mortimore - blízký rodinný přítel jejích příbuzných.

Jejich vztah je od začátku napjatý, jiskří to mezi nimi stejně často jako si lezou na nervy, sarkasmus a jízlivost nechybí ani jednomu z nich. Příběh mě opravdu bavil, ačkoliv je lehce předvídatelný a chyběl tam nějaký wau efekt, nevadilo mi to. Vynahradily mi to skvělé hlavní i vedlejší postavy, jejich propracovanost a vazby mezi nimi. Zároveň mě uchvátilo prostředí viktoriánské Anglie, tamní příroda, uchvacující mořské pobřeží, kočáry tažené koňmi a honosná sídla, kde sluhové servírují vybrané pokrmy.

Část příběhu se točí okolo lodí a stavby velmi majestátního parníku. A to mě opravdu moc bavilo, jako bych cítila vůni lakovaného dřeva, viděla pilně pracující dělníky a slyšela ruch velké loděnice. Skvělé bylo i zakomponování otázky otroctví, stejně jako nelehké postavení žen v této době.

Knize dávám 4/5. Prý má být pro fanoušky Bridgertonových, které jsem nikdy neviděla ani nečetla, tak nemohu soudit. Ale za mě jde o skvělou oddechovku, autorka má překvapivě výbornou slovní zásobu a svižný styl psaní. Děkuji autorce za důvěru a poskytnutí knihy :).

11.10.2023

"Miluji ponižování úspěšných manažerů, právníků a nafoukaných zbohatlíků, kteří se tu přede mnou klepou strachy a vzrušením. V jejich flow stavu vědomí, stavu naprosté soustředěnosti, kdy pro ně neexistuje nic jiného než poslouchat mé příkazy a snášet mé trápení, jsem si mohla dovolit cokoliv. Proto ke mně jezdí. Pro ponížení, bolest a utrpení. Najednou to už nejsou ředitelé, lékaři, právníci, manažeři, ale jen ubohé nicky pro pobavení jejich Paní..."

Lady Aradia se ke mně dostala ve štafetě a tak moc mile mě překvapila! Lenka Blažejová jako první v ČR založila sado maso studio a je tak trochu průkopnicí v tomto oboru. V devadesátkách to muselo být obzvláště obtížné, protože tolerance k čemukoliv, co se vymyká stereotypu a obvyklostem, byla ještě menší než dnes.

Kniha je rozdělena na dvě linie - postupný příběh Lenky a jejího života, kdy jsem obdivovala její odvahu vystoupit veřejně a mluvit o tom v televizi (mysleme na to, jaká byla doba!). Její radosti, lásky, ale i strasti a potíže, které by nejednoho z nás dostaly na kolena. Ale Lenka se zvedla a pokračovala dál. Druhá linie jsou jednotlivé sexuální úchylky a popis na konkrétních lidech.

Asi jsem nenarazila na žádnou sexuální praktiku, kterou bych už neznala. Některé mě pobavily, jiné znechutily, u některých jsem si ťukala na čelo. Např. pissing, fetiš špinavých nohou, hraní si na miminko, hrubé násilí aj. nikdy nepochopím. Ale neodsuzuji. Jsem ráda za takové knihy, které mi otevírají obzory a pomáhají pochopit, že odchylka od normálu není nic špatného a pokud tito lidé nikomu neubližují, není potřeba je soudit či se jim smát...

"Myslím na to, že mi dáte klystýr, ale nepustíte mě na záchod. Potom mi zadek zašpuntujete análním kolíkem a na tělo mi dáte kopřivy a přes ně smršťovací fólii, aby mi nevypadly. A potom mě takto na vodítku odvedete na zahradu. Tam mě přivážete ke stromu a já budu muset čekat, až mi přivedete nějaké chlapy a ti se pak na mně vystřídají. A vy se mi budete vysmívat a ponižovat mě!"

Ačkoliv je kniha dost bizarní a místy odpudivá, bavila mě. Čte se skvěle, kapitoly mají 2-3 stránky a jsou svižné, nenudila jsem se ani chvilku. Život Lenky je opravdu pestrý po osobní, i profesionální stránce a musím ocenit už jen tu odvahu jít s kůží na trh. Hodnotím 4/5 a mohu doporučit.

2 10.10.2023

"Byla jsem hříšnice hříšná. Chovala se jako pomatenec. Vzrušená a nenasytná. Kdybych se na své poslední cestě úplnou náhodou ocitla před branami nebe, budu se opravdu stydět. Ne za to, co jsem provedla v této místnosti a s kým, ale za to, že jsem to udělat chtěla. Nebudu se omlouvat, nebudu se kát, nebudu se zpovídat ve jménu svých hříchů. To si raději stoupnu rovnou před brány pekla."

Mezi skoro čtyřicetiletou matkou dvou dospívajících chlapců Nelou a devatenáctiletým Benem přeskočí jiskra. Nela se snaží bránit tomuto vzplanutí, vždyť by Ben mohl být jejím synem! Jenže větru a lásce holt neporučíš...

Autorka postavila Nelu před nelehké rozhodnutí - rozum, nebo láska? Námět skvělý, ale knize příliš ublížila její strohost a krátkost. Má 176 stran a tak je spousta věcí nevyřčených, není zde žádné povědomí o čase či místě probíhajícího příběhu. Až příliš často jsem měla pocit, že mi něco uniká. Jakoby postavy měly nějakou tajnou komunikaci, které já nerozumím a tím pádem mi přišlo jejich chování nelogické, často až absurdní.

Předpokládám, že se příběh odehrává dle jmen v ČR, ale projevy postav mi přišly poněkud zvláštní - považovat za přítele někoho, koho jsem znala na ZŠ a neviděla ho přes 20 let. Objímat se a líbat na tváře s někým, koho jsem viděla párkrát se mi také nezdálo... Stejně jako fakt, že Nela dokáže doktorovi navrhnout nový lékařský postup, to mi přišlo obzvláště nereálné.

Moc děkuji Zuzana Holčíková za poskytnutí knihy. Bohužel jsem v knize postrádala chemii mezi Nelou a Benem, setkali se vlastně jen párkrát a mluvili spolu minimálně. Dost možná se Nela vícekrát viděla s Benovou matkou, která na jejich vztah reagovala opravdu netypicky. Reálně tak knize opravdu uškodila její krátkost, protože na rozvinutí postav a jejich vzájemných vztahů nebyl zkrátka prostor.

Hodnotila bych 2/5, ale určitě bych ji nezavrhovala a dala jí šanci, kniha je milá a čtivá jednohubka, čtení mě bavilo a jsem zvědavá na druhý díl, který má skvělé ohlasy

07.10.2023

Doporučuji nečíst recenzi pokud za sebou nemáte předchozí dva díly!!
.
.
Poslední díl trilogie Království hříšných. Emilie zjišťuje, že nejen, že její sestra Vittoria nebyla zavražděna, ale že žije a navíc je obviněna z vraždy vysoce postaveného člena rodu Avaro. Emilia se tak začne zmítat mezi láskou k Irovi a sesterským poutem...

První dva díly jsem četla loni a příliš štědře hodnotila oba 5, přitom ve dvojce šlo o neustálou erotiku, ale sexu jsme se vlastně nedočkali. Třetí díl se taky vleče spoustu stran, než se dočkáme toho vytouženého božského sexu, ale ejhle. Najednou čtu jak Ira líže její nitro, nebo jak přitiskne tlustý konec chlouby k její nateklé bráně a místo šimrání v podbřišku se mi chce šíleně smát. A vzápětí brečet.

Miluji na knize ten nápad, kdy existuje sedm pekelných království podle sedmi hříchů a každý princ je zrcadlem onoho hříchu. Hříčky se slovy, pocity i myslí, prolínání hříchů, kletba, proroctví, krvavý dluh, krutí bohové... To vše v knize najdeme. Ale bohužel už je to tak překombinované, až mě to otravovalo, protože jsem se ztrácela v souvislostech. A nakonec zjistíme, že ani Itálie není Itálie, čímž padá celá pointa příběhu.

Konec knihy mě vyloženě nasral, protože ačkoliv jde o poslední díl, spousta věcí byla nedotažených, useklých, nevysvětlených. No a příběh Orgolia a jeho manželky vlastně autorka totálně zazdila, což nechápu, na nějaký závěr jsem čekala celou dobu!

I tak mě ale bavila chemie mezi Irou a Emilií, společně tvoří naprosto božskou dvojici, schopnou zničit celý svět. A neskutečně mě bavily popisky šatů a prostředí, to autorka opravdu umí. Hodnotím 3/5 a vím, že si určitě přečtu standalone o Invidiovi, který má vyjít 2024.

2 02.10.2023

"V době vrcholícího holodomoru denně umíralo zhruba 28.000 tisíc Ukrajinců, z nichž třicet procent byly děti. Zoufalí lidé se živili kůrou stromů, listím, trávou, plevelem, zrním vyplaveným z nor drobných škůdců, červy, pulci, holátky, hnijícími zdechlinami dobytka, vránami, kočkami, psy i vřeteny kukuřičných klasů."

O holocaustu slyšel každý. Ale kdo z vás slyšel o ukrajinském hladomoru, kde zemřelo 4-10 milionů! Ukrajinů? Toto téma mě zajímá hodně, možná proto, že určitou dobu bylo tajemstvím, nesmělo se o něm mluvit, protože ve druhé světové válce byla Rudá armáda potřebná a tak jakoby svět zapomněl...

Herbář vzpomínek je příběh o dvou liniích - Káťa v roce 1929, kdy prožívala šťastné mládí a využívala společně s rodinou hojnosti ukrajinské půdy. Než přišel Stalin se skvělým nápadem kolektivizace... Druhou linii tvoří příběh Cassie v roce 2004, která se stále nemůže vzpamatovat z tragické smrti manžela a přestěhuje se k babičce, kde najde deník Káti...

Neskutečně teskný příběh. Čtení jsem si musela dávkovat, protože číst si o tom, jak soused udával souseda, jak se navzájem týrali, jen aby se zalíbili režimu, nebo jak se vyhazovalo jídlo jen proto, aby Ukrajinci neměli co jíst a tím pádem se podvolili? Něco šíleného. Vůbec mi nevadilo prolínání se válečné linky s tou současnou, naopak to působí dosti kontrastně.

Co mě vyloženě vyděsilo, že v Americe ani lidé s ukrajinskými kořeny kolikrát neví, že něco jako hladomor vůbec proběhlo a že se stále najdou lidí, kteří smrt milionů lidí popírají. Stejně jako existuje spousta Ukrajinců, kteří mají Stalina za velkého vůdce, to už nechápu vůbec...

Každopádně kniha je skvěle napsaná, s Káťou i Casssie prožíváte jejich útrapy, bolest, ale i nalézáte střípečky naděje. Hodnotím 4,5/5.

"V jedné chalupě našli na půdě oběšenou ženu. Její čtyři mrtvé děti ležely na velké posteli ve svém nejlepším oblečení. Káťa tu rodinu znala. Otce před rokem deportovali poté, co mu zchrol kůň, s kterým vláčel brány na družstevním poli, a on byl pak obviněn z poškozování majetku v socialistickém vlastnictví."
Děkuji nakladatelství MOBA za poskytnutí knihy.

2 26.09.2023

Evelyn Hugo. Žena milovaná stejnou měrou jako nenáviděná. Leč fiktivní. Ano, kniha je napsaná tak věrohodně, že jsem neustále googlila, ptala se těch co četli a bádala, jestli náhodou tato osoba nežije. Jestli něco autorka dokázala, tak strhnout zcela brilantním příběhem jedné světoznámé herečky, která se z chudé nicky vyšplhala přes ptáky režiserů až na výsluní světa....

Dokonale popsané prostředí filmového showbyznysu padesátých až osmdesátých let. Výstižná momentka doby, kdy ženy měly šanci uspět jen přes postel. Kdy společnost byla těžce homofobní a aférky herce mohly vystřelit do nebes, nebo taky poslat do pekla zapomnění...

Příběh je vyprávěn z pohledu novinářky Monique, kterou si Evelyn vybere pro sepsání knihy a samotné Evelyn, která popisuje svých sedm manželství, často uzavíraných ze zištných důvodů. Mluví o drsném prostředí filmové branže, o své životní lásce a postupem vyprávění se příběh Monique a Evelyn zcela nečekaně protne a Monique zjišťuje, že nebyla vybrána až tak náhodou...

Kniha je neskutečně čtivá, zhltla jsem ji za dva večery. Evelyn mě bavila, Harryho jsem milovala. Jenže všechny ostatní postavy jsou naprosto ploché. Monique mě nudila k smrti, šest manželů Evelyn bylo jak přes kopírák - zajímaly je jen kozy Evelyn a možný přínos svatby s ní. A Celia? Och bože, ta ženská byla nesnesitelná, sobecká a docela dost neuvěřitelná...

Podle mě autorka výrazně těží z queer tematiky, nebýt těch vztahů, tak věřím, že má kniha horší hodnocení. Jenže nikdo nechce být označen za homofoba, že? Ale na mě tam těch queer lidí na padesátky bylo neuvěřitelně moc. Snad každá druhá postava, což příběhu moc na uvěřitelnosti nepřidá :/ .

Hodnotím 3,5/5, knihu určitě doporučuji k přečtení, to prostředí je autentické, příběh strhující. Ale rozhodně to nevidím jako top knihu roku, nebo něco, co by mi ještě nějakou dobu rezonovalo myslí...

"Dnešek asi budu muset strávit úklidem a pak je samozřejmě třeba postavit kostěný plot. A taky vařit a nachystat všechno potřebné na příchod zemřelých... To přece nemůže být všechno - celý můj život, už navždycky. Já chci víc. Chci objevovat města a městečka. Zajít si do divadla na koncert, jezdit na festivaly a chodit tancovat. Chci poznávat nové lidi. A najít si přátele..."

Márince je dvanáct a touží po normálním životě. Jenže místo toho žije v živé chaloupce, co běhá po lese, šplhá po stromech a plave přes moře. Spolu s babou jagou, jejímž úkolem je vyprovázet duše zemřelých za bránu na onen svět. Jenže osud si nevybíráme a tak čeká Márinku převzít po babě rodinné řemeslo a jít v jejích šlépějích. Nebo ne?

Tahle kniha pro mě byla objevením podobně jako Malý princ, Julie a žralok nebo Pod šeptajícími dveřmi. Příběh, co se tváří jako dětský, naivní a prostoduchý, ale je v něm schovaná všechna moudrost i bolest světa. Po dočtení máte pocity, jaké lze jen těžko navodit a myšlenky, které vás jen tak nepustí. Naprosto úchvatná obálka a kresby uvnitř, každou jsem zkoumala do nejmenšího detailu.

Málokdy mám od začátku knihy pocit, že bych dala rovnou 5/5, ale tady se snad nedá nic vytknout. Hlavní hrdinka, která je nešťastná z předem daného osudu, její sobecká rozhodnutí, kterým se sotva lze divit. Tolik nepřátelských lidí s předsudky stejně jako těch hodných a milých, ochotných přehlížet odlišnosti dívenky. Mrazí mě jen při psaní recenze, protože proměna Márinky během příběhu je působivá a celek chytí za srdíčko.

Neobyčejný příběh malé bojovnice, která se rozhodla vzepřít předivu osudu a jít si vlastní cestou. Příběh o smrti, její nezbytnosti a nevyhnutelnosti. Přátelství, láska, smrt a všechny ty věci, které by jinde vypadaly tak kýčovitě, ale tady jim jdete v ústrety....

Děkuji nakladatelství Host za poskytnutí knihy.

6 21.09.2023

,,Pawel se ještě několik vteřin díval na podlahu, jako by se rozhodoval a pak k ní beze slova přistoupil a dal jí tvrdou facku, až málem upadla. Anna na levé tváři ucítila ohnivý výbuch a na děsivý moment nemohla uvěřit, co se stalo.,,


Annino manželství se v počátcích neliší od jiných - láska až za hrob, Pawlovi sliby úžasné společné budoucnosti... Jenže po čase se jejich manželství odkloní od předpokládané dráhy a z milujícího muže se stává opilec, despota a násilník. Od slov ,,udělám z tebe nejšťastnějsí ženu na světě,, přejde k ,,opravdová žena nechá svého muže pít a šukat, kdykoli se mu zachce!,,. Anna mu to nějakou dobu trpí, ale po čase jí (díkybohu) dojde trpělivost a rozhodne se ho potrestat.


Naštěstí má ale babičku Janku, která si kdysi prošla podobným peklem a dost možná za pomoci mytologických bytostí dosáhla úspěchu... Naprosto vynikající příběh, který vyvolá spoustu emocí. Spojení domácího násilí, touhy po pomstě, slovanské mytologie, náboženství a zároveň obrazu stařičké polské babičky žijicí v pohádkové chaloupce? Totální dokonalost!


Teskný příběh zlomené ženy, která svým rozhodnutím nenechat se dále týrat rozjede kolos událostí, který čtenáře dovede do konce, kde si jen blaženě bude vrnět pod fousky. Zajímavostí je, že knihu napsal anglický sexuolog a autor více než stovky hororů společně s polskou psycholožkou, která pomáhá v Polsku sirotkům a u níž se jedná o prvotinu. Po přečtění těchto informací je pointa knihy mrazivě trefná a touha obou autorů pomáhat obětem násilí a domoci se pro ně spravedlnosti je z dílka patrná....


Je to již 11. Zrnko temnoty od nakladatelství Goldendog a zařadí se mezi moje 4 TOP Líp už bylo, V pekle jsme všichní Hébert a Zůstanou jen skvrny. Všechny tyto mají jedno společné na pár stránkách dokáží čtenáře vcucnout a po dočtení jej vyflusnout, emocionálně zcela prázdného a s myšlenkami, které rozhodně nekončí s poslední přečtenou stránkou. Za mě proto 5/5.

4 19.09.2023

Bohyně! Tohle bylo tak dokonalý! Třetí díl tetralogie Zlatá Grai od Kristina Waagnerová a propracovanost světa mě opět posadila na prdel. Tři díly mají přes 1.500 stran a já se nenudila ani na jedné! Znáte tuto skvělou českou fantasy?

Isarell se dostává do poměrně neřešitelné situace. Ovšem to by musela být obyčejný člověk, aby si s ní neporadila s graiskou grácií. Třetí díl je nejtemnější, nejzvrácenější a o překvapení rozhodně není nouze. To je ostatně důvod, proč tuto sérii miluji - není předvídatelná a autorka dokáže udržet napětí a drive po celou dobu.

V tomto díle se navíc dozvíme více o světě mimo království, o lidech i sarrei. Vlastně zde cítím z díla myšlenku z Hry o trůny - někteří lidé jsou prostě jen na špatné straně zdi. Zbožňuji hlavní postavu Isarell, která je zcela uvěřitelná, dělá špatná rozhodnutí, ale za ty díly prošla brutálním progresem a z malé holčičky se stala krutá, brutálně rychlá a rozhodná princezna, která udělá cokoliv, aby dosáhla svého.

Co mě taky moc baví je doposud největší zapojení bohů. Ačkoliv příliš přímo nezasahují, jde o velkolepý plán a všichni jsou de facto jen figurky na šachového poli. Úžas některých postav, když zjistí, že jejich rozhodnutí nejsou zase až tak svobodná kak si mysleli, je nekonečně zábavný.

Mohla bych napsat knihu o této knize, ale stejně by se to ani zčásti nerovnalo úžasu, který vás čeká, pokud sérii dáte šanci. Propadnete pak stejně jako já propracovanému magickému světu, plného šílených divoženek v čele ještě šílenější Ymiry, udatných jorrei, krvesavých sarrei i ještě proradnějších čarodějů a spousty dalších originálních postav.

2 16.09.2023

Jedna stará továrna. Jeden zvláštní kluk. A jedna parta malých dětí. Co by se tak mohlo stát? Inu, v područí nakladatelství Goldendog naprosto cokoliv!

Od Pechy jsem četla už Rytíře a ten mě fakt bavil, umí brilantně zakomponovat dětské postavy s jejich naivním myšlení do světa plného prastaré moci. Nejinak je tomu i v knize Dítě tmy. Celý příběh je zahalený v oparu strachu, cítila jsem z něj lehký kingovský nádech, ale nebylo to vůbec na škodu, právě naopak!

Tak malá knížečka a obsahuje tolik krve, urvaných končetin a vyhřezlých střev. Brutální násilí ve své nejryzejší podobě. Což v kombinaci s dětskými postavami a především jejich tělíčky budí emoce. Líbí se mi to primitivní zlo, které nemá opodstatnění či zvláštní důvod ničit. Prostě jen existuje.

Jako dítě devadesátek jsem si navíc užívala odkazy na Bravíčko, Stopy hrůzy, Kelly Family, Lunetic. Zavzpomínala si na hru Prehistoric, modurit a dobu bez mobilů a obav rodičů, kde se celý den touláme. Nostalgie v kombinaci s ponurou atmosférou omšelé fabriky mi navodila zvláštní stav a čtení mě bavilo.

Postavy se zde střídají, žádná nehraje hlavní housle a každá je postradatelná, to byla příjemná změna. Co mě ale zamrzelo, je upozadění popisu onoho zla, i když nejspíše to byl záměr zachovat mu špetku tajemnosti, aby byl čtenář nucen si některé věci domýšlet. Rovněž bych ocenila trochu obšírnější závěr, přišel mi krapet useknutý a uspěchaný. Konečný happy end ale všechny tyto chybky vymazal a mně zbyla jen husí kůže.

Hodnotím 4/5 a bez obav mohu doporučit všem fanouškům stálým, ale i budoucím, Nakladatelství Golden Dog, kterému také děkuji za poskytnutí knihy.

7 13.09.2023

Jani je po smrti matky nucena postarat se o svoji mladší sestřičku Zosu. A tak v pouhých třinácti nastoupí do koželužny, kde dře pro pár měďáku. Když se ve městě objeví kouzelný hotel Magnifique, je odhodlaná dostat se za každou cenu na nabízenou personální pozici v něm. Ta holka je dotěrná a neodbytná od prvních stránek!

Jani je zároveň zvědavá a nikdy neví, kdy mlčet. A tak když se se Zosou dostanou do hotelu, propadá se od jednoho průšvihu k druhému. Hotel je plný kouzel a každý den se přemisťuje na jiné nádherné místo ve světě. Jenže o co hezčí je veškeré pozlátko magie, o to temnější tajemství se v něm skrývá. Nic není, jak se zdá a když Jani začne rozplétat uzel tajemství, může zaplatit těžkou měnou za svoji zvídavost....

Tak jo, tohle mě fakt bavilo! Místnosti s rozličnými kouzly, bytosti jež ovládají různé druhy magie, špetka krutosti a pár násilných činů, to vše knihu okořenilo. Jenže když se sype koření, je nutné v určitou chvíli přestat, jinak je tam všeho zkrátka moc.... Polovina knihy je tak moc nabitá popisem jednotlivých místností a kouzel, že jsem se občas ztrácela, stejně jako mi někdy unikly principy tohoto světa.

Zároveň autorka vsadila všechno na hlavní hrdinku a na ostatní postavy jakoby zapomněla. Například její sestra Zosa dostala až absurdně málo prostoru, přitom byla mnohem sympatičtější. To samé záhadný Bel, o němž se de facto nic nedozvíme. Zápletka je geniální a originální, jenže konec je až hanebně uchvátaný, což mě mrzelo.

I přes výtky knihu hodnotím 3,5/5. Na Goodreads se často opakuje kritika, že je kniha okopírovaná od Caravalu, tohoto zjištění jsem byla ušetřena, protože Caraval neznám. Za poskytnutí knihy děkuji KNIHY DOBROVSKÝ.

11.09.2023

"V hrudi se mi dělo něco podivného. Jako by se mi tam něco třepotalo. Nenáviděla jsem ten pocit, protože jsem věděla, co to znamená. Že moje tělo začínalo mít Milese rádo. Doufala jsem, že to mozek nebude chtít dohnat..."

Když se Tate nastěhuje k bratrovi, její seznámení s jeho kamarádem Milesem proběhne vskutku netradičně. Rozhodně k sobě nepocítí horoucí lásku hned na první pohled. Jenže tajemný Miles nedá Tate spát, fyzicky je to k sobě až bolestně táhne. Jenže on nechce vztah a navíc má dvě podmínky - NEPTEJ SE NA MINULOST A NEPOČÍTEJ S BUDOUCNOSTÍ. Tate sice souhlasí, ale může taková dohoda fungovat dlouhodobě?

Moje třetí kniha od CoHo a opět neskutečně atraktivně napsaná, přečetla jsem ji během večera. Autorka poutavě propojila minulost a přítomnost a ačkoliv čtenář tuší, že se za chováním Milese skrývá více, až na konci mu důvod jeho odtažitosti zlomí srdce.

ALE! Hodnotit budu 3,5/5, protože mi pár věcí vadilo. Zaprvé chování Tate, která je tu vykreslená jako blbka, co přiběhne jako pejskek pokaždé, co chlap pískne. Ano, Miles se tak chová z nějakého důvodu, ale ten ona nezná a tak mi nesedí její ponižování se a ztráta sebeúcty. Zároveň autorka vyloženě cílí na sny žen a třetina knihy jsou dokola se opakující erotické scény, přičemž nechybí několikanásobné společné orgasmy a trochu to degraduje hlavní myšlenku knihy...

I přes výše uvedené výtky se mi ale kniha líbila a určitě mohu doporučit ke čtení, CoHo psát umí a líbí se mi propojení romantické linky s nějakým závažným problémem, jako to má ve všech knihách.

"Ale od toho dnem kdy jsem tě potkal, si říkám, jak by někdo mohl být tak krásný, kdyby neexistoval Bůh. Jak by ve mně někdo mohl probouzet tolik štěstí, kdyby neexistoval Bůh. A uvědomil jsem si... zrovna teď... že Bůh nám dává to příšerný proto, abychom v životě nebrali to krásný za zaručený."

5 09.09.2023

NÁSLEDUJÍCÍ RECENZE NENÍ PRO SLABÉ POVAHY!

"Taky se ráda nechávám lízat, když menstruuji. Je to pro něj určitá zkouška odvahy. Když dolíže a zvedne ke mně hlavu, pusu celou od krve, políbím ho, abysme oba vypadali jako vlci, co právě rozthali srnčí."

Ahoj, já jsem Helenka a jsem magorka. Takto by se asi představila hlavní hrdinka. Právě leží s natrhlou prdelí v nemocnici po operaci. Očividně neměla dětství úplně v pohodě, ale ani tak jsem po všech těch popsaných hnusárnách nepocítila příliš soucitu. Cítila jsem jen nasrání při představě, že něco takového se pohybuje mezi námi.

"Takže jsem sama ze sebe udělala živoucí autoexperiment vaginální hygieny. Nejenže mě ohromně baví sedat si vždycky a všude naplno na špinavý prkýnko. Před dosednutím ho taky utřu svou číčou umelecky rozmáchlým kroužením boků, a to hezky kompletně jednou dokola. Když dosednu pipinou na prkýnko, udělá to takovej pěkne mlaskavej zvuk a moje číča nasaje všechy ty cizí chlupy, kapičky, fleky a loužičky vší možný barvy a konzistence."

Celá kniha je výpisem nechutnost a perverzností, jaké si lze jen představit. Chybí jakákoli dějová linka, rozvoj postavy, unikla mi pointa příběhu. Děj skáče v různém čase beze smyslu. Zhruba třetinu slov tvoří výrazy jako prcina, číča, pinda, kundosvrab, kundí šlem aj.

Helenka je opravdu výjimečná špína, co sní o sexu s vlastním otcem, papá jebáky druhých lidí, pochutnává si i na vlastních strupech a holubech a mezi její zálibu patří měnit si použité tampony s kámoškou nebo si do frndy cpát toaletní papír a pak ho dolovat ven za pomoci grilovacích kleští. Použitých, samozřejmě. A bez umytí vrátit ke grilu, jak to má Helenka ráda.

Dlouho mě žádná kniha tak neznechutila a to mi nevadí sexuální úchylky, násilí aj., jenže tady autorka vzala všechny prasárny světa a vměstnala je do útlé knížečky. Úplně to tak zazdilo případný přínos knihy a to je otevření debaty o citlivých tématech jako jsou hemeroidy, operace análu, vyprazdňování po operaci aj. Letos je to tak první kniha, kterou hodnotím bez hvězdiček - ODPAD!

(SPOILER) "Pak mně daly napít vody, ať se jako uklidním, a třídní mě vezme do třídy. Strašně jsem sama sobě v duchu nadávala, co jsem to provedla. A slibovala si, že už nikdy nikomu nic neřeknu. Protože už vím, co by nastalo. A to je mnohem horší než všechno ostatní. To radši vydržím vejprask. I kdyby dvakrát tejdně."

Baruna a Katuška. Jejich matka, milující obě dcery stejně. Akorát že vůbec....

Barča je dvanáctileté děvče s neuvěřitelným uměleckým nadáním. A s rodinou, která nic jako umění neuznává. Už tak to má ale Bára těžké, protože dle matky je svéhlavá, neposlušná a oproti Katušce nezvladatelná.

"Já prostě nevím, co mě na tý holce tak rozčiluje. Je to přece mý děcko, stejně jako Katuška. Tak proč mě vždycky tak vytočí?"

Jak je možné, že tak útlá knížečka dokáže tak moc zamávat s emocemi? Při čtení jsem svírala pěsti a přála si zhmotnění postav. Abych mohla obejmout Barču, zatřást s Katkou a dát pěstí jejich mamince. A tatínkovi....

Kniha toho spíše moc neříká, než naopak a o to jsou pocity při čtení tíživější. Tolik nevyřčeného, tolik skryté bolesti. Zoufalé volání o pomoc malé dívenky, která chce jen pocítit trochu lásky a uznání. Vyprávěno z pohledu Báry a matky, přičemž vyprávění Báry je zcela uvěřitelné, jako bych četla myšlenky dítěte. Bezelstné a prosté.

Příběh jedné obyčejné rodiny, takový, jaký prožívají stovky dětí (nejen) v této zemi. Jenže o to více se mi chtělo brečet, protože každé dítě by mělo mít šťastné dětství. Mělo by mít milující rodinu a zázemí, podporující jeho osobnost. Už jen proto, že pokud tomu tak není, z dítěte vyroste kopie rodičů a zlo páchá dále. Matka, která by měla tvořit ten nejsilnější pilíř v životě dítěte, zde zcela zásadně selhává a v dítěti jen podporuje nenávist k sobě samému a vznik sebeobviňujících myšlenek.

Mám jen drobnou výtku a to je neustálé používání slova 'mně' místo 'mi', i když je příběh psán nespisovně a běžnou mluvou, nevadí mi to, ale toho 'mně' je tam opravdu příliš. A všechny postavy používají slovo 'děcka', ale to jsou jen drobnosti. Proto hodnotím 4,5/5.

18 01.09.2023

(SPOILER) "Floyd na mě kouká s tím svým blbečkovským výrazem, protože jeho ošklivý ksicht ani jinak vypadat neumí. Předtím odešel z koupáku docela naštvaně, zato teď se usmívá. A já mám z toho úsměvu husí kůži."

Jóó vážení, ne nadarmo se říká, že od lásky k nenávisti je to jen jeden malý krůček. A tak když se Paulie zamiluje do svého nejlepšího kamaráda Floyda, vysněné letní prázdniny se v mění ve žhavé peklo.

"'Paule, oba víme, že se po burgeru číslo pět posereš.'
'Jsem ochotný posrat se, jen abych vyhrál.'
'Nenávidím tě!'"

Bože, jak já si tuhle knihu užila! Žulila jsem se jak blbeček nad nadávkami jako tupá palice, prašivej ušoplesk, opičí ksicht, skrček a další. Vzpomínala na vlastní telecí léta, kdy svět patřil nám. Kdy všechno bylo nedůležité, ale přitom každá kravina měla neskutečný význam!

Holky Pospíšilovy mají dar vžít se do postav a ty jsou naprosto uvěřitelné. Stejně jako -Pátá minuta je o nás- i tato kniha je naprosto obyčejná, ale přitom poutavá a hřející na dušišče tak, že to z ní činí knihu neobyčejnou. Je to přesně ten příběh, který vám dovolí odpoutat se od běžných starostí, usmívat se nad dětinskými pohnutkami dvou dospívajících kluků a doufat ve šťastný konec, po kterém ty naše (byť sebemenší) kousky romantického já touží.... Dávám 4,5/5 a děkuji autorkám za knihu i s nečekaně užitečným věnováním.

"Naděje je hrozná bestie a dokáže člověka potrápit víc než hrst velkých hnědých mravenců."

4 30.08.2023

(SPOILER) "Myslím si, že za nevěrou bývá často ukryta obyčejná lidská touha žít. Touha alespoň na chvíli prožít krásný okamžik. Marná snaha v osamělé duši zachytit kousek štěstí a uchovat si ho co nejdéle to půjde".

Sofistikovaný příběh Kláry, které se díky jednomu špatnému rozhodnutí a pár vteřinám obrátí život vzhůru nohama. Ocitá se před nelehkými rozhodnutími a poznává i odvrácenou tvář života.

Kniha, která donutí zamyslet se nad vlastním životem, zda se mám opravdu tak špatně, jak si někdy myslím. Kniha, ve které hlavní hrdinka prochází složitými rodinnými vztahy, zakusí znásilnění i prostituci. Kolik je na jednoho člověka moc? A proč se mu to děje?

Autor si pohrává s myšlenkou dobra a zla stejně zdatně, jako si hraje se čtenářovou myslí. Podobný výjev lze spatřit například když si dravá kosatka hraje s nebohým tuleněm. Bravurně provázaná zápletka, až se mi nechce věřit, že jde o prvotinu, protože každá moje otázka a zdánlivá nesrovnalost byla vysvětlena a mně tak zůstala jen vytřeštěná očka.

Kromě popisu tvrdé životní zkoušky Kláry je kniha plná myšlenek o lidství, se kterými se ztotožňuji a bylo až mrazivě děsivé číst své vlastní názory na papíře od někoho jiného. Příběh je navíc o to ponurejší, když si přečtete, že autor vystupující pod pseudonymem píše na základě vlastních zkušeností. O to více mnou poselství knihy rezonuje.

"Máme plnou hubu keců o lidství, ale čím dál sofistikovaněji se dokážeme masově zabíjet. Dnes stačí ležet na gauči, zmáčknout jedno tlačítko a roztrháme Zemi na kusy. Obrovská změna oproti době, kdy jsme v ruce drželi pouze meč, ale já v tom nevidím žádný pokrok z hlediska lidského myšlení."

Děkuji za štafetu u Jitka Dudychová, na knihu bych jinak nenarazila a to by byla věčná škoda! Jedinou výtku bych měla k množství metafor a filosofie v poslední třetině, ale to je čistě subjektivní pocit netrpělivého člověka, co chce všechno znát hned... Hodnotím 4/5 a rozhodně dejte knize šanci, je skvělá!

1 29.08.2023

(SPOILER) "Tragédie je událost, okamžik v čase. Zármutek je trvalý - jako doutnající plamen, který se dá rozdmýchat jediným zašeptáním. Prokouše se do hlubokých zákoutí srdce a pak z něho vyvalí jako žluč a naplní člověku plíce, až ho bolí každý nádech."

Holly zemře před očima manžel ve chvíli, kdy jej neznámý řidič v luxusním SUV srazí a ujede. Ani se nestihne vzpamatovat z neštěstí a objeví se záhadný muž, který výměnou za mlčenlivost zajistí, aby se svojí dcerou Savannah až do konce života žila v přepychu. Jenže jakou cenu má lidský život?

"Z té náhlé záplavy hezkých věcí mě polévala hanba. Život mého manžela měl přece větší cenu než značová kabelka a dům s tolika pokoji. Představila jsem si, jak se na mě manžel dívá shora a zklamaně kroutí hlavou, že jsem před spravedlností dala přednost penězům."

Po dlouhé době thriller, co mě opravdu bavil! Je psán z pohledu několika zdánlivě cizích osob, jejichž osudy se protnou. Kniha se tvářila, že má jednoduchou zápletku, avšak je tomu přesně naopak. Vše se navíc odehrává v prostředí filmového průmyslu Las Angeles, dravého a nemilosrdného místa, které z člověka udělá buď totálního boháče, nebo úplného nuzáka.

Nechce se mi věřit, že jde o prvotinu autorky, vše je skvěle propojené, charaktery postav dobře zpracované. Viděla jsem komentáře na DK, že vrah byl čtenářem odhalen hned. My, co vraha nepoznáme ani kdyby nám zaťukal na rameno máme výhodu a kniha je plná překvapení. Co mi ale vadilo, byla absence vyšetřování vraždy a chování vraha, moc jsem mu to nevěřila... Naopak byly úžasné ty hluboké myšlenky ohledně vyčíslení ceny života, co může způsobit lidská zvídavost a kam může vést jedno malé, hloupé rozhodnutí.

Každopádně knihu hodnotím 4/5a děkuji KNIHY DOBROVSKÝ za poskytnutí knihy.

1 27.08.2023

(SPOILER) Clara je jediná vždyčarka na světě. Ostatní čarodějové jsou napojeni na sílu jednoho ze čtyř ročních období. Osud lidstva je tak v jejích rukou, což bude asi problém, protože Clara je zamindrákovaná, věčně se litující a na každé stránce fňukající hrdinka. Tak nádherná obalka, tak skvělý příběh s poselstvím a bum ho! Autorka vše zprzní holkou, co nezvládá svoje myslenky, natož svoji moc. Při otázce, zda zachránit celý svět, nebo zvolit vlastní pohodlí má jasno.

Po dlouhé době fantasy, kde jsem těžko hledala pozitiva. Líbil se mi svět, kde vedle sebe žijí čarodějové i soumrační (jakože mudlové). Skvělé bylo poukázání na likvidaci planety lidmi. Konečně normální kluk (Sang) a ne ultra neodolatelný alfasamec. A škoda, že nedostala více prostoru kamarádka Paige.

A tím končí pozitiva a od teď už vše jen špatně - někoho zasáhne blesk, zástaví se mu srdce a on se za chvíli zvedne a odtančí domů. Další má horečku 43 stupňů po delší dobu a druhý den z nemocnice opět odtančí domů. Čarodějové mají sílu dle ročních období, ale není vysvětleno jak je to v oblastech, kde není zima, nebo léto. Tohle všechno bych ještě zvládla, kdyby kniha měla alespoň zajímavý děj. Jenže se celá kniha točí kolem sebelítosti Clary a na nic dalšího není prostor. Nevěřila jsem ani lásce mezi hlavními postavami, absolutně žádná jiskra, chemie či souhra.

Zkrátka za mě obrovské zklamání, do dočtení jsem se musela nutit a hodnotím 1/5. Každopádně je možné, že jsem jen už moc náročná a s počtem přečtených knih stoupají moje požadavky na knihu

1 18.08.2023

(SPOILER) Eve, Susie, Justin a Ed tvoří nerozlučnou partu mladých lidí. Eve již tolik let miluje Eda, ale nikdy mu to neřekla. Jedné noci se ale odehraje tragédie, která otřese životy všech. A Eve neví, komu může věřit. Protože i ten nejlepší přítel má kostlivce ve skříni...

Obálka naznačuje romantiku, na zadní straně pak najdete komentář: "Naprosto k popukání a překvapivě skutečné". Přijde mi otřesné takto dehonestovat příběh, protože k popukání tato kniha rozhodně není! Ačkoliv je zde spousta vtipných okamžiků a především skvělá ukázka falešnosti sociálních sítí, strastí dospělé ženy, jíž tikají biologické hodiny a neváží si sama sebe, ale především jde o drama.

Příběh vás donutí (tedy alespoň ty méně natvrdlé) zamyslet se nad tím, jak se chováte ke druhým. Co může způsobit pár nevinných slov. Kam až sahají traumata z dětsví. Jak moc lehké je někoho odsoudit na základě předsudků. A především je zde otázka - KDYBY. Protože pátrat po CO BY KDYBY může člověka lehce dovést k šílenství...

Bohužel i přes silné téma jsem se 2/3 knihy nudila a nemohla se začíst. Poslední třetina byla svižná, plná naděje, porozumění, přátelství, odpuštění a snad i lásky. Eve i Ed prošli proměnou a oba se ukázali, jací doopravdy jsou. Hodnotila bych 3/5. Je ale dost možné, že se mi kniha aktuálně netrefila do vkusu :) . Znáte tento příběh?

16.08.2023

(SPOILER) ,,Proč bychom my měli dál přežívat? Proč bychom měli získat lék na úkor jiných bytostí? V čem je lidská rasa lepší než ta jejich? Proč bychom měli dál existovat? Na zemi jsme už tisíce let, a co jsme ukázali? Co jsme dokázali? Ničili jsme vlastní planetu. Vykořisťovali jeden druhého. Válčili mezi sebou. Copak my si zaslouříme záchranu? Proč?,,

Samael je ztělesněním dobrého vojáka - poslechne na slovo, miluje válečnou vřavu, chaos, kosí jednoho nepřítele za druhým. Jenže pak najednou válka skončí. A co s vojákem? A tak se z něj stane cosi jako doktor a přichomítne se k zajímavému experimentu. Jenže jak se má voják naučit mít rád, přátelit se a získat si důvěru? Když ho učili především nevytvářet si žádné zbytečné vztahy a nemilosrdně zabíjet?

Tahle útlá knížečka má všechno, ale ještě mnohem víc! Nelítostný voják, avšak se srdcem na správném místě. Stvoření s hebkými, bílými chlupy a zářícíma tyrkyšovýma očima. Ukázku odporného lidského mamonu a touze po moci i ve chvíli, kdy lidem hrozí záhuba. Tohle bylo boží od prvního do posledního písmenka!

Obálka je úchvatná a přesně takhle jsem si hlavní protagonisty představovala. Název je geniální! A ačkoliv jsem nečekala, že mě něco překvapí, až do konce jsem byla na vážkách, kde je vlastně to zlo a kde dobro. Jsem moc ráda, že mi autorka poskytla tuto knihu, protože by mě nejspíše jinak minula a to by byla obrovská škoda!

Dílko je originální a staví vás před dilema, jestli náhodou nejste zvrácený úchyl (dobře, možná trochu přeháním. Jako obvykle). Vyprávění z pohledu chlapa působí uvěřitelně, děj je svižný, vrtkavý, postavy skvěle propracované. Líbí se mi ta nenásilná kombinace popisku základních pudů a hlubokých myšlenek a nucení k úvahám, jak bych se zachovala já? No a jde o jednoznačně nejoriginálnější pojetí vlkodlaka. Tohle je zkrátka must have kniha, doporučuje 10 z 10 vlkodladů! Vrrrr. Dávám 5/5.

7 14.08.2023