PosPol komentáře u knih

Kdo by neznal Hunger Games? A co když vám řeknu, že existuje ještě něco o level výš? Něco, co je nabušené naprosto dokonalou magií s jasně danými pravidly. Příběh, ve kterém jsou mladí lidé nuceni zabíjet se navzájem, rodina je posílá na jatka jen proto, aby měla příští pár let vysokou mágii?

Sedm rodin v městečku Ilvernath jednou za 20 let, když vyjde Krvavý měsíc, vybere šampiona, který je vyslán do turnaje na život a na smrt. Jediný přeživší šampion pro svoji rodinu získá vysokou mágii, která už ve světě neexistuje, do příštího turnaje. Letošní ročník ale bude jiný - někdo vydal knihu se všemi podrobnostmi brutálního mocenského boje mezi znepřátelenými rody!

Tohle byla skvostná, kulervoucí jízda! Recenze je na obě knihy této luxusní duologie, protože obě hodnotím 5/5, možná by se pár malých mušek našlo, ale ty odfoukl mágický vítr, co mi bral dech! Je to zatím nejlepší popis magického světa, s přesně stanovenými principy, co jsem dosud četla. Postavy jsou zcela nevyzpytatelné, ostatně v jiných recenzích je jim to vyčítáno. Ale lidi, sakra! Jsou to děcka, kterým ještě nebylo 18 let a najednou mají zabíjet ostatní vrstevníky? Když s některými celý život vyrůstali? Jak víme, co by se z nás v takové situaci stalo?

Naopak, já jsem jásala nad zvraty, jak to bylo neustále všichni proti všem, zloduši projevili laskavost, ti "hodní" bez milosti vraždili, vznikaly nepředvídatelná pouta a ty zdánlivě pevná se rozpadla... Srdíčko mi plesá i dva týdny po dočtení jen si vzpomenu na tu nálož zoufalství, nenávisti, zrady, ale i lásky, naděje, empatie a především kamarádství. Tohle je rozhodně něco, co (pokud už nemáte) si musíte naježit pod stromeček. Obálky jsou stejně dokonalé jako příběh sám, Host prostě umí.

Mimochodem ono přirovnání k Hunger Games není moc šťastné, ono v tom konceptu hry na život a na smrt to nelze vymyslet příliš odlišně. Při čtení jsem si na HG ani nevzpomněla.

1 26.11.2023

Kdo by neznal Hunger Games? A co když vám řeknu, že existuje ještě něco o level výš? Něco, co je nabušené naprosto dokonalou magií s jasně danými pravidly. Příběh, ve kterém jsou mladí lidé nuceni zabíjet se navzájem, rodina je posílá na jatka jen proto, aby měla příští pár let vysokou mágii?

Sedm rodin v městečku Ilvernath jednou za 20 let, když vyjde Krvavý měsíc, vybere šampiona, který je vyslán do turnaje na život a na smrt. Jediný přeživší šampion pro svoji rodinu získá vysokou mágii, která už ve světě neexistuje, do příštího turnaje. Letošní ročník ale bude jiný - někdo vydal knihu se všemi podrobnostmi brutálního mocenského boje mezi znepřátelenými rody!

Tohle byla skvostná, kulervoucí jízda! Recenze je na obě knihy této luxusní duologie, protože obě hodnotím 5/5, možná by se pár malých mušek našlo, ale ty odfoukl mágický vítr, co mi bral dech! Je to zatím nejlepší popis magického světa, s přesně stanovenými principy, co jsem dosud četla. Postavy jsou zcela nevyzpytatelné, ostatně v jiných recenzích je jim to vyčítáno. Ale lidi, sakra! Jsou to děcka, kterým ještě nebylo 18 let a najednou mají zabíjet ostatní vrstevníky? Když s některými celý život vyrůstali? Jak víme, co by se z nás v takové situaci stalo?

Naopak, já jsem jásala nad zvraty, jak to bylo neustále všichni proti všem, zloduši projevili laskavost, ti "hodní" bez milosti vraždili, vznikaly nepředvídatelná pouta a ty zdánlivě pevná se rozpadla... Srdíčko mi plesá i dva týdny po dočtení jen si vzpomenu na tu nálož zoufalství, nenávisti, zrady, ale i lásky, naděje, empatie a především kamarádství. Tohle je rozhodně něco, co (pokud už nemáte) si musíte naježit pod stromeček. Obálky jsou stejně dokonalé jako příběh sám, Host prostě umí.

Mimochodem ono přirovnání k Hunger Games není moc šťastné, ono v tom konceptu hry na život a na smrt to nelze vymyslet příliš odlišně. Při čtení jsem si na HG ani nevzpomněla.

Děkuji nakladatelství Host za poskytnutí prvního dílu.

1 26.11.2023

"Kdo je nic, může vyrůst v tisíckrát větší něco".
Jak si představujete elfa? Jako Legolase? Tak na to v této knize zapomeňte! Pod zemí žijí elfové, kteří před tisici lety rozpoutali brutální válku a nakonec hanebně uprchli do podzemí. Dnes se jim říká sivové, protože jejich krev zešedla jedem hadí bohyně, jíž oddaně slouží.

Esmedill je hadí princ, s pozoruhodnými magickými schopnostmi, který je od mala vychováván ve tmě, nenávisti, zlobě a nezná nic než bolest, tvrdý trénink a učí se, že nic jako soucit neexistuje, to je ukázka slabošství. Když se vydá na povrch se skupinkou sivů prolét krev elfů ve jménu hadí královny, zjišťuje, že svět je trochu jiný, než mu celý život vštěpovali...

Moc mě bavil netradiční popis elfů-sivů ve spojení s hady, představovala jsem si jejich ožívající tetování, obrovské hady plnící příkazy a do toho skvěle popsanou magii. Autorka použila opravdu originální jména postav i míst. Zároveň mě bavila úloha skřetů, nebyli v klasické roli pouhého křoví.

Příběh je vyprávěn ve dvou časových liniích - ve formě ich Esmedill vypráví přítomnost, kdy je s cizím mužem na cestě kamsi, nejspíše po bitvě. Za mě zcela zbytečná, k smrti nudící linka. Druhá, ve formě er popisuje příběh Esmedilla, jeho putování a je plná zrady, intrik, okřídlených hadů, krásných elfek, naděje i zoufalství. Kdyby autorka zůstala jen u ní, kniha by byla rozhodně mnohem větší jízda!

Chyběl mi zevrubnější popis, jak přežívalo tolik sivů v podzemí, fungování celého společenství jsem si neuměla představit. Občas se postavy nelogicky plácaly jako můra ve světle reflektoru. Chyběly mi i kapitoly, kniha má jen 4, z toho ta nejdelší má cca 300 stran a dvě linky se odlišují akorát fontem písma. Překvapil mě otevřený konec a druhý díl (pokud ho autorka napíše) bych si přečetla už jen ze zvědavosti, jak se posunula s psaním. Protože svět v Sivé krvi je rozhodně originální! Hodnotím 3/5, ačkoliv jako fantasy je kniha nadprůměrná, ne vždy funguje a baví děj. Děkuji nakladatelství Host za poskytnutí knihy.

1 24.11.2023

"Cítila, jak se jí nestvůrně veliký hmyz zamotává do vlasů a leze po nohách, jako by se snažil najít skulinu, kterou by se dostal dovnitř do jejího těla. Potřásla hlavou a zároveň si předloktím kryla obličej před dalšími útoky. V tu samou chvíli kolem ní neco proletělo, až zavrávorala. Mohutný tvor s párem blanitých křídel zakončených silnými ostrými drápy přistál muži na ramenou...."

Rebeka je dvanáctileté děvče, které trpí rozštěpem horního patra. A když víš, jak se k sobě děti často dokáží chovat hůře než divoká zvěř, je ti hned jasné, že ti Rebeka okamžitě přiroste k srdíčku, obzvláště ve chvílích, kdy ji ostatní děti šikanují a ona si jen přeje zalézt s pláčem do kouta a stát se neviditelnou pro celý svět...

Jednoho dne Rebeka potká holčičku s Downovým syndromem, která jí odkryje děsivé tajemství, co se vlastně skrývá za takovým obyčejným, pošmourným mrakem a její život se obrátí vzhůru nohama. Možná bude nucena předčasně dospět, jenže co když to nezvládne a v kritický okamžik zůstane přispendlena na místě jako motýl, připíchlý špendlíkem ve vitríně? To už budeš muset zjistit sám, milý čtenáři!

Takže - je to již dvanácté Zrnko temnoty od Goldendogu a já si po novelce Pan Nikdo říkala, že stropu už tato edice dosáhla. A ono ejhle! Mrazí mě ještě teď při psaní recenze, protože Karin Novotná jsem doteď doby neznala, ale po menším stalkingu profilu jsem zjistila, že příběh obsahuje nejspíše kus jejího dětství a o to více mě zasáhl přesah knížečky.

Hodnotím 4,5/5 a jsem nadmíru spokojená, protože jsem dostala opět to, co ti GD umí nabídnout - dětskou naivitu versus šílená monstra, jednoduchý nedospělý pohled na svět versus pradávné zlo, stupňující se brutalitu a naprosto famózní, dechberoucí závěr! Jo, přesně tohle zvládne ani ne 100 stran příběhu.

"Pomalu se pootočil, přeměřil si dívku prázdnýma bílýma očima a odhalil v zakrváceném úšlebku téměř nekonečnou řadu ostrých zubů. Mezi nimi se propletl dlouhý tmavý jazyk opatřený na konci přísavkou s dalšími zoubky. V příští vteřině vyrazil směrem k ní...."

6 21.11.2023

Po přečtení Němých duší jsem sama oněměla! Protože tohle je taková dokonalost, že byste jí rozhodně neměli nechat bez povšimnutí. Sledujeme příběh Omdena - syna majitele bordelu, Namii, jeho sestru, kterou čeká osud prodejné kurvy a dalších dvou postav. Přesto, že se část příběhu odehrává v onom nočním podniku, scény nejsou oplzlé a rozhodně nepůsobí lacině.

Děj začne nabírat závratnou rychlost poté, co jsou v džungli nacházena k nepoznání zohavená a rozthaná lidská těla. Mohlo by tohle způsobit zvíře? Kapitoly jsou krátké, svižné a úderné. Autorka Jitka Ládrová oplývá bohatou slovní zásobou a posouvá tak knihu o pár levelů výše! Zároveň si čtenáře vodí jako husu na provázku, žádná postava není černobílá a žádná se nechová dle očekávání! Dokonce si někteté bytosti často dělají co chtějí a o dechberoucí zvraty není nouze.

Syrová, dospělácká fantasy, která funguje i bez spousty magie. A to říkám jako někdo, kdo miluje kouzla! Ale tady je každý řádek tak nabitý akcí, že by ještě větší nálož mohla nejednomu způsobit srdeční arytmii...

Vítejte v džungli, ve světě, kde nemůžete věřit nikomu, natož snad sobě. Ve světě lží, přetvářky, podrazů, intrik, brutálních činů spáchaných často s neskrývanou rozkoší. Němé duše mi určitě zůstanou ještě dlouho v paměti, kniha funguje jako standalone, ale já doufám, že se dočkám dalšího dílu! Knihu doporučuje 6/5(tygrů). Takže šup s ní na vánoční wishlist...

Děkuji nakladatelství Host za poskytnutí knihy.

3 19.11.2023

Princezna Jennesara si žije luxusním životem a těší se na sedmnácté narozeniny. Úsměv jí zmizí ze rtů poté, co jí král oznámí, že slíbil její ruku princi, jehož v životě neviděla. Když už se smíří s osudem a vydává se na cestu za novým životem, velmi rychle zjišťuje, že každé dno má ještě sklep a jak se život nemazlí ani s princezničkami. Karavana je přepadena a Jen je nucena utéct do Divočiny, z níž se málokdo vrátí živý....

Přesně takhle si představuji zcela obyčejné a průměrné fantasy! Kdo má načteno, tak uchvácen nebude, ale i tak se mi kniha dobře četla. Jen konečně není žádná zpovykaná slepice, ale rozumná holka, co to trochu umí s mečem, má všech pět pohromadě a netrpí neustálou lítostí. Líbil se mi její vztah k rodině a láska, byť před sebou měli nesmyslná tajesmství.

Bohužel autorka totálně zahodila potenciál příběhu a tak je zde průměrné všechno a jsem přesvědčena, že za pár měsíců si na knihu ani nevzpomenu. Děj je předvídatelný, chybí zvraty, pořádná akce, magie je rovněž pomálu. Konec? Čekala jsem epický souboj a dostala jsem ... nic.... A já měla chuť kontrolovat čísla stránek, jestli nějaké nechybí! Jména jako Hnědomor, Šedomor, Rudália, Hafa, Atháren jsou... no... určitě originální.

Každopádně! Hodnotím 3/5 a další díl číst nepotřebuji. ALE! Pod štítem magie naplňuje vše, co se od YA fantasy očekává, romantická linka je fakt ňuňu, postavy dobře vykreslené, stejně tak fungování magie a rozdělení světa. Věřím, že se příběh Jennesar bude spoustě lidem líbit.

2 16.11.2023

(SPOILER) ***UPOZORNĚNÍ - recenze je negativní a může obsahovat spoilery!***

Ahoj, já jsem Maren a miluji lidi. Doslova. Tak třeba ve svém roce jsem zvládla sežrat svojí chůvu na posezení během pár minut, že zbyla jen hromádka kostí. Hlavně se mě neptejte, jak jsem to těmi mléčnými zuby zvládla a kam jsem těch 50 a více kilo syrového masa dala.

Tak tohle byl bizár. Těšila jsem se na kombinaci romance a kanibalismu. Romanci jsem nedostala a kanibalismus ve finále taky ne. Protože sežrání člověka probíhá následovně - ucítila závan jeho pachu, neudržela se, lup.... a už uklízela kosti. Kanibalové jsou zde stejní jako my a já teda apetit mám, ale že bych dokázala do žaludku nacpat více než 50kg hmoty? Ohlodání člověka na kost zabere asi 7,5 minuty?

Příběh neustále skáče v čase, vyprávění je roztříštěné, rozhovory nelogické. Postavy plytké, nijaké, zkrátka se není u knihy k čemu uchytit. Nebýt ve štafetě, nedočetla bych. Nedozvěděla jsem se, proč je Maren kanibal, proč sní zrovna tu jednu konkrétní osobu a ostatní ji nelákají. Postavy mají často hloupé domněnky, ale vy se nedozvíte jak k nim přišly.

Ve chvíli, kdy sní jednoho chlapce, tak všichni ví, že s ním byla naposledy, posléze se s matkou odstěhuje, ale nikdo po nich nepátrá? Je rok 1998, to už asi policie fungovala. Autorka se tuto teorii pokusila vyvrátit tím, že kanibalové jsou i mezi policisty, takže je snadné to zakrýt, ale to je jen další nesmysl, protože oběti nechybí nikomu. A že by jich při tolika kanibalech bylo!

Je to stejné jako se Znamenitou mrtvolou - myšlenka skvělá, provedení otřesné! Konec byl zcela absurdní, ale aspoň něco, co jsem nečekala, i když mi to přišlo jako zoufalý pokus autorky zvrátit naprosto nezáživný a k smrti nudící děj. Stále tak za mě zůstává z prostředí kanibalismu nejlepší Po sezoně od Ketchuma. Do morku kostí hodnotím 0,5, aby se neřeklo, nápad to byl hezký.

Znáte prvotinu autorky Eva Brykner? Musím říct, že jsem mile překvapena!

Nora má úžasný život. Dokud se z ní jednoho dne vlivem tragické události nestane vdova. Ještě se ani nestihne vzpamatovat ze smrti milovaného manžela a přijde další rána osudu - je připravena o to nejcennější, co ve svém životě má....

Krátký (188 str.), svižný thriller, kdy jsem do poslední chvíle netušila, kdo je vlastně pachatel a autorka po mně házela zvraty jeden za druhým jako šílený vrhač nožů! Celý příběh je protkaný paranoiou do té míry, že jsem podezírala snad každou osobu, která se tam jen mihla .

Co mě bavilo, tak příběh je vyprávěný z pohledu několika osob, přičemž je použita forma ER. U syna Nory Maxe je ale použito ICH a navíc jeho pohled je velmi osobitě a uvěřitelně napsaný, jak bych očekávala od puberťáka.

Je strašná škoda, že kniha neprošla redakcí, ale pouhou korekcí (vyšla samonákladem) a proto se zde často mění slovesné časy a autorka skáče z minulého do přítomného, aniž by si to uvědomila. Druhá výtka směřuje k psychickému onemocnění, které v knize je, nebylo však konzultováno s odborníkem a pro některé, kteří nemoc znají, nemusí být postava dostatečně realistická.

Každopádně celkově knihu rozhodně doporučuji k přečtení a už teď vím, že další knihu od Evy si chci přečíst! Hodnotím 3,5 a jsem přesvědčena, že pokud si autorku vezme nějaké nakladatelství pod svá křídla, ještě o ní uslyšíme!

3 09.11.2023

Ufff, to byl zase jednou bizár. Mám dočteno a i když kniha nemá ani 200 stran, čas se vlekl jak sopel! Ve zkratce - kluk najde jakousi podivnou hmotu, z té cosi podivného roste, vzhledem asi jako žába a netopejr. Jednomu tvorovi ukousne hlavu, sežere ho, pak ho vysere a voilá! Domácí mazlíček je na světě. Ne, podruhé už číst opravdu nemusím. Jednu hvězdičku dávám za brutální konec, který mě jako jediný bavil. Je to pro čtenáře od 12 let, nejsem si jistá, jestli je to vhodné čtení, ale rozhodně by to, především kluky, stopro bavilo.

08.11.2023

Taky jste měli někdy pocit, že nepatříte do tohoto světa? Že jste zkrátka na jiné planetě? Rivě život uštědřil spoustu ran, až zůstala úplně sama. A proto se rozhodne vzít si život. Jenže její poklidnou sebevraždu naruší neznámý krásný cizinec, co začne tvrdit, že je z jiného vesmíru a Riva mu musí pomoct najít jeho ženu, jinak její svět zachvátí chaos! Ale jakou motivaci může mít člověk rozhodnutý zemřít?

Wau! Musím říct, že autorka napsala opravdu originální knihu! Jako správný fanoušek Marvelu jsem měla trochu obavy jak se popasuje s paralelními vesmíry a putováním skrze ně, ale až na malé detaily vše skvěle pasovalo a fungovalo. Riva mě od začátku dráždila svojí neochotou žít, ale chápala jsem jí. Její postavu jsem si postupně zamilovala, je drzá, urýpaná, sarkastická, ale zároveň i empatická a laskavá. Stejně tak mě bavil charakter Axara, záhadného muže, který se nikdy neusmívá, ale při jeho doteku Rivu zalije teplo a pocítí i chuť žít...

Kniha řeší spoustu otázek a dilemat ohledně osudovosti a předurčeného života, jako i lásky, nenávisti, touhy žít či zemřít. V lecčem mi připomínala Půlnoční knihovnu a bavilo mě sledovat Rivu a její boj sama se sebou, zda se opravdu chce zabít.

Trošku mě mrzel vztah mezi Rivou a Axarem, úplně jsem tam necítila tu chemii mezi nimi. Jak dopadne příběh je lehce předvídatelné, ale nevidím to jako překážku, originalita vystavěných vesmírů a jejich fungování to vynahradila. Závěr je hodně uspíšený, nevadilo by mi dalších 50-100 stran navíc. Celkově jsem velmi spokojená a knihu určitě doporučuji k přečtení. Hodnotím 4/5 a děkuji Canc nakladatelství za poskytnutí knihy.

2 06.11.2023

Ahoj, ahoj. Jakou nejpodivnější knihu jste naposledny četli? U mě aktuálně vede Obojek! Už po přečtení Vrčící naděje jsem si říkala, že nakladatelství Canc se toho rozhodně nebojí a Obojek je zkrátka.... šílený, neuvěřitelný, absurdní, výjimečný a rozhodně abstraktní!

Můžou mít něco společného srabácký důstojník ze druhý světový, co nezvládá svoji vlastní jednotku; pomocník číslo 68, který je vyroben v roce 2017 jako spotřební zboží, hračka pro nudící se lidi a levná pracovní síla; a nakonec Emouš - týpek, prošpikovaný piercingy skrz naskrz, co se v roce 3023 snaží dostat do šachty plné smrtících nástrah a ani smrt ho nemůže zastavit?

Ano, i přes zdánlivou nemožnost se postupem času osudy všech tří protknou a můžu říct, že jsem do poslední chvíle netušila a furt jsem jen počítala roky, hledala souvislosti a přemýšlela, kam je ta Rosana všechny vlastně vede?!

Musím říct, že jsem si oblíbila důstojníka, to jak mu nevadilo ukázat strach a dokázal si získat lidi na svoji stranu i bez agrese a násilí. Pomocníka 68 jsem nemohla na začátku vystát, prostě jen robot, co poslouchá na slovo. Ale prošel takovým progresem a kladl takové otázky, že nešlo jej nemít rád! Emouš byl ztracený kluk, co trpěl samotou, byť obklopen lidmi.

Kniha se zdánlivě tváří jako brak, nic nemůže být vzdálenější realitě! Obsahuje tolik zajímavých myšlenek, odkazů na lidskou sobeckost, lačnost po moci a krutosti, až jsem si vzpomněla na Orwella. Tohle je totiž prapodivnost, doplněná o ještě roztodivnější ilustrace samotné autorky, kterou si musíte přečíst!

Hodnotím 4/5 a to proto, že dvě třetiny knihy mě vystřelily z gatí, ale u té poslední jsem občas měla pocit, že mi něco uniklo a té filozofie bylo tolik, že by to i volka uvláčelo svojí lehounkou překombinovaností. Celkově jde ale o dílo hodné pozornosti, plné osudového předurčení, kanibalismu, nechutných scén, občasného znásilnění, nesmí chybět pořádné nakládačky, až krev stříká všude kolem! Zkrátka jak to my úchyláci milujeme! Děkuji Canc nakladatelství za poskytnutí knihy.

5 31.10.2023

Michal by mohl mít spokojený život v relativním pohodlí, dobrou práci, rodinu. Jenže tohle všechno vyměnil za chlast a maty. Čtenář by ho možná i litoval, ale Michal vždycky zahodí pomocnou ruku a udělá ještě větší botu než předtím, takže to jde dost složitě. Ale on to zvládá litovat se sám. Ostatně jako většina bezdomovců a závislých. Ano, cesta ze dna je kurva těžká. Ale není nemožná! A ofrňovat se v takové situaci nad jídlem, podávanou pomocnou rukou či prací mi přijde absurdní. Na druhou stranu chápu, jak těžké je najít motivaci zkusit se z toho bahna vyškrabat.

Zezačátku mě bavil Michalův humor, ale čeho je moc, toho je příliš. Po čase už mi to přišlo na sílu, vložené blogové články mě nebavily vůbec. Navíc autor skáče v čase, příběhu, nedozvíme se nic bližšího o jeho minulosti, celou knihu se nikam neposune, vlastně tak jako podupkává na místě, lituje se, rozjímá a vymýšlí, jak z patálie ven, načež se vždy rozhodne pro chlast a maty a přemýšlení o budoucnosti nechá na další den....

1 31.10.2023

" - Jenom ti chci ještě poděkovat-, vzpamatuju se. Než mě opět vyvede z koncentrace.
- Od toho přátelé jsou, Nelo. A taky od toho, aby si pořád něco nepřipomínali, neměli pocit, že si jsou bůhvíco dlužní. Taky si pořád dokola neděkovali a nepřiváděli se do směšných situací. Prostě a jednoduše jsou. Nepřicházejí, ani neodcházejí. Ti praví zůstávají-."

Volné pokračování knihy Hra na druhou mě bavilo! Ten posun autorky oproti prvnímu dílu je úžasný. Na konci prvního dílu se cesty Bena a o tolik starší Nely rozejdou. Jejich ne až tak náhodné opětovné shledání je rozpačité. Ben mezitím dospěl v rozumného muže a Nela si rovněž uvědomila spoustu věcí. Mimo jiné se začne rozhodovat sama za sebe a uvědomí si, že si zašlouží trochu toho štěstí...

Kromě vývoje těchto dvou postav mě neskutečně bavil vztah dvou synů s Nelou! Každá mamka by si zasloužila takové dokonalé duše! Které jsou pro ni oporou když potřebuje a mají k ní respekt. Zároveň se mi líbila "moudra" tatínka Nely a jeho péče o dceru, i laskavá slova útěchy.

Příběh je zasazen do zasněžených hor a já si myslím, že to je přesně ta kniha, kterou si chcete vzít v zimě do chatky, ke krbu, kdy si sednete do křesílka s vařícím punčem ve zkřehlých dlaních a věnujete čas sami sobě. Budete fandit Nele a Benovi navzdory velkému věkovému rozdílu, sledovat jejich vzájemnou přitažlivost i přes snahu držet si od sebe odstup...

Knihu hodnotím 4/5, přeci jen mi občas některé pasáže přišly trochu vleklé a na můj vkus až příliš filosofické. Ale to bude nejspíše mým přílišným pragmatismem. Určitě doporučuji přečíst si pro pochopení oba díly. Děkuji Zuzana Holčíková za poskytnutí knihy.

1 29.10.2023

„Nenávist nikdy nekončí, Kláro. Nenávist je věčná. Přetrvá klidně za křivdy staré stovky let. Je jedno, že je dávno smyla krev, historie a prach. Podstatné je, že jsou v lidských hlavách. Tam křivdy neumírají. Nikdy. A vyvolávají nové křivdy. Říkala jsi to sama, Češi a Němci, učí se to ve škole. A oni si to zase říkají doma po svém. Že jsou tady doma a Čech je nepřítel. To se nikdy nezmění...“

Je počátek devadesátých let, proběhl pád komunistů. Chystá se odsun sudetských Němců, ale odejde jen část z nich. Část zůstane „doma“ a v pohraničí to tak začne vřít. Otevírají se staré křivdy, vztahy mezi lidmi jsou složité a napjaté. Situaci navíc zhorší vražda bývalého inspektora gestapa.

Na knihu jsem se moc těšila. Možná se mi to stalo osudným, protože mě zklamala Jsem zvyklá vždy vypíchnout alespoň nějaká pozitiva, ale tady žádná nenacházím. Při čtení jsem se nudila, bylo zde příliš mnoho postav, které se jen mihly a byly nepodstatné. Ty, co byly podstatné zase byly zcela nevýrazné a bez jakéhokoliv charakteru, co by mě přiměl s nimi souznit, či vůbec cokoliv cítit. Co se týče hlavního hrdiny, tak to je exemplář sám o sobě. Redaktor, hrající si na detektiva a neustále narážející ksichtem na něčí pěst, popřípadě botu.

Od autora, který napsal tisíce a tisíce stran nejen fantasy bych čekala barvitý popis prostředí. Zde jsem však neustále narážela na krkolomný slovosled a polovinu knihy snad tvoří jen scénky s kouřením a slova jako cikán, skopčák, skinhead... Postrádala jsem vlastně cokoliv, co by mě nutilo číst dále. Řádky mi šly jedním okem tam a druhým ven. Bohužel nefunguje ani páteř príběhu – odsun Němců, protože vlastně proběhl, jenom ne úplně.

Čekala jsem zcela nový pohled na posametovou revoluci v sudetské oblasti, autor se však inspiroval skutečnými místy a osudy a tak jde příběh jen vlásek vedle reálné historické linie a nic nového mi neukázal. Hodnotím 1,5 a to za obálku, nápad a snahu sesumírovat ohavné události té doby a připomenout tak lidem historii trošku jinak.

„Víš hovno o válce, vraždění Čechů, holokaustu i vypalování vesnic na východě nebo západě. Víš hovno o gestapu a všech posraných rasových teorií, o tom, jak zfanatizovaní Sudeťáci v osmatřicátém nakládali své české sousedy do dobytčáků, jak zabíjeli české četníky a pak snili o konečném řešení české otázky...“

Děkuji KNIHY DOBROVSKÝ za poskytnutí knihy

4 27.10.2023

(SPOILER) ***** DOPORUČUJI RECENZI NEČÍST, POKUD JSTE NEČETLI PŘECHOZÍ DÍLY! *****

"Tvrdě tě ošukám ve všech možných pozicích a připomenu ti, komu patříš. Ojedu tě jazykem, vyprstím tě a vystříkám se ti do krku. Pak si navíc přivlastním tu tvoji panenskou prdel. Budeš celá moje. Každý. Poslední. Centimetr. Tvého. Těla. Jo a do celého světa budeš křičet, jak moc to chceš."

Z takové zprávy bych měla výbuch smíchu, ale kdeže. Elsa pokaždé zvlhne. Vzrušuje ji majetnictví Aidena, který na každého kolem vrhá vražedné pohledy, aby jako pochopil, že je Elsa jen jeho! Autorka asi jede na dobrém matroši, protože chtěla badboye, nicméně to tak úplně nevyšlo. Aiden se ve třetím díle změní na ještě většího patolízala, co leze za Elsou jak ocas.

Nechápu, jak jsem předchozí díly mohla hodnotit 4*, nejspíše mi vaječníky na chvíli doputovaly do mozku a byla to první dark romance, tak snad mě to omlouvá. Třetí díl série mi přijde jako patetický pokus o velkolepé zakončení. Jenže tady chybí doslova všechno! Přes 300 stran a z toho minimálně 200 jsem četla jen o nemravných myšlenkách, chtíči jednoho ošukat druhého a... Toť vše! Není zde už de facto vůbec škola a kamarádi se mihnou minimálně. Kim se objeví tak pětkrát a má problémy, ale co už, Elsa chce jen vyšukat mozek z hlavy, tak co by se zahazovala s kámoškou, no ne?

Celá kniha se smrskla na dvě postavy, jenže místo jiskření jsem se červenala. Ne vzrušením, ale studem za autorku. Už jsem ale viděla nadšené ohlasy, takže třeba mi jen kniha nesedla. Jenže já nechápu kluka, co má trauma, neustále mu tiká oko a neví, co chce. Hraje si na mafiána, ale přitom je to jen chudáček, co se snaží ubližovat ostatním. A protože miluje a ochraňuje Elsu, tak tím padá i ten hlavní charakterový rys - být BADboy. A Elsa? Ta se během tří dílů stihla vypracovat na ultra slepku, která v hlavě má jen prsty, jazyk a penis Aidena...

Hodnotím 1,5 a to proto, že linka z minulosti byla skvělá! To, jak si Elsa vzpomínala mě bavilo, až si říkám, že ty srdceryvné scény snad ani nepsala stejná autorka, jako ta co sepsala ty oplzlé a směšné sexuální scény...

***** SPOILER! *****
Kromě toho, že je celá kniha plná zázraků, např. střelíte někoho do srdce a on žije, nebo se někdo další po 9 letech zvedne z kómatu a vesele si žije dál (hej, řekněte to někdo Schumacherovi!), tak mě vyloženě nasral konec. Čekala jsem epickou bitvu těch dvou rodů, co se skoro vyvraždily a oni si na konci Jonathan a Ethan podají jen tak ruce a snad odejdou při západu slunce? Dark romance a skončí tím, že si Aiden vezme Elsu a čekají dítě? Happy endem to autorka úplně rostřelila. Až přijde apokalypsa a nebudu mít čím topit, tahle kniha půjde mezi prvními.

2 25.10.2023

"Do těla se mu zakouslo tisíce rozdivočelých mravenců, rozlévali se jako voda z právě rozbité mísy. Nejprve se to zdálo i příjemné, ale když se ohnivé zuby dostaly hlouběji a pokryly prakticky celé jeho tělo, bolest zařvala naplno a sevřela ho ve smrtícím objetí."

Co mají společného kazatel Řehoř z 15. století a mladík Gaben ze současnosti? Zpočátku nic, avšak posléze bude čtenář svědkem propojení osudů těchto dvou mužů, byť to zní neuvěřitelně a oba od sebe dělí stovky let. Jenže zlo, to nikam nepospíchá. Jako takové je nekonečné a má čas.

Musím říct, že jsem byla uchvácena! A to jak příběhem, tak slovní zásobou, ale především gradací násilí a plíživou změnou v lidech, kdy se stíraly činy samotného zla s činy lidí. A vy si můžete klást otázku - je to opravdu ještě jednání té nenávistné, temné a brutální entity? Nebo je snad odkryto lidské nitro a jde o jeho nejniternější tužby ublížit?

Nevadily mi dvě časové linie, neztrácela jsem se. Zároveň postavy jsou bravurně vymodelovány, včetně těch vedlejších. Autor také dokázal navodit ponurou atmosféru, kdy se do vás zatne drápek strachu a začne se rozlévat do celého těla, až se najednou bojíte zhasnout lampičku u postele...

"Uprostřed mozku se mu rozsvítilo jasné prudké světlo a krůček po krůčku spalovalo další nervová zákoutí. Bolo mu úplně jedno, zda dřív zešílí nebo praskne. Chtěl jen brzký konec. Pohltilo ho to úplně celého. Psychická a fyzická existence se oddělily. Jejich vzájemná závislost padla. Tělo přestalo vysílat podněty, pouze řvalo bolestí a tlakem. Mysl se krčila v temném rohu o kus dál a hystericky vřeštěla, zbavena jakékoliv možnosti zákroku."

Dle ukázek si všimněte, že Honza Vojtíšek je opravdu mistr slova a i kdyby příběh stál za hovno (což se naštěstí nestalo), bude vás bavit jen převalovat ta slova a mnohdy i archaismy na jazyku... Hodnotím 4/5 (přeci jen některé pasáže byly poměrně rozsáhlé a příliš vysvětlující) a děkuji nakladatelství Goldendog za poskytnutí knihy.

5 23.10.2023

Alessa je ještě nezletilá vytržena z náruče své rodiny. Nesmí se s nimi stýkat, přijde o jméno a zůstane sama obklopena v sídle, kde se má naučit být Finestrou. Tou, která pomocí svého vyvoleného muže Fonteho porazí krutého boha s armádou scarebeů. Má to menší háček - Alessa zabíjí pouhým dotykem.

Po třetí svatbě, za níž během pár dní následuje třetí pohřeb, se Alessa ocitá před volbou, kdo má být čtvrtým Fontem. Jenže kdo by se hrnul do chřtánu smrti? Kromě toho se objevuje fanatický dav, toužící po její smrti. Alessa si tak jako ochránce najímá Danteho - tajemného, tmavookého, rozcuchaného, sarkastického, tvrdohlavého a krásného muže, který má sám děsivou minulost. Zvládne Alessa porazit boha?

Kniha má nádhernou obálku a poměrně originální příběh. Jenže první třetinu jsem četla pouze sebelítostivé výlevy Alesy, která dělá jedno blbé rozhodnutí za druhým. Následuje vyplnění knihy sarkastickou slow-burn romantikou, mezi Aless a Dantem to neskutečně jiskří a dovedu si představit číst knihu jen o nich dvou! Vtipné, kousavé a odzbrojující rozhovory, postupné získávání důvěry a víry v sebe samého....

Jenže když odstraníte tyto dvě postavy, nezbude absolutně NIC!! Ačkoliv měl tento magický svět potenciál, autorka vše zahodila na úkor Alessy a Danteho. Chybí jakékoliv vykreslení světa, podrobnější popis magie a především mi chybí vysvětlení jednání bohů a nějaká hlubší pointa. Hodnotím 3/5 a ještě nevím, zda se vůbec pustím do dalšího dílu...

Děkuji nakladatelství Host za poskytnutí knihy.

21.10.2023

Co to děláš? Nemůžu dýchat! Mám černo před očima! Musím na vzduch! Kde je okno?
Okno je přímo před Tebou. Vyskoč z něj!
Ne! Dost!
Vyskoč z něj!
Nemůžu dýchat! Přestaň!
Vyskoč z něj!


Znáte pojem OCD? Obsedantně kompulzivní poruchu má do jisté míry v dnešní naprosto chaotické a hektické době snad každý, ostatně po depresi je to u nás nejčastější psychiatrické onemocnění. Tak schválně - kolikrát konkrolujete, zda jste zamkli byt či auto? Jestli jste vypnuli sporák? Máte nějaké nutkavé rituály? I takhle může vypadat OCD.

Jenže zatímco většina z nás jsou jen přepracovaní lidé s plnou hlavou blbostí, co si nepamatují zda zamkli, Petr je vážně nemocný. V hlavě vede neustále rozhovor se svojí nemocí, která ho nutí mýt si ruce desetkrát po sobě. Která ho nutí kloktat vodkou, protože ty bacily v puse nějaká pasta nezničí. Nutí ho vyhazovat volské oko jedno za druhým, dokud není dokonale symetrické.

A zatímco okolí vidí podivínského učitele, Petra sužují čím dál častější a hrozivější záchvaty paniky a úzkosti. Hlas v hlavě ho nutí k čím dál radikálnějším činům a on neví jak z toho ven. Kdo jsme toto nezažili nikdy nemůžeme pochopit zoufalství a beznaděj takového člověka. A to ani není cílem knihy. Ale můžeme si o tom přečíst a zamyslet se, jestli často neodsuzujeme druhé bezdůvodně a příliš rychle, aniž bychom se zamysleli, zda dotyčný jen nemá problémy, o kterých nechce, či nemůže mluvit.

Děkuji autorovi za poskytnutí knihy, protože byť je její rozsah jen 80 stran, gradace Petrovi nemoci mě strhla a ke konci jsem měla chuť toho chlapíka obejmout a povzbudit. Celá kniha je pouze ve formě přímé řeči, koncepčně jde tak o unikátní dílko, které byste si neměli nechat ujít. Děkuji i za střípek naděje na konci příběhu, který může být pomyslným záchranným kruhem pro ty, jež OCD postihla.... Hodnotím 4/5 a určitě doporučuji ke čtení.

1 18.10.2023

"Na tváři jsem pocítila první úder, v hlavě mi hučelo a cítila jsem, jak pomalu omdlévám. Probral mě až pohyb, kdy mě převrátil na břicho. Připravovala jsem se na to, že mě přetáhne jako prašivého psa, ale to co přišlo, mě srazilo ještě více na kolena. Svůj obrovský úd strčil do mého konečníku a já jsem od bolesti vykřikla, což ho povzbudilo k dalšímu přírazu. Bolest mi procházela celým konečníkem a já jsem věděla, že mi ho minimálně natrhl."



Tahle kniha rozhodně není pro slabší povahy! Ukázka výše je jen slabým odvarem toho, co vás v knize čeká.... Snem Aleny je podívat se do Afriky. Letí tam s kamarádkou a náležitě si užívá pozornosti jako bílá, štíhlá blondýnka. Často se chová neopatrně a jejím cílem je sbalit černocha, aby si potvrdila, jestli mají opravdu tak obří ptáky. Ano, Alena je poměrně lehkomyslná.



V Africe se potká s Alexem, nasadí si růžové brýličky a slíbí mu, že se vrátí. Na Slovensku si jen vyřídí potřebné věci, podepíše smlouvu v agentuře na práci a odletí do Afriky. Zde ji vyzvedne cizí muž, ke kterému nastoupí a.... a Alena zjistí, co to vlastně je opravdové peklo na Zemi.



Hodně silné dílko, psané na základě reálné zkušenosti jedné ženy, o to více je kniha znepokojivá a její čtení budí odpor, hrůzu, ale i lítost, zoufalství a beznaděj. Nechci spoilerovat, takže si knihu musíte přečíst, abyste věděli, co se Aleně přihodilo. Bohužel není jediná a věřím, že jen v tento okamžik se něco podobného děje tisícovkám žen, ale i dětí a mužům na celém světě. O to více knihu doporučuji k přečtení.



"Střídali se na mně jako na nějaké žíněnce a mým tělem otřásaly další rány. Místy jsem upadala do bezvědomí byla jsem za to ráda, protože jsem aspoň na chvíli necítila bolest."



Kniha je zatím pouze ve slovenštině, ukázky jsem si přeložila aby se mi lépe psaly. Vůbec mi to ale při čtení nevadilo. Hodnotím 4/5, občas jsem totiž bojovala s Aleninou neskutečnou naivitou a chozením v ústrety nebezpečným situacím. Děkuji nakladatelství Naše vojsko za poskytnutí knihy.

1 15.10.2023

France řekl: "Náhoda je snad pseudonym Boha, když se nechce podepsat." A k této knize to pasuje zcela dokonale! Ta začíná kapitolami zdánlivě náhodných a neznámých lidí, jejichž osudy se však postupně začnou prolínat jako vlákna pavučiny až se střetnou. Kdo z toho ale vyjde jako vítěz? A kdo jako poražený?

Příběhy čtyř spolužáků a jejich manželek mě vtáhly od prvních kapitol, ty jsou krátké, svižné a úderné. Každá mě svým způsobem zasáhla a donutila zamyslet se nad různými (nejen) sociálními problémy ve společnosti - od nevěry, přes vydírání, násilí, korupci, krádeže, bezdomovectví až po závažné nemoci a smrt.

Byla jsem zvědavá, jak chce autor spojit tolik osudů do jednoho okamžiku a musím říct, že se s tím popral nad očekávání dobře! Vzhledem k rozsahu knihy a počtu postav je logické, že ty jsou trochu ploché a chybí jejich podrobnější popis. Ničemu to ale nevadí, ostatně to ani nebylo cílem. Tím naopak bylo ukázat, jak se může život náhle díky menším či větším chybkám otočit o 180 stupňů. A co se může z člověka stát, když mu jde o holý život, nebo jen o dosavadní luxus.

Jediné, co mi na příběhu vadilo, bylo až příliš nadpřirozena, klinických smrtí, setkání na druhém břehu apod. Kromě toho, že mi přijde nesmysl po 20 minutách v klinické smrti návrat do života bez následků, tak mi právě toto nadpřirozeno kazilo dojem z knihy a občas narušovalo uvěřitelnost celého příběhu.

Děkuji autorovi Lukáš Havlas za poskytnutí knihy. Hodnotím 3,5/5 a určitě doporučuji k přečtení, protože jsem si 180 stupňů užila.

1 14.10.2023