Qadin komentáře u knih

Za mě nejslabší kus od Dickense, morální nároky na postavy byly až nelidské, pro mě nejsilnější postavou byla Nancy. PS: námluvy p. Bumbla byly dokonalé.

3 10.11.2017

Toulat se s jaguárem po obloze a nechat se příležitostně klepnout havranem do hlavy, nechat věci plynout a zemřít v pokoji.

2 01.10.2017

Říkala jsem si, že čtyři, pro jakousi rozbředlost některých pasáží, ale podobně jako bramborový salát po uležení, mi s odstupem dne, kdy se to nějak poskládalo, vyšlo jasných pět. PS: stále žasnu nad živostí některých situací a dialogů.

5 27.09.2017

Příliš dlouhé, přesto svým způsobem povrchní, spíš hrubý náčrt, nežli ty tolik živé obrazy od JB, jediná pro mě živá část byla předposlední kapitola.

1 10.09.2017

Ne všechny pohádky mě oslovily, ale musím ocenit práci nakladatelství a prekladatele, bylo mi ctí setkat se s opravdovými překlady, obzvlášť pokud vznikaly jako dárek pro ženu.

1 02.09.2017

Hrůzou zkamenělý dodal jsem si přece odvahu a prchal o překot pryč, křiče o pomoc.

... vzav si na klín svou botku, dlouho jsem ji hladil, mluvě k ní: "Čičiči, ty jsi můj malý černý kocourek, viď?"...

Svým univerzálním dědicem činím tímto, jsa při plném rozumu a svědomí, mého černého kocourka od včíra.
Signováno
Moje jasnost kníže Hellmuth Sternenhoch,
tč. králík a blázen.

úvaha o dobru, zlu a svobodě zabalena do absurdní brutální grotesky, vzhledem k době vzniku velmi překvapivé

2 14.08.2017

... Je Bůh, nebo není? Ale vážně! Potřebuju to teď vážně.
Ne, Bůh není.
Aljoško, je Bůh?
Bůh je.
Ivane, a je nesmrtelnost, aspoň třeba nějaká maličká, malilinká?
Není ani nesmrtelnost.
Žádná?
Žádná.
Tak tedy dokonalé nic či co. Nebo je snad přece nějaké něco? Jen když ne docela nic!
Naprosté nic.
Aljoško, je nesmrtelnost?
Je.
A Bůh a nesmrtelnost?
Je Bůh i nesmrtelnost. V Bohu je nesmrtelnost.
Hm. Je pravděpodobnější, že pravdu má Ivan. Bože, když si pomyslím, co víry, co všelijakých sil marně plýtval člověk za ten sen už za tolik tisíciletí! Kdo se tak posmívá člověku, Ivane? Naposledy a najisto: Je Bůh, nebo není? Ptám se naposledy!
A naposledy říkám, že není.
Kdo se tedy posmívá člověku?
Podle všeho ďábel, usmál se Ivan.
A ďábel je?
Ne, ani ďábel není.
Škoda. Hrom do toho, co já bych jenom udělal s člověkem, který první vymyslel Boha! Oběsit ho na osice je málo!
Kdyby lidé nebyli vymysleli Boha, nebyla by vůbec civilizace.
že by nebyla? Tedy bez Boha?
Ano. Ani koňaček by nebyl. A koňak vám budu přece muset vzít.

nesmírná lidskost, sečné dialogy, vášeň vyhnanou až na okraj šílenství, duševní sebezpyt spojený s otázkou existence Boha a jako třešnička na dortu sebeironicky pojmenované kapitoly...

10 21.07.2017

Život je krásný a výjimečný! Život je nádherný a neopakovatelný. Obzvlášť zahrnuje-li tramal. Po dvou až třech tabletách naráz se úsměv objeví na každé tváři a bolest povolí v ruce, která byla zlobivá.

Později budou vypovídat, že mě zachránili, ale prdlajs. Sama bych taky dokázala vylézt. Ale uznávám, že křiku bylo na jeden den moc. Bohužel nemůžu zaručit, že se to nebude opakovat. Sběr léčivých bylin má na člověka zhoubný vliv.

gradující, místy absurdně vtipné, škoda jen těch uhlazujících rozuzlení v životech všech...

5 05.06.2017

Cynické, vtipné, kritické k společnosti, méně však k vypraveči. Jazyk však moc neodpovídal postavě a vadila mi i jistá forma povrchnosti.

1 21.05.2017

Náhled do čínské duše, velka část pravděpodobně ztracena v překladu, dokonalý závěr, ironicka tečka. Doporučuji přečíst doslov, hodně mi pomohl:)

7 20.05.2017

Pro mě podivný kočkopes, smíšenina kladiva na čarodějnice, Toničky Bolavé a Jany Eyrové, zabaleno do detektivního seriálu v osm večer...

6 01.05.2017

jako píseň s opakujícím se motivy, nebo putování po spirále, láska k jazyku a slovům, mezi rodiči a dětmi, mezi ženou a mužem, láska k Bohu...

3 20.03.2017

Pohádky očima vyhaslé štětky z baru nasáklé kouřem z cigaret v hávu ilustrací hodných Andersena, Cynické a rádoby protřelé...

05.01.2017

"Mám dojem, že jediným vhodným zakončením jakéhokoliv příběhu o lidech - neboť život je dnes polymer, jímž je těsně obalena Země, by měla být táž zkratka, kterou teď píšu velkými písmeny, poněvadž mi to připadá na místě: ETC.... "Je to všechno jako oceán!" křičel Dostojevskij. Já říkám, že je to všechno jako celofán,"

"Už je mi líp.
Čestné slovo: už je mi líp."

úžasná knížka, milé ilustrace, úžasné vstupy autora, jeho styl se mi dostává pod kůži...

6 02.12.2016

"Mezi jednotlivými sděleními žádný určitý vztah není, kromě toho, že je autor zvolil tak, aby v souhrnném pohledu vytvářely obraz života, jenž je krásný, překvapivý a hluboký,.. Co na svých knihách milujeme, jsou hlubiny mnoha skvělých okamžiků, viděnou v jednu chvíli."

2 24.11.2016

Hodně mi to připomínalo Velkého Gatsbyho, večírky, únik, velká neuskutečnitelná láska, smetánka, akorát v takové civilnější verzi, bez melodramatu v závěr :)
Neskutečně jsem si užívala pasáže Billa s Jackem a bylo krásné vidět koridu očima Hemingwaye.
Jen bych zabila vydavatele za obálku s Hemem!

2 13.11.2016

zvláštní, jemné, poetické, do vnitřního světa a nesmrtelnou duši zaměřené, některé konce vyrazily dech a člověk hledal, jestli nepřehlédl pokračování...

povinná četba k Malému princi a pohádkám od Wilda :)

5 08.11.2016

Déšť, lhostejno, zda v v asijském nebo americkém deštném lese, nejlépe přečkat v dřepu, či vstoje, chůze promočí deštník nedeštník. Kdo má časák a cigára, je dál. Kdo má k tomu lehounkou duralovou skládací rybářskou sesličku, je nejdál.

Ukážu prstem na zip.
Pokrčím rameny.
Knoflík.
Nemám.
Chápe.
Otočí se na ostatní.
Ti pokrčí rameny.
Knoflík?
Nemají.
Chápu.

Když to bylo z Dana a o Danovi, tak to bylo super, v okamžicích žvanění o politice nebo zraněném egíčku (i když zreflektovaném), tak mi to připomnělo rodinné oslavy po páté sadě panáků... úžasný rytmus vět a expresivita a milá sebeironie, místy tam :)

2 02.11.2016

Já nechodím do kostela - Nějaký kostel bys měl mít po ruce, Georgi, když tě potká něco jako todle. ...¨

Gatsby věřil v to zelené světlo, v šílenou vzrušující budoucnost, která před námi rok za rokem ustupuje. Teď nám unikla, ale to nevadí, zítra poběžíme rychleji, ještě víc rozpřáhneme paže... A jednoho nádherného rána -
Tak se potácíme kupředu, jako lodě proti proudu, bez přestání odnášeni do minulosti.

portrét jedné společenské vrstvy v jedné určité době, přemýšlím jestli má říct něco lidem i dnes... a skoro bych si přála, aby ne :)

2 22.10.2016

Četla jsem překlad od Nezvala a probudil ve mě touhu oprášit mou francouzštinu:)
kouzelné morbidnosti, spíše pro formu, ale Kterési madoně mi vyrazila dech... a pak básně o smrti

4 09.10.2016