rimanka komentáře u knih
Zvláštní kniha. Podivně rozdělená do třetin. Na začátku jsem nabyla dojmu, že se příběh bude týkat profesního vztahu a rivality současných vzdělaných žen. Nicméně ve druhé třetině knihy došlo k náhlému odklonu a příběh byl rozťat do zrychleně plytkého popisu života sedmi jiných žen v období od let poválečných až po současnost. Nechápala jsem proč. V průběhu čtení jsem si kladla otázku, kde se příběh propojí, co nám chce sdělit, proč mám na několika malo stranách číst o životě ženy, která k té další popisované nemá žádnou návaznost snad kromě regionu, ve kterém žily? Když v poslední třetině opět na scénu nastoupí postavy ze začátku, tak zase úplně jinak, než bych čekala. A ani ve finále, kdy jsem čekala na spásné poselství a údernou myšlenku, nic nepřišlo. Na mě zvláštně roztříštěné, jakoby nápad, který se na začátku psaní autorce v hlavě rýsoval, během psaní zmizel do ztracena...A co je ještě větší paradox, že se to celé vcelku hezky četlo.
Za mě byla toto nejslabší knížka pana Březiny. Měla jsem co dělat,abych se donutila jí dočíst. Dřívější knihy mi přišly propracovanější, více si hrály s atmosférou, popisy míst i lidí. Toto byly jen dialogy a dialogy. Uspěchané, jako
by jméno, které si spisovatel předchozími detektivkami udělal, už bylo dané a dostatečně obhájené. Doufám, že s dalším případem si literárně prohraje více.
Opravdu milá kniha. Takového Bohumila mít ve své blízkosti by si asi každý přál. Pohlazení po duši, byť konec byl na mě až moc úlet. Zajímavý nápad autorky s poznámkami a nahrávkou ke knize. Zajimalo by mě, zda si někdo dodatek koupil? Přemýšlím o tom...
Chytla mě a nepustila. Pěkně napsané, dřív se nepsalo tak zkratkovitě jako teď, člověk se díky tomu může ponořit více do příběhu a atmosféry. Předpokládám, že se jedná o předlohu pro film Klec.
Psychologický příběh vyprávěný napínavým, svižným leč originálním místy až poetickým stylem. Jediné,co mi kazilo dojem, byla častá přirovnání typu:"myšlenky na mě dorazely jako pes na zatoulanou ovci,...mezi paneláky jsem si připadala jako ve vypuštěném bazénu,...rozplizle vidiny černé jako jíl,...koutky úst visely dolů jako kníry...". Těmito JAKO se to v textu hemžilo. Naštěstí autorka pro mě tento nešťastný stylistický jev vybalancovala jinými skvělými obraty. Chválím vypracovanou psychologii postav, v příběhu je znát, že autorka už má tzv.neco odžito. Po přečtení ve mně zůstal zvláštní pocit, dozvuk, přemýšlení...
Tak to byla jízda (...po Dálnici). Čtivé, pravdivé. Charaktery byly zvláštně popsané, jakoby zvenčí nebo z úhlu pohledu jiných aktérů, přesto ale velmi propracované. To, že někteří komentující vyčítají autorce uspěchaný či nedokončeny příběh, v tom já vůbec nevidím. Vždyť život sám také příběhy neuzavírá,to by musela nechat každou postavu autorka zemřít. Já naopak tleskám. A vlastně i doufám, že pokračování bude...
Zajímavý pohled autora na historické události vysidlování sudetských Němců. Názorově vybalancované. Přivítala bych i hlubší nástin reálií. Chvílemi mi obsah přišel až příliš lehce predjimatelny, škoda, že se nevyhnul klasickému tématu lásky. Ale určitě zaujal a těším se na další části.
Skvělá detektivka. Nemohla jsem se odtrhnout, neotřelé téma, příjemně česká, atmosféra výborně popsaná. Nová Klevisova na scéně. Těším se na všechny budoucí knihy této autorky.
Knihy od p. Mornštajnové mám moc ráda. Vždy napjatě čekám na další. Tato je podle mě nejslabší. Stylisticky i obsahově je psaná jakoby " na sílu". Mnohem více na mě zapůsobily Houbařka nebo Zahrada od jiných autorek se stejnou tématikou.
Nádherná kniha. Ten jazyk, jakým autorka píše. Jako by malovala slovy obraz. Přála bych si,aby napsala pokračování.
Místy mi nesedla určitá slovní spojení,ale to přisuzuji nízkému věku autorky. Kdybych na databázi neviděla tak vysoké hodnocení,po knize bych díky názvu a obálce nesáhla. Ale byla to jízda. Napínavé od začátku do konce. Těším se na další...
Konečně další autorka, na jejíž knížky se budu těšit jako na ty od M.Klevisove. Krásně popsaná atmosféra, prostředí, originální zápletka.
Tuto autorku mám velmi ráda. V nové knize je znát stylistický i obsahový posun čím dál zkušenější autorky. Příběh se čte sám a je protkán životními moudry. Jediné,co bych vytkla,je to, že román není zasazen do konkrétní doby, což mi dost ve čtení vadilo.