Ristridin
komentáře u knih
Andulka Andula
Patrik Hartl
Roztomilé čtení o andulkách pro děti. Babička jednu andulku má, takže mě to bavilo, ikdyž je vlastně příběh celkem obyčejný. Moc hezké ilustrace. Pátou hvězdičku si kniha zasloužila za v závěru přiložený QR kód s obrázky k vytištění a vymalování. Věřím, že se to dětem může líbit, vyzkouším.
Žut
Karel May
A je to tady. Finále tohoto cyklu a vše završeno. V rámci série hodnotím jako trochu slabší díl, ale jako celek 5/5, je to prostě krása. Občas fakt obdivuju Maye, že dovedl tak hezky popsat místa, do kterých nikdy ani nepáchnul.
Kresby Gustava Kruma v tomto díle jsou za mě na nejvyšší úrovni, všechny jsem si je dokonale pamatoval nějakých 20 let, tenkrát jsem je v první/druhé třídě studoval pomalu pod mikroskopem.
Mírně mi přišlo málo napínavé a zajímavé celé vyvrcholení, kdy přece šlo o dopadení Žuta, což je něco, k čemu se tak dlouho směřuje. Ale všechny linky byly uzavřeny, vše vysvětleno, nemohu si stěžovat.
Tak zase třeba za 10 let!
V balkánských roklinách
Karel May
Tento cyklus je zlatý. Hltám to stejně jako v dětství. Je to šablonovité, ale funguje to. Tento díl je dobrý, předchozí byl ovšem lepší, 4/5 je tak přiměřené. První půlka byla pomalejší, ale pasáž v Ostromci a postava Mübareka skvělá. Na tomto cliffhangeru díl končí a navazujeme Zemí Škipetarů. Jestli si dobře pamatuju, tak ta mi přišla kdysi pomalu nejlepší ze všech 6 dílů.
Trochu mě mrzí, že Omar a Osko jsou velmi upozadění, vlastně vše vyřeší Karlos sám, občas mu pomůže i nepomůže Halef.
Svátek hada
Lucie Hlavinková
Cením, že asi autorka udělala velkou přípravu a nejspíš načetla několik různých zdrojů (viz literatura v závěru) a navíc to zasadila do prý reálného příběhu, který se víceméně stal Michalovi, ale dle mého to pak právě moc všechno zhustila dohromady a dala knížce pouze cca 230 stran... Tím trpěla trochu příběhová linka, protože něco, co nepůsobilo moc podstatně, se moc omílalo a něco zase bylo sakra rychle vyřešeno na 1 až 2 stranách a běželo se dál, jako by se nechumelilo. Sakra práce, to nemám rád. Často tak i hrdinové působili trochu neosobně a jejich příběhy mě nedovedly tolik chytnout za srdce, jako tomu je u jiných knížek s podobnou či příbuznou tématikou.
Dal bych 3/5, ale zase mě bavilo, že se jednalo o oblast Podkarpatské Rusi a že se zde objevilo několik postav z našich dějin.
Takže fajn kniha, ale současných 91 % v hodnocení mi přijde velmi nadsazených...
Asterix: Zlatý menhir
René Goscinny
Objektivně i přes lásku k Asterixovi a s přihlédnutím k tomu, že se jedná o "záznam" z gramofonové desky, nelze hodnotit výše. Ten příběh stojí za pendrek, ačkoliv chápu, že to bylo tenkrát v šedesátkách kvůli nahrávce, ze které musel být zážitek větší. Vzadu v knize je i na ni odkaz a alespoň slyšet hlasy bylo zajímavé, nicméně francouzsky neumím, tak jsem si to tak neužil. Vysvětlení ohledně situace kniha-vinyl mělo být na začátku, možná bych pak příběh o něco víc ocenil a neříkal si v průběhu, že je to vážně chaboučký.
Těším se raději na další příběh o Asterixovi (v klasickém vydání) od Fabcara, který nahradil Ferriho.
Zničit
Michel Houellebecq
Kniha velmi čtivá a plná zajímavých myšlenek, některých depresivních a názorných v tom, kam nejspíš směřujeme. Spatřuju ale často v těchto knihách “Západu takovou nitěrnou bolest nešťastného jedince. Není nakonec snad úplně tak tak špatné..
Škoda že původní hlavní kostra příběhu nedošla k rozuzlení, byl to ale zřejmý autorův záměr, který měl přenést pozornost na jiné a daleko osobnější téma.
Jako znalec Francie bych si to určitě užil ještě o něco víc.
Kosení: Příběhy ze světa smrtek
* antologie
Váhání mezi 3 a 4 hvězdami. V něčem to byl povedený návrat a v něčem zase úplně zbytečný. Trilogie byla prostě skvělá. Pár příběhů v této knize odpovědělo ještě na zajímavé otázky. Něco zase byla zbytečná vata a pouhá snaha jiných autorů přiblížit se kvalitám původních knih. Určitě je to k přečtení, ale už to nevzbuzuje takový pocit.
Více už myslím v této sérii netřeba. Čtyři tituly stačí a dál bych se v tom už nerýpal.
SPOILER
(Mrzelo mě, že se zde neobjevil Faraday, Citra nebo Rowan.)
Svíce dohořívají
Sándor Márai
Přečteno po 7 letech znovu a musím říct, že tenkrát mě kniha nadchla víc. Jsou tam moc hezké myšlenky a poetično člověka potěší, ale nyní mi sáhodlouhý monolog jednoho z dohořívajích mužů tolik nesednul. Je znát, že se člověk v různé době svého života nachází v různých sférách přijmutí toho, co čte. Kdysi jsem měl chuť Henrika obejmout, nyní bych ho pro jeho výmluvnost naopak střelil.
Babičkou proti své vůli
Eva Dolejšová
Hrozně hezky a citlivě napsaný příběh ze života, který těm ostatním “zaběhlým" autorům, kteří píšou takzvané příběhy ze života, vytře zrak. Velmi realisticky podané, s dávkou příjemného humoru, který je tak akorát. Některé okamžiky jsou jak z vlastního života.
Možná je to tak opravdové tím, že se nemohu zbavit pocitu, že autorka píše alespoň částečně o sobě a své rodině.
Nejedná se dějově úplně o vyrovnávání se se “statusem babičky", jde o mnohem více, ve výsledku o hledání sebe sama.
Kniha je tedy spíše pro ženy, ale jsem moc rád, že jsem ji otevřel, potěšila mě.
Říše
Izabela Michlian Straková
Skvělý námět s ovládnutím světa nacisty, který byl na začátku zajímavě rozkreslen, ale poté mírně upadl do pozadí kvůli hlavní zápletce. Ta nebyla nijak špatná a dobře si udržela mou pozornost, ale za mě má kniha nevyužitý potenciál. Dalo se daleko více jít do fikce, rozkreslit lépe každodenní život takového světa, fungování Říše (ve stylu 1984?), popsat různé historické události, které vedly k úplnému ovládnutí planety (protože zmíněná poprava Stalina prostě měla koule), a udělat z toho skutečnou antiutopii s prvky detektivky a špionáže. Samozřejmě by si to vyžádalo třeba 3 díly, ale za něco takového bych peníze dal moc rád, protože je to něco jiného oproti všem těm vydávaným příběhům z Osvětimi.
Závěr překvapivý a syrový, zmínky o jednotlivých vyústěních provázely celou knihu. Zapůsobil by na mě víc, kdybychom se mohli sžít na větším prostoru s hlavními postavami.
Kniha skvělá, ale dalo se z toho vykřesat ještě mnohem více, škoda. Straková je nadějná spisovatelka, budu sledovat.
Bratranci Daltonovi
René Goscinny
Až teď jsem zjistil, že Crew napravuje chyby Egmontu, který před lety vzal díly Lucky Luka trochu na přeskáčku. Všechny 3 dosud vyšlé díly od nakladatelství Crew jsou úplně první, které Morris spolu s Goscinnym vydali.
Proto až (už) v tomto dílu se “poprvé” představují bratři Daltonovi.
Jestli Crew vydá opravdu všechny zbylé díly, které zatím nevyšly, mají u mě veliké plus!
Hyena
Hana Lundiaková
Asociální a inteligentní vyvrhel společnosti, který si léčí své mindráky a “nedomazlenost”, jíž se mu nikdy pořádně nedostalo, alkoholem a nenávistí k lidem. Svým způsobem je možné s ním soucítit, avšak už jen pro své hluboce zakořeněné chování jím lze také více než opovrhovat. Líbí se mi nápad autorky, že se zabývala takovým antihrdinou, běhá jich okolo nás určitě dost, aniž bychom to o nich věděli.
Pán much
William Golding
Po 6 letech jsem vzal opět do ruky, protože jsem měl pocit, že tenkrát po maturitě mě to strašně bavilo, ale buď jsem dosáhl nějakého dalšího vývoje a nebo jsem měl tenkrát ještě málo načteno, nicméně tentokrát mě to příliš nebavilo. Kniha se čte dobře a svižně, ale přijde mi, že takovému zajímavému námětu něco zkratka chybělo. Lepší propracovanost, více psychologie postav, méně často opakovaných popisů pro nic. Vlastně málo využitý potenciál.
Myšlenka, že civilizovaná a dokonalá společnost dokáže velice rychle sklouznout k primitivismu, bezohlednosti a bezostyšnému zlu, není už pro nikoho nic nového. Padni, komu padni.
Noční rozhovor
Ladislav Mňačko
Chtěl jsem dát spíš 4/5, protože mě to nepohltilo tak dokonale jako jiné knížky, ale mnohé myšlenky byly tak zajímavé, že si to nakonec plný počet zaslouží. Velmi zajímavé nahlížení na motivy lidí a obecně na válku, dva úhly pohledu na vinu a válečné zločiny, které dávají za pravdu tomu, že ani jedna strana nebyla zcela v právu, ale je ve výsledku neodmyslitelné, s čím Němci vůbec přišli a jak pak ty všemožné věci následně prováděli. To už se jim neodpáře a vykopali si vlastní hrob. Smutné.
Křídový panáček 1/7
Vojtěch Matocha
Je to poněkud kratší a asi by klidně nemuselo být 7 dílů, ale třeba tak 3, ale chápu důvod a člověk se aspoň může víc těšit na příště.
Už první komiks ukázal, že některé nevyjasněné věci z trojky budou možná vysvětleny. Oceňuji atmosféru a snahu pana Osohy vykreslit spíše pocity než psát zbytečně hodně textu. Svět jsme poznali už v knihách, zbytek si tak teď dovedeme pomocí obrazů představit na základě dřívější zkušenosti a moc se mi to líbí. Hodně doufám v nějaký zajímavý příběh a ne polonaivní černobílé vyústění celého příběhu jako pro malé děti (ačkoliv primárně to nakonec je pro děti), protože tento komiks na pokračování by mohl mít vysoký potenciál. Celý příběh by ještě mohl nabídnout spoustu nového, jelikož samotná myšlenka Prašiny je natolik zajímavá, že by byla škoda ji jen tak nechat být. A mě to fakt baví sledovat.
Bílá komnata
Vojtěch Matocha
Hele super! Po dvojce došlo ke zlepšení a příběh byl uvěřitelnější a bavil mě mnohem víc, ikdyž jednička stojí stále o stupínek výše. Vysvětlení některých nevyjasněných motivů Nápravníka funguje dobře a zase mě to chytlo. Drobná fantasmagorická vsuvka mi vlastně nepřišla tolik mimo jako plecháč v předešlém dílu.
Završilo se hezky několik osudů, ikdyž konec byl bohužel zrychlený a klidně mohl mít dalších 50 stránek. Jinak mi ale tento díl připadal ze všech nejvíc logický, v ostatních některé zmíněné věci působily nedomyšleně nebo byly následně k vlastní škodě vypuštěny.
Celou trilogii ale ve výsledku hodnotím hodně kladně, Prašina je prostě pro mě top nápad! Dost se těším na sešitová vydání a filmové zpracování :)
Nepřítel
Erich Maria Remarque (p)
Remarque vždy zasáhne, ikdyž jeho psaní bývá stále dost podobné. Ale je to prostě udělané dobře a funguje to!
Otec Vánoce a já
Matt Haig
Asi nejhezčí díl dle mého názoru. Zapojení všech postav, trocha obav, že se Vánoce nevydaří, padouch, králíci a spojení s Velikonocemi.
Pro děti to bude určitě hezké čtení, zvlášť pokud mají fantazii a sní společně s knihou.
Závěr knihy a trilogie byl pěkný a takový akorát.
Kvalitou jsou tyto tři knihy určitě lepší než přeceňovaná Půlnoční knihovna.
Zatloukání hřebů
Vilém Koubek
Nejvíce “znepokojivé" na této knize bylo, že po slibném začátku to začalo upadat, 50 stran před koncem se to sice nadechlo, že to možná nakonec nebude tak špatné, ale to konečné rozuzlení a námět spiknutí mi přišlo tak trochu blboučké. Bohužel hezké obálky prodávají i málo dobré knihy. Nebýt obálky, tak bych asi po této knize nesáhnul. A o nic bych osobně nepřišel. Může to ale bavit jiné, nemusím být cílová skupina.
Bazén
David Věrný
Kniha, u které znalci první autorovy knihy očekávali návaznost na některou z postav. Nestalo se, musíme si počkat na jiná díla.
Děj zasazen do roku 2000, tedy do období, kdy mi byly jen 4 roky a období to bylo po devadesátkách stále dost divoké, korupce a mafiánské praktiky bujely. Děj, ve kterém se objevuje akční postava, která se s tím moc nemaže, mi tak nepřišel nijak přehnaně přitažený za vlasy a vychází z poměrně reálných situací.
Na straně 50 u scény z chlívku jsem si sice říkal, že je to takový celý trochu podivný, ale pak se kniha rozjela, přidala solidní (ale nepřehnanou) brutalitu a bavila mě do konce. Vyprávěním a někdy taky "humornými" částmi.
Po dočtení si říkám, proč je název Bazén? Ano, objevil se tam, ale nebylo na něm nic zásadního a symbolicky mi to taky do kontextu nezapadá.
Čtení jsem si užil, ale měl bych jednu věc - jak u první knihy byla obálka fakt hodně hezká a na první pohled mě zaujala, tak obálka u druhé knihy působí v hmotné podobě dost lacině. Pro někoho třeba nepodstatné, ale obálky často prodávají knihy.
