roso.mak komentáře u knih
Takové milé počtení na téma, co kdybyste dostali dostatek informací, abyste se mohli rozhodnout správně o svém životě.
Čte se to rychle, pobaví, ale žádná bomba to není.
Detektivka zařazená do posapo světa, kde jíte ještě větší sračky, než se daj koupit dneska v supermarketu a když máte štěstí, máte pro sebe samostatnou krabici na bydlení.
Nebo jste ti nahoře.
Bezva kniha - a je to věc ve fantasy nevídaná - samostatný román!
Hlavní hrdinka není žádná pipka, která se musí zachraňovat, ale zároveň není Barbar Conan v sukních. Spisovatelce se podařilo vytvořit sympatickou, normální a přitom zajímavou postavu a dokonce tam vklínit romantickou linku, která neštve, ale pobaví, byť dědic rodu Thornů se ze začátku jeví trochu nepřirozeně a asi si mnohem více oblíbíte jeho sluhu Silase.
Vůbec bych se nedivila, kdybych si ji po nějaké době chtěla přečíst znovu.
Na začátku knihy jsem dost kroutila hlavou. V prvni scéně prší tak, že to nestíhají brát kanály a v nasledujici kapitole si stěžují, že nemají dost vody. Město je přelidněné a hladové a při tom je oblast chudiny i střední třídy plná prázdných budov. A za třetí, a to mi hlava nebrala do poslední chvíle, na zemi je zatraceně nebezpečno a oni to před lidmi tají, místo aby to využili k propagandě, i když maji velke problémy s hnutím, co si myslí, že na zemi je ráj a chtějí dolů.
Ale když se od toho odprostite (a taky od faktu, že hl. hr. pracoval defakto pro inkvizici) je to velice čtivá kniha.
A dá se číst samostatně!
Kdo čeká návod od světově uznávaného autora ve stylu Jak se stát spisovatelem, bude velmi velmi zklamán.
Tato kniha tak ani není myšlena. Haruki Murakami zde prostě jenom předkládá střípky ze svého života, které se týkají spisovatelství.
Nicméně, kniha i tak může splnit účel. Z celé knihy jsem nabyla dojmu, že její hlavní myšlenkou je, že spisovatelem se může stát opravdu opravdu každý. Že to není jenom nějaký elitní klub, nebo sport, kde když jste nezačali v raném dětství, tak už máte smůlu.
Občas mě překvapí, jak skvělá je kniha, která je jako "klasika" skoro určená do čítanek (kdyby někdo přesvědčil učitele, aby dali méně prostoru Jiráskovi).
Jsem velmi ráda, že něco takového u nás vychází. Detektivka založená na klasickém schéma kdo jak a proč se zajímavým, ale uvěřitelným detektivem. Co z ní dělá ale něco co ocením pěti hvězdičkami je její zasazení do reálných kulis přelomu němého a mluveného filmu u nás. Vzhledem k tomu, že to byl můj obor studia, vím, že nikde nekecal. A přestože vím, jak to s filmem dopadlo, na mém čtenářském zážitku to žádný šrám nezanechalo.
P.S. Zmiňované filmy Otrávené světlo, Tonku Šibenici, i Extázi s Erotikonem doporučuji ke shlédnutí.
Na první přečtení jsem myslela, že to taková bomba není. Ale když jsem si ji poslechla znovu jako audioknihu, musím své hodnocení přehodnotit.
Kašlete na všechny pozitivně laděné knihy typu štěstí snadno a rychle. Až budete mít pocit ,že se svět řídí do pekel a nejlip byste udělali, kdybyste vylezli ven s kalachem a začali střílet do lidí, sáhněte po téhle knize.
Je o tom, co by se stalo kdyby lidstvo zmizelo. Zítra, všichni, lusknutím prstu. A víte co? Planeta by vydala lehké uprdnutí a velmi brzy by po nás nezbylo nic. VŮBEC nic. Bomba.
Na tom, že po tom, co je dneska posrání, zbyde ke konci velký prd, je totiž něco velmi velmi úlevného.
Velmi vzácná kniha žánru - člověk , co fakt umí, prozrazuje svoje know-how.
Na začátek trochu z toho, co autora utvářelo a pak pár dobrých rad prokládaných spoustou povzbuzení. A sepsáno se spisovatelským umem, při kterém se vám občas pozvedne koutek úst v úsměvu.
Ať už Kinga máte rádi nebo ne, ať už chcete spisovat, či ne, doporučuji k přečtení.
P.S. To, že autor byl při psaní knihy Misery v nejhorší fázi své alkoholovo kokainové závislosti, dost o této knize vysvětluje. Mám pocit, že je to to nejděsivější, co kdy napsal.
Šašku, to u vás pořád tak prší?
Ne můj pane, někdy i přestane. To když začne sněžit.
Přestože jsem viděla jen pár filmů o kterých se mluví a v životě nehrála žádnou ze zmíněných her, ta kniha mi přišla dokonalá. Jedna z těch u kterých litujete, že zrovna není víkend a vy ji nemůžete dočíst do konce na jeden zátah. Oddechové, napínavé, hravé. Doporučuji!
Jestli máte splín, potřebujete si přečíst něco milého, něco, co dobře dopadne, něco, kde hrdinka i ve chvílích, kdy nemá svůj život pevně v rukou, si dokáže poradit. Potřebujete si přečíst něco, kde je bídákům po zásluze nakopána prdel. Ne hlavní hrdinkou, není to Stephen Segal, ale osudem, přesně tak jak by svět měl fungovat. Potřebujete si přečíst Analfabetku.
SKVĚLÉ!
Po dlouhé době kniha, kterou jsem spořádala na posezení. Pakuj se zpátky na ostrov Robinsone se svým násilně pokřesťanštělým otrokem.
Skvěle ubíhající děj, autorova nastudovaná faktografie (nejsem ale odborník) a zdravý cynismus hlavního hrdiny dávají dohromady knihu, kterou by dětičky měly číst místo korektní verze Robinsona, která byla předkládána mě.
Hrdina nepochybuje. Ať už znásilňuje, zabíjí, fetuje, či dělá jiné blahovolné činnosti, které mu služba přináší, dělá to s vědomím všeobjímající správnosti. Pro Rusko a pro cara.
Archaický jazyk, na který jsou tu stížnosti, mi připadal asi nejhodnotnějším nápadem celé knihy. Dojem z návratu Ruska do doby Ivana Hrozného byl díky tomu hned živější.
Jen překlad básní a písní, kterých je tam bůhvíproč bohužel požehnaně, je extrémně mizerný. Ale pokud to není překladem, ale jsou takové i v originále, tak to potěš.
Jen určit, co je pointou příběhu zůstává viditelne na čtenáři. Sebedestruktivní chování opričniků zahrnující drogy, alkohol, minimum spánku na straně jedné a iniciační rituály společného sexu a společného sebe trýznění, které neustále připomínají nemožnost jiné volby, na straně druhé, by asi zasloužilo podrobnější literární rozbor. Nejsem však s to říct, co tím autor vlastně mínil.
Je to velmi čtivé, zasazení do čínských reálií je zase něco jiného, než co je u nás k dostání. Škoda jen těch pár logických děr. A přitom by stačilo tak málo.
Kniha, po které bych sama nesáhla, kdybych si ji nevylosovala v Rande na slepo.
A byla super.
A opět mě přivedla na myšlenku, co bych byla za komunismu za člověka. Vzala bych ty hrnky, nebo ne?
Tak tohle mě fakt bavilo!
Mladý Neruda s mladou Karolínou Světlou, Borovským a srabem Tylem pátrají po vrahovi prostitutek.
A ten závěr! Většina spisovatelů detektivek se snaží dát svému vrahovi nějaký uvěřitelný motiv, i když vraha prezentují jako naprostého magora. Jenže na rozdíl od této autorky zapomínají, že magor je většinou magor, protože je magor. Přesto se v knize rozhodně nebudete ztrácet a slibuji, že se budete velmi bavit.
Naprosto dokonalá kniha. Kdybych mohla dát šest hvězdiček, tak jsou tam.
Četla jsem spousty knih, kde dospělý autor měl hlavního hrdinu puberťáka. A dost často stály za koprolit. Jakoby bylo tak těžké si vzpomenout, jak se člověk cítil, když byl děcko, nebo puberťák, hrdinové jsou pak ve výsledku dospělí v mladém těle, nebo prostě jenom retardi.
Tady se to povedlo ale naprosto geniálně. Stačí pár narážek a o každém charakteru tam víte všechno. Protože takovéhle lidi potkáváte vlastně dnes a denně.
Z konce jsem byla nejdřív zklamaná, ale vlastně dokonale koresponduje s příběhem. Zdánlivá jednoduchost vysvětlení záhady a vyšumění do ztracena, sděluje přesně to, co říká celou dobu celá kniha. Život je zatraceně obyčejnej.