Rup komentáře u knih

Tady stoprocentně platí, méně by bylo více. V podstatě pravdivé, ale povrchní. Žádný objev se nekoná. Nebýt zařazeno několik vtipných citátů, netrhnu ani koutkem. Bohužel.

1 18.01.2015

Autor ve svém díle propojil lásku a víru do spojitých nádob. Kde jednoho přibývá, druhé se ztrácí. Klímu já můžu, jen mi zde trochu vadilo příliš mnoho nedořečeného i příliš mnoho řečeného.

2 08.01.2015

Ani zdaleka, ba ani z blízka, nedosahuje úrovně a základní idey Stoletého staříka. Bláznivá fraška. Autor psát rozhodně umí, ale zde svůj talent promarnil. Podprůměr.

3 08.12.2014

Sbírka spíše těch slabších povídek uvedeného období. Více než obsah mě zaujalo porovnání čeho se lidé báli před 100 lety a nyní, jak daleko jsme dokázali posunout práh citlivosti. Za mě slabší průměr.

2 29.11.2014

Ač bych se měl asi s autorem ztotožnit, neboť jsem onu dobu žil, prožil a přežil, nějak mi to nejde. Kdysi se mi Páralova tvorba líbila, i když jiná (Profesionální žena, Muka obraznosti), dnes se mně do jeho stylu psaní a myšlení jen velmi těžko vpravuje. Hold jsme, dílo i já, zestárli. Potřetí bych to už nečetl. Ani bych se o to nesnažil.

05.11.2014

Asi nejhorší z celé trilogie Tři ze ZOO. V podstatě o ničem.

05.11.2014

Mno. Od literatury tohoto typu neočekávám žádné hektické akce; ani si v nich kvadruplegika nedokážu dost dobře představit. Myslím, že téma je pojato citlivě a literárně nadprůměrně. Ovšem na "Hvězdy, které nám nepřály" to nemá umělecky, morálně, ani emotivně. Za přečtení to však rozhodně stojí. Nemohu, než doporučit.

2 03.11.2014

Ale milánkové. Žádná zakletá princezna na vás nečeká (zakleté princezny mají v popisu práce být zakleté a nikdo a nic je neprobudí) a princové na bílém koni vymírají věkem (vašim). I permanentní hrdinství se stává stereotypem a hrdinové mají kliku, jestliže zemřou dříve, než si nazují bačkory. To už v knihách nebývá. Ale je krásné si snít. Sny však odcházejí s mládím, aby je vystřídalo bilancování následováno balancováním nad propastí zániku, až vás tam dav, tlačící se za vámi smete, jako jste to předtím udělali vy. Již početím umíráme. Dávejte si v neděli kuře a v sobotu sex a sněte své sny. Třeba se zrovna vám podaří génius, který nás zase popostrčí o kousek dál a část zlořečeného stereotypu zničí, či spíše vytvoří jiný. K ničemu jinému tu nejsme a ještě dlouho nebudeme - jestli vůbec... To není konzum, ale pud sebezáchovy a pud zachování rodu. Ale popis je to dobrý, i když je škoda, že to autor psal v době experimentování s textem i se čtenáři. Přesto doporučuju.

4 31.10.2014

Text z nekonečných vět, trojteček, pomlček, ... působí velmi dekadentně, ale číst se nedá, dokud si jej nepřeložíte do lidštiny. Patrně to má vyjadřovat hektičnost, ovšem mě to vůbec nesedí. Autor je vynikající vypravěč, a takováto laciná pozlátka snad nemá zapotřebí. No, přičtěme to hříchům mládí. Celý text, ale hlavně závěrečný test, je nutno brát jako nadsázku. Jinak klasický Páral: muži, ženy, společnost, vztahy, krize, především krize středního věku. Osoby a kulisy lze různě zaměňovat, lidské chování nikoli. O tempora, o mores!

2 27.10.2014

Romantika do historie oděná. Z každého řádku čiší klasické vzdělání, mimořádný kulturní a historický rozhled, ale i velká dávka fantazie. Přes již dost velký časový odstup a určitou dávku memorování je příběh napsán čtivě, děj i postavy jsou živé a uvěřitelné. Doporučuji.

7 27.10.2014

Autorka je zjevně window cestovatelka - zná celý svět, ale jen z oken vlaků, letadel, taxíků a hotelů. Vynecháme-li první třetinu až po cestu do Herbinu, a pak zbytek po návratu z něj, odmyslíme-li si bezbřehou naivitu a otřesnou stylistiku, u této autorky charakteristickou, pak se to dá číst.

1 20.10.2014

Klasika. Kdo má rád pohádky, ten si své najde. Ovšem nejzajímavější je rok vydání 1941 vzhledem ke jménu autorky a aktuálnímu politickému stavu v české kotlině.

18.10.2014

Ačkoli již tato literatura ztratila onu dráždivou příchuť zakázaného ovoce, stále se jedná o velmi vtipné podobenství ze smutného období našich dějin. I když je to spíše už jen "nastavovaná kaše", stále vřele doporučuju.

14.10.2014

Oba díly beru jako jednu knihu. Co začalo nadějně v první čtvrtině (Henry Fielding, Charles Dickens, nebo něco na ten způsob), to postupně upadlo do bulvárního podprůměru. Závěr, ač dramatický, je zcela neuvěřitelný. Ten pokus o vraždu tyčkou je čirá pitomost. Ani matný pokus o vyšetřování jiných událostí ze strany policie, atd. A ta forma. Doposud jsem žil v mylné představě, že oddělovací znaménka byla vynalezena proto, aby usnadnila čtení a orientaci v textu. Miliony středníků oddělujících věty často zcela nesouvisející, a tam, kde už jich bylo asi příliš, nahrazení dvojtečkami (i několik v jedné větě). Zdá se to banální, ale mě to neskutečně vytáčelo. Nedoporučuji.

13.10.2014

Rozsahem nevelké, obsahem famózní. Nelze, než doporučit.

2 09.10.2014

Historie nemusí být nuda. Širší záběr a méně fabulace, mohla by to být skvělá učebnice dějepisu. Pánové by si zabojovali, děvčata poplakala a ještě by si pravděpodobně všichni zapamatovali, že bitva na Bílé Hoře byla roku 1620, zimním králem byl Fridrich Falcký, jeho manželkou Alžběta Stuartovna, která rodila jako jabloň téměř každý rok, věděli by, kdo byl Gustav Adolf, etc, etc. Možná by i pochopili, že přes všechny proklamace o víře, vlasti, míru, apod. se vždy bojuje o zdroje, tedy o moc. Dovolím si parafrázovat jednu z autorových vět: Copernicus se mýlí, tvrdí-li, že se Země točí kolem Slunce. Točí se kolem Měšce. Výtečné, doporučuji.

02.10.2014

Přes velmi silnou, až obrozeneckou, rétoriku, přes mimořádný sociální akcent, přes všechno "vlastenčení" a lokal patriotismus, a přestože je závěrečná část spíše středověkým baedekerem, je román skvěle napsán, postavy velmi dobře vykresleny a citlivě začleněny do historického kontextu. Po přežití Poutníků (Kathleen Winsor), je toto přímo balzám na duši literaturychtivého čtenáře.
I když vezmu v úvahu, že román vznikl v době socialistického temna padesátých let dvacátého století, přesto si myslím, že jednání historických i fiktivních hrdinů se řídilo spíše vyznáním, než vlastenectvím - na to se v té době ještě příliš nehrálo, a především šlo vždy o moc a "prachy". Tak tedy jedna dolů.

22.09.2014

Na Švandrlíkovi se mi především líbí, že se nevyhýbá kontroverzním tématům a dokáže je komentovat s humorem sobě vlastním. Nicméně se mi zdá, že toto téma vzal dost povrchně a humor z něj také přímo netryská. Hodně slabý střed.

10.09.2014

Velmi dobře napsané, má to švih, spád i pointu - prostě thriller jak má být. Tedy pokud to beru jako pohádku pro dospělé. Jako literatura faktu by to bylo směšné. Doporučuji všem milovníkům napětí.

05.09.2014

Nemůžu si pomoci, ale velmi silně mi to připomíná moderní nízkonákladové televizní seriály, i když, pravda, inteligentnější. Vůbec se nejedná o nějaký ucelený příběh, ale pomocí několika postav, jejichž osudové cesty se někdy někde proťaly nebo jen dotkly, nám autor prezentuje svůj pohled na obecné životní otázky (odpovědi jsem nenašel). Celek však, bohužel, vyznívá poněkud nekonzistentně a chaoticky. Jako bestseler bych to rozhodně neprezentoval, ovšem reklama dokáže zázraky.

5 28.08.2014