Rup komentáře u knih

Myslím, že jsem docela zasloužilý pamětník, tudíž si dovolím k binyskovi poznamenat, že si asi plete -ismy (jakékoli) a utopii (Thomas More). Marx ve svém díle jasně deklaroval, že bez revoluce, tedy krve, to nepůjde. No a Lenin vylepšil Marxův socialismus o orientální despotismus. Děkuji, nechci. No a co se týče jeho syna, předpoklad, že bude číst co mu předloží tatínek, je stejně naivní, jako si myslet, že existuje nějaký spravedlivý sociální systém. Dovolím si ocitovat pana Winstona Churchilla: "Demokracie je ten nejhorší způsob vlády, jaký si umím představit. Až na to, že neexistuje žádný lepší." A přidám ještě dva od téhož autora: "Kapitalismu je vlastní jedna vada: nerovnoměrné rozdělení bohatství. Socialismu je vlastní naproti tomu jedna ctnost: rovnoměrné rozdělení bídy.", "Kdyby byli komunisté na Sahaře, byl by i písek na příděl."

Téma velmi, ale velmi otřepané. Pominu-li ten nekonečný závěr, napsáno je to výborně. Jako moderní pohádku pro děvčata 8 do 108 doporučuji.

1 06.04.2014

A je to poetika. Ať si říká kdo chce co chce, poetika to je a krásná. Ovšem musíš k ní přistupovat jako ke starému vínu. Nejprve se jen tak zrakem pokochat, nasát vůni, poválet na jazyku. Pokud to však někdo jen nalije do hlavy, pak ... Doporučuji.

1 03.04.2014

Pohádková revoluce. Snová genocida, Báseň šílenství. Až dosud jsem netušil, že peklo může být poetické. Pohlcující. Vřele doporučuji.

6 16.03.2014

Výborně napsané. Poněkud mi vadí přemíra melodramatičnosti a již klasický happy end. Nicméně doporučuji.

1 11.03.2014

Jsem na rozpacích. Má paní a vládkyně ji miluje (opravuji, miluje tak první třetinu), mně připadá jako óda na konzum a vlastní ego. Ztotožňuji se s mnohokrát v knize, i jinde, omílaným tvrzením: Štěstí je stav duše a k jeho navození stačí pouhé maličkosti. Ovšem z autorčiných závěrů mi vyplývá spíše důležitost stavu šatníku a jídelníčku.

2 04.03.2014

První 2/3 knihy - zmarněný potenciál (péče a obětavost vs. popis permanentního mejdanu). To bylo maximálně na 2 hvězdy. Konec je na 5 *, a kupodivu jsem zas po dlouhé době byl pointou překvapen. Trpělivým čtenářům doporučuji, ostatní přijdou o docela příjemnou chuťovku.

1 26.02.2014

Naprosto geniální. Kdykoli mě přepadne nehorázný optimismus, sáhnu po Solženicynovi nebo Orwellovi. Mé malé já nemá žádné právo vznést jakoukoli kritiku.

10 21.02.2014

Určitě zajímavé počtení se spoustou dobových, místních a společenských reálií především s ohledem na život a postavení žen v podmínkách starověké Číny. Co mě však v románu vadí, je absence jakékoli dramatičnosti. Prakticky v každé kapitole je naznačena potřeba učinit zásadní rozhodnutí, které následně spočívá v uspořádání slavnosti, založení zahrady nebo vybudování chrámu, v lepším případě jakési soukromé mini vzpoury, v horším se nestane vůbec nic. Nuže, jsem na vážkách, ale asi nedoporučím.

21.02.2014

Krásně poetické, poeticky krásné, Nezbývá než dodat: Banány jsou chuti mdlé. Doporučuji.

4 10.02.2014

Samozřejmě klasika. Co k tomu dodat. Snad jen na okraj: současné seriály typu "Sběratelé kostí" apod. by měly být zařazeny do kolonky sci-fi nebo pohádka (ty méně krvavé), nikoli krimi. Doporučuji všem milovníkům detektivního žánru.

1 06.02.2014

Patrně proto, že měla autorka možnost se podrobně seznámit s blízkovýchodními reáliemi, zasadila tam i děj románu. Jinak se hlavní linie - tyranie, domácí násilí - táhne dějinami i kulturami odnepaměti. Není to napsané až tak špatně, ale: za prvé jsou některé pasáže opravdu nudné a o ničem, a za druhé mladá naivní holka z které hloupost přímo kape se najednou změní v inteligentní ženu aby se vzápětí zachovala jako totální idiot. Možná je to zapříčiněno tím, že, jak autorka sama přiznává, je vyprávění poskládané z mnoha různých zážitků a vyprávění.

05.02.2014

Zpověď lehkého paranoika. Chápu příčinu. Chápu i následky. Chápu také, že sdělení pomáhá. Ale nechápu, proč, kromě osobního autorčina psychologa, by to měl číst někdo jiný.

4 31.01.2014

Krutě děsivé, děsivě krásné, dokonale pravdivé a velmi čtivé. Citát "Moc korumpuje, absolutní moc korumpuje absolutně", dovedl ab absurdum. Avšak nikdo přece není svobodný. Všichni jsme pod kuratelou různých zákonů a norem, ať již mocenských, morálních, duchovních, fyzických, ale třeba i zdravotních. Rozdíl mezi demokracií a totalitou spočívá v tom, že mohu říci nahlas co si myslím. Mohu žít v iluzi, že jsem svobodný. Svoboda neexistuje! Ač jsem již přečetl mnohou knihu, zjistil jsem, že ji nedokážu s ničím srovnávat. Jak by řekli na Moravě: Absolutní špica. Doporučuji přečíst alespoň třikrát, fanatici, teroristé apod. nejméně 10x.

16 28.01.2014

Satirická kronika města popsaná skrze ženský klín. I když kronika to vlastně není - světodějné i místodějné události jsou zcela upozaděny. Spíše se jedná o jakýsi rozbor vlivu ženského elementu na vývoj společnosti. Mé pocity jsou rozporuplné, především z dost jednostranného autorova pohledu. Druhá část románu, jakoby pohled s druhého břehu, zavání až příliš romantismem a do celkové koncepce mi jaksi nezapadá (v recenzích zmíněno ovlivnění Stendhalem), což nevylučuje předešlé tvrzení (jednostranný pohled). Nicméně za přečtení to stojí. Doporučuji.

24.01.2014

Přes velmi silnou sociální, až socialistickou, rétoriku, je třeba uznat, že František Kožík je mistrným vypravěčem s hlubokými vědomostmi o předestřeném tématu. Za svou osobu mohu jen doporučit.

2 21.01.2014

Čtivé, ale velice naivní. Ta hrůza na mě ne a ne padnout. Souhlasím s anotací i komentářem. Rychle přečteno, rychle zapomenuto - když jsem se asi po dvou dnech vrátil k rozečtenému, absolutně jsem netušil o čem předešlé bylo.

1 12.01.2014

Loukotkovou můžu. I přes velkou poetičnost, jsou děj i postavy uvěřitelné a obstojí i v porovnání s historickými poznatky. Doporučuji.

2 10.01.2014

Příliš mě to nezaujalo. Potenciál veliký, zpracování - nijaké. Jsme naprogramováni na pouhé dvě premisy: přežít a zachovat rod. Vše se točí jen kolem toho. Nepochybně by každý, v situaci hlavního hrdiny, pohrdnul společenstvím lidí a místo toho by si udělal výlet do Afriky. Sám. Úsměvné.

07.01.2014

Zní to jako nostalgie, ale nostalgií to není, zní to jako filosofie a tou to také není, zní to jako poetika, ani ta to není... Je to všechno - je to Hrabal. Doporučuji všem poetickým duším, všem "krasomilům", všem, všem, všem, ... všem.
"A ano, NYX, slisoval se. Slisoval se ve svém milovaném prostředí, svým milovaným lisem, prostřednictvím své milované práce." Krásná smrt.

5 03.01.2014