Sabča92 komentáře u knih
Po přečtení Čtvrtého křídla je mi zcela jasné, že nutně potřebuji každou krásnou edici, kterou potkám, a mimo to, že neodolám žádné další knize, kterou autorka napíše a vyjde v češtině.
Všemi smysly je romantická new adult kniha s několika bolestnými zápletkami. Ember má pevně naplánovaný život a nic by ji nerozhodilo, kdyby se těsně před Vánoci nedozvěděla, že její otec tragicky zemřel. Její život se rozpadne jako domeček z karet, sleduje svou matku, jak se propadá do deprese a je na ni, aby se postarala o rodinu, o své sourozence.
Do Embeřina života se vrátí sexy idol ze střední hokejista Josh, který měl na každém prstě alespoň dvě holky. Dnes je z něj vysokoškolák, který hraje hokej a má miliony fanynek.
Jestli jsem brečela? Samozřejmě že ano, a nejednou. Jestli jsem se zamilovala? Hádáte správně, že ani tady nemohu popírat. Mám slabost pro mužské hrdiny, kteří jsou sexy a zároveň jsou pozorní, laskaví a nebojí se být drsní, když jde o jejich lásku. Byl to doják, který mě zasáhl. Ember je mladá hrdinka, která si toho hodně vytrpěla, přesto se nepropadla do hlubin temnoty a starala se o svou rodinu. Samozřejmě to někdo může odsoudit, že je to nereálné, ale já jí věřila. Našla v sobě zbytečky síly, poskládala je dohromady, a vyrazila do boje.
Se sexy hokejisty se roztrhl pytel, a ač nejsem zrovna fanynka hokeje na ledu, tak těch v knihách jednoznačně. Josh je navíc naprosto skvěle napsaná postava, kterou si asi ani nejde nezamilovat. Chemie mezi Ember a Joshem byla hmatatelná, žhavá. A když konečně vyplula napovrch, zkalilo ji tajemství. Naprosto chápu postoj Ember, a oběma mi v tomto případě bylo nesmírně líto. Závěr jsem probrečela.
Pokud hledáte knihu 18+ plnou lásky, peprných scén, odvahy, ale také plný bolesti, ztráty a trápení, pak si knihu jistě zamilujete. Přiznám se, že jsem při čtení tohoto příběhu mnohdy v hlavě slyšela píseň Castle of glass od Linkin Park. Nemůžu se dočkat dalšího dílu.
Od Markéty Lukáškové jsem před lety četla její knihu InTiMně, která mě příliš nenadchla. Je pravda, že jsem si pro seznámení s tvorbou autorky nevybrala zrovna nejlepší knihu.
Odvaha je historický a společenský román, který mě nadchl. Odehrává se krátce po skončení 2.světové války a poukazuje na těžkost doby, kdy Židé stále neměli své místo pod sluncem. Společnost k nim nebyla ani po všech těch utrpeních nejrůžovější, své zažívá právě Židovka Ada, která žije jen se svou nemocnou maminkou.
Odvaha v sobě skrývá dva příběhy Ady závislé od toho, pro co se dívka rozhodne. Její volba není jednoduchá a opravdu není v tomto případě správná jen jedna volba. Proto jsou její životní osudy nesmírně zajímavé.
Mně osobně snad jako většinu bavil první příběh, který obsahoval lehkou detektivní zápletku. Líbilo se mi vykreslení společnosti, kdy se Ada dostala do jiné společenské vrstvy.Adin životní příběh totiž není žádný procházka růžovou zahradou. Ať se její kroky vydají na jednu, či druhou stranu, bude ji čekat trnitá cesta.
Markéta Lukášková se pustila do skvělého tématu, o kterém se ve společnosti příliš nemluví. Její výstup z komfortní zóny vyšel na jedničku, a já doufám, že se Markéta bude společenským a historickým námětům věnovat i nadále. Odvahu doporučuji fanouškům Aleny Mornštajnové nebo i Karin Lednické
Má třináctá přečtená kniha od Colleen Hoover je kniha, kterou jsem již pár let měla doma v angličtině, ale ne a ne se k ní dostat. Nikdy, nikdy je autorčina kniha, kterou psala společně s další úspěšnou americkou spisovatelkou. Young adult romance s mystery zápletkou zní naprosto fantasticky. Dva mladí lidé, kteří se jednoho dne probudí a nevědí kdo jsou. Nepamatují si ani své jméno, natož kde jsou, proč tam jsou, kam mají jít.
Charlie je respektive byla dívka celkem od rány, nebrala si servítky. Silas je mladý kluk, který z celého svého srdce miluje Charlie. Nevím jak to Colleen dělá, ale píše naprosto perfektní mužské hrdiny, které si velmi snadno zamiluji.
Styl CoHo je naprosto návykový, a jakmile její novou knihu začnete číst, nemůžete přestat dokud neotočíte poslední stranu. Zatím jsem se nikde nedočetla o tom, jak autorky knihu psaly, ale tipla bych si, že se střídaly ve vyprávění. Respektive bych si tipla, že Colleen psala Silase a Tarryn zase Charlie.
Bavil mě začátek, kdy jsme stejně jako oba hrdinové byli vhozeni do neznámých vod. Poznávali jsme s nimi jejich minulost a netušili, co se stalo. Posléze jsme se společně s hrdiny zamilovávali. Celá zápletka nebyla pořádně vysvětlena.
Ve výsledku mě zklamaly dvě věci. Jedna byla v polovině knihy, kdy Charlie byla ve svém starém domově. Proč tam celá ta zápletka byla? To drobném vysvětlení mi zkrátka nestačilo. A druhá věc byl ten epilog, za mě, kdyby tam nebyl tak dám o půl hvězdičky klidně vyšší hodnocení. To knihu zakončilo tak klišoidně, že to byla velká škoda.
Ve škole jsem si příliš autorů a jejich děl bohužel nezamilovala. Měla jsem tu smůlu, že nám při hodinách literatury prozrazovaly děj a zejména závěr knih, takže jsem ztratila o spoustu děl zájem.
Karolínu @cojezoe_ sleduji na Instagramu již pár let a její tvorba mě nesmírně baví. Čím jsem starší, tím víc mě baví i naše česká literatura, proto jsem tento fiktivní příběh s hrdiny, kteří psali naše dějiny, opravdu vítala s otevřenou náručí. Do knihy jsem se pustila formou audioknihy, která byla skvěle namluvená Daliborem Bušem.
Jedná se o krátkou lahůdku, která vás pobaví a zabaví. Kniha nenahrazuje odborné publikace, ale ani si na to nehraje. Naopak. Otevřeně říká co vás čeká. Smyšlená detektivní zápletka není nijak zdlouhavě zpracována, je tam spíše jako doplněk. Takže pokud neholdujete tomuto žánru, nemusíte tuto knihu vynechávat. Hlavní co si z knihy máte odnést je atmosféra doby, a samozřejmě postavy. Nemůžu se dočkat druhého dílu.
Srpny je kniha, která tady na bookstagramu byla poměrně dost vidět, a recenze pěli chválu. Nadšeně jsem po knize sáhla, ale musím se přiznat, že mně osobně příliš nenadchla.
Srpny je tenká kniha, která obsahuje velmi depresivní příběh. Hlavní hrdinka mi nebyla vůbec sympatická, a po dočtení jsem nevěděla, co si o ní mám vlastně myslet. Bohužel. Hrdinka si prošla nelehkým obdobím, měla smůlu i velké trápení. Ale co ve výsledku byla pravda, a co manipulace?
To je možná hlavní důvod, proč z knihy nejásám jako okolí. Daniely mi bylo a je nesmírně líto. Přála bych jí šťastnější dětství, trochu zájmu okolí, a radosti do života. Zklamalo mě to, že jsem jako čtenář nedostala rozhřešení. Po dočtení nevím jak to s hrdinkou vlastně dopadne, nevím, co bylo jen v její hlavě, a co ne. Možná bych potřebovala více rozebrat jednotlivé pasáže, dostat trochu více. A nebo zkrátka a dobře, zrovna takto depresivní kniha se mi zrovna netrefila do nálady.
Naprosto rozumím nadšeným ohlasům, ale sama se k nim bohužel přidat nemohu.
Že miluji britskou královskou rodinu není žádná novinka. Autobiografie prince Harryho v zahraničí vzbudila neuvěřitelné ohlasy. A stejně tomu bylo i u nás. Čtenáři se dělí na dvě fanouškovské základny, a není se čemu divit. Já sama sice mám daleko raději jeho staršího bratra Williama, ale i tak je mi smutku Harryho opravdu líto. Do jeho autobiografie jsem se pustila v audiopodobě, a její názor jsem si potřebovala pořádně rozmyslet.
Náhradník, být náhradou za svého bratra v případě jeho skonu. Strašná myšlenka a o to hůře, zda-li to někdo opravdu takto bere.
První část knihy mapuje Harryho dětství, šťastné okamžiky s matkou, její zmizení, jak onu tragickou srpnovou událost roku 1997 nazývali s bratrem, a následné dospívání. Harryho v dětství zastihla opravdu spousta utrpení: rozvod rodičů, oddělení od milované matky a její následná smrt, neustálý tlak médií, nová žena Charlese, a samozřejmě také výchova a absence lásky.
Rozvleklá autobiografie prince Harryho, kterou načetl Daniel Krejčík ve vás opravdu vzbudí emoce. Kdo jste někdy zaznamenal nějakou kauzu z dřívějška, nebo tu současnou, najednou si při čtení/poslouchání knihy na tyto články vzpomente. Harry v “náckovské uniformě, Harry umře v armádě, Harry hodně popíjí atd. Nekonečné množství titulků, které princ svými slovy komentuje.
A proč vlastně se Harry rozhodl svěřit světu se svými myšlenky a životem? Jak píše v úvodu, jelikož Willy ani jeho otec možná opravdu nevěděli, proč se s Meg rozhodli odejít z “firmy, a protože ho nikdo neposlouchal. Rozhodl se o tom napsat.
Na ledě je novinka, která obletěla bookstagram ale i TikTok a stala se nesmírnou senzací. Nevím čím to je, jestli tou milou obálkou, přirovnání k mému oblíbenému filmu Ledové ostří, nebo zkrátka tím, že z romantických komedií jsem zvyklá na jemnůstky, ale tato kniha mi vyrazila dech.
Na ledě má přesně ty ingredience, které od současné romcom očekáváte. Je nenáročná, stránky vám kmitají před očima, zamilujete se do skvělého hrdiny. V tomto případě je atraktivní ledové prostředí. Co si budeme, krasobruslařka a hokejista k sobě jdou jak dvě poloviny sušenky. K tomu nějaké to špičkování a jiskřivá romance. No ale v čem byl u této knihy má potíž? Možná jsem už staromódní, ale zaskočila mě vlna vulgarismů a papriček.
Hlavní hrdina je hokejista, a jak asi všichni víme, sportovci jsou pěkní děvkaři. Takže se není čemu divit, že když se Nate v knize poprvé objeví, leží v posteli s neznámou dívkou se kterou strávil noc. Anastasia vás také překvapí, jelikož je to dívka, která není ani panna, ani hlavního hrdinu hned nemiluje, a co víc, má kamaráda s výhodami a naprosto jí to vyhovuje. Tomu říkám novinka. Ale, hlavní hrdinové se příliš nemusí, pak najednou se stane, že si spolu užijí trochu rozkoše, a kolotoč vášně začne.
V tento moment jsem opravdu začala mít pocit, že místo romcom mám v ruce slušné porno. Snad ani nenapočítám, kolikrát jsem se u knihy červenala a musela ji odkládat, jelikož vedle mě seděl manžel, a já si připadala opravdu nepatřičně.
Sečteno, podtrženo, Na ledě je velmi erotická romantika, u které vám bude horko. Těch peprných scén je tu až bych řekla moc. Hlavní hrdina je sportovec, kanec ale sladkej týpek, kterého si zamilujete. Hlavní hrdinka je docela protivná, dělá naschvály, a nebudete ji mít zrovna v lásce. Přesto si rádi nasadíte brusle a vydáte se spolu s hrdiny na led.
Hana Marie Körnerová je česká spisovatelka, která napsala celou řadu romantik patřící do červené knihovny, ale také napsala několik románů ve kterých nehraje láska hlavní roli.Hlas kukačky jsem poslouchala jako audioknihu v podání perfektní Dany Černé. Kniha není příliš dlouhá, máte ji za osm hodin poslechnutou, jelikož nedosahuje ani délky 300 stran.
Příběh čtyř žen z jedné rodiny mě naprosto pohltil. I když jsem četla anotaci této knihy, nijak jsem nad tím co od knihy mohu dostat nepřemýšlela. Netušila jsem, jak mnohovrstevnatý příběh přede mnou leží. Hlas kukačky je příběh o silné podstatě ženství. O mateřství a mateřské lásce, o odvaze, o slabosti, o bolesti a o nešťastných dobách minulého století.
Možná je to tím, že jsem sama matka, sestra i dcera, ale naprosto jsem se do postav vžila. V první části mi přišla nesmírně zajímavá postava Edity, ale postupně jsem o ni přestala mít zájem. Za to jsem si zamilovala postavu Irmy, se kterou se život naprosto nemazlil, vlastně jí rozdal děsivé karty. Pláču při pomyšlení, co si pro ni osud připravil. Irma byla ještě dítě když se stala matkou a musela se bez lásky vdát. Přesto se nestala nijak zahořklou nebo zatrpklou ženou, ba naopak. S pokorou přijala svůj úděl a naopak ještě ze své dobroty dokázala rozdávat a starat se o druhé. Své srdce darovala svým dcerám, které naprosto milovala.
Hlas kukačky je silný příběh jehož námět se zakládá na skutečných událostech. Jsem šokovaná, zlomená, okouzlená tím, jak moc mě příběh zasáhl. Pokud máte rádi současnou prózu českých autorů, pak je Hlas kukačky pro vás ta pravá volba.
Jsou tu další Witchky, které představují velkolepé finále svého prvního dobrodružství. Za mě asi nejlepší díl série.
Witch komiksy 13-15 mapují příběhy s původními názvy Vím, kdo jsi!, Konec zlatého snu a Odvážnou volbu. S každým dílem je to čím dál větší nostalgie, která ale rozhodně stojí za to. Příběh je to velmi zajímavý a v tomto svazku také velmi akční a překvapivý. I kdybych předtím byla Witch nepolíbená, tyto komiksy bych si zamilovala i nyní v dospělosti.
Holky porazily Fobose, svět byl zachráněn. Tak proč ale není důvod k radosti? Cornelie ztratila mnohem víc než jen chuť dál pokračovat. Čarodějky se pro svět obětovaly, a možná právě proto začíná jejich pevné přátelství dostávat silné trhliny, které ihned využije nepřítel.
V tomto díle dostává hodně prostoru právě Cornelie - což mi vůbec nevadilo, jelikož je to roky má nejoblíbenější Strážkyně. V tomto díle se také konečně objevuje Napoleon - kocour Corneliiny sestřičky. Pokračování o síle přátelství a trošku méně Kondrakaru a nadpřirozených postav - zkrátka tento díl se zaměřuje na teenagerky a jejich skoro normální problémy.
Jestli jsem u některých Witch byla dojatá? Právě u tohoto dílu. A opět nemohu vynechat chválu i na vizuál, který je opět naprosto perfektní.
Moje tuším pátá Caplinka, která se odehrává na romantickém zámečku chateu Saint Martin. Tato kniha se stává jednou z mých nejoblíbenějších ze série Romantické útěky.
Poprvé jsem se pustila do Romantických útěků v audiopodobě a musím říct, že jsem si přednes Veroniky Lazorčákové naprosto zamilovala. Perfektní interpretace, francouzský přízvuk se mi zalíbily natolik, že mám chuť dát si re-watching již přečtených dílů z této série právě v jejím podání.
Možná je to slunnou Francií, prostředím zámečku, šampaňským a nebo okouzlujícím hlavním hrdinou Lucem, který si nezískal pouze srdce hlavní hrdinky, ale i to mé. Už jen první setkání, kdy mu Hattie spadne do náručí je sice velké klišé, ale musím se přiznat, že na mě funguje skvěle.
Jak jsme u Julie zvyklí, kromě něžné romantiky autorka servíruje celou řadu delikates, po kterých bychom všichni ihned sáhli. Hlavní hrdinka je milá, přátelská a rozdala by se pro ostatní. Má zlomené srdce a tak se naplno ponořuje do práce. Připravuje pro svou sestřenici svatbu snů a přitom prožívá i milostné vzplanutí. Její život není pohádka, o to víc je pro ni nové prostředí přímo snové.
Nechte se okouzlit slunnou Francií, zajděte si do pekárny pro křupavé croiisanty a zamilujte se společně s hlavními hrdiny.
Nádherně ilustrovaná komiksová pohádka o nočních tvorech, kterou jsem si naprosto zamilovala. Vřesová můrka je jedna z nejvíc roztomilých záležitostí, která je primárně určená dětskému publiku, ale já věřím, že si ji zamilujete stejně jako já, i vy dospělí.
Šedivá můrka je nesmírně sympatická postavička, která společně se svými přáteli netopýrem a sovou ráda hraje hry. Kromě jedné, kterou kamarádi hrají mimo Vřesový palouček. Ona totiž nikdy neopustila svůj domov, a to z toho důvodu, že si musí dávat pozor na sluneční paprsky, které by ji mohli zahubit.
Můrka brzy potkává další můrku a postupně zjišťuje, že nejen, že není na světě sama, ale že může překonat svůj strach. Že počáteční obavy a strach se můžou změnit ve velmi příjemný pocit. Že může poznat krásná místa, nové přátele a zažít spoustu krásných věcí.
Jedná se o první díl, i když jsem nikde zatím nenašla, zda existuji i druhý díl. Kniha je plná krásných barev, převažuje odstín růžovo fialové, čímž si mě Můrka ještě více získala. Celobarevné ilustrace a kresby na velkoformátové knize a na křídovém papíře jsou naprostým skvostem.
Vřesová můrka je určena primárně dětem, ale pokud byste ji chtěli svým nejmenším číst před spaním, mohli byste mít maličký problém s tím, že se jedná o komiksovou formu. Pokud nedáte prostor své fantazii, čtěte s dětmi spíše před usínacím rituálem.
Britney byla hvězdička, která i mě jednu dobu dost bavila. A přiznám se, že dodnes mám spoustu jejích skladeb moc ráda. Není všechno zlato, co se třpytí a každá sláva něco stojí. Britney si sáhla na dno, a ve svých memoárech se svým fanouškům vyznává ze svých rozhodnutí, z toho co se jí stalo.
Blonďatý andílek vystoupal na vrchol, pobláznil fanoušky, zazpíval si s takovými ikonami jako je Madonna nebo Michael Jackson. Splnila si své sny rolí ve filmu, provdala se, porodila dva krásné syny. A pak zazvonil konec a pohádky byl konec.
Žena ve mně není nijak zdlouhavá kniha, měla jsem ji opravdu velmi rychle přečtenou a musím říct, že jsem se každý den těšila, až si večer sednu ke knize a budu s Britney sledovat dál její životní pouť. Je čtivá, je zajímavá, rychle ubíhá pod rukama, ale zároveň bolí. A to nejen proto, že život Britney nebyl a není med.
Na začátku na nás Brit vychrlí nespočet jmen, skáče sem a tam, a za mě asi nejzajímavější část jejího příběhu shrne v prvních padesáti stranách. Musím rozhodně smeknout, že se Britney rozhodla pro sepsání svých vzpomínek, kdy ukazuje rodinné špinavé prádlo, vyznává se ze svých chyb. Ale tu asi má chvála končí. Kniha byla krkolomná, ale zároveň psána příliš jednoduše. Věřím, že v ledasčem byly chyby v překladu.
To, co Brit udělala její vlastní rodina sahá až několik generací dozadu, každá chyba, se znásobila a u Brit to vygradovalo. Žena ve mně mi ukázala trpkou příchuť slávy, dokonce mě i rozplakala. Mrzí mě, že mi Brit nepověděla více o jejích začátcích. Že se v knize zaměřila hlavně na dobu její nesvobody, na bulvár. Že nenašla i něco na tom co hezkého zažila. Jak se cítila poprvé na pódiu apod.
Britney si šla za svým snem, ale byla důvěřivá a naivní. Nechala se snadno oklamat, pohltit ostatními a to ji také přivedlo do zkázy. Asi, kdyby se Brit narodila o dvacet let později, věřím, že by její pohádka mohla mít šťastnější konec.
Knihy Roberta Bryndzy čtu a poslouchám již mnoho let. V této sérii mě nesmírně baví hlavní hrdinka Erika, jejíž život je víc smutný než veselý. Je to skvělá tvrdohlavá hrdinka, která nedbá nařízení, jde si za svou hlavou a svým přesvědčením, což ji přivádí k celé řadě nepříjemných situací.
Osudné svědectví je již 7. díl z této série - a rozhodně ne poslední. V těchto dnech totiž vyšel i další osmý díl (hurá).
Vicky Clarkeová nahrávala podcasty o skutečných zločinech. A jednoho dne je brutálně zavražděna, všechny její poznámky zmizely. Naprosto perfektní námět na ový příběh. I když si začínám říkat, že má Robert něco proti ženám, jelikož jsou to skoro vždy vraždy žen, které Erika a její tým vyšetřuje.
Martin Stránký je můj oblíbený dabér - mám ho navždy spojeného s Boothem ze seriálu Sběratelé kostí a potom s Dr. Housem, nicméně předčítání nové knihy o Erice Fosterové se zhostil skvěle. V jeho pojetí mě audiokniha nesmírně bavila.
Další případ, kdy jsem neodhadla vraha. Další pořádný krvák. A do toho celkem zajímavý vývoj hlavní hrdinky. Erika řešila objednávku postele téměř ve stejném čase jako já. A zatímco zabydlování v mém případě zdržuje péče o dítě, Erice zase případ. Přiznám se, že u každého dílu, když se vzpomíná na Marca, zavražděného manžela Eriky, s důrazem na to, že se stále nepodařilo odhalit jeho vraha, jsem v očekávání, zda se konečně tato záhada rozplete. Tak snad příště.
Závěr je opravdu napínavý a já nutně potřebuji další díl! Opravdu jsem se bála, jak tato kniha skončí. Za mě tento díl není nejoblíbenější ze série, ale přesto se řadí do top pětky.
Má další kniha od mé oblíbené autorky má opět velmi silné téma. Tato kniha je prohnilá od začátku až do konce. Tolik temnoty, bolesti, bezpráví, že vás bude srdce a duše bolet ještě pěkně dlouho.
Les v domě mi zlomila srdce a duši vedví. Zhruba od poloviny knihy jsem skoro nonstop brečela. Když jsem dočetla poslední slova, slzy mi tekly proudem. Ihned jsem musela vzít do náruče svého syna, a kdybych mohla, vzala bych do náruče všechny děti. To, co si dětská duše na stránkách Lesu v domě prožila, to by si nemělo prožít žádné dítě, nikdy.
Les v domě je rozhodně nejdepresivnější příběh od autorky, a společně s Vranami se mi zapsal do srdce, jelikož tyto dvě knihy ve mně vyvolávají naprosto stejné zoufalství a pocit stažených rukou, kdy mám neustále potřebu něco udělat, zasáhnout. Ale jsem bezmocná. Zároveň musím ale podotknout, že kniha není opravdu pro slabé povahy. Dnes po dočtení opravdu nevím, jak budu spát. Stále mám husí kůži a pláču. Tato kniha ve vás nenechá ani ždibec naděje. Vlastně nic nedopadne dobře.
Miluji ilustrace Adriána Machy. Mými favority jsou Gerda a teď i Abebe. Zatímco vloni jsem byla spíše zklamaná z podzimního příběhu, ze Sloníka Abebe jsem moc nadšená.
Ilustrace jsou nádherné, barevné, veselé. Příběh je dojemný, roztomilý. Skupinka přátel má žízeň a jelikož jim došla voda, vydají se na putování za vodou. Ovšem pokud čekáte nějaké poslání o šetření vody, to jsem z příběhu úplně nepocítila. Dětem kniha předá, že voda je důležitá. A že kdo hledá, ten najde.
Čtvrté křídlo je romantické fantasy, kterému jsem naprosto propadla.
Violet Sorrengailová je křehká hrdinka, která je pro všechny snadný cíl. Vi se svým osudem bojuje, nelituje se, nevnucuje ostatním že je slabá, že není vyvolená. Dokonce si vychytrale hledá možné přežití. Její úhlavní nepřítel je sexy dračí jezdec Xaden, a samozřejmě, že se do něj zamiluje. Ovšem ta chemie mezi nimi je tak hmatatelná, že se budete smát, vztekat, bát a vzlykat spolu s nimi.
Xaden, co k němu napsat. Je neodolatelný, sexy, bad guy kterého si zamilujete. Violet nenávidí, protože její matka dala příkaz k popravě jeho rodičů. A Violet ho vlastně také nenávidí, protože její bratr padl v bitvě, kterou jeho otec rozehrál. Přesto to mezi oběma neskutečně jiskří.
Hate to love romantika mezi hlavními hrdiny skvěle funguje. Jsou to nepřátelé, nenávidí se a přesto spolu nějak začínají spolupracovat. Špičkují se a Violet na něm může oči nechat. A ty erotické scény stojí opravdu za to! Musím říct, že Violet a Xaden jsou v současnosti asi mým nejoblíbenějším párem.
Draci tu nejsou jen mytickým stvořením, chrličem ohně, nepřítelem nebo legendou. Ani nevíte, jak moc jsem ráda za změnu, po všech těch upírech a vílách tu máme draky! A nechybí tu ani dračí mládě, které je ťuťu.
Svět, který autorka představila je tak zajímavý, že jsem ihned měla pocit, že ho dokonale znám.Autorce se povedlo skvěle vykreslit svět, jeho politiku, že se nesmírně těším, co bude dál. Je pravda, že pár okamžiků v Akademii mi nedávalo tolik smysl, ale ve výsledku mi to vůbec nevadilo.
Čtvrté křídlo je plné akčních scén, autorka se nebojí zabíjet postavy, hrdiny čeká nejedna těžká zkouška. Kromě dávky akce a adrenalinu bude ve vašich žilách proudit spicy atmosféra, a v neposlední řadě se můžete těšit také na sarkastické draky.
Série Byl jednou jeden je pro mě obrovskou nostalgií, a zároveň objevením nového, jelikož jsem jako dítě zaznamenala pouze sérii Život. Jako dítě jsem milovala studium lidského těla, dějiny a v neposlední řadě vesmír, takže kdybych tehdy věděla, že existují řady i o dalších mých oblíbených tématech, jistě bych je sledovala od rána do večera.
6. díl se věnuje renesanci a Leonardu da Vinci. Už v úvodu vás chytne svým humorem, nechybí staré známé postavy, a rozhodně vás upoutá. Zmiňuje se nově vynalezený knihtisk. Věděli jste, že Leonardo da Vinci žil v době, kdy Itálii vládli Medicejové? V době, kdy byla v zemi velmi vysoká kriminalita.
Leonardo byl velmi učenlivý a chtěl všemu přijít na kloub. Jeho studium i umění je fascinující. Věděli jste, že byl levák? Odhalíte také, proč po Leonardovi zůstala celá řada nedokončených soch. Jeho život byl plný zajímavých dobrodružství a nepřízní osudu. Přesto byl ale nesmírně vzdělaný a jeho kreativita neznala meze. Zbylo nám po něm opravdu velké dědictví, které není jen o Moně Lise, ale i o jeho dalších studiích, které se stali skutečností až o mnoho let po jeho smrti.
Srdcerváči jsou roztomilá záležitost, která vždy pohladí po duši. Každý z nás sní o tom, že jednou potká někoho jako je Nick. Ovšem série Srdcerváči není jen o sladkých okamžicích, naopak je plná řady bolestivých a aktuálních témat.
Žila jsem v domnění, že se jedná o poslední díl, ale ne, bude ještě jeden a ve výsledku jsem ráda. Nechci ještě opustit Nicka a Charlieho. V tomto díle je čeká celá řada důležitých rozhodnutí. Kam se vydat na vysokou školu? Vztah na dálku nebo ne? Posunout vztah o další metu?
No miluju Srdcerváče, a po zklamání ze druhého a hlavně třetího dílu jsem nadšená a těším se na další díl.
Mickey Mouse je mou nejoblíbenější postavičkou již od útlého dětství, a dnes v dospělosti se má láska k němu nijak nemění.
Nádherná velkoformátová kniha obsahuje celou řadu jak těch menších ilustrací, tak těch přes celou dvojstranu. Krásně barevné obrázky si zamilují děti všech kategorií.
Čarodějův učeň je zcela nová kniha obsahující zcela nový příběh Mickeyho alias mladého učně čaroděje Yen Sida. Pokud znáte starý Disney film Fantazie, ten obsahuje mimo jiné i vlastní příběh o neposlušném učni jednoho čaroděje, který se stal kultovní záležitostí. V nové knize se ale jedná o zbrusu nový příběh ponechávající si základní zápletku.
Mickey je učedník velkého mistra a rád by se jednoho dne stal velkým čarodějem. Využije první příležitosti, když Yen Sid opustí domov, a přes přísný nákaz se pouští do velkého dobrodružství. Mickeyho lumpárna ho přivede do nejednoho úskalí, a bude jen na něm, zda se z něj sám dostane, nebo se bude muset nechat zachránit Yen Sidem. Nádherná kniha s překrásnými ilustracemi a poutavým příběhem zaujme nejen děti, ale i dospělé fanoušky, kterým přinese zase jiný nový příběh.
Knihy s nálepkou Bookclub Reese Witherspoon vyhledávám bez váhání. Popravdě se mi ještě nestalo, že by se mi kniha s tímto doporučením ještě nelíbila.
Slovník ztracených slov je historický román, který mi učaroval svou anotací. Úplně jsem nevěděla, co od knihy očekávat, jelikož ani anotace toho příliš neprozradila, kromě toho, že v ní půjde o slova. Autorka se inspirovala skutečnými událostmi. Je to kniha o významu slov, o slovech. A ač bych očekávala, že budu mít plnou knihu velkého množství lepíků u pěkných myšlenek, bohužel se tak nestalo. Je to trošku smutné a paradoxní, že mě na knize nebavily právě ty slova. První polovina čítající dvě stě stran pro mě byla dost nezáživná. Hrdinka dospívala, sbírala slova o které jiní neměli zájem, tedy muži, a jinak se tam bohužel až tolik nedělo. Pak nastal ale zvrat, kdy hrdinka přestala řešit pouze slova a její život zasáhla rozkoš a mateřství, které mě v této knize asi nejvíce zasáhlo.
Slovník ztracených slov je historický román, který mě měl okouzlit historií anglického jazyka a zrození Oxfordského slovníku, bohužel mě ale tato zápletka nechala zcela chladnou, i když je pravda, že o některých slovech jsem si ráda početla. Například by mě nenapadlo, že se v jedné části dostane Esme k vulgarismům. Nicméně druhá polovina knihy o mateřství, a posléze válečných událostech mě kniha nesmírně bavila. Závěr jsem pak přečetla téměř na posezení.
Pokud máte rádi pomalé historické romány ve kterých nechybí válečná tématika, a máte rádi atmosférické příběhy, potom se vám Slovník ztracených slov jistě zalíbí.