sachista komentáře u knih

Babička drsňačka byla první, takže zaujala své nezastupitelné místo, přesto Malý miliardář se mi možná líbil ještě o něco víc. Téma peněz, majetku, materialismu a s ním spojení štěstí/neštěstí je pravděpodobně tématem, jež se nikdy neomrzí a zvláště dětem je v knize podáno vhodnou formou. David Walliams si mě získal, stejně jako Argo nádherným barevným zpracovaním všech jeho knih.

Pokaždé se rád vracím k jemnému humoru P.G. Wodehouse a poprvé jsem vyzkoušel osazenstvo zámku Blandings. A poprvé mi to nesedlo. Možná jsem Wodehousovými humornými romány přesycen a začíná mi připadat, že se dost opakuje. Žádná z postav mi navíc k srdci nepřirostla a zápletka s prasetem mi přišla vysloveně trapná. Zbývají mi dvě možnosti. Buď si dát od Wodehouse na hodně dlouhou dobu pohov, anebo se velmi brzy pustit do nějaké zaručené trefy do černého, např. román s Jeevesem.

1 17.12.2013

Třetí díl ve mně vyvolával otázky. Bude mít série mírně sestupnou tendenci, nebo naopak překvapí Olsen nějakým dalším zajímavým tématem, přibude nový zaměstnanec do oddělení Q, budu napjatý jako u předcházejících dvou dílů. Zpočátku, asi prvních sto stran jsem měl trochu zvláštní pocit, nějak jsem se do knihy nemohl začíst, začátek mi připadal zbytečně natahovaný. Pak se něco zlomilo a já jsem očima po písmenkách, slovech a řádcích doslova lítal. Moje prvotní otázky byly v podstatě všechny zodpovězeny. Série z mého pohledu nabrala opět vzestupnou tendenci, téma náboženských sekt je pro temný krimi thriller velmi vděčné. Po celou dobu jsem měl pocit, že vyšetřování je jakoby komplementární, zažral jsem se totiž do hlavní dějové linky pachatele, která byla vylíčena dostatečně poutavě a chytře vystavěna tak, že jsem nevěděl, v které časové rovině vlastně probíhá. Musím taky přiznat, že mě docela baví osobní peripetie Carla Morcka, jeho rodiny, milenky a přátel, stejně jako spousta otazníků v soukromí Asada a Rose. Budu se těšit na další případ, dokonce si myslím, že po Složce č. 64 sáhnu velmi brzy, pokud mi ji Ježíšek přinese.

4 01.12.2013

Celou dobu jsem si říkal, že Hunger games měly zůstat jako samostatný román. Až do posledních deseti stran, to jsem si uvědomil, že to dává smysl a látka se na tu trilogii hodí. Nicméně musím konstatovat, že prvních sto stran druhého dílu se neděje nic, nanejvýš Katniss řeší své milostné rozpoložení, dalších sto stran se něco chystá a mírně stoupá napětí, a pak když už se čtenář natěší na pořádnou akci, ta skončí dřív, než by se jeden nadál. Mám z toho rozpačitý pocit a nevím, zda se podaří zaujmout i diváka filmového. Ukázky působily slibně, tak se nechám překvapit.

4 17.11.2013

Danielu Glattaeurovi se daří čtenáře zaujmout. Po veleúspěšném e-mailovém románu Dobrý proti severáku a jeho pokračování, zamířil do zcela jiných žánrových vod. Byť to zpočátku vypadá na klasický románek pro ženy, velmi brzy se děj posune do oblasti thrilleru. Celou dobu jsem si lámal hlavu nad tím, zda nás čeká šokující rozuzlení, nebo naopak nejasný konec či se náhodou nedostaví zklamání. A u mě převládla třetí možnost. Zdá se mi, že Glattauer závěr nezvládnul, chybí tomu větší propracovanost a možná i lepší objasnění některých momentů. Nechci román shazovat, ale Dobrý proti severáku byla pro mě doslova bomba, zatímco Navždy tvůj skončí sice vedle něj v mé knihovně, ale bude asi brzy pozapomenut.

4 31.10.2013

Po delší době nadprůměrný čtenářský zážitek. Kniha si mě získala od první stránky a s velkým napětím jsem odkrýval životní osudy Kláry Rissmannové. Za velké plus považuji ponechání prostoru mnoha vedlejším postavám, které celý děj obohacují a dotvářejí celkový obraz. Velmi silný příběh, který si zaslouží zdejší vysoké hodnocení.

10 29.10.2013

Orhan Pamuk byl v mých očích velký spisovatel, třebaže jsem od něj nepřečetl dosud žádnou knihu. A o to více jsem se těšil, až budu mít tu čest ochutnat plody jeho práce. Buď jsem zvolil naprosto špatně, anebo je Pamuk autorem, jehož dílu nerozumím. Začátek výborný, obdivoval jsem pěkný jazyk, zajímavou zápletku. Postupně mě ale kniha začala příšerně nudit, do sté stránky jsem to ještě vydržel, ale pak jsem nasadil rychločetbu a ani tímto stylem jsem se nedopracoval do konce. Děj mě doslova unudil a otrávil, a to já dělám opravdu málokdy, abych knihu odložil, aniž bych ji dočetl. Zde jsem neměl jinou možnost a doufám, že jsem zrovna sáhnul po Pamukově nejslabším počinu a pokud se příště odhodlám mu dát ještě šanci, budu snad spokojenější.

08.10.2013

Povedená románová úvaha o tom, v kterém režimu, v které době se lidem žije lépe. Úvaha dospěje k obecně známému faktu, že každý systém nese jistá rizika, vykazuje pozitiva i negativa. Žádný systém není ideální a nezdá se mi, že by Petra Hůlová líčila předlistopadovou dobu jako nejlepší ze všech možných. Naopak se mi líbí, jak specifickou formou výstižně všechny palčivé problémy, s nimiž se obyvatelé Krakova museli potýkat, ať byl u moci Petr nebo Pavel. Hned po několika stranách mě autorka znejistěla, tak jsem hledal na mapě, zda skutečně nějaký český Krakov existuje. Našel jsem malou obci na Rakovnicku, což mi nesedí. Když se později v knize hovoří o Drážďanech, došlo mi, že je to jedna z autorčiných hříček. Bylo to moje první setkání s touhle českou autorkou a rozhodně mě svým stylem zaujala. V brzké době zamířím do knihkupectví pro některý z jejích dalších literárních počinů.

2 26.09.2013

Měl jsem v srpnu takovou menší čtecí krizi, rozečetl jsem několik knih a nedařilo se mi žádnou dočíst. Tak se mi zase zachtělo sáhnout po Deaverovi a jeho napínavém čtení. Zpočátku jsem měl pocit při detailních kriminalistických tanečcích, že Prázdné křeslo potká stejný osud jako ostatní nedočtené knihy, avšak pak se to pořádně rozjelo a posledních dvě stě stran jsem doslova lítal po řádcích. Pár překvapení a rozuzlení vynikající.

1 04.09.2013

UPOZORNĚNÍ pro fanoušky románů Helen Tursten. Pokud nečtete případy Irene Hussové chronologicky, tak rozhodně nečtěte román Vrah v temnotě dříve, než Ohnivý tanec. Je v něm totiž docela podrobně popsán případ z Ohnivého tance, včetně rozuzlení a odhalení vraha. Nechápu, proč Tursten měla zapotřebí takhle zkazit některým svým čtenářům radost. Já jsem měl to štěstí, že jsem Ohnivý tanec četl před pár měsíci, takže jsem si jen vše zopakoval. Vrah v temnotě je klasickou krimi, čtenář je udržován v napětí, i když uprostřed knihy se děj trochu ocitá ve slepé uličce právě propojením s Ohnivým tancem. Na léto, k vodě či do dopravního prostředku při cestování vhodné čtení.

2 28.07.2013

Slušná kniha, která poskytne základní přehled o našich prezidentech. Ocenil jsem členění každé kapitoly na období dětství, mládí a činnosti před nástupem na Hrad, pak samotný výkon úřadu a následně odchod z funkce. Bohužel většina našich prezidentů skončila opravdu neslavně. Po přečtení knihy může čtenář provést vlastní analýzu a srovnání.

2 18.06.2013

Hálkova sbírka pro mě představuje jednu z nejkrásnějších sbírek, co znám. Asi bych svým názorem spíše zapadl do 19. století, ale nestydím se za to, že mám raději Hálka než Nerudu. A jsem nesmírně šťastný, že mám jeden kus z mimořádného vydání Písní večerních.

6 13.06.2013

Vzhledem k tomu, že do kin dorazilo nové zpracování tohoto slavného románu, rozhodl jsem se vrátit se k němu. Kdysi jsem jej rozečetl, ale příliš mě nebavil a po čtyřiceti stranách jsem jej odložil. Nejspíš jsem jej považoval za nudný, což by se tak o devadesáti stránkách rozhodně dalo konstatovat. Dnes se na Gatsbyho dívám trochu jinak. Především mi učarovala silná atmosféra a myslím si, že Gatsbyho velkolepé večírky jsou pro film jako stvořené a věřím, že právě Baz Luhrmann si s vizuální stránkou pěkně pohraje. Pokud jde o obsah a příběh, dá se říct, že je to jedna velká sžíravá kritika povrchního života smetánky, jenž je na první pohled úžasný a báječný, ale při bližším zkoumání se v plné nahotě odhaluje jeho vyprázdněnost. Na film se rozhodně těším.

3 09.06.2013

Babička drsňačka mě tématem i dějem více chytla za srdce. Kluk v sukních mě zpočátku nezaujal, ale postupně jsem rozkryl, o co autorovi šlo a druhá půlka knihy si mě získala. David Walliams zde nakousnul řadu důležitých témat, z nichž většina je nadčasových. Děti a mládež by o nich měly přemýšlet a ve škole a v rodině by se k nim měla vést diskuse. U mě David Walliams dále sbírá pozitivní body, těším se na Pana Smraďocha a Malého miliardáře.

2 06.06.2013

Povídky psané pod vlivem extáze byly přečteny během jedné jízdy tramvají a dvou návštěv toalety. Zpočátku jsem si říkal, že jde zase o nějakou šílenou duševní masturbaci, ale asi od půlky se mi každá další povídka líbila víc a víc, až jsem nakonec knihu zaklapl s úsměvem na tváři. Bezkonkurenčně nejlepší povídka s promyšlenou pointou je ta s Délphine v Thajsku.

1 13.05.2013

Tyhle bilanční romány mám opravdu od srdce rád. Hartlova románová prvotina uzavřela moji osobní vysoce ceněnou trojici podobně zaměřených románů, a to vedle Vieweghovy Vybíjené a Hanibalova Konce časů medových. Všechny hrdiny jsem si záhy velmi oblíbil a držel jim palce při jejich životních peripetiích. Sice mi vadilo Šamponovo chování, ale i jeho vnitřní dobrota se nakonec projevila. Výborný román, přivedl mě k myšlence navštívit nějakou Hartlovu hru v Divadle Palace.

9 11.05.2013

Nakladatelství Host je mým nejoblíbenějším a jeho edici detektivní a kriminální román Host sbírám a zdobím jím svoji knihovnu. Na román Skála jsem se předem hodně těšil, zhlédnul jsem i upoutávku autora, již Host na svých webových stránkách zveřejnil. Do Skály jsem se poměrně rychle a s chutí začetl. Atmosféra skotského ostrova je vykreslena opravdu velmi působivě. Za detektivní či krimi román bych Skálu rozhodně neoznačil. Myslím si, že mohl vyjít v edici překladové literatury. Je to spíše psychologický román, kdy čtenář postupně odkrývá složitou minulost hlavní postavy, policejního detektiva Fina. V podstatě nejsme ani svědky nějakého vyšetřování, pouze jsme konfrontováni s reminiscencemi na dětství a dospívání, s postavami z Finovy minulosti a kriminální zápletka stojí na okraji. Až posledních asi sto stran děj výrazně graduje a z románu se stává celkem strhující, místy akční thriller s několika zvraty, které mohou překvapit anebo zklamat. Celkově hodnotím Skálu kladně, jsem zvědavý na další dva díly, jen bych ji neoznačil jako klasickou detektivku či krimi.

12 11.05.2013

Odvažuji se tvrdit, že tento román musí zasáhnout každého, kdo si někdy prožil partnerský vztah, jenž se vyvinul ze vzájemného poznávání přes e-maily či sms. Do této skupiny patřím i já. Daniel Glattauer postihl trend v dnešním uspěchaném světě, kdy seznamování prostřednictvím elektronických komunikací je čím dál častější. Dobrý proti severáku se čte jedním dechem, já jsem si oba aktéry zamiloval a držel jim pěsti. Závěr považuji za vynikající, neboť nebyl klišovitý. Záplavě čtenářských dopisů se žádostí o pokračování však naprosto rozumím :-)

7 30.03.2013

Kvalitní jednohubka. Ze začátku jsem se trochu musel prát s jazykem plným hovorových výrazů a zvláštních vulgarismů, ale postupně jsem se s tím vyrovnal a hlavně se začetl do Adamova příběhu. Dvořiště není pozitivní záležitost, jež člověka povzbudí, rozhodně však zaujme.

1 25.03.2013

Po trilogii o Františku Mrázkovi, kterou jsem zhltal, jsem se s jistým časovým odstupem vrhnul na doplňující a navazující knihu, jež nabídla neméně zajímavých a šokujících informací o českém podsvětí. V mnoha případech mi přebíhal doslova mráz po zádech, namátkou zmíním řádění čečenské mafie v Praze. Není to žádné pozitivní čtení, avšak nesmírně důležité pro čtenáře a občana ČR, aby věděl, s čím se naše policie musela a musí potýkat.

2 23.03.2013