Sanmark komentáře u knih
Novátorské a kvalitní zpracování ožehavého tématu "čas".
Chytlavý příběh.
Originální pozitivní vztahové drama.
Připomnělo mi přeceňovanou a plytkou "Půlnoční knihovnu", a trochu i příručku mladého astrofyzika aneb "Problém tří těles", ale ZČ je chytřejší a hlubší, resp. čitelnější, živější a zábavnější, že to se ani nedá srovnat. :-D
Promarněná šance na super knížku. Téma a nápad dobré, ale díry v logice a mělké filozofování. Hvězda navíc za přese všechny výtky nepopiratelný motivační náboj.
Milujete Gretu Thunberg a její témata? Tak tuhle knížku napsala její nejlepší kamarádka, zarytá vegetariánka už od děložního stádia.
Velké příjemné překvapení. Živé postavy, zajímavý nápad, skvělé "řešení" "konce". ;-)
Těšila jsem se na čtení, a na další díl.
Pokud vás zajímá, jak si postavit silnější radio anténu, nebo jste Bill Gates bez křemíku, nebo sbíráte certifikáty z astrofyziky, nebo jste si lámali hlavu nad záhadou, jak to, že rozbalené tenké střevo by přikrylo tenisový kurt, tak hurá do téhle novely. Nápaditý příběh, pár skvělých momentů (virtuální hra, pc, rozbalený proton). Vše bohužel bez emocí, popis dějin a astrofyziky. Postavy mluví jako nikdo. Úsečkovité filozofování. Autor se snaží, aby to nedal najevo, ale Čínská nadřazenost chlístá z textu ("I v Evropě párkrát sami objevili chytré věci, které my Číňané máme). Posledních 200 stran odpočítávám, kolik zbývá stran do konce (ještě 40, už aby to bylo). Pokud se ani netajíte tím, jaký jste intelektuál, a dokážete skousnout hodiny astrofyziky a podrobné historie neexistujících lidí a světů, tak vás knížka uspokojí.
Zajímá mě, jak to dopadne. Ale ne tak moc, abych se další díly donutila číst. Někoho se zeptám, to bude stačit.
Hlavni postava je nesympatická, umíněný děcko, jehož hlavní motiv pro to, co dělá, je nevěrohodný.
Překombinovaná, pomalá, vlastně i trochu politická, detektivka.
Žánrově 'young adult by young adult'..
Snad z každé věty smrdí rádobytrefná nadřazenost a samolibost.
Odloženo.
UCHYLNA ekologicka agitka.
Dočteno, ale mam pocit ztraty casu.
Nejnepovedenější kniha od Yrsy a to jsem její velká fanynka (serie s Torou).
Oproti svým zvykům má hrdiny nesympatické, nevtipné a nechytré. Příběh poslepovaný jednou nepravděpodobnou náhodou za druhou.
Výmluvu na žánr "duchařinka" neberu.
Závěrečné vysvětlení/nevysvětlení vlastně chybí (pachatel ve školkách?!) a opět ta NÁHODA...
Kdo chce, bude se chvílemi bát, ale z rozuzlení bude rozčarován.
Hvězda navíc za geniální způsob jedné oběti, jak zůstat naživu.
Příběh se čte snadno, nepřeskakovala jsem věty a to je co říct! :-).
Přátelství hlavních postav je příjemné.
Příběh je ale tak trochu slepený z kde čeho, a tak nějak hrrrr! odvyprávěný.
Až na jedno autorovo zaškobrtnutí s případem vyřešeným po emailu (ukázkový wtf moment) pohodový thriller (povedený protimluv :-) ), který neurazí.
Začátek je drásavý, po každém otočení stránky jsem se bála, že kapitola už skončí a tím asi zhasne i naděje..
Normální uvěřitelná ženská, jak má být, se smyslem pro humor, chytrá, pohledná, zdravě sebevědomá, je vyšetřovatelkou tak trochu proti své vůli ve vynikající detektivce.
Poutavě napsáno, sympatické vztahy, propracovaná zápletka, šikovně dávkované rozplétání zločinu a bonbonek navíc - úžasná místní jména (tak tady čerpal Tolkien jména pro trpaslíky! :-D).
Nejedná se o příručku "Jak žít s kvadruplegikem", ale o romantický příběh, který je moc pěkně napsaný, takže i přes zidealizovanou skutečnost tohoto strašného postižení hodnotím plným počtem.
Budu vzpomínat a určitě si přečtu další díly i ostatní knihy od paní Jojo.
Podle recenzí jsem měla obavy z popisů zvěrstev, ale autor prostě jen ostře nasvítí kontrast mezi nevinnou čistotou oběti a zvráceným zlem padouchů. Viz.popis znásilnění:
´Z postele se ozve pípání ptáčátka.
Otočil se.
Není to ptáčátko.
"Už jdu, broučku," řekl. "Už jdu."
Bosé nohy pleskají po podlaze. Tlustý bílý zadek se kroutí.
Za okny svítá.´
Hlavního hrdinu autor nešetří, ten se musí probojovat od čerta k ďáblu. Od svých vlastních démonů přes cizí až snad ke svobodě a uzdravení.
Zápory (maličké):
rozuzlení náhlé a uřízlé,
amatérské, příp.nelogické chování úředních sborů,
chování matky jedné z obětí nemyslitelné.
Klady:
aktuální témata,
napínavé, čtivé, bez hluchých míst, silný prožitek,
cesta pouští,
dobré dialogy i charaktery.
Přímočará rozvleklá duchařinka..
Plusy - červená knihovna s duchy a ždibcem hrůzy
Mínusy - moc slov, nepravděpodobné náhody
Nesympatická osoba ve víru ničeho...
Nic nikdy neovlivní, proplouvá dějem, a jediná změna, ke které mírně nakročila, se stane někomu jinému. Není to její vina, ale na tom nesejde.
Plusy - pěkně napsáno, dobře se čte, poklidné čtení
Zápory - hlavní hrdinka je nudná, nezáživná a věčnou obětí někoho jiného - jako taková je popsaná skvěle, ale těžko se s ní sžívá.
Je to takové vyprávění okna, které vidí, co se děje venku, ale samo je průhledné a světu neviditelné. Jestli by nebylo lepší příběh vyprávět z pohledu jiné postavy z knihy, třeba té malé fotbalistky?
Když přijdete pozdě na raut, zbydou na vás už jen oschlé jednohubky. Jako tato knížka... začátek je parádní, slibný, ale v průběhu děje (velice velice brzy) okorává a pochutná si jen opravdu hladový opozdilec, který nemá nic jiného po ruce...
Plusy - nápad s pohřebním ústavem, akční vyrovnání se s minulostí, i dialogy
Mínusy - nepravděpodobné až nemožné úspěchy v pátrání po zločincích! Nelogické chování zločinců...
Pražský Palahniuk se rozepsal o rozdílu mezi láskou a parazitěním.
Nejprve parazitovala rodina na Řehořovi, pak se role obrátily. Jenže Řehoř má svou rodinu opravdu rád...
Poutavé rozbory případů a cesta k řešení. Motivace vrahů.
Nitky, které vedly k hrůze.
V těch nitkách snad aspoň nějaké rady pro čtenáře, jakému chování předejít, protože 100x se při setkání s vrahem nic nestane, protože nemá příhodné podmínky, ale pak, jednou, když půjdu sama v noci domů setmělou cestou, nebo si sednu v nočním vlaku do kupé k dvěma cizím mužům, nebo pošlu svoje dítě samo natrhat třešně do opuštěné aleje,
pak ty podmínky vytvářím ...