Šárka_D | Komentáře u knih | Databáze knih

Šárka_D Šárka_D komentáře u knih

No a já No a já Delphine de Vigan

Moje první de Vigan dopadla nad očekávání a přesvědčila mě, že rozhodně má co nabídnout, a to i přesto, že knihy s tématem bezdomovectví příliš nevyhledávám. Tahle ale byla drsná a přesto svým způsobem něžná, s nesmírně sympatickou a skvěle vykreslenou hlavní hrdinkou, která to taky nemá lehké, přesto (a nebo právě proto) neváhá a snaží se ze všech sil pomáhat mladé bezdomovkyni najít lepší život. Oproti dospělým má výhodu nezkaleného pohledu na svět a nepřipouští si, že je něco nad její síly. Autorka píše čtivě, ale ne podbízivě ani jednoduše. Nebojí se kritizovat věci, které ve Francii nefungují, ale neobviňuje, neukazuje prstem, a hlavně nepůsobí mravokárně, což by mohlo čtenáře odradit.

29.08.2021 4 z 5


Normální lidi Normální lidi Sally Rooney

Rooneyová píše čistě generační knihy - nemyslím, že by dnešní padesátníci pochopili Connella a Mariannu, spíš by je rozčilovali. Já mám ale pocit, že autorka mi mluví z duše: nejistota dospívání a rané dospělosti, obavy o to, co si o nás myslí okolí, spolužáci a rodina, strach z přijetí, vlastní pocit nejistoty a nedostatečnosti, který se snažíme zakrýt okázalým nezájmem a z toho pramenící nezdary v komunikaci, kdy se ani jeden nechce plně odhalit partnerovi, protože se bojí odmítnutí. Pane bože, ještě, že už mám tohle životní období za sebou, tak, jako oba hlavní hrdinové na konci knihy, který mimochodem přinese pěknou katarzi. Moc se těším na (prý povedený) seriál.

25.02.2021 5 z 5


Medvědín Medvědín Fredrik Backman

Na Medvědíně bych ze všeho nejvíce chtěla vyzdvihnout vystavění příběhu: nejprve nám autor představí jedno obyčejné město a jeho obyvatele, přičemž od chvíle, kdy se rozběhne samotný děj, tušíme, že se stane něco špatného a je nám poměrně jasné, co to bude a jak to proběhne. Následuje samotná událost, která je pomyslným středem a vrcholem křivky příběhu, a pak děj klesá k následkům, které tvoří druhou polovinu knihy. A zhruba do poloviny až do tří čtvrtin příběhu je všechno výborné. Reflexe západní společnosti, toho, jak vychováváme chlapce a jak dívky, sonda do pokrytectví, filosofie sportu, fenomén hokejových rodičů, nelichotivý obraz maloměsta. Bohužel pak se projeví Backmanova známá záliba v obecných pravdách a zejména patosu, který je ke konci knihy téměř k nevydržení, hraničí s kýčem a velmi kazí celkový dojem z knihy. Nemůžu jinak než dát pouhé tři hvězdičky, přesto, že jsem měla od první chvíle pocit, že držím výjimečnou knihu.

08.02.2021 3 z 5


Sto devětadevadesát schodů Sto devětadevadesát schodů Michel Faber

Mě bude bavit asi všechno, co kdy Michel Faber napíše. Od první novely této útlé knihy jsem se doslova nemohla odtrhnout, tak moc jsem chtěla přijít záhadě na kloub (stejně jako hrdinka), druhá novela měla skvělý nápad, prostředí i vyústění. Další, prosím!

16.09.2020 5 z 5


Akvárium Akvárium David Vann

Tohle bylo strašný. Teda, knížka je to výborná, ale četla jsem ji se sevřeným žaludkem, přitom na začátku to vypadalo jako celkem v pohodě příběh singl mámy, která dělá co může, aby dceři zařídila slušný život, aby na tom byla líp, než ona sama. A ona to vážně byla dobrá máma, akorát se to po cestě hodně zvrhlo, nutno ale říct, že ne její vinou. Mrzelo mě, jakou ránu vztah matka-dcera dostal, alespoň to ale mělo šťastný konec.

21.08.2020 4 z 5


Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu Becky Chambers (p)

Tohle mě tak strašně bavilo! Hlavní kouzlo téhle space opery je to, jak rychle vám přirostou k srdci postavy, čtivost a zajímavé prostředí - přímo si užíváte objevování dalších a dalších planet, měsíců, přístavů, vesmírných tržišť a jejich obyvatel. A ačkoliv je divné to o scifi napsat, měla jsem z toho vysloveně "feel good" pocit. Půjdu do dalších dílů.

28.05.2020 5 z 5


Neopouštěj mě Neopouštěj mě Kazuo Ishiguro

Kousek po kousku odkrývaná tajemství, náznaky, pocit, že vypravěčka myslí, že víme víc, než skutečně víme, v tom tkví hlavní síla dalšího vynikajícího díla britského nobelisty. Tušila jsem, kam to bude směřovat, a bylo to těžké, hořké a zejména smutné. Kniha oproti očekávání nenabízí téma vzpoury, osoby jednají s klidem a vědomím předurčenosti, nebojují, přijímají svůj osud.

26.03.2020 5 z 5


Meda Mládková – Můj úžasný život Meda Mládková – Můj úžasný život Ondřej Kundra

Zpočátku jsem měla pocit jakési suchopárnosti a říkala jsem si, že beletristická forma by zajímavému životu Medy Mládkové slušela více než publicistika, během čtení jsem ale stylu přišla na chuť a bavilo mne, zejména pasáže o Kupkovi. Přesto mám dojem, že paní Mládková nechala jít autora jen po povrchu, neotevřela se mu takříkajíc "do hloubi duše."

28.02.2020 3 z 5


Mona Mona Bianca Bellová

Bianca Bellová je mistryně atmosféry, předvedla to ve skvělém Jezeru i v očekávané Moně, která mne po úspěchu cenami ověnčeného Jezera vůbec nezklamala, naopak. Znovu neurčité místo a čas, všudypřítomný rozvrat, konflikt "malého" člověka a dějinných událostí, které nemůže ovlivnit a které ho hrnou před sebou. Dějem prostupuje tíživá a postupná ztráta svobody, Mona chodí jako jedna z mála žen s nezahalenými vlasy a této volby se nechce vzdát, což jí má za zlé například vlastní syn, kterého, jaký paradox, ona sama - byť žena - velmi dobře živí svou tvrdou prací v nemocnici. Závěr dává naději, že dva podivní milenci snad našli klid na nějakém zapomenutém tichém místě.

10.02.2020 5 z 5


Než vystydne káva Než vystydne káva Tošikazu Kawaguči

Fell good čtení, čtyři krátké jednoduché příběhy, lehce dojemné, lehce hořkosladké. Zábava na dvě odpoledne u kávy.

08.10.2019 3 z 5


Čekání na Bojanglese Čekání na Bojanglese Olivier Bourdeaut

Tam kde je láska, tam je všechno dovolené. V knížce je lásky plno - mezi maminkou a tatínkem dětského hrdiny, mezi rodiči a dítětem navzájem, a přesto ani láska nedokáže odvrátit hořký osud. Příběh voní nostalgií, chutná po koktejlech a zní jako sladké taneční melodie, na které chcete tančit do samého rána. Jen ať tahle noc nikdy neskončí!

15.02.2018 5 z 5


Zeď vzpomínek Zeď vzpomínek Anthony Doerr

Soubor skvěle napsaných povídek, z nichž jedna je lepší než druhá. Hned první a nejdelší vás přesvědčí, že autor je zdatný vypravěč, který splétá lidské osudy s lehkostí, citem a bohatou fantazií. V knize jsem nejvíc ocenila překvapivé náměty (často se týkají lidské paměti a jejího ztrácení) a také pestrost lokací. Za mě jsou Doerrovy povídky snad ještě lepší než román Jsou světla, která nevidíme.

29.01.2018 5 z 5


Děti chovatelů slonů Děti chovatelů slonů Peter Høeg

Půvabné, vtipné, čtivé, šílené, filozofické... ubírám jednu hvězdičku za ztrátu tempa před koncem knihy, jinak mi hodně sedla.

11.10.2017 4 z 5


Cit slečny Smilly pro sníh Cit slečny Smilly pro sníh Peter Høeg

Tak ona to nakonec přece jen byla kniha o lásce...

03.12.2016 5 z 5


Příspěvek k dějinám radosti Příspěvek k dějinám radosti Radka Denemarková

Poslední dobou mám štěstí na dobré knihy (nebo si prostě jen pečlivěji vybírám). Příspěvek k dějinám radosti totiž patří k tomu nejlepšímu, co se mi v poslední době dostalo pod ruku. Autorka dokázala čtivě zpracovat velmi těžké téma. Jednotlivé epizody se pospojovaly v ucelený příběh, který popisuje odvěké křivdy (válečným polem je tělo slabšího), bolest, utrpení, ponížení, ale i lásku a blízkost. Hlavním postavám navíc nelze nefandit, i když je jejich počínání eticky diskutabilní.

01.06.2016 5 z 5


Posel Posel Markus Zusak

Na Zusakovi je krásně vidět, jak nesmírně se jako spisovatel za pár let vyvinul - od slabších Roků pod psa přes mnohem lepšího Posla po skvělou Zlodějku knih. Jeho styl je dost čtivý, přesto je v Poslovi ještě znát určitá naivita (závažné problémy lidí zvrátí jedna maličkost), zjednodušená řešení. Jinak příjemná kniha.

14.12.2015 3 z 5


Hledání Aljašky Hledání Aljašky John Green

Hledání Aljašky mě nenadchlo, asi proto, že nemusim knížky ze středoškolskýho prostředí. Nějak mi vadí, jak jsou tam všichni cool a odvázaný a nevim co ještě. Z hrdinů mi nebyl sympatický snad nikdo, a Aljaška byla nejděsnější ze všech. V první půli jsem se musela do čtení vyloženě nutit, docela mě to nudilo, část "Poté" byla už byla lepší, ale i tak je pro mě knížka těžkej průměr.

06.05.2014 2 z 5


Partyzánova dcera Partyzánova dcera Louis De Bernières

"Mislila sam da me voliš." Příklad, jak jeden večer dokáže zkazit úplně všechno. Bernières neodsuzuje, nepoučuje, nepatetizuje, ale prostým způsobem vypráví neobyčejné a dojemné příběhy, což je i případ Partyzánovy dcery. Krátké kapitoly hezky odsýpají.

06.04.2014 5 z 5


Rok vdovou Rok vdovou John Irving

Rok vdovou mi připadalo trochu jako "splácanina" jiných Irvingových knih, chyběl mi silný příběh, který autor obvykle umí. Nejlepší část byla první polovina, dětství hlavní hrdinky a tragický příběh smrti jejích bratrů. Potom už neslaný nemastný, takže spíš zklamání.

19.11.2013 3 z 5


Tajemství porodní báby Tajemství porodní báby Sabine Ebert

Upřímně moc nechápu tolik pochvalných komentářů, mně to místy přišlo tak pitomý, že jsem se smála nahlas. A to hlavně u přehnaných romantických pasáží (hrdinka byla prostě tak úchvatná, že ji všichni milovali). Nicméně, dočetla jsem až do konce, což taky o něčem svědčí. Na další díly už se ale vrhat nebudu.

25.06.2013 1 z 5