sarkasknizkou komentáře u knih

Jedna z velmi kvalitních knih o příběhu Ireny Sendlerové, o které se například oproti Nicholasu Wintonovi vůbec nemluví! Tuto knihu jsem četla prakticky podruhé - poprvé jsem ji četla před pár lety, jako náctiletá, a tehdy mě moc nenadchla, byla na mě až moc odborně a faktograficky psaná. Nicméně po pár letech jsem jí dala šanci znovu a přečetla ji za několik dní. Člověk musí počítat s tím, že se nejedná o nějaké románové podání. Nicméně autorka celé téma pojala velmi dobře a držela se faktů, ke kterým se dostala. Za mě je to velmi kvalitní čtení, ale pokud si chce někdo přečíst její příběh spíše v románovém podání, rozhodně doporučuji knihu Irena Sendlerová: Anděl z Varšavy.

1 26.12.2023

Knihu jsem četla hned po dočtení jiné autorovy knihy - Transport na věčnost. Ta se mi moc líbila a tak nějak jsem doufala, že se i tato kniha ponese v podobném duchu. Obě knihy jsou na stejné téma i se stejnou věkovou kategorií hlavních postav, ale v této se minulost protíná s přítomností. Občas jsem se trochu ztrácela, začátek byl pomalejší, ale postupem času se to zlepšovalo. Mrzí mě ale velké množství gramatických a stylistických chyb, kniha pravděpodobně neprošla příliš velkou redakční korekcí. Ne všechny rozhovory mezi postavami byly přirozeně plynulé, hodně z nich mi přišlo kostrbatých a uměle šroubovaných. Obzvlášť mezi postavami z přítomnosti. A, popravdě řečeno, si myslím, že takhle se mezi sebou náctiletí skauti opravdu nebaví... Nicméně si myslím, že pro mladší čtenáře, kterým je kniha určena, je to skvělé a příjemné čtení o protagonistech úměrných jejich věku.

26.12.2023

Velmi dobře zpracovaný příběh o dětech ze židovských rodin, kterým jediný člověk dokázal otočit život vzhůru nohama. Nejenom, že Jenda přijde o tatínka, protože pracoval v odboji, ale postupně začne přicházet také o své dlouholeté kamarády - jenom proto, že jsou židovskými dětmi. Nebude moct s nimi chodit do školy, do parku, do kina... Až někteří z jeho života zmizí úplně. A ta dětská nevinná hlava nedokáže pochopit, proč.
Oceňuji, že autor vychází z reálných postav (i když se některé nemusely v reálném životě setkat) a inspiroval se jejich životní tvorbou natolik, aby ji použil i do vyprávění jejich příběhu v knize. Líbily se mi také medailonky na konci, které případně vysvětlily, jak to s danou postavou doopravdy bylo, či časová osa, která nám vysvětlila, co se v příběhu stalo a jak to bylo doopravdy. I přesto, že je kniha napsána spíše pro mladší čtenáře, myslím si, že i dospělý člověk si z ní leccos odnese. A ilustrace opět báječné.

16.07.2023

Frida Kahlo a její osud mě fascinuje už léta, takže když se mi do ruky dostala tato kniha, byla jasnou volbou k přečtení. Je napsaná velmi čtivě a ač se jedná o beletrizovaný životopis, dozvíte se spoustu zajímavých informací. Ale nejenom o Fridě jako takové, ale i o Mexiku, jeho politické situaci i politické situaci jiných států, do kterých se Frida podívá. Dozvíte se také spoustu informací o lidech, se kterými se během své kariéry Frida potká a kteří nějakým způsobem ovlivní její život. Popis jejích myšlenek a smýšlení při malování obrazů je dechberoucí a člověk ani nemusel někdy obrazy vidět, před očima se mu zjeví samy.

3 16.07.2023

Velmi kvalitně sepsaná a ozdrojovaná biografie i přesto, že neexistují stoprocentní prameny, které by nám o rotmistru Antonu Schmidovi řekly ještě mnohem více. Oceňuji, že není vyprávěn pouze příběh záchrany a jak ji celou zorganizoval, ale klade se důraz také na nějaké obecné informace o celé vyvražďovací mašinérii. Kromě těchto informací na začátku je také k zamyšlení samotný popis událostí po jeho popravě v roce 1942, jak se k jeho jménu stavělo nejenom Německo, ale například i Izrael.

16.07.2023

Moc milá kniha pro mladší čtenáře, ve které se stejně stará hlavní hrdinka Tigris snaží vyrovnat se ztrátou maminky a tím jediným, co jí maminku ještě dokázalo připomínat - byt, který maminka přeměnila v domov... Celý příběh nám popisuje rozdíl mezi dětským a dospěláckým truchlením, vyrovnáváním se se situací a tím, co dokáže způsobit nedokázat o některých věcech a událostech mluvit, i když to myslíme sebevíc dobře vůči druhým. Nebo možná i vůči sobě?

1 16.07.2023

Tak trochu temnější převyprávění malé mořské víly, které však nadchne všechny věkové kategorie...
Tohle byla nádhera! Lampička si mě k sobě přitáhla v knihkupectví díky své úžasné obálce. Koutkem oka jsem ji zahlédla v regálu, jak na mě křičela "všimni si mě a dobře prohlédni". A já jsem ráda, že jsem své podvědomí poslechla a sáhla po ní. Ilustrace jsou naprosto nádherné a krásně doplňují text a jeho poslání, které se nám naskytne.
Příběh Lampičky je o ztrátě a vyrovnávání se s ní. A hlavně také o tom, že ne všichni jsou zlí nebo hodní. Rozhodně si nemyslím, že je to úplně příběh pro malé děti, pravdou zase naopak je, že je to kniha pro všechny věkové kategorie. Děti i dospělí si v ní najdou to poslání, které je jim nejbližší, a zároveň na celý příběh budou pohlížet svou myslí...

2 13.07.2023

Jako studentku knihovnictví mě tahle kniha už jenom z principu děsně zaujala a tak jsem jí dala šanci a pořídila si ji... Bohužel mě ale děsně zklamala a myslím si, že dalším dílům série už šanci nedám.
Humor mi přišel trapný a opravdu si nemyslím, že bych se takovýmto vtípkům, které v knize padaly, smála i ve 12 nebo 13 letech, což je věková skupina, které je kniha především určena. Děj se hrozně vlekl, autor do něj vsunoval úplně nesmyslné výplně v podobně svých přihlouplých poznámek, které mě děsně otravovaly a celé to bylo přitažené za vlasy... Tohle se moc nepovedlo.
Ta knížka je tak absurdní, že bych ji snad doporučila snad jen dětem, které čtení moc nebaví a potřebují u toho prostě vydržet, což si myslím, že srandičky a vtípečky, které do knihy autor vložil, by mohly splnit.

1 13.07.2023

Sem tam duchařina, sem tam detektivka, trocha romantiky, ale hlavně... Skutečné literární postavy, které dostaly prostor se nám ukázat také v jiném světle, než ve kterém o nich běžně čteme v učebnicích! Karolínu sleduju už docela dlouho na Instagramu a její videa mě opravdu baví, takže když vyšla tahle skvělá jednohubka, nemohla jsem se dočkat, až si ji přečtu. A nebyla jsem vůbec zklamaná. Příběh byl svižný, milý a úsměvný a mladý Honza Nerudů byl prostě skvělý.
Pokud však člověk Karolíninu tvorbu nezná a narazí na knihu náhodou, může se stát, že si bude klepat na čelo s tím, co to je za blbost... Proto si myslím, že knihu spíše mnohem více ocení ti, kteří se již s její tvorbou potkali a dokáží ji ocenit a najít v ní ten vtip a odlišnost od nudných školních zápisů, které si pamatují ze školy všichni.

2 13.07.2023

Tak tohle bylo opravdu skvělé počtení. Od autorky jsem již četla Prameny Vltavy, které také moc doporučuji, ale musím říct, že kniha U severní zdi tu výše zmiňovanou předčila. Velmi kvalitně napsaná kniha plná surovosti, ztráty a zlosti jednoho člověka vůči druhému. Některé pasáže se četly opravdu těžce, několikrát jsem měla slzy v očích a nevěřícně kroutila hlavou nad tím, jak některé ženy dokázaly být vůči těm druhým tak moc kruté... Celý ten příběh, který se kolem těchto skutečných událostí zpoza zdí pankrácké věznice kolem dokola točí, je vystavěný opravdu precizně a skvěle mi do toho všeho zapadá. Je až neuvěřitelné, že se o událostech tohoto období téměř nemluví a nejsou nikde připomínány. Rozhodně mám v plánu na Ďáblický hřbitov zajít se podívat na místo, které mělo být navždy zapomenuto...
Jinak také musím uznat, že autorka i po sepsání a vydání knihy umí o celém tématu moc zajímavě a pěkně povídat, pokaždé, když narazím na nějaký rozhovor s ní, se dozvím něco dalšího, co se do knihy nevešlo nebo bylo pro klid v duši nás všech raději vynecháno... Moc doporučuji si některé rozhovory pustit.

9 13.07.2023

Jedno velké co by, kdyby... Musím říct, že po dočtení této knihy jsem byla v rozporu sama se sebou ohledně toho, co si o knize myslet a jak ji hodnotit. Po jejím dočtení totiž nenásledoval takový ten wow efekt, který se dostavil například u autorčiny Hany. Vlastně jsem si uvědomila, že mi ta kniha nic moc nedala... Předpokládala jsem, že autorka využije možnosti si alternativní realitu přizpůsobit sobě a přijde s novými nápady, jak by to tady po nepovedeném převratu v roce '89 mohlo vypadat. Ale přišlo zklamání, protože autorka s ničím zajímavým vlastně nepřišla a popisovala tak nějak suše to, co je nám vlastně známé a i po letech od (ne)převratu bylo všechno ve starých kolejích. Pokud se však oprostím od těchto okolností, musím říct, že postavy byly vyvedené docela dobře a nejvíc mě bavily a zaujaly pasáže z prostředí ozdravovny...

8 13.07.2023

Pohodlně se usaďte a nechte se ponořit do úžasného a skvěle napsaného příběhu o odvaze a touze nenechat si událostmi vzít život, který chcete žít tak, jak vy chcete... Hlavní hrdince Lee život a jeho osudy sice hází klacky pod nohy z levé i pravé strany, ona se ale nevzdává. Připravte se na spoustu postav a neustále se měnící časovou osu jednotlivých kapitol. Zpočátku se v ději možná budete trochu ztrácet a prvních 100 stran si budete rvát vlasy z hlavy, ale věřte mi, že až se všechny životní příběhy všech postav začnou mezi sebou v určitou dobu prolínat, nebudete se moct od knihy a její surovosti odtrhnout.

8 13.07.2023

(SPOILER) Osvětimská ukolébavka vypovídá příběh Helene Hannemanové a její rodiny. Helene za běhu druhé světové války odmítla opustit svých pět dětí a manžela, který byl romského původu. Stejně tak jako na něj, tak i na děti, neboť jsou napůl romského původu také, se vztahoval rozkaz, který opravňoval německou policii vzít její rodinné příslušníky do vazby a následně je převézt do Osvětimi. I přesto, že je Helene Němka a tento rozkaz se na ni nevztahuje, se rozhoduje, že do Osvětimi odcestuje se svou rodinou V Osvětimi poté zažívá oddělení od manžela a snahu postarat se v krutých podmínkách o děti jak nejlépe umí, což se jí dobře daří až ve chvíli, kdy vedení tábora zjistí, že je Němka a zdravotní sestra. Dostává se tak do kontaktu s doktorem Mengelem, který i přes svou krutou práci Helene umožňuje se postarat o kvalitní život nejenom pro své děti, ale i pro děti jiných žen v táboře.
Kniha je inspirována skutečným příběhem smíšené rodiny, která doplatila na krutý osud. Avšak si myslím, že autorem byl příběh trochu nešťastně uchopený a jeho potenciál byl oslaben. Úplně mi neseděl styl psaní z pohledu první osoby, knize by více prospělo ji napsat z pohledu třetí osoby. Co mě však hodně zklamalo byl fakt, že autor si knihu přikrášlil ke svému obrazu. Myslím si, že opravdu nebylo v závěru potřeba napsat, že si Helene deník reálně nevedla a že syna, kterého donutila na posledních stránkách utéct a zachránit se, v realitě utéct nedonutila s celou svou rodinou v táboře zemřel. Pod románem podle skutečného příběhu si představím příběh, který je vystavený na faktech. Takovéto přikrášlení však příběh dle mého staví pouze do pozice inspirovaného příběhu. Původně jsem knize chtěla dát jen 3 hvězdičky, ale po zjištění, že je na konci knihy materiál pro volnou diskuzi mi přišlo, že autor knihu zamýšlel nejspíš pro mladší čtenáře školou povinné, kteří se s takovýmto druhem literatury teprve seznamují. Proto knize dávám 4 hvězdičky, i když je ta čtvrtá hvězdička velmi slabá.

7 28.04.2023

Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi je knihou, kterou budu jako jednu z mála neustále doporučovat, pokud si lidé chtějí přečíst pravdivé a opravdové příběhy lidí, kteří si prošli obrovským množstvím utrpení, nenávisti a zlosti. Sledujeme totiž velmi kvalitně ozdrojovaný a precizně sepsaný příběh syna Fritze a otce Gustava, kterého dospívající syn odmítá opustit i v případě, že jej může potkat nejkrutější osud. Autor vychází z deníku, který si Gustav za celou dobu svého pobytu v koncentračních táborech vedl, pečlivým archivním průzkumem a také z rozhovorů s Fritzem, který velmi ochotně svůj i otcův příběh autorovi převyprávěl. Díky poznámkám pod čarou a odkazům na zdroje v textu se čtenář může dovzdělat, ale pokud je kniha pouze čtena jako čistá beletrie, není během čtení potřeba zdrojům ani poznámkám věnovat pozornost. I přesto doporučím si zdroje přečíst alespoň po dočtení knihy, neboť jsou zde k nalezení velmi zajímavé informace, které příběhu přidají nový rozměr. Kniha se čte opravdu dobře, děj vcelku svižně plyne před očima a nutí čtenáře nepřestat číst. Zkrátka budete chtít vědět, co bude dál, i přesto, že některé pasáže jsou velmi emotivní a nejspíš vám nezůstane oko suché.

1 28.04.2023

Přátelství navzdory Hitlerovi je jednou z mnoha knih, které jsem na téma druhé světové války, židovských obyvatel a útěku lidí z Protektorátu jako takového četla. A i přesto, že jich mám přečteno za poslední léta spoustu, musím tuto knihu zařadit mezi ty, které vřele doporučuji. Rozhovory s přeživšími, kterým se podařilo utéct do Dánska a poté i do dalších států, když v Dánsku už nebylo bezpečno, byly autentické a nezkreslené. Plusem je také to, že je kniha obohacena spoustou fotografií z rodinných archivů, které povídání velmi pěkně dokreslují. Větší množství rozhovorů ve mně zpočátku vyvolávalo pocit, že se kromě nich nic nového v knize nedozvím, ale když autorka začala popisovat cestu k setkání zachráněných dětí, strach opadl. I přesto si myslím, že by kniha rozhodně měla mít pokračování, neboť celý příběh dánských dětí má velký potenciál nám povědět mnohem více.

3 28.04.2023

Pošťákova snoubenka je pokračováním velmi povedeného prvního dílu Podivuhodný život osamělého pošťáka. Tentokrát se však na příběh podivína Biloda podíváme z jiného úhlu pohledu, a sice mladé dívky jménem Tania, která je do Biloda tajně zamilovaná a neví, jakým způsobem mu to dát najevo. Proto tiše doufá, že její tajné city opětuje a jednoho dne jí svými básněmi dá najevo její náklonnost. Polovina knihy nám trochu zdlouhavě popisuje to, co se stalo již v první knize. Někomu to může vadit, za mě je to docela dobrý způsob, jak první díl přiblížit lidem, kteří jej nečetli nebo jeho příběh již zapomněli. Tam, kde končí první díl, navazuje tento druhý, který nám ukazuje, co se stalo s našimi hlavními postavami po nehodě. Dá se říct, že stejně tak jako byl posedlý v prvním dílu Bilodo nedosažitelnou Ségolène, byla i Tania posedlá Bilodem. Uzavřený kruh, Enso, zkrátka perfektně funguje i tady. Jako u prvního dílu jsem si zamilovala jednoduchou a nádhernou grafickou práci, která velmi dobře ladí s prvním dílem a knihy tak v knihovně vypadají opravdu pěkně. Opět je nutno podotknout, že překlad je velmi pěkně povedený a jsem ráda, že je jméno překladatelky znovu uvedeno na titulní stránce. Za takovýto komplikovaný překlad nejenom příběhu, ale i básní haiku, si to zaslouží. Samozřejmě, první díly sérií většinou bývají lepší, než jejich navazující, ale myslím si, že takovéto doplnění není vůbec na škodu. A pokud se někdo bojí, že mu pokračování dojmy z prvního dílu pokazí, vůbec mu neuškodí, že si toto pokračování nepřečte. Tato série má v sobě totiž kouzlo, které jí umožní fungovat i jako samostatným knihám.

2 28.04.2023

Podivuhodný život osamělého pošťáka je jedna z mála knih, která si mě získala svým jednoduchým a grafickým zpracováním. To je velmi dobře a něžně provedené a krásně tak korespondovalo s celým obsahem knihy a Japonskem, kterým je celý příběh inspirován. Autorův popis japonské kultury je i pro lidi nepolíbené tímto stylem žití velmi obohacující. Obecně nejsem velkým fanouškem básní, ale styl jejich psaní haiku si mě rychle získal a já si je moc oblíbila. Je to možná i díky překladatelce, která tyto básně přeložila opravdu precizně (a oceňuji, že je její jméno také uvedeno na titulní straně). Jazyk celé knihy je díky ní květnatý a donutí vás číst dál a dál, společně s příběhem, který plynul opravdu rychle. Nenazývala bych však tuto knihu románem, jako je uvedeno v anotaci, nýbrž spíše novelou. Celá kniha je taková trochu praštěná, ale v dobrém slova smyslu, i přesto, že někomu může Bilodův podivínský život a zlozvyk čtení cizích dopisů připadat absurdním. Já jsem si ji zamilovala a patří mezi mé oblíbené právem...

4 28.04.2023

Zuzanin dech je další knihou autorky, ve které se věnuje válečnému tématu. Oproti knize Němci je však Zuzanin dech větší sondou do psychiky a osobnosti hlavních postav. Dětství hlavních postav je idylické a krásné, avšak s nástupem dospívání se postavení chlapců vůči Zuzaně mění... Zuzana si vybere jednoho, druhý však její výběr není schopen zkousnout a proto se rozhodne udělat v dospělosti všechno pro to, aby to těm dvěma oplatil.
Jazyk autorky je květnatý a souvětí jsou psaná tak, aby v nich nebylo nic navíc. Kapitoly v jednotlivých částech (dětství, dospívání, dospělost) jsou krátké, ale na obsahu nic neztrácí. Absence přímé řeči knize neubližuje. Celý příběh si k sobě čtenáře připoutá a nepustí ho až do přečtení celé knihy.

17 05.03.2023

August je chlapec, který se narodil s genetickou vadou obličeje a i přes nespočet operací nevypadá jako "normální" kluci v jeho věku. Chce vědět, proč ho lidé odsuzují jenom na základě jeho vzhledu aniž by ho více poznali. První stupeň školní docházky prožil doma s maminkou, která ho učila, avšak do páté třídy již nastupuje do školy a od rodičů tento krok cítí jako velkou zradu, protože se bojí, jak na něj budou neznámé děti reagovat... Jeho příběh není vyprávěn pouze jeho pohledem, ale také pohledem jeho sestry nebo nových spolužáků ze třídy, kteří nám vysvětlují svůj pohled na něj a to, jak se s ním cítí.
Kniha je psaná velmi čtivě, kapitoly jsou kratší a pohledy jednotlivých postav na sebe skvěle navazují. (Ne)obyčejný kluk je kniha plná moudrosti a přemýšlení nad tím, jak bychom se (ne)měli chovat k lidem, kteří úplně nevypadají podle našich představ. Rozhodně ji mohu doporučit všem věkovým kategoriím, které o ni projeví zájem, od mladších dětí po náctileté až po dospělé. Každá věková kategorie si z knihy vezme něco svého a zároveň je donutí otevřít oči a vidět "jiné" lidi kolem sebe jinak, než jak je byli doposuď zvyklí vidět.

2 05.03.2023

Velmi povedená česká detektivka, která prostředí Šumavy vykresluje temným a úzkostlivým pohledem. Ze začátku jsem měla problémy se změnami časového období nebo se změnou hlavního protagonisty, který zrovna odkrýval svůj příběh, ale velmi rychle jsem se tomu přizpůsobila. Byly zde velmi zajímavě vykreslené reálie minulosti, které mi opět daly vhled na něco, o čem jsem neměla tušení. Konečná zápletka byla možná trochu překombinovaná a nejspíš bych z ní osobně trochu ubrala, ale nakonec to celkově dávalo smysl a já tím byla fascinovaná, protože takový konec jsem opravdu nečekala.

15 28.12.2022