saumur komentáře u knih

Pro mě poměrně velké zklamání… Ašsko, o kterém by měla kniha vlastně být, se v příběhu vyskytuje jen jako pozadí a nebýt vlastivědných názvů, mohl by se příběh odehrávat kdekoliv v Sudetech. Příběh sám o sobě nemá žádnou dějovou zápletku, je to jen příběh hlavní hrdinky, ničím neobvyklý ani jedinečný. Ani postaveny jsou pro kreslené příliš do hloubky, takže bychom opět mohli říct, že takových příběhu mohlo být v meziválečném a poválečném čase 12 do tuctu.

4 27.06.2022

Za me uplne zbytecna kniha, zmatena v pribehu a trochu lacine kombinujici ich a er- formu. Od zacatku mi byl hlavni hrdina nesympaticky a jeho jednani jsem nepochopil. Ostatni postavy neprehledne a spousta otazek zustala nezodpovezena. Tahle kniha v knihovne nezustane...

1 28.01.2021

Pane Stiftere, krasa jako vzdycky... Moc se mi libi Vas styl psani a umeni popsat “choulostive” veci mladezi pristupnym a pro me velmi poetickym zpusobem. Atraktivni pribeh s necekanymi zvraty a vtipnou pointou, i kdyz ta vtipnost mozna nebyl zamer.

3 27.12.2020

Autorovi je dvacet let, klobouk dolů za takový příběh a za takové zpracování! Nečekejte ale žádné propracované postavy ani jakoukoliv hlubší myšlenku či invenci. Do kategorie young adult super kniha, nicméně o tomhle zařazení se nakladatel zapomněl zmínit. Takže hodnocení - autorovi pět hvězd, mínus dvě na adresu nakladatele.

1 13.12.2020

Pro mě trochu rozporuplná kniha - na začátku téměř nuda, od poloviny příběh graduje a od konce jsem se už nemohl odtrhnout a musel prostě číst až do konce. Kombinace lyrického líčení přírody a hlavní dějové linky mám rád, často mě ale při čtení zaskočily velké nepravděpodobnosti - matka, která opustí čtyři děti a ani se je nepokusí kontaktovat, čtyřleté dítě schopné se postarat samo o sebe, asociál, který nemá problém cestovat autobusem a ubytovat se v motelu, sociálka, která se cíleně nesnaží o záchranu dítěte, místní floutek, který se sníží k tomu, aby "chodil" s holkou z bažiny... I přesto zajímavý příběh, okořeněný neobvykým místem děje (bažinou). Za "světovou literární událost" bych ale knihu určitě nepovažoval. Pro mě je opět důkazem toho, že co nese na titulce podobné superlativní hodnocení, bývá spíše populistickou literaturou.

11 10.12.2020

Prestoze by si Jakuba i za toto dilo zaslouzila plny pocet hvezd, ubiram jednu za prece jen uz trochu otahane tema holokaustu. Jiste je to jedno z nejstrasnejsich obdobi nasich dejin a je treba na nej nezapomenout, ale aspon pro me uz bylo tech pribehu z koncentraku docela dost. Trochu levna mi prisla i scenka zmrtvychvstani protagonistky z hromady tel, ale budiz. Jinak literarni zazitek, brilantni jazyk a osobity styl, ktery pro me patri k tomu nejlepsimu ze soucasne ceske prozy.

7 19.09.2020

Uz podle nazvu snaha o napodobu Stoleteho starika, i syzet se o neco takoveho snazi, ale prave pro tu neoriginalitu mi to prislo hloupe a tuctove... Neverohodnost pribehu asi byla autorovym zamerem, bohuzel vytrzeny z reality mi prisel i “hlavni” pribeh s dedictvim. Obcasny otrocky preklad ze slovenstiny jen zavrsil muj celkove nevalny dojem. Kniha putuje do dobrocinneho antikvariatu, snad udela vetsi radost mene narocnemu ctenari.

Dalsi z povedenych Sichingerovych knih, pro me zatim nejlepsi. Syrove liceni bez zbytecne lyriky a poetiky jakoby odrazelo naladu te doby. Pro me rada dosud neznamych realii (sumavske bylinne, Setkani mladeze) a pripominka politicke zvule, udavacstvi, zametenych cest a prekrucovani faktu. Poucne a ctive.

6 30.08.2020

Az na nepovedenou anotaci a par gramatickych chyb velmi ctive a poucne. Takove veci se dely, i kdyz nam to z dnesniho pohledu muze pripadat az neverohodne. Ale rikam si, ze zvule a hegemonie se muze kdykoli objevit znovu, treba v jine forme, a tezko rict, jak bychom v ni dokazali obstat. Proto je dobre vedet... Vic takovych pribehu, jako je tento.

2 27.08.2020

Nezarovnamy pravy okraj mi nevadi, zato naprosty blabol a snaha o humorne vyzneni alespon podivnym slovosledem, kdyz uz to autor neumi jinak, mi vadi. Synaktickych chyb jako maku a preklep dokonce hned v anotaci na obalce. A jeste poznamka - kdo z nas mohl byt za totality na zimni dovolene v Alpach? Tahle knizka se proste nepovedla a desi me jeste tech 350 stran prede mnou...

Velké překvapení... Konečně kniha, jejíž příběh (v tomto případě příběhy) nekončí hepyendem, a přesto vám z ní není smutno. Možná díky tomu, že Haddon se dokázal vyhnout patosu a líčí děj někdy až příliš odtažitě a dokumentárně. Ale to mě právě dostalo, to spojení čistě pragmatického líčení s hlubokým příběhem...

Kromě spousty zajímavých myšlenek mě zaujalo i to, že řada substantiv je psaná s počátečním velkým písmenem, ale člověk s malým...
"Společenské magazíny nám říkají, co jsme neudělali, kde jsme selhali, co zanedbali, a nakonec nás na sebe naštvou, abychom sebou pohrdali..."

Uf uf... za mě zdlouhavé, místy nudné a tak trochu přitažené za vlasy - studenti neustále opilí nebo sjetí, o škole zmínky jen tak okrajově, žádná hloubka... Příběh nicméně zajímavý, ale možná tak na sto dvěstě stran, určitě ne 500+. Nebýt poslední chybějící knihy do čtenářské výzvy, asi bych ani nedočetl...

Tak trochu jiny pribeh z holokaustu, ze ktereho zamrazi skutecne az skoro na zaver, kdy se dozvime, kdo je dedecek ve skutecnosti... ctibe, svizne, jasne.

19.11.2017

Rozvleklé, nudné, nezajímavé... Až příliš mnoho postav, mezi nimiž těžko rozlišovat mezi hlavními a vedlejšími, žádný příběh, chybějící pointa. Možná beletristicky zpracovaný background moderní italské historie, ale na čtení nic moc.

17.11.2017

Myslím, že o to "zhrzení " je jen rámec celé rodinné ságy. Za mě nápaditě podaný příběh, občas jsem se sice ztratil, ale to vinu za to nepřikládám autorce :-) přitažené za vlasy, jak píše někdo níže, je to asi tak jako doba, ve které žijeme... Jen tak dál, paní Bellová!

Příběh od mně neznámého autora zaujme nejen dvojí časovou linií, ale i poutavým jazykem a napínavou, místy až detektivní kompozicí. Přečteno jedním dechem.

Knizka na odpoledne. Jazykove nic moc, nakonec vas ale az prekvapi to jednoduche, ale stale pravdive poselstvi - kdyz neco chcete udelat, proste to udelejte!

Uf, uf... hooodně těžké čtení a ještě těžší rozhodování, zda knihu odložit nedočtenou. Nebýt čtenářské výzvy, nedočtu. V doslovu je Golding přirovnáván ke Kafkovi nebo Proustovi a to opravdu sedí.

Něco mezi červenou knihovnou, humoristickou freskou, sociální sondou a psychologickým románem... Od každého trochu. Pokud ke knize budeme přistupovat s vědomím, že jde o fikci a nikoliv o realistický obraz, pak se určitě pobavíme a občas i od srdce zasmějeme. Bohužel celý dojem kazí příšerná práce s jazykem a slovní zásobou, navíc utvrzená pravděpodobně neznalostí minoritního prostředí. Jinak by autor nemohl používat výrazy typu "pazdrát" a obraty typu "vsednout na vlak" a určitě by nevkládal partnerům do úst oslovení typu "debile, pitomče, darebáku, uličníku".