sgjoli komentáře u knih

Zpočátku jsem se do knihy bůh ví proč nedovedla pořádně začíst. Ale pak po cca 80 stranách jsem se konečně chytla a už to šlo dobře a já se u této knihy dost bavila.
Pokud jste již dospělým čtenářem, je třeba počítat s tím, že toto dílo (potažmo celá série) je primárně psané pro mladší publikum - ten jazyk a styl vyprávění tomu odpovídají. A také tu autorka vedle detektivní zápletky řeší i typická "puberťácká" témata - školu, první vztahy a lásky, atd. Ale zároveň tu je právě i ta detektivní zápletka, která mne vlastně k této sérii přivedla.
Baví mne jednak ta atmosféra (autorka umí nastolit pěknou napínavou atmosféru plnou tajemství), ale velmi mi tu sedí i ta hlavní hrdinka, co se snaží odhalit tajemství minulosti a pátrat po faktech a souvislostech jako pravý detektiv. A že se jedná o náctiletou studentku, co si hraje na pátračku na vlastní pěst, to mi tu vlastně ani nevadí. Autorka má tenhle aspekt podchycený takovým realistickým a uvěřitelným způsobem, že mi to žíly netrhá, ale naopak mne to vlastně dost baví.
Druhý díl přinesl opět několik zvratů a konec je opět otevřený, takže doufám, že třetí díl u nás vyjde někdy brzy. I přes ten pro mne trochu těžší začátek jsem nakonec s touto knihou spokojená. Nečekala jsem nic světoborného - spíš něco k odpočinku a tato kniha to splňuje, takže proč ne. :-)

62 15.08.2020

Nevím, proč mi trvalo tak dlouho, než jsem se dostala ke čtení tohoto skvostu! Každopádně jsem ráda, že se mi Noc v Lisabonu nakonec dostala do ruky, protože to bylo naprosto vynikající čtení. Pravda, kniha se mi četla trochu pomaleji, než jsem očekávala, ale to si vůbec nestěžuji. Naopak jsem za to ve výsledku ráda, že jsem s Nocí v Lisabonu strávila více času. Jsou knihy, které si to prostě zaslouží, aby s nimi byl člověk trpělivý a věnoval jim více prostoru. Já tak díky tomu mohla lépe zpracovávat všechny dojmy, emoce a obrazy, které ve mně tato kniha vyvolávala. Čtení to bylo sice místy bolestivé a úzkostné, ale přesto svým způsobem krásné. Smutné to bylo v tom, že čtenář už dopředu tuší, jak to asi dopadne, ale nemůže s tím nic udělat, ačkoliv by rád.
Nacházíme zde typická "remarquovská témata" - zmar, strach, boj (ať už boj se sebou nebo proti utlačiteli), vnitřní rozkol hrdiny, zároveň ale také naději a lásku - sice bolestivou, ale zároveň krásnou, silnou, hlubokou. A já si to i přes ty deprimující momenty stejně hodně užívala, jak jen to vůbec tento typ literatury umožňuje. Příběh je skvostně napsaný - silně se mi vryl pod kůži a já na tuto knihu budu ještě dlouho vzpomínat.

90 11.08.2020

Konečně jsem se dostala k tomu, abych si přečetla i tuto klasiku. A Shakespeare opět nezklamal. Je tu všechno - intriky, zrady, boje, láska, chrabrost, čest. Odraz historických událostí je tu smrsknutý v kostce (a něco tu je jistě i jen v náznacích), ale to vůbec nevadilo tomu, abych si užila tu zápletku. A navíc je to neuvěřitelně svižné čtení, které má spád - neměla jsem pocit, že bych se při čtení nudila.
Možná to bylo svižné a dobře čitelné právě díky tomu, že Shakespeare nešel do nějakých zdlouhavých detailních popisů historických reálií a jednotlivé scény pospojoval pomocí chóru, který provázel dějem a který stručně a trefně doplňoval historické souvislosti. Dopomohl také jistě skvělý překlad profesora Hilského, jehož práce si velmi vážím a jehož překlad do současné češtiny určitě hodně usnadnil srozumitelnost textu jako celku.
Moje celkové hodnocení je vysoko, ale přiznávám na rovinu - jsou díla z pera Shakespearova, která mám osobně raději (Othello, Romeo a Julie), a Jindřich V., i přes to, že mne bavil, tyto mé oblíbence úplně nedostihl.

58 08.08.2020

S přečtením téhle sbírky jsem dlouho váhala. Trochu jsem se obávala toho, že básním nebudu rozumět, jak to tak u poezie často mám. A zvlášť tady, když jsou básně, resp. písně dochované jen ve fragmentech. Ale v tomto případě byly mé obavy plané. Poezie od Sapfó byla pro mne srozumitelná svými emocemi, které ve mně vyvolala, a v tom, že mne přiměla přemýšlet nad různými věcmi.
Láska, krása, smutek, smrt, bolest, příroda - to jsou témata, která se v básních často opakují. Některé části se mi líbily více, některé méně, proto asi ze subjektivního hlediska neumím hodnotit naplno.
Kniha obsahuje také doslov, kde překladatel F. Stiebitz přibližuje Sapfóin život a také prostředí, v němž tato básnířka žila a v němž tvořila.
Jsem ráda, že se mi kniha dostala konečně do rukou!

51 08.08.2020

Jak jen hodnotit něčí autobiografii hvězdičkami? To je jako kdyby člověk hodnotil něčí život - čím více hvězd, tím lepší život ; čím méně hvězd, tím horší život? Takto to lze jen těžko. Moje hodnocení tak spíše odráží to, jak na mne kniha zapůsobila, jestli mi něco dala, a tak.
Nyní konkrétně k této knize. Čtení o Malálině mladém životě jsem si popravdě musela dávkovat po menších kusech, protože se mi to často nečetlo dobře. Ne snad proto, že by kniha byla špatně napsaná. Ale proto, že ten obsah je dost děsivý a emočně náročný. Malála i její blízcí si při své cestě prošli těžkými útrapami, že z toho prostě mrazí, když čtete, jak někdo dokáže být krutý a ubližovat druhým. Zvlášť když víte, že popisované události nejsou žádnou smyšlenkou, ale krutou realitou, kterou si někdo skutečně prožil. Z tohoto důvodu to nebylo lehké číst, ačkoliv vydání, co jsem měla k dispozici, bylo upraveno pro dětské čtenáře a asi bylo "trochu mírnější".
Nicméně Malála je neuvěřitelně silná, statečná, odvážná mladá žena plná pokory a určitě si zaslouží uznání za to, oč se snaží. V řadě věcí mi čtení této knihy pomohlo se zamyslet nad některými aspekty života a nad tím, co je vlastně důležité.
Dozvěděla jsem se zde dost nových informací o situaci v Pákistánu a okolo Tálibánu, takže pokud vám toto téma není zas tolik známé, určitě mohu tuto knihu doporučit na nějaké bližší seznámení. Tím, jak je to psané člověkem, který s teroristy přišel do styku, je to o to autentičtější. Navíc musím ocenit to, že všechny informace, které jsem zde získala, jsou zasazeny do kontextu a jsou podány velmi srozumitelně, v souvislostech. Pravda, kniha je upravena pro dětské čtenáře a psané je to z pohledu mladého, stále dospívajícího člověka, takže to možná není tak detailní. Ale i tak si čtenář nějaký základní přehled jistě získá.
Navíc kniha na konci obsahuje slovníček použitých pojmů a také chronologický přehled událostí v novodobé historii Pákistánu (léta 1947-2013), v němž se dá snadno zorientovat a připomenout si důležité události.
Za sebe mohu určitě doporučit.

75 05.08.2020

Strakonického dudáka jsem si chtěla přečíst už od dob gymnaziálních, ale nakonec jsem se k němu dostala až nyní - v podobě audioknihy. Zpracování tohoto dramatu se mi líbilo, poslouchalo se mi to dobře, především zásluhou vynikajících herců.
Dílo samo o sobě je poměrně zábavné - s romantickou zápletkou, vykutálenými postavami a s několika zajímavými myšlenkami, které i dnes mají co říct (peníze nejsou všechno... ne všem lidem by měl člověk bezmezně věřit...). Líbil se mi taktéž ten pohádkový, skoro až nadpřirozený nádech.
Vzhledem ke kontextu doby, v níž Strakonický dudák vznikl, je zde patrné vlastenecké zabarvení, které mne ale konkrétně tady příliš neoslovilo, ačkoliv ty vlastenecké snahy v jiných dílech z dob 19. století sleduji celkem ráda. Nicméně jsem ráda, že jsem se ke Strakonickému dudákovi konečně dopracovala.

73 02.08.2020

Našla jsem tuto knížečku při úklidu knihovny a úplně jsem se dojala. Knihu jsem kdysi dávno dostala jako dárek od paní ředitelky ve školce, i s věnováním - za to, že jsem překonala jeden svůj určitý strach. Kniha obsahuje ne moc známé pohádky, ale přesto svým způsobem kouzelné a se zajímavou zápletkou. Možná trošku strašidelné a temné, až ponuré - aspoň moje 6letá mysl to tak tehdy vnímala. Ale i tak měly svoje kouzlo a osobitou atmosféru. Nicméně i přes určitou strašidelnost, kterou si z knihy matně vybavuju, mám k této knize vřelý vztah - hlavně tedy proto, že to mám spojené s dávnými vzpomínkami na školkovou dobu. Nějak se mi nechce věřit, že je to už 25 let. :-D

55 01.08.2020

Velmi příjemný návrat do dětství. Jako malá jsem Anču a Pepíka sledovala sice spíše jen občasně, ale už tehdy se mi to líbilo. A i teď jsem si to čtení hodně užila. Úžasně líbivá kresba, napínavé a dobrodružné zápletky s leckdy vtipnou pointou, sympatičtí hrdinové - to jsou hodně silné atributy těchto komiksů. Není divu, že si Anča s Pepíkem drží svoji popularitu tak dlouho. Určitě si brzo půjčím i další svazek a k těmto hrdinům se ještě vrátím. :-) Jedna hvězda ubrána - přeci jen to jsou komiksy primárně pro děti a já některé příběhy četla prvně až jako dospělá... tak to hodnocení mám trochu posunuté. Ale určitě se jedná o hodnotný počin hodný pozornosti, to rozhodně ano.

49 01.08.2020

Espressologie není určitě žádné hlubokomyslné čtení, které by ve vás zůstalo nějak příliš dlouho. Spíš je to ten typ knihy, kterou si sice dost možná užijete, ale za nějakou dobu zapomenete, že jste ji vlastně někdy četli.
Nicméně v současné chvíli mi tento typ literatury vyhovoval. Měla jsem chuť na něco jednoduchého, nenáročného, milého a odpočinkového, u čeho budu moci vypnout a nepřemýšlet nad ničím složitým či emocionálně vypjatým. A tohle všechno mi Espressologie dala. Na jedno přečtení fajn a proč ne. Takže pokud hledáte něco podobného, mohla by Espressologie být to pravé.
Hlavní hrdinka je celkem fajn sympaťanda. Jak název napovídá, kniha je také plná kávy, takže já jako kafař jsem byla nadšená a v prostředí kavárny, kde se většina děje odehrává, jsem se cítila dobře. Příběh má spád, je napsaný velmi svižně a čas od času jsem také narazila na zábavnou perličku, u které jsem se s radostí uchichtla.
Průměrné hodnocení je na místě. Kniha není rozhodně nijak světoborná a nic nového vám nejspíš nedá. Ale jako odpočinkové čtení to bylo určitě moc fajn.

60 01.08.2020

Knihu nakonec nehodnotím hvězdami, jelikož jsem ji po cca 100 stranách vzdala. Nevadilo by mi ani tak archaické vyjadřování v některých kapitolách (ač si umím představit, že řadu lidí od čtení knihy odradí právě to). S archaismy si poradit umím. Spíš mi nebylo po chuti to, že ani po sto stranách se příběh nikterak nevyvíjí. Nebo aspoň já měla takový dojem, že dějově se to příliš nikam neposouvá. Přijde mi, že kniha není zase tolik dlouhá, aby případný "rozjezd" příběhu trval tak moc dlouho. Anotace slibuje mnohé, ale když i po sto stranách objevuji jen chatrné náznaky toho, co mi má kniha dát, tak nevím, jestli jsem zrovna ten pravý čtenář s dostatkem trpělivosti, abych četla i nadále. Jednoduše mne čtení této knihy nebavilo, nudila jsem se.

Mé pocity z této knihy jsou dost rozporuplné. Zpočátku jsem byla dost nadšená, hrozně se mi líbila ta skoro až mytická aura knihy, která se točila kolem tajemného režiséra Cordovy. To tajemno kolem téhle postavy se autorce podařilo vytvořit skvěle.
Ale s postupem příběhu jsem měla pocit, že se kniha točí pořád dokola, posouvá se to kupředu jen pomalu a postavy jakoby každou chvíli stepovaly na místě. Asi proto jsem pak měla v jednu dobu nutkání knihu na neurčito odložit. Knihu jsem tak měla vlastně rozečtenou přes dva měsíce.
Bylo to únavné, zdlouhavé, vleklé, nekonečné. A čím víc jsem se blížila konci, tím míň mne kniha bavila. Posledních 100-150 stran jsem už pak četla dost zkratkovitě, přeskakovala jsem některé odstavce a vlastně mi začínalo být jedno, co se bude dít. Hlavně aby byl už konec.
Celkově hodnotím třemi hvězdami. Začátek vynikající, ale zdá se mi, že autorka až moc chtěla být monumentální a vystavět fiktivnímu režisérovi jakýsi pomník, udělat z něho kult. První polovinu knihy jsem jí to baštila i s navijákem, ale v druhé polovině to začalo být děsně ubíjející. A i když ta celková pointa v závěru byla pro mne nečekaná, nedokázalo to knihu pro mne vyzdvihnout natolik, abych hodnotila lépe.

56 27.07.2020

"Jeden z nás je na řadě" je určitě důstojným pokračováním této série. Vrátit se do městečka Bayview je jako navštívit staré známé - setkáváme se zde totiž nejen s novými, ale také se starými známými postavami z předchozí knihy. Ačkoliv se místy může zdát, že ta pomyslná návštěva není zrovna dvakrát příjemná, jelikož městečko Bayview jakoby hnilo zevnitř, kolik děsných věcí se tam odehrává.
Opět se tu na scéně objevuje padouch (tentokrát dost dlouho skrytý), který rozbíhá nebezpečnou hru. Kdo stojí za anonymními zprávami, úkoly a výhrůžkami? A proč? To bylo dost zajímavé sledovat. Věřím, že řada čtenářů si postupně vymyslí různé teorie, co a proč se děje. Potenciálních podezřelých tu je dost.
Opět mne bavily postavy - jsou skvěle propracované, jako by byly skutečně živé, je to autorčina silná stránka. Stejně tak zápletka byla dobře propracovaná a promyšlená. A samotný závěr ve mně vyvolal onen známý "wow" efekt. Protože ač jsem jednu určitou pointu v knize odhalila, tak ten zvrat, co přišel na samotném konci, jsem fakt nečekala. Palec nahoru!
Nicméně proč jsem ubrala jednu hvězdu - jednak jsem něco odhadla dopředu, a také musím přiznat, že mi ten předchozí díl byl přeci jen o něco bližší. Ne, že by tento druhý díl byl špatný, to určitě ne. Jen mi přišel o chlup méně napínavý, o trochu méně hutný a také jsem už do nějaké míry tušila, co od autorky mohu očekávat. Přeci jen, ta laťka, kterou Karen McManus nasadila v knize "Jeden z nás lže", byla fakt vysoko a přeskočit ji je těžké. Této knize se tu pomyslnou laťku přeskočit nepovedlo, ale jen těsně. Nicméně ty čtyři hvězdy jsou fakt zasloužené a na místě a určitě mohu knihu vřele doporučit.

75 25.07.2020

Praskliny jsou dost depresivní, hutné a místy poněkud ubíjející čtení. V příběhu se velmi silně odráží atmosféra dnešní společnosti. Únava, přepracování, honění se za jakýmisi cíli, které často postrádají smysl. Věčný a nikdy nekončící koloběh života, ničím nenarušený, pořád stejný, až člověk někdy neví, proč vlastně ráno vstává, žene se do práce, aby se pak zase večer vrátil a šel spát. Skoro mne až děsí, jak jsem se v některých pasážích viděla. V tomhle ohledu mi kniha přinesla řadu podnětů k zamyšlení, zda ve svém životě nedělám něco špatně a jestli bych taky neměla trochu zvolnit své tempo.
Postavy jsou vyčerpané, umdlené, vnitřně trochu (trochu více?) porouchané a neví, kudy kam. Ale přitom mají možnost být čtenářům blízké, protože často prožívají to, co řada čtenářů asi už v nějaké formě nejspíš viděla (ať už u sebe, nebo u někoho blízkého). Nebo aspoň na mne to tak při čtení dělalo dojem.
Přiznám se však, že se mi kniha místy četla trochu hůř. Nejen proto, že je celkově dost depresivní a neutěšená, ale také proto, že atmosféra knihy působí chladně a odosobněně - skoro až strojově. Což asi není nutně špatná věc, ale ne každému se to bude číst lehce.
Je to hodně svérázné čtení, hodně specifické pro svoji atmosféru a střípkovitost příběhu. Nečekejte akční děj, je to skutečně spíše mozaika mikropříběhů několika postav a vzájemně propojených linek.
Kniha nebude podle mne pro každého, ale své čtenáře si jistě najde. A já jsem ráda, že jsem se nakonec nechala nalákat na přečtení, protože to byl velmi zajímavý čtenářský zážitek.

79 24.07.2020

I když mám sci-fi velmi ráda, půjdu u této knihy poněkud proti proudu, jelikož mi Den trifidů moc nesedl. Autor zde přináší řadu zajímavých myšlenek (co je důležité ve společnosti, otázky morálky, ...) a klade závažné otázky (Vážně je člověk pánem planety, jak se domnívá? Kdo má právo rozhodovat, která cesta ke znovuzrození civilizace je správná? Je vidoucí člověk skutečně cennější než nevidomý? atd.), což se mi líbilo. Ale přišlo mi, že tyto otázky tu jsou sice hozeny do prostoru, ale autor na ně odmítá jakkoliv odpovídat. Asi na tom není nic špatného, když autor nechá čtenáře, aby sám pracoval s textem a domýšlel si některé věci sám. Ale mně to v případě této knihy nesedělo. Některé věci tu jsou tak rozpracované dost povrchově, což mně osobně přišlo škoda. Asi bych spíše ocenila nějaké větší a hlubší rozpracování než povrchní naznačení.
Také se mi zdálo, že některé postavy na celou situaci nereagují úplně adekvátně. Spíš bych čekala různě rozmanité bouřlivé reakce na takovou katastrofu, co všechno změní ze dne na den. Ale ty hlavní postavy na řadu podnětů reagují poněkud odevzdaně a pokorně. A vůbec mi kniha připadala taková bez emocí, hodně odosobněná. Jak to mám v některých knihách ráda, tady mi tento styl psaní nevyhovoval.
Jsem ráda, že jsem se s příběhem mohla seznámit, ale asi jsem čekala trochu něco jiného, vzhledem k množství nadšených ohlasů. Nicméně oceňuji audio zpracování, které jsem měla k dispozici. Oceňuji především naraci Norberta Lichého - jeho podání mi vyhovovalo a pan Lichý odvedl skvělý kus práce. Hudební doprovod mi pravda nebyl úplně příjemný, ale respektuji ho - doplňoval neutěšenou atmosféru knihy, což asi bylo záměrem.
Co se ale příběhu samotného týče, hodnotím průměrně.

72 23.07.2020

Tuhle knihu jsem si užila skutečně naplno! Trápení s láskou postupuje, Marininy útrapy jsem prožívala, jako by byly moje vlastní. A ač to bylo bolestivé, dokázala jsem si to užít. I když to asi zní divně. :-D Ale fakt, hrozně mne baví knihy, které umí přenášet emoce na své čtenáře. Jak to paní autorka dělá, to nevím, ale zcela jsem se do toho ponořila a těžko se mi odtrhávalo. Zároveň tu je spousta napětí, které mne bavilo sledovat... spousta intrik a pletichaření... Rozhodně se těším na další díl. Co na tom, že tahle série je primárně pro mládež, já si to užívám i jako dospělá!

57 21.07.2020

Na to, jak mi začátek knihy dělal problémy, tak jsem nakonec ráda, že jsem vytrvala a knihu dočetla do konce. Hlavní postava Eleanor je trochu netypická hrdinka - je to spíš antihrdinka. Zpočátku dost podivínka působící poněkud nesympaticky, odtažitě, chladně - někdo, kdo nezapadá a z koho byste byli asi při osobním setkání dost nesví a možná nervózní. Takový jsem z ní měla pocit. Ale čím víc jsem Eleanor při čtení poznávala, vlastně mi jí bylo čím dál víc líto. A také mi bylo čím dál jasnější, proč se chová, jak se chová.
Je to velmi zvláštní kniha, která dává čtenáři nahlédnout do mysli člověka, který si v životě prošel těžkými životními zkouškami. Psychicky je to místy náročnější čtení, místy mi při čtení bylo nevolno na duši a dost se mi svíralo nitro. Ale čím víc jsem se nořila do knihy, tím víc jsem měla problém knihu odložit - i přes ty nepříjemné pasáže.
Závěr je možná do určité míry odhadnutelný, ale i tak je velmi silný a vlastně vám spousta věcí zapadne dohromady.
Nakonec hodnotím 4 hvězdami. Jednu jsem musela ubrat za ten začátek, který mi dal dost zabrat, než jsem se jím prokousala. Ale jinak mohu doporučit.

85 18.07.2020

Knihu jsem si vyposlechla v audioverzi. A jsem nadšená. Vyprávění Jana Vondráčka a Viktora Kuzníka bylo skvělé - výborně zvolení interpreti. Velmi se k této knize hodili. Celkové zpracování se mi moc líbilo. A líbil se mi i příběh samotný, respektive příběhy. Skvěle temné, tajemné, s hororovým nádechem, vcelku strašidelné. Je to kniha mířená na mládež a umím si představit, že slyšet/číst tohle v mladším věku, asi budu mít pěkně pocuchané nervy. Autorův styl se mi moc líbí. Ví, jak navodit tu správnou atmosféru strachu. Má neuvěřitelně bujnou fantazii a nebojí se jít do bizarních, makabrózních vyústění. Pokud máte rádi temnější příběhy, mohu určitě tuto knihu doporučit. Audiokniha je naprosto skvělá, takže i audio verzi mohu doporučit.

70 15.07.2020

Ačkoliv i tento díl mne vcelku bavil, postrádala jsem tu některé momenty, které mne tolik uhranuly v první knize této série. Mezi Lim a Margaret to sice stále jiskří, ale v menší míře a je to o dost žárlivější a v negativnějším nádechu. Což mi bylo trochu líto. Ani ten střet americké a čínské kultury tu není tolik silný, ačkoliv to bylo něco, co jsem si na předchozí knize tolik oblíbila.
Tentokrát je kniha více zaměřena na samotný zločin a jeho vyšetřování. Což není nutně špatná věc - to určitě ne. To vyšetřování bylo vystavěné relativně solidně a já asi nemám větších námitek. Jen ta osobní a vztahová rovina mezi Lim a Margaret, co mne tolik baví, tu byla odsunuta více do pozadí. A mně to chybělo. Ale to je jistě jen otázka osobních preferencí a jiní čtenáři to mohou vnímat rozdílně.
Zároveň je stále třeba počítat s tím, že byť je to označeno za thriller, je to podle mne na thriller dosti pomalé a dost rozvláčné, se silným zaměřením na vyšetřování. Pořád bych to spíše označila za pomalejší detektivku s prvky thrilleru.
V této knize se mi také podařilo pachatele odhadnout kupodivu docela brzo, což mi lehce pokazilo moment překvapení při finálním odhalení. Ale tak stane se...
Za mne slabší 4 hvězdy. Každopádně v sérii budu určitě pokračovat.

62 13.07.2020

Jsem ráda, že se mi tato kniha konečně dostala do rukou. Vnímala jsem to tak trochu jako svůj čtenářský rest.
Pasáže popisující holocaust jsou velmi silné. Ten kontrast mezi tím, kdy vypráví oběť holocaustu a kdy vypráví nacista, jsou dost kontrastní. Přináší to dva různé pohledy na totéž téma, což bylo pro mne jako čtenáře zajímavé a o to silnější čtení. Co se týkalo pasáží ze současnosti, cítila jsem v tom trochu nádech červené knihovny, což není úplně můj šálek čaje. Ale postava Sage mi byla sympatická, to zas ano. Co se týká povídky o upírovi - chápu, proč je součástí knihy a jakou roli to tam hraje, ale taky to byla na mne až moc červená knihovna, což mne taktéž moc neuchvátilo.
Celkově tak dávám čtyři hvězdy. Je to velmi čtivé, autorka umí velmi dobře vyprávět a ví, jak zaujmout své čtenáře. Ale některé pasáže mi úplně nesedly svým obsahem. A také je pravda, že existuje pár knih z období 2. sv. války s tématem holocaustu, které mne zasáhly o dost více než Vypravěčka. Takže v případě této knihy to je "jen" za čtyři hvězdy.

105 10.07.2020

Když to srovnám s předchozími dvěma díly, připadal mi Nebeský vězeň asi zatím nejslabší z celé série. Což ale z Nebeského vězně určitě nedělá špatnou knihu. I tady jsem totiž našla spoustu věcí, které mne na knize bavily.
Líbí se mi celkové uchopení série, jak se jednotlivé dějové linky prolínají. Dozvídáme se nové podrobnosti z osudů jednotlivých postav a řada událostí do sebe díky tomuto prolínání lépe zapadá a vytváří celistvý obraz. Je tomu tak i tady.
Opět se ocitáme uprostřed Barcelony a setkáváme se se starými známými postavami. Je to jako vrátit se ke starým přátelům a dozvídat se nové věci z jejich života. To mne na tom moc bavilo a proto jsem se rozhodla nechat hodnocení na 4 hvězdách, byť slabších. Autor umí skvěle evokovat tu dobu, v níž se to odehrává. Má perfektně propracované postavy, jako by byly skutečně živé. Umí vytvářet zajímavou atmosféru. A dějová linka opět přináší nejeden zvrat.
Přesto mi tu něco chybělo - co jsem naprosto milovala v první díle, ale tady jsem to nenalezla. I tady máme spoustu nečekaných událostí, nových informací a tak podobně. Ale není to už tak hutné, tak nervy drásající, jako to nabízel Stín větru. Spíš se mi to zdá jako nabalování nových informací a dějových linek na příběh, který už známe ze Stínu větru. Není to nutně špatná věc, já proti tomu nic nenamítám. Jen už mne to asi nedokáže pohltit na 100 %, jako se to povedlo Stínu větru.
Každopádně se těším na závěrečný díl série, v němž věřím, že se pomyslný kruh uzavře a já se tak dozvím všechno zbývající, co tento příběh vestaví do úplného celku.

62 09.07.2020