Shaxx komentáře u knih

Ani ne minutová, dojemná záležitost :)
Cikáda je krásná jak grafickým, tak obsahovým zpracováním. Neplýtvá moc slovy, styl psaní je roztomilý (cik,cik,cik) a těch pár slov a obrazů stačí, aby se nad tím jeden rozplynul a aby to s člověkem vnitřně hnulo. Nádherně zpracované.

7 01.11.2019

Váhala jsem nad čtyřmi nebo pěti hvězdičkami, ale ten konec ♥.
Mám slabost pro UI a roboty, boty a prostě cokoli, od SPIRA (Illuminae) přes R2D2 (Star Wars) až po Lovelace (Poutníci) konče. Takže Organona jsem si okamžitě oblíbila.
Tahle kniha není jenom o UI a jejich možnostech využití a pravděpodobnosti hrozeb kvůli přílišnému uvědomění sama sebe nebo přechytračení lidstva. Tahle kniha je hlavně.. o životě. Má silně nostalgický nádech a je to čtivé a i přes rozvláčné tempo napínavé. Jsem spokojená :)

7 01.11.2019

Perfektní. Humorná oddechovka převlečená za epickou sword and sorcery fantasy. Fakt jsem se bavila, nebála bych se to skoro až označit za občasnou miloučkou parodii na tyhle žánry. Postavy byly skvělé, líbil se mi hlavně čaroděj Moog, který byl správňácky roztržitý a jedna z vedlejších postav (Gregor + Dane).
Svět, ve kterém se děj odehrává, je propracovaný a je vidět, že si s ním autor dal záležet, zároveň však je lehké se v něm orientovat. Neuvěřitelné, kolik druhů příšer a nestvůr dokázal autor do tohoto světa narvat :D Trochu jsem si zavzpomínala na Cestu za tajemný hvozd, který taky obsahoval skvělá různorodá stvoření a stejně tak i pestré prostředí.
Situace, do kterých se občas hrdinové dostávají, jsou komické, stejně jako reakce hrdinů. Každý je nějakým způsobem specifický a odlišný a dohromady dávají správnou partu..
A obálka? Naprosto božská! Je fajn, že to není nějaký náhodný artwork a postavy na ní jsou skutečně hlavní hrdinové a jsou podle popisu skvěle rozpoznatelní.

Vidím to v živých barvách...

,,Bude vaše kniha epickou výpravnou fantasy, kde hrdinové budou stát před nesplnitelnou výzvou a nebo bude vaše kniha spíše odlehčenou humornou záležitostí, při které se čtenáři zasmějí a bude se řadit mezi oddechovou četbu?"
Nicholas Eames: ANO.

7 01.11.2019

Řekla bych, že jsem objevila další autorku, od které si budu hlídat nově vydané knihy :) Tři Sekery jsou velmi čtivé, musím tedy říct, že jsem nečekala, jakým směrem se děj stočí, ale byla jsem mile překvapena a fakt mě to bavilo do poslední strany. Skvěle napsané postavy, zajímavá zápletka, míra brutality potěšující, vrchní záporák parádní, jsem spokojená. Potěšilo setkání s postavami ze Šepotu z lesa. Ještě mi k přečtení chybí Zvedá se vítr :)

6 03.10.2024

Budu se opakovat, ale Zrnka temnoty jsou skvělá a pestrá edice kratičkých novel. Okřídlení tvorové mají jednu z nejhezčích obálek a název, který zaujme. Obsahově to bylo také super. Karin píše čtivě a poutavě a dokázala vyčarovat povedený příběh na to, kolik má útlé Zrnko stránek. Trochu mě mrzelo, že na konci nebyly zodpovězeny otázky (na které se tedy nikdo neptal, ale mě napadly :D), které by ze situace přirozeně vyplynuly, ale beru, že je tady příběh orientovaný zejména na Beku a na to, jak se hrdinně poprala s nezáviděníhodnou situací. Od autorky si určitě ráda přečtu něco dalšího.

6 28.08.2024

Modlete se za rezavé panny.
Tomu říkám parádní úvod, který zaujme. Rezavé panny mě dostaly. Osmdesátky, Cleveland, počínající krize, továrny se uzavírají, muži přichází o práci a rodiny čelí nejisté budoucnosti. Do toho se začne městečkem šířit záhadná nemoc, která postihuje jen dospívající dívky. Jejich těla prochází podivnou proměnou, která se vymyká všemu, co kdy doktoři viděli...
Když se hlavní postava Phoebe vrací po letech na do svého rodného města, na místo, kde se vše stalo, je to prosycené tak silnou nostalgií a melancholií, že to tryská z každého slova a naprosto to pohltí. Styl psaní je chvílemi až poetický, skvěle vytváří stísněnou atmosféru bezmoci a zoufalství ve všech podobách. Zoufalství otců, živitelů rodin, kteří přichází o práci. Zoufalství matek, které se snaží tvářit, že se nic neděje a že je vše v pořádku. Zoufalství společnosti, která nepotřebuje další problém k současné krizi, ve které se ocitá. Zoufalství Phoebe, které není lhostejný osud dívek, jenž postihla nemoc. Nemoc, která jakoby zrcadlila rozpad, ve kterém se společnost nachází... Rezavé panny jsou vážně boží. Neotřelý příběh, delikátní hororové prvky, napětí při odhalování tajemství a hromada emocí. Pro mě trefa do černého.

6 04.03.2024

Kavárna, která vás dokáže navrátit zpět v čase, nicméně pozor, jsou tu jistá omezující pravidla, která musí být dodržena...Hezký nápad, ale provedení bylo trochu slabší. Depresivní, stísněná kavárnička, rozhodně ne útulné prostředí, kam by se jeden rád vydal. Možná to bylo účelné, aby to podpořilo atmosféru. Kniha obsahuje čtyři příběhy, které díky rozsahu knihy nejdou úplně do hloubky, ale u těch smutnějších to stačí, aby to vykřesalo nějaké emoce, netají se to tím, že přímočaře útočí na city. Ale jako celek je to jen na průměrné tři hvězdy, uvidím, co další díly, které jsou lépe hodnoceny.

6 05.02.2024

Řekněme, že jsem čekala něco jiného. Nejlépe nějakou "villain origin story", kde autorka naservíruje mladého soon-to-be záporáka a donutí čtenáře, aby mu propadli. Aby jeho charisma bylo tak odzbrojující, že i zatvrzelí bojovníci za dobro si ho oblíbí. Že se dozvíme něco o historii her, že proběhne nějaká romance, co vyrazí dech. A ono ne, tohle bylo...fakt špatný? Jedna hvězda navíc je za nostalgii. Jedním z problémů je samotný Coriolanus, on je totiž na facku už od začátku. Sebestředný narcista, který pečuje zejména o své ego, někdy naivní až téměř stupidní, nepříjemná postava už od první chvíle. Nekoná se tu nějaký zásadní a postupný psychologický přechod k temné straně vlivem tragických událostí. Je to jak u Osvícení od Kubricka - s tím, jak mnozí říkají, že Nicholson byl špatnou volbou pro Jacka Torrance, protože nedokázal vykreslit postupné pohlcení šílenstvím, vzhledem k tomu, že Nicholson vypadá jak magor už od první scény. Romance byla jedna z nejhorších, co jsem kdy četla. Celá postava Lucy je křečovitá a ne moc uvěřitelná, skoro až otravná, i když trochu jiným způsobem než Snow. Kniha nemá žádnou akci, spád, dokonce i kapitoly, kde se něco děje, jsou napsané tak nezáživně, že čtenáři až přijde, že se nic neděje. Jenom Coriovo fňukání a myšlenky na to, co by se mohlo podělat. Jestli existuje někdo, kdo HG ještě nečetl, prosím nezačínejte s touto knihou jako první.

6 21.11.2023

Že bych si od Sandersona přečetla i jeho nákupní seznam, to víme. Za mě je prostě brilantní mistrovský vypravěč. Stále se mi ještě nedaří posbírat sanici, co mi upadla při čtení jeho první vydané knihy, tedy této knihy. Výborné postavy, bavila mě jejich interakce a vztahy, skvělé politikaření a intriky. Asi nikdy nepřestanu děkovat knižním bohům, že je Sanderson tak plodný autor.

6 15.11.2023

Rozjezd byl nečekaně rychlý, autorka hlavní hrdinku a společně s ní i čtenáře skutečně nešetří, hodí ji do jámy lvové a braň se jehňátko... Při čtení se nelze ubránit rozhořčenosti a pocitu bezmoci, když Sage zažívá na vlastní kůži, co by mělo oku veřejnosti být skryto. Hlavní "záporák" je sice docela předvídatelný v okamžik, kdy se objeví, ale co už. Dozvědět se, že kniha je inspirována skutečnými událostmi (ústav Willowbrooke byl skutečné místo a skutečně se tam děly zvěrstva), tomu ještě dodá tu poslední kapku. Až po dočtení jsem zjistila, že je to od autorky všemi vychvalované knihy Tmavé stěny Willardu, na kterou se už nějakou tu dobu chystám, tak jsem o to víc na její nejznámější knihu zvědavější.

6 01.10.2023

Zloba byla super, ale zatím pro mě vede předchozí díl, Jeden za druhým. Nicméně Zloba vnáší do hry nový prvek v podobě jedné postavy, která slibuje svou přítomností poctít Huntera i v budoucnu a rozbíjí tak šablonu, podle které většinou příběh jede. Stejně tak je to prý první díl, kde je většina zápletky a postav inspirovaná skutečnými fakty a lidmi. Vzhledem k tomu, že je to klasicky brutus, tak to probouzí čtenářovu zvědavost - minimálně tu moji ano :)

6 12.07.2023

Od Backmana jsem četla tři knížky a každá byla skvělá. Ani Medvědín není výjimkou, jen mi teda přijde, že tohle dílo má temnější ráz a méně laskavého humoru, než předchozí knihy, hraje na vážnější notu. Hokej mi nic neříká (to ani fotbal v Tady byla Britt-Marie), ale Backman umí psát tak, že i pro někoho nudné prostředí se stává strhujícím dějištěm příběhu, který se nemusí odehrávat jen ve fiktivním městě, ale může se dít i v realitě. Milým překvapením je, že je to trilogie a ne stand alone, jako jeho jiné knihy. A poslední díl je prý masakr a mám si připravit kapesníčky, tak jsem zvědavá :)

6 05.05.2023

Sám v naprosté tmě, odtržen od civilizace, v nehostinných podmínkách v zimě na horách. To zní jako solidní základ pro tíživou atmosféru. A právě atmosféra je něco, co mi chybělo, nebo se mi ji nepodařilo dobře procítit. Nějaké části se mi líbily více, zejména narůstající panika hlavní postavy působila reálně úzkostně, aspoň na začátku. Potěšila mě zmínka žluté větrovky :) Jinak Trhlina zůstává stále můj favorit.

6 21.04.2023

(SPOILER) Na konci mě čekalo rozčarování, které podle komentářů sdílelo více lidí. Upozorňuju, že zde bude spoiler, KDO je vrah, takže doporučuju číst až poté, co knihu máte přečtenou a vrtá vám v hlavou, kdo je sakra ten mechanik. Takže - vrahem je nečekaně ženská, což u tak brutálních vražd překvapí. Dost lidí se vracelo ke kapitole s druhou obětí, kterou omráčí u lodě mechanik - muž. Kdo že to sakra byl? Je to chyba v knize? Nedomyšlená zápletka? Nikoli - je to "chyba" českého překladu. V originále vystupuje postava mechanika, který nemá specifikované pohlaví - she/he. Mechanik je zde označení profese, nikoli mužského rodu. Celou dobu byla mechanik Olivie, nepředstírala, že je muž. Klasicky to bylo hrané na to, že bude čtenář předpokládat, že taková práce je vyloženě mužská práce. Jasně, přeložit tohle do cz byl trochu oříšek, i když se to celkem dařilo s používáním vět, které se vyhýbaly ženskému/mužskému rodu... až na JEDNU VĚTU, která to celé pohřbila, protože jasně určila mechanikovo (chybné) pohlaví, kdy mechanik říká: "...že jsem NEMĚL dovolenou už... Mechanik se na vteřinu zarazil a pak se smutně zasmál. Jasně, dalo by se polemizovat, že i "zasmál se, zarazil se" určuje mužské pohlaví, ale nad tím by se dalo přimhouřit oko, i když to prostě v té angličtině funguje mnohem lépe. Ale ve chvíli, kdy i mluví v mužském rodě, to je jiná. Takže záhada objasněna pro ty, kteří si lámou hlavu nad tím, kdo je sakra ten mechanik.
Jinak celkově mi tenhle díl přišel trochu slabší, proto musím hodnotit za 3*.

6 24.01.2023

Spadám do té většiny, která jako první viděla seriál (ten se mi líbil velmi) a potom jsem si šla přečíst knihu. Oceňuju, že seriál je téměř přesný (až na drobné, nepodstatné odchylky) jako knižní předloha a každá scéna se mi hned vybavila před očima. Každopádně tady budu muset dát přednost seriálovému zpracování, protože na rozdíl od předlohy dokázal skvěle vykreslit celkovou atmosféru, lépe zobrazit postupný pád Beth do temnoty alkoholového a práškového opojení po smrti adoptivní matky a parádně vykreslil dramatické šachové souboje. Knižní Beth neměla takový náboj, o který se v seriálu svým perfektním výkonem postarala Anya Taylor-Joy. Takže tady výjimečně radím - mrkněte se raději na seriál.

6 06.01.2023

Je mi jasné, že některé části pro někoho budou už vyloženě ždímačka emocí, ale na mě to fungovalo a nestydím se za to. Byly části, kdy jsem se pohihňávala nahlas (seance se spiritistickou tabulkou) části, kdy mi bylo úzko, smutek se střídal se štěstím. I když Dům v blankytně modrém moři pro mě stále vede, Pod šeptajícími dveřmi je také hřejivé pohlazení po duši, je to krásně lidské, dojemné a jako vždy se z toho dá vyzobat dost k zamyšlení. Těším se na další knihy od autora. A Apollón je velmi good boi!

6 30.12.2022

912 stran naprostého blaha.
Že je Sanderson boží, to už je všeobecně známo. Archiv Bouřné záře jsem si tak trochu šetřila na nějaký podzim a až bude venku víc dílů. A když je teď Rytmus války na světě, tak jsem se do toho pustila.
Asi tu nenapíšu nic, co už nebylo napsáno. Ale má to: detailně promyšlený svět, zajímavý magický systém, propracované postavy, žádná hluchá místa...
Prostě perla v žánru epic/high fantasy a jsem více než ráda, že jsou to takové obří bichličky a že to bude mít deset dílů. A už teď se těším na re-reading Cesty králů. Láska na první přečtení.

6 24.10.2022

Ideální mysteriózní čtení na sychravé podzimní počasí, kdy se lesy halí do mlhy...
Hlad a Žízeň, soubor povídek vyšel v zajímavém formátu 2in1, tedy dvojvydání v jednom svazku. Řekla bych, že je jedno, jestli začnete s Hladem nebo Žížní. Já četla jako první Hlad. Povídky jsou šikovně provázány a při čtení si člověk občas řekne: Ha!, když si uvědomí spojovací prvky a před očima se mu skládá mnohem komplexnější dílo, než jen soubor náhodných povídek.
Od Kariky jsem četla zatím jen Trhlinu a ta se mi líbila moc. Líbí se mi jeho odtržení od reality, kdy se nebojí prozkoumávat i jiné možnosti, než ty, které jsou pevně zakotveny v lidském vědomí. Mnohovesmíry, paralelní vesmíry, všechno tohle co mě sice zajímá, ale nemůžu tvrdit, že tomu rozumím na sto procent :)

6 11.10.2022

3,5*
Opět jeden povedený horor z krajiny české. Potěšily mě četné reference na knihy Stephena Kinga, a při čtení Dítěte tmy si nešlo nevzpomenout na TO, na Losers club a jejich boj proti hrůzostrašnému nepříteli.. Gore scény mě bavily, mám za sebou Asfalt od Kopřivy, takže v tomhle směru mě nemohlo nic překvapit. Stejně tak se mi líbil závěr, jenž mi připomněl jednu scénu z filmu Halloweenská noc... Takže celé čtení se neslo v duchu milých asociací a vzpomínání :)) Jediné menší zklamání pro mě byla konfrontace záporáka (a celkově vše kolem něj, jeho životní příběh, minulost atd. = málo informací) s hlavními hrdiny, asi jsem čekala něco.. víc akčnějšího? Ne, to není správné slovo. Složitějšího? Propracovanějšího? Možná. A obálka super, skvěle vystihuje atmosféru.

6 07.10.2022

Tak tohle byl neobvyklý zážitek.
Už samotný formát komiksu je prvním překvapením, aneb při otevření se ujistěte, že máte kolem sebe dostatek místa. Druhé překvápko - art style pana Sandovala je prostě jedno velké WOW. Už samotné kresby bez kontextu příběhu jsou znepokojující a stejně se na ně musím dívat pořád dokola. Velmi expresivní výrazy obličeje, barevné schéma, technika kresby...Parádní. Jakožto milovník ilustrace jsem spoko.
Příběh je takový snový. Až na to, že ve zlém slova smyslu, jako noční můra a ten pocit po probuzení, kdy realita ještě splývá s posledním závanem snění. Tím nechci říct, že je to špatné, to ne. Je to dobré, ale má to zlověstný nádech. Pro ty, kteří v tom hledají nějakou smysluplnou pointu, leccos by se určitě dalo najít, nějaké ty metafory pro přechod z dětství do dospělosti, navazování přátelství, sílu přitažlivosti, objevování sexuality, změny jako takové... Každý si v tom může najít to své.
Tyhle divnoknihy jsou přesně to, co hledám, takže jestli má někdo tip na další podivnost, sem s tím :)

6 13.07.2022