sika444
komentáře u knih
Pohřební obřad
Jean Genet
Svým způsobem fascinující báseň - román, který až s krutou otevřeností zaznamenává myšlenkové pochody člověka, který přišel o svého přítele. Ono plynutí obrazů bez mravní a rozumové cenzury je děsivé, neboť pravdivé. Kdo jiný se něčeho takového odvážil? Jsem rád, že mám tuto knihu za sebou. Nelituji, že jsem s ní strávil několik dní, avšak být v přítomnosti nahoty Genetovy duše je opravdu náročné.
O lidskou identitu
Václav Havel
Je třeba číst a znát. Moc bezmocných je stále aktuální, zvláště v závěru, kde autor pojednává o postdemokratické společnosti.
Hyperion aneb eremita v Řecku
Friedrich Hölderlin
Jiný způsob myšlení a psaní, stejné sny a touhy, zklamání i naděje.
Návrat ztraceného syna
Henri J. M. Nouwen
Hluboký vhled do nitra Henriho Nauwena. Vrcholná kapitola "Stát se otcem" je opravdu silná.
Niki, příběh psa
Tibor Déry
Smutný příběh psa a jeho pána. Obraz doby a lidských charakterů. Pozoruhodné je, že kniha vyšla v Maďarsku v roce 1955, tedy rok před revolucí rozdrcenou sovětskými vojsky.
Útěk
Michail Bulgakov
Nebyl jsem tímto dramatem moc nadšen, i když vina může být v mé nesoustředěnosti. Osudy emigrace jsou zde jen načrtnuté a připadalo mi, že jsme se minuli s opravdu existenciálními otázkami. Ale třeba se mýlím.
Varšavanka / Veselka
Stanisław Wyspiaňski
Varšavanka je skvělá, ale je to pouze aktovka, zatímco Veselka je tříaktová hra, která naprosto dokonale odhaluje iluzivnost a faleš (nejen) polského nacionalismus, všech snů o vlastní velikosti, demaskuje národní mýty a vysmívá se sentimentu obrozenců. Navíc je kniha opatřena velkým aparátem, který pomáhá pochopit dobový kontext i místo obou dramat v díle autorově. Skládám poklonu Erichu Sojkovi i Jaroslavu Simonidesovi, kteří za touto edicí stojí. Současně děkuji za obrazový materiál. Škoda, že kniha je i v knihovnách takřka nedostupná.
Kameny, smutky, sny
Osip Mandelštam (p)
Zkrátka jeden z nejlepších básníků. Bohužel, jsme odkázáni na překlad, a protože básně jsou těžké, je velmi obtížné proniknout do Mandelštama plně. Jeho básně ze 30. let jsou nesmírně silně, reflektují blízkost tušené smrti a osahávají doslova každý kámen a molekulu vzduchu. Skvělá kniha, škoda, že náklad byl zničen. Takto celistvě není Mandelštamovo dílo v žádné jiné edici. A to měli překladatelé k dispozici jen ta vydání básní, která se v 60. letech podařilo propašovat do časopisů v Arménii a Kazachstánu. Obdivuhodné ediční dílo!
Nezhašený měsíc
Boris Andrejevič Pilňak (p)
První tři povídky jsou krásné, ostatní jsou slabší. U Pilňaka čtenář nikdy neví, zda je za stylem jeho psaní neobratnost, anebo je to autorský záměr. Při čtení Povídky o nezhašeném měsíci člověka mrazí, protože tento text stál Pilňaka život. Při jejím psaní se inspiroval záhadnou smrtí Michaila Vasiljeviče Frunzeho, který byl v roce 1925 operován a po operaci zemřel na otravu. Už tehdy se rozšířily zvěsti, že Frunze zemřel na Stalinův příkaz (byl podporovatelem Stalinova hlavního protivníka Zinověva a byl příliš zdatný voják a a dobrý teoretik, takže Stalin měl mnoho důvodů se ho jako svého potencionálního odpůrce zbavit). V časopiseckém vydání povídky v jejím úvodu Pilňak napsal, že Frunzeho znal osobně , avšak o jeho smrti nezná podrobnosti a nechtěl o ní napsat reportáž. Časopis byl však posléze zabaven a jeho vydavatelé se museli omluvit. Pilňak byl zatčen 28.10.1937, 21.4.1938 se ocitnul před Vojenským kolegiem Nejvyššího soudu SSSR, byl obviněn ze špionáže ve prospěch Japonska a odsouzen k trestu smrti. Zastřelen byl téhož dne.V roce 1956 byl rehabilitován.
Stavíme přehradu (Volha se vlévá do Kaspického moře)
Boris Andrejevič Borau
Fabulačně ne úplně dobře zvládnutá kniha. Pilňak toho chtěl napsat hodně, ale neměl dostatek sebekázně. Škoda.
Spravedliví
Albert Camus
Camus dokonale vystihl fanatismus komunistické ideologie, která zbožštila revoluci. A pak to celé zrelativizoval. Skvělá hra.
První člověk
Albert Camus
Srdeční záležitost. Kniha s velkou láskou a pokorou líčí autorovo hledání otce a jeho vzpomínky na dětství. Některé pasáže jsou tak prodchnuty láskou a vroucností, až mrazí. Camusovo pochopení Alžírska, jeho tragédie, neudržitelnosti francouzského panství - to vše je dokonalé. Jenomže v autorovi je i láska k této zemi a lidem, kteří přinesli tolik obětí, proto jej ztráta Alžírska tolik bolí. A pak je zde matka s takřka vykupitelskými rysy. Krásná, mlčenlivá, nechápající, milovaná. A učitel - ten jedinečný muž, který svým žákům věří. Kniha je torzem, ovšem šťastným torzem, protože co by bylo dopsáno, setřelo by pel nevinnosti, jež dětské scény naplňují kouzlem. Ve skutečnosti to torzo není, protože vše důležité je zde řečeno. Camus nechal nahlédnout do svého nitra jako málokdo - a my nacházíme velkého muže, skvělého spisovatele a inspirativního myslitele.
Lilla Weneda
Juliusz Słowacki
Přestože Balladyna je slavnější, mně přišlo toto drama mnohem živější a zajímavější. Je zde samozřejmě celý inventář romantických dramat, ale kupodivu mě to nerušilo. Hlavní postava Lilly Wenedy vůbec není jednoznačná, stejně jako hlavní záporná postava královny. Doporučuji poznat na vlastní kůži.
Svědectví poezie. Šest přednášek o neduzích našeho věku
Czesław Miłosz
Velmi inspirující úvahy o poezii, z nichž nejsilnější je esej týkající se poezie, která vzniká ve vyšinuté době (Polsko 1939-1945).
Balladyna
Juliusz Słowacki
Trochu mám pocit, že už to je pouhá literární historie, ne živá literatura. Słowacki je příliš ve vleku svých velkých vzorů, především Shakespeara a Mickiewicze. Nedosahuje však jejich nadhledu ani hloubky a poetický účinek komplikovaného děje je slabý.
Noc
Elie Wiesel
Hlavní téma je ztráta víry. jsou o velmi silné výzvy pro všechny věřící - jak se tohle vše mohlo stát. Kde byl Bůh? Odpověď je jediná: "Umírá tady před námi na šibenici."
Hry
Tadeusz Różewicz
První dvě dramata jsou experimenty, ale hra Pod pískem je velmi hluboká a silná. Odraz polských válečných dějin v mikropříbězích z jednoho partyzánského oddílu. Působivé.
Tragédie člověka
Imre Madách
Velmi silné drama. Variace na Fausta, ovšem v centru pozornosti je člověk ve svých sociálních vztazích. Všechny iluze se rozplývají, žádná společnost není spravedlivá, jak to na začátku vypadalo. A to nezažil komunismus v praxi!
Hry
Stanisław Ignacy Witkiewicz
Kniha obsahuje hry: Bláznivá lokomotiva, Blázen a jeptiška, Matka a Ševci. Je to jedinečný konvolut textů meziválečné moderny. Autor si hraje s jazykem i myšlením své doby, poslední Ševci jsou velmi politicky nekorektní. Místy jsou dramata upovídané, leccos je vyčpělé, Ševci jsou strašně dlouzí. A přece to stojí za to - už pro ten jazyk (desítky neologismů), humor a drzost.
Verše
Arthur Rimbaud
"Číst poezii v překladu je stejné, jako se sprchovat v pláštěnce." Citát z Jarmuschova filmu Paterson. Tohle je hodně Nezval.
