Sitting-Bull komentáře u knih
Nádherné ilustrace posouvající úžasný příběh ještě na vyšší level.
Nádherné ilustrace posouvající úžasný příběh ještě na vyšší level.
Nádherné ilustrace posouvající úžasný příběh ještě na vyšší level.
Sackett, pak Sackettův bratr. A taky jejich bratranec Sackett a ještě bratranec z druhého kolene, taky Sackett. A kde jsou Sackettové, vždycky se něco semele. Super příběh, který vtáhne a nepustí. Cca 10 hvězdiček navíc dávám za to, jak Louis L´Amour do jednotlivých dílů vpašovává četbu, nadšené čtenáře a knihy, byť se děj mnoha dílů odehrává mimo civilizaci. Z toho mluví láska ke knihám jak trám. Dobře jsem se bavila, přesně tuto literaturu potřebuji na oddechnutí od starostí. Těším se na další díl. :-)
O něco malilinko slabší, než jiné díly, ale pořád nádherný western, z nějž mluví znalost jak dané oblasti, tak historie dané oblasti. Celkově řada věcí, které jsou obecně v L´Amourových knihách zmiňovány jen tak mimochodem, jsou vlastně takové malé exkurze do dějin či učebnice dějepisu.
Před řadou let jsem viděla film, který se mi tenkrát moc líbil. Pak jsem si přečetla knihu a začalo mi být líto toho, co z tak krásné knihy v tom filmu udělali. Z chytré a vzdělané paní doktorky vzteklou a trucovitou post-puberťačku, zamíchali tam městečko, kde na ni všichni pokřikovali, že ji tam nikdo nechtěl, ta zvěrstva ve filmu vyplynula třeba podle manžela na vrub partyzánům a ne Sovětům... Myslím, že film šel ztvárnit mnohem lépe a mohl se mnohem více držet předlohy.
Kniha je krásná, i když moc smutná a je v ní mnohem více vnitřního prožívání paní doktorky/Hanule. Tématem války je kniha obtížná, kolikrát se člověk sám sebe táže, co by on udělal. Ale zároveň je kniha krásná a, nevím, jak to napsat jinak, čistá.
Film je geniální, tak jsem byla moc zvědavá na knihu. A kniha? Kniha je jiná, ovšem rovněž geniální. Líbí se mi, jak je kniha poetická a jak Hrabal vládne perem a jazykem. Tak krásně a poeticky popsané věci v té knize nacházíme... Je naprosto neuvěřitelné, jak poeticky lze popsat zabíjačku a porcování prasete: "...ten krásný pajšl, ta symfonie mokrých barev a tvarů, nic mne neuvádělo tak v nadšení jako světle červené vepřové plíce, krásné vzduté jak mechová guma, nic není tak vášnivé v barvě jako tmavohnědá barva jater, zdobená smaragdem žluče, jak mračna před bouří, jak něžné beránky, zrovna tak se táhne podle střev hrudkovité plsní sádlo, žluté jak rozkapaná svíce, jak včelí vosk. I ten hrtan je sestavený z modrých a světle červených kroužků jako trubice barevného vysavače"... A líbí se mi i (oproti filmu) praštěnější verze Maryšky.
Jde napsat dětská knížka o pivu? Zjevně jde. A Robbinsovi se to povedlo bravurně, dobře jsem se bavila, dokonce lépe, než u mnoha jiných dětských knížek, které s dětmi čítávám. Robbinson mě jako autor zaujal a rozhodně sáhnu i po nějakých dalších jeho knihách.
Klasický Shaun Tan. Jemné, milé, nutící k zamyšlení...
Na druhou stranu musím říci, že hlavní postava mě v této knize tedy pěklně štvala. Nedokázala jsem se s ní ztotožnit, protože si prostě nechá všechno líbit a jen si stěžuje... Nechá se šikanovat, nechá si ubližovat a sama za sebe se nepostaví... Kdo by to měl udělat jiný, než ona? Kňourání nad tím, jak mě svět nemá rád, mi v ničem přece nepomůže. To já to musím změnit, nikdo to za mě neudělá...
Hluboce smekám před K. Richterem, který se tématu musel věnovat velmi dlouho a důkladně, aby podobnou knihu mohl napsat a stejně tak hluboce smekám před fortelem, výdrží, optimismem a vůbec životrním nastavením lidí, o kterých kniha pojednává.
Kniha se věnuje historii od prvopočátku osídlení Volyně Čechy až do doby "za komančů" a perzekucím navrátivších se Volyňských Čechů zde v ČSSR. Je škoda, že kniha, ač vyšla mnohem později, již nemapuje volyňské Čechy navrátivší se těsně po sametu. Pamatuji si, že to tenkrát bylo velké téma a přitom toto období v knize zcela chybí.
Ke knihám K. Richtera se na základě ochutnávky této první rozhodně ještě vrátím.
Oproti prvnímu dílu mnohem čtivěji podané. Nemohla jsem se chvílemi odtrhnout a jsem ráda, že jsem se toho tolik o církvích v USA dozvěděla.
Dlouho jsem tento díl odkládala, protože není načtený v mistrném Jiříkově podání, ale vlastně jako bych jej při čtení skoro slyšela. Dějově oproti jiným dílům lehoulince podprůměrný a chyběl mi tam klasický Correiův smysl pro humor, ale stejně se to četlo dobře a svižně... A co si víc přát od výplachu hlavy? :-)
Jsem na rozpacích. Tolikrát mi byla knížka doporučována a vychvalována... A ona je jen průměrná. Což o to, fakta o životě indiánů i bílých osadníků té doby sedí, resp. minimálně odpovídají tomu, co se můžeme dočíst v odborných či populárně naučných knížkách, ale... Na mě to nějak nefungovalo, takže hodnotím stejně, jako Stoletého staříka, ač zde byl příběh uvěřitelnější a navíc se věnoval mé oblíbené historii divokého západu. Druhý díl mě tím pádem neláká.
Jak už psali mnozí, anotace je úplně mimo...
Až tak mimo, že z toho mám pocit, že si autorka řekla něco ve stylu: "No, a teď ty příběhy něčím všechny propojit." Přitom linka jakéhosi převlékání je tam zcela nadbytečná, navíc ta Štěpánka ani s těmi sukničkářkami nevstupuje do jakékoliv interakce (přitom na to jsem se podle popisu nejvíc těšila)...
Z mého pohledu by knize slušelo, kdyby autorka přiznala, že to je kniha povídková a nesnažila se "něčím" ty povídky propojit. Tak, jak je to to třeba v knize Tanec divošky (mimochodem určitě doporučuji).
Jinak příběhy žen zajímavé, některé pro mě nepochopitelné, ale rozhodně všechny čtivé.
Dočetla jsem tuto útlou knihu. Knihu, která má toho tolik co říci. Knihu, která vypráví mnoho příběhů a dává látku k mnoha zamyšlením. Hlubokým zamyšlením. Když jsem ji čítávala v dětství, moc se mi líbila, ale dávno jsem nevěděla, že je tak hluboká a tak moc mě znovu osloví i po více než 35 letech. A ta zvukomalebnost jejího jazyka. Kniha je horkým kandidátem na jednu z TOP10 za rok 2024, pokud není vůbec nejlepší a nezůstane jí úplné prvenství...
Série má kolísavou kvalitu, první díl dosáhne v pohodě na 8 bodů z 10, druhý dosáhne na 9 bodů z deseti a třetí s odřenýma ušima tak na 6 bodů z 10. Tohle bylo za mě už dost šroubované, nicméně syn se dobře bavil i zde, což je u samostatného čtení v první třídě to nejdůležitější, takže tomu nakonec dávám celých 7 bodů z deseti.
Jednoduše INSPIRUJÍCÍ... Tahle kniha ke mně měla asi doletět v tuto chvíli, protože přesně rezonuje s tím, co řeším. Ty čtyři otázky jsou otázkami, které by si ve svém životě měl položit každý. Každý k nim také určitě ve svém životě přes různé kotrmelce a ústupky došplouchá či doskáče, otázka je, zda je v tu chvíli uslyší a dokáže si na ně upřímně odpovědět. Já jsem je takto pěkně shrnuté, myslím, zrovna teď potřebovala slyšet. A záleží jen na mně, jak s jejich znalostí a se svým životem dál naložím.
Jen mě mrzí ten sluníčkově ustřelený konec knihy, nicméně rozhodla jsem se jej vnímat jako alegorii.
Pěkný zárodek 20 000 mil pod mořem... A vlastně i z dalších knih jsem zde zahlédla zárodky. Bavilo mě sledovat, z čeho se těch 20 000 mil pod mořem vyvinulo.
Jednoduchá kniha, pěkné ilustrace, vtipný text... Co více si pro prvňáčka přát?
Hustý, najednou se toho tolik děje a vše to dává smysl a je to hukot... A stejně člověk tuší, vlastně ví, že Hamilton přijde ještě s něčím navíc, co on jako čtenář původně nečekal.