Sixtinka144 komentáře u knih
Tak i já jsem se pustila do rereadingu před Dvorem stříbrných plamenů, abych si osvěžila paměť. A bylo to opravdu dobré rozhodnutí. Okamžitě jsem se do příběhu ponořila, S.J.Maas je moje nejoblíbenější autorka, takže všechno co napíše, je pro mě posváné. Už je to dávno, co jsem tento díl četla, takže jsem spoustu detailů z knihy zapomněla, a o to víc jsem ráda za rereading, protože jsem to mohla znovu objevit. Pořád nechápu, jak autorka mohla vytvořit tak krásný, komplexní svět, který dokonale dává smysl. Mou nejoblíbenější postavou je jednoznačně Rhysand (nejspíš už ho žádná postava nepřekoná :D). Pokud jste ještě od autorky nic nečetli, určitě se do toho pusťte, protože tohle za to opravdu stojí.
Do knihy jsem se pustila, protože se ráda dozvídám nové věci. Porucha OCD je vážná nemoc, takže jsem o ní chtěla zjistit něco víc. Začátek knihy je velice slibný, autorka poruchu dobře popíše a ukáže nám situace, kdy si nemocný člověk (Lea) prostě nemůže pomoct. Sledujeme svět spolu s ní, a začínáme ji pomalu chápat. Celkově je hlavní hrdika moc dobře napsaná, proto mi netrvalo dlouho a oblíbila jsem si ji. Jenže pak začne příběh nabírat špatný směr. Je sice hezké, že nám tady chce autorka ukázat sílu lásky, ale na začátku nechává Lea svého bratra skoro umřít, a pak najednou nepotřebuje vůbec počítat. Je to tam zrychleně vysvětlené, proč se co stane, ale stejně. Je to pro mě velké zklamání, protože příběh má opravdu dobrý potenciál. Kniha je velmi čtivá, má krátké kapitoly, což je také plus. Celkově jsem si ji užila, a kdyby nebylo konce, klidně bych ji dala plný počet hvězd.
Dlouho jsem přemýšlela, jak knihu ohodnotit. Nic podobného jsem nikdy nečetla, přirovnala bych to k žánru Absurdní drama. Po prvním dílu jsem byla lehce skeptická, jestli se k příběhu mám ještě vrátit, ale upřímně mohu říct, že dvojka je za mě o dost lepší. Jsou zde moc pěkné obrázky, které to dokážou pozvednout o level výše. Možná škoda, že kniha není formou komiksu, bylo by to zajímavější na pozorování děje :D Všechno je zde rychlé, určitě od toho nečekejte literární skvost o 800 stranách. Je to taková kratičká jednohubka, u které se nejspíš zasmějete, jako já. Od jedničky jsme se v ději moc neposunuli, ale to mi moc nevadilo. Určitě tato série nebude pro každého, ani já bych toto nemohla číst každý den, ale jako občasné zpestření se mi to moc líbí. Taky oceňuji hřbet obálky, který krásně ladí k prvnímu dílu. Určitě se v budoucnu vrhnu i na pokračování, protože tomuto "žánru" už začínám přicházet na chuť.
Tuhle knihu mám doma opravdu dlouho, a konečně na ni přišla řada. Na začátek chci číct, že historické romány vůbec nečtu. Prostě to není můj žánr, takže jsem měla strach, že mě kniha nebude bavit. Koupila jsem si ji kvůli skvělému nápadu autorky, a to, že hlavní hrdinka umí najít zlato. Příběh je hrozně čtivý, přečetla jsem ho jedním dechem a ke konci jsem byla smutná, že už to končí. Jsem trochu zklamaná, že schopnosti Leah nebyli více vidět, ale chápu, že jsou dva další díly, ve kterých to autorka nejspíše odhalí víc. O to víc jsem zklamaná, že u nás nevyšli a nejspíš už nikdy nevyjdou. Stejně jsem ale ráda, že jsem knize dala šanci, protože je to zase něco jiného. Není zde skoro žádná romantická linka, takže je to osvěžující změna. Za mě je to takové milé překvapení, a pokud vám nevadí, že další díly u nás nevyšli, můžete se do ni směle pustit.
Další úžasná kniha z pera autorky Rachel Abbott. Její styl psaní mi hrozně sedi, takže se těším na každou novou knihu, která od ní vyjde. Dům na útesu není žádná výjimka. Přečetla jsem ji na jeden zátah, vůbec jsem se nemohla odtrhnout. I když tady nejde o klasický thriller, kde by se našlo tělo a ostatní by vyšetřovali, kdo to udělal, jaký měl motiv a jak se to stalo. Je to zase něčím originální, což jsem ocenila. Některé recenze zmiňují, že je konec až moc překombinovaný, s čímž mohu částečně souhlasit, ale jsem ráda, že se všechno vlastně krásně vyřešilo a uzavřelo. A i když co si budeme, je to všechno dost nereálné, pořád to je jen fiktivní thriller, který nás má zabavit, a ne žádná rekonstrukce trestného činu. Za mě je tato kniha fajn oddechovka, u které si užijete odkrývání nových a nových informací. Takže příběh určitě doporučuji.
Rachel Abbott je pro mě jedna z nejlepších thrillerových spisovatelek vůbec. Její sérii Detektiv Tom Douglas mám moc ráda, takže když ji u nás vyšla nová kniha, neváhala jsem. Do příběhu jsem se začetla téměř okamžitě, autorka umí psát opravdu chytlavě, takže se nemůžete odtrhnout. Je zde vytvořená skvělá atmosféra. Postavy jsou skvěle napsané, takže můžete skoro od začátku hádat, kdo, co a proč udělal. Hlavní zápletka je od poloviny dost okatě poznat, takže jsem si čtením dál spíš jen potvrzovala svou teorii, která byla přesná. Bohužel, co mě na knize nejvíce zklamalo byl otevřený konec. Jestli něco fakt nemám ráda, tak je to nedokončený závěr, a jestli to někde vyloženě nesnáším, tak u thrillerů. A jak píšu, i když jsem uhodla zápletku a částečného viníka, tak jsem si na konci chtěla potvrdit vraha a jeho motiv. a bohužel se mi tak nedostalo. Je zde sice něco naznačeno, ale zklamalo mě to. Za ten konec musím strhnout půl hvězdy, jinak je kniha dobrá a sama o sobě mě moc bavila. A moje chyba byla, že jsem si první přečetla tento díl, který je až druhý v pořadí, za Domem na útesu, takže to brzy plánuji napravit a přečtu si i ten.
Tato kniha mi leží v knihovně už nějakou dobu, a konečně jsem se k ní dostala. Jsem velkým fanouškem slovanské mytologie, takže jsem věděla, že tohle bude něco pro mě. Příběh má úžasnou atmosféru, která je taková temná a ponurá, až mi občas vyskočila husina. Autorka opravdu skvěle píše, což jsem zjistila už i v Zmizení Sáry Lindertové. Postavy a stvoření jsou propracované, líbilo se mi, že zde nebyly použity jen ty známé, které můžeme najít ve všech knihách. Nejprve jsem měla malinko problém se začít, ale pak se to rozjelo a užívala jsem si každou stranu. Za mě je to dokonce o chlup lepší, jak již zmiňované Zmizení Sáry Lindertové. Jsem moc ráda, že u nás máme tak šikovné autory, a doufám, že autorka brzy vydá další knihu.
Do této knihy jsem se chtěla pustit už dávno, všude jsem viděla perfektní recenze, tudíž jsem měla velice vysoká očekávání. Začnu asi obálkou, která má moc hezký přebal, ale sama o sobě je ještě zajímavější a pěknější. Zprvu jsem se nemohla nějak začíst, dost mi vadilo, že kniha nemá kapitoly. Osobně mám nejradši krátké kapitoly, ale tady bohužel nejsou žádné, takže mi trvalo, než jsem se pořádně rozečetla. Autorka píše krásně, skvěle vykresluje celý svět i děj. Postavy jsou taky fajn, všechno tam celkově dává smysl. Krvavé scény v příběhu nejsou zase tak hrozné, jak si jiní stěžovali v recenzích, bez nich by ta kniha ztratila svůj potenciál. Taky musím pochválit velice originální nápad, protože jsem se bála, že se z toho stane Hunger Games, ale naštěstí to mělo jiný spád. Nejlepší ale na celé knize je její myšlenka. Konečné rozuzlení a témata, která se zde řeší nám prozrazují, že to vlastně není tak úplná fikce, nýbrž se zde autorka dost přiblížila realitě. Jsem prostě nadšená, musím vám tento silný příběh doporučit.
Toto je moje první přečtená kniha za tento rok, a jsem moc ráda, protože mě ani trošku nezklamala. Od autorky jsem četla všechny její knihy, a s každým dalším romantickým žánrem mě utvrzuje v tom, že jí jde mnohem lépe, než fantasy (které taky není špatné, ale na tohle to prostě nemá). Musím pochválit, že od Dopisů a Slov je tady méně romantiky, která je samozřejmě skvělá, ale věnujeme se "důležitějším" problémům, především Roba, kterého jsem si oblíbila. Autorka prostě umí psát, knihu jsem přečetla za jeden večer a pořád nad ní musím přemýšlet. Postavy jsou velmi dobře propracované, je zde taky sesterské pouto, které jsem uvítala. A i když mě ta kniha rozložila a už nesložila zpátky, musím vám ji všem doporučit. Kemmerer je jedna z mých nejoblíbenějších spisovatelek a pokud jste od ní nic nečetli a váháte, rozhodně do toho jděte.
Poslední kniha roku 2021 nemohla být lepší. Četla jsem ji v rámci knižní štafety, takže jsem věděla, že si to užiju, i když jsem neměla tušení, o čem příběh je. Ze začátku jsem byla velice skeptická, bála jsem se, že to bude Harry Potter v holčičí verzi, kterého nikdo nebude moct porazit. Naštěstí, čím déle jsem četla, tím víc jsem si užívala originalitu knihy, protože tento svět je opravdu samé překvapení (asi to teda není pro slabé povahy, protože to je dost drsné). Čte se to velmi dobře, i když sem tam něco autorka nevysvětlí úplně do detailu (doufám, že to v dalším díle napraví). Hlavni hrdinku jsem si celkem oblíbila, i když mě dost vytáčela jejím chováním. Jsem zvědavá, kam to bude celé autorka stáčet, ale zatím je to opravdu pecka. Poslední věta mě akorát namotivovala na další díl. Možná je to tím, že jsem příběh četla mezi zkouškovým obdobím, takže jsem k ní moc milá a dost přehlížím chyby, ale za mě určitě ano :D
O knize jsem nic neslyšela, vůbec jsem nevěděla, o co jde, bylo to v oddělení YA thrillerů, tak jsem si ji prostě vzala. Když jsem začala číst, tak jsem byla nadšená. Četlo se to dobře, děj byl napínavý, mělo to dobrou atmosféru... Ale pak se to všechno nějak zvrtlo. Nejdříve začnu postavami, které byli asi největší kámen úrazu. Naše hlavní hrdinka byla neskutečně předvídatelná, bylo úplně jasné, jaké tajemství má. Když se ale odhalují všechna tajemství, tak si říkáte, to je všechno? Snad jen dvě postavy měli opravdu velké tajemství, které by jim nějak zničilo život, všechno ostatní bylo je povrchní cosi. Bohužel, charaktery byli dost ploché, takže si jen tak někoho neoblíbíte, ba naopak, tam všechny nesnášíte. Další věcí je, náš hlavní záporák. Nemám ráda, když se v thrillerech objevuje nadpřirozeno, protože pak nemůžete hádat vraha a celá ta napjatá atmosféra prostě zmizí. Kniha se mi líbila tak do jedné třetiny, pak už to byla jen předvídatelná nuda. Takže za mě se tomuto příběhu můžete obloukem vyhnout, a neuděláte chybu.
Vzhledem k tomu, že jsem celou sérii četla se zatajeným dechem a originální svět, který nám tato kniha nabízí, jsem si zamilovala ihned, není divu, že jsem se vrhla i do posledního dovětku. Líbí se mi zpracování, protože některé kapitoly jsou udělané formou deníku, což je zajímavý prvek, který dodává knize na čtivosti. Také se dozvídáme více o vedlejších postavách, které jsme dříve neměli jak blíže poznat. Nejvíc se mi líbil příběh maminky Cala, protože už i v knihách byl zmíněn její tragický osud, a tak jsem se nemohla dočkat, co se stane. Zkalamáním pro mě ovšem bylo, jak málo prostoru dali mé nejoblíbenější postavě Mavenovi, protože jedna pidi kapitola mi opravdu nestačila, i když byla fakt dobrá. Knihu doporučuji, pokud jste četli předešlé díly a líbili se vám, tato série určitě není pro každého.
Na tuto knihu jsem si brousila zuby už dlouho, české autory podporuji moc ráda, takže není žádné překvapení, že jsem se do knihy nakonec pustila. Vzhledem k tomu, že nejsem fanouškem fanasy prvků v detektivkách a thrillerech, měla jsem trochu strach. Naštěstí se příběh četl velice dobře, hlavní hrdinku jsem si po pár stranách oblíbila a zajímalo mě, jak to celé dopadne. Kniha má skvělou atmosféru, která vytváří úžasné pozadí. Autorka umí moc hezky popisovat temné situace, takže jsem knihu nemohla odložit. Příběh je skvěle propracovaný a dává smysl. Bylo to pro mě moc milé překvapení a čtení jsem si užila. A i když nemám ráda fantasy prvky v detektivkách, tak tady jsem to překousla a dávám 4/5. A na Noci běsů se určitě chystám.
Do knihy jsem se vrhrla s vysokým očekáváním, protože Pět kroků od sebe byl krásný a hodně emotivní příběh. Autorky umí psát, takže jsem se do knihy začetla téměř okamžitě a přečetla ji během několika dní. Hlavní hrdinové mi byli dost sympatičí, občas jsem s nimi i soucítila. Příběh plynul a já se těšila na to, jak to skončí. Bohužel, to je můj problém s touto knihou. Konec. Přiznám se, že mám mnohem radši reálné příběhy, a od poloviny knihy to bylo dost velké fantasy, že jsem si občas říkala, jestli se tam někde neobjeví duchové nebo příšery. Nemám ráda, když všechno musí skončit nuceným happyendem. Jinak jsem si to užívala a i když kniha pojednává o vážném tématu, tak to stejně byla roztomilá jednohubka. 3,5/5
Od autorky jsem četla Jeden z nás lže, a byla jsem z ní nadšená. Příběh byl velice originální, autorka psala opravdu chytlavě a postavy byli dobře vykreslené. Druhý díl byl pro mě trošku zklamaním, protože už neměl tu jiskru, jako předchozí díl. Jinak ale kniha byla čtivá a rozhodně to nebyl žádný propadák. Do této knihy jsem se pouštěla s odstupem, protože podle recenzí je toto nejslabší autorky kniha, s tím teda už teď nesouhlasím. Hned na samém začátku knihy jsem se neskutečně začetla, zase jsem z příběhu cítila ty skvělé postavy, děj krásně plynul a dostával takovou temnou atmosféru. Od příběhu jsem se nemohla odtrhnout, přečetla jsem ho za jeden den. Co se týče zápletky, odhadla jsem ji hned po první nápovědě, která se vyskytuje někde před polovinou knihy, takže konec pro mě nebyl překvapením, ale stejně jsem si ho užila. Vracení se zpátky v čase bylo třešničkou na dortu. Poslední věta knihy mě naopak překvapila dost, a možná by to chtělo ještě nějaké pokračování, kde by se vyřešil ještě poslední případ. Autorka prostě píše úžasně a opět jsem si moc ráda užila tu jiskru. Příběh určitě doporčuji.
Netajím se tím, že moc ráda podpořím naše české autory, a proto i Meta (spolu s Projektem Kronos) je už nějakou dobu součástí mé knihovničky. Sice jsem se k ní dostala až teď, protože jsem z knihy měla velký respekt, díky recenzím, které říkali, že vás příběh naprosto rozloží. A měli pravdu. Do knihy jsem se začetla okamžitě, autor umí skvěle psát, takže se to četlo samo. Nemohla jsem se odtrhnout, proto jsem ji přečetla na jeden nádech a vůbec toho nelituji. Příběh je naprosto originální, a i když už na začátku dostáváme varování, že kniha není o superhrdinech, stejně jste nakonec paf, protože TOHLE jste nečekali. Jsem moc ráda, že jsem se na knihu konečně vrhla a už teď mohu říct, že je Meta v mých top knihách za tento rok. Určitě všem vřele doporučuji. A už se nemůžu dočkat na Projekt Kronos.
Potom, jak jsem byla odvázaná z prvního dílu, jsem se bála Temného kvítku, protože jsem měla dost vysoká očekávání. Na téhle sérii je geniální to, že nemá slabá místa. Příběh je plný akce, událostí a zklamání, prostě vás nenechá vydechnout. Takže jsem četla a četla, párkrát se mi chtělo brečet, trochu jsem to mezi kapitolami musela rozdýchávat, ale pak, když jsem to dočetla, jsem byla nejvíc překvapená. Protože tahle kniha rozhodně předčila moje očekávání. Postavy měli skvělý vývoj charakteru, hlavní hrdinka mi přirostla k srdíčku, takže její občasné pošetilé chování jsem ji odpustila.Vracení se zpět vzpomínkami je moc dobrý prvek. Autorka si s námi moc ráda hraje, a to úplně zbožňuji. Upřímně, za mě je tento druhý díl ještě lepší než jednička, takže si je oba dva musíte přečíst. Prostě tohle je opravdovaná, nefalšovaná fantasy série, kterou mám tak neskutečně ráda.
Takhle má přátelé vypadat opravdová fantasy. Hned od začátku knihy jsem věděla, že tohle bude naprostá pecka, a měla jsem pravdu. Úžasně vymyšlený svět, který je bravurně popsaný, dává smysl a má zajímavá pravidla. Hrdinové, kteří mají svůj osobitý charakter, který se postupně vyvíjí. Autorka nám dává dost času na to, abychom se s postavami seznámili a porozuměli jim. Příběh je napínavý, místy je opravdu temný, ale to jen dává celé knize korunku. Přečetla jsem ji během chvilky, protože jsem se od ní nemohla odtrhnout. Celý svět je hrozně originální, a i proto, mi neskutečně přirostl k srdci. Autorka psát umí, a jsem moc ráda, že jsem se ke knize konečně dostala. Pokud jste milovníci fantasy, tohle vás rozhodně nemůže minout. Já jsem nadšená, a rozhodně doporučuji.
Na začátku knihy jsem byla velmi mile překvapena, žádné zdlouhavé popisy, rovnou nás autor hází do příběhu, kde se musíme sami rozkoukat. Čtu si, všechno je v jedné přímce, žádné špatné, ani dobré věci se nedějí, takže se mi přestává chtít číst dál. Když se konečně odhodlám pokračovat, zase se nic pořádného nestane, takže začínám být dost znuděná. Takhle, autor umí psát hezky, ale na to, že tohle má být thriller, tak se tady opravdu nic moc neděje, a proto si říkáte, proč to vlastně čtete. Bohužel, ani konec knihy se mi nelíbil, snad nikdy jsem nečetla příběh, který by byl až takhle přímočaře nudný. Za mě tahle kniha opravdu ne.
Ach jo! Do knihy jsem šla s tím, že vím, že má ještě dva díly, které u nás nevyšli, a nikdy nevyjdou, ale stejně jsem ji chtěla zkusit. Tak nějak jsem si myslela, že se mi nebude líbit a další díly nebudu potřebovat, ale ono je to přesně naopak. Hned na začátek chci říct, že autorka vymyslela originální svět, který funguje a dává smysl. Zaprvě jsem nadšená postavami, které jsou skvěle napsané, můžete si k nim utvořit nějaký vztah a soucítit s nimi. Kniha je poměrně krátká, ale autorka tady stejně dokázala vypsat tolik informací, takže jsem se u čtení ani nachvíli nenudila. Propojení Alfy a Omegy mi přišlo opravdu zajímavé, a i společnost, která se k tomuto "problému" nějak postavila. Bohužel mi je teď jen líto, že nedovyšli všehny díly, abych zjistila, jak to skončí. Knihu ale určitě mohu doporučit, je to skvělá fantasy.