Sixtinka144 komentáře u knih
Vzhledem k tomu, že miluju retellingy, tak jsem si Otrávenou přečíst prostě musela, a i když jsem těch retellingů četla už kupu, žádný z nich nebyl na Sněhurku. První co musím pochválit je obálka, protože se neskutečne povedla. Taky to není úplně kniha pro děti, autorka ráda popisuje scény dost realisticky, takže když jde Lovec vyříznout Sophii srdce, je to docela drsný :D Kniha se čte úpně sama, má krátké kapitoly, které já preferuji, takže kvůli tomu se mi celý příběh lépe četl. Hlavní hrdinka se občas chová dost naivně, ale vyrůstala jako princezna, a jediný, kdo se k ní kdy choval ošklivě byla královna, takže chápu, že se občas zachovala hloupě. Líbila se mi postava královny, protože nám tady byla odhalená její temná minulost, a krásně vidíme, proč se z ní stala tak zakomplexovaná paní "zrcadlo, zrcadlo". Občas bych nějaké pasáže z knihy vyškrtla, protože mi přišli zbytečné a nudné. Jinak je to ale velice originální a povedený retelling, takže za mě jednoznačně ano.
Tahle kniha je úplně něco jiného, než klasické thrillery, na které jsem zvyklá. Jsme prostě vhozeni do příběhu, a i když neznáme skoro žádné detaily, začnou umírat lidé. Velkým plusem celé knihy je střídání pohledů hlavních hrdinů a našeho odstřelovače. Protože i když to byl fakt psychouš, tak jsme mu stejně alespoň trochu mohli porozumět a pochopit, proč co dělá. Taky se mi líbilo, jak se postavy postupně rozmýšleli, jak by měli utéct, nebo jak by se měli bránit. Jamese napadlo snad milion nápadů, ale většinu z nich si ještě sám v tu danou chvíli vyvrátil, což dodávalo příběhu na opravdovosti. Mínusem je pro mě konec, protože se pak stane tolik nereálných věcí a skončí to krásným západem slunce, což já zrovna dvakrát nemusím. Jinak se ale kniha četla opravdu rychle a užívala jsem si každou stránku.
Kniha je čerstvá novinka, takže jsem moc recenzí před čtením nepochytila. Anotace už taky nečtu, takže jsem do knihy byla vhozená a jen jsem si užívala příběh. Autorka píše opravdu chytlavě, nemohla jsem se od knihy odtrhnout a přečetla jsem ji na jeden zátah. Kniha je inspirovaná skutečným příběhem a podle mě to bylo opravdu znát. Co jsem si tak četla, tak hodně lidem vadilo, jak byla hlavní hrdinka nerozhodná a nevěděla, komu má věřit. Já si zase myslím, že to dávalo naprostý smysl, protože všechny ty lidi znala už dost dlouho a co si budeme, asi bych si taky nechtěla přiznávat, že je buď můj manžel, milenec nebo matka mého manžela totálně pošahané individuum. Postavy byli zpracované dost dobře a líbilo se mi, jak se všechno tak nějak na kocni propojilo. Jako takhle, možná bych ocenila trochu větší boom na konec, ale za to, jak krásně to bylo napsané dávám 4,5/5.
Tak kde bych měla začít... Od autorky jsem četla všechny knihy, mám ji hrozně ráda, protože píše úchvatně. A ani toto dílo není výjimkou, dokonce si troufnu tvrdit, že se mi četlo nejlépe ze všech. Kniha je svižná, postavy jsou hezky popsané, děj je zajímavý a napínavý. Měla jsem taky problém s podobnými vzorci jako u jejích předchozích knih (některé z postav měli stejnou mentalitu, a občas se stejně zachovali v daných situacích), ale nebylo to nic, co by příběhu uškodilo. Spíš se bojím, aby další knihy nebyli na stejné brdo. Za co ale autorce strhávám půl hvězdy je poslední třetina knihy. Nevím, jestli jsem těch thrillerů četla už tolik, nebo jsem jen divná, ale celou dobu jsem přesně věděla, kdo co udělal a jak to dopadne. Hrozně bych chtěla, aby ten konec byl nějaký super nepředvídatepný a já si z toho sedla na zadek, a řekla si, že tohle jsem opravdu nečekala. Bohužel se to nestalo a proto knihu hodnotím 4,5/5. Autorku mohu jen doporučit.
Tohle prostě bylo úplně boží! Navždycky se mi líbilo hodně, přečetla jsem ho za jeden den a pak jsem se furt musela usmívat, ale tohle? Asi jsem si to měla stopovat, protože jsem ji přečetla určitě v nějakém novém rekordním čase. Nevím, jak to autorka dělá, ale za mě jedno velký skvělý. Dost oceňuju ty chaty mezi jednotlivými postavami, protože to knize dodává ještě lepší nádech. Hlášky z flmů a knížek jsou už u Oly zvykem, a i tady jsem je ocenila. Dost jsem se nasmála, culila, k tomu všemu jsem si pouštěla písničky a znova jsem viděla Všem klukům, abych si připomněla, že Chris Carter není hezčí než Peter Kavinsky. Tohle je prostě tak roztomilá knížka! Jasný, jsou tady klišé, u kterých jsem si říkala, jestli to není moc, ale co! Ava je prostě super hlavní hrdinka, se kterou jsem neskutečně cítila. Za mě je Miluju tě Já vím, ještě lepší, než Navždycky a teším se, na další příběh z tohohle středoškolského prostředí. A ta obálka je nádherná!
Tohle je moje první kniha od autorky, a musím říct, že jsem velmi mile překvapena. Slovanskou mytologii mám moc ráda, miluju číst ty příběhy, nějakým způsobem mě to hrozně fascinuje. Celá tahle kniha má skvělou atmosféru, která knize dodává na kvalitě. Taky se mi líbí, jak autorka vykreslila postavy, jak hlavní, tak ty vedlejší. Všechny bytosti byli moc hezky popsané, i když většina z nich byla spíš děsivá. Nesmím zapomenout na obálku, která je opravdu nádherná. Knize mohu vytknout jen dvě věci. Občas mi přišlo, že tam bylo až moc útoků na hlavní postavy. Chápu proč, jen mě to pak už tolik nebavilo. A taky se mi kniha četla docela dlouze. Chyběla mi tam nějaká jiskra, která by mě nutila číst dál a dál. Vůbec jsem se u knihy nenudila, ale prostě něco malinko mi tam chybělo. Knihu mohu jen doporučit, a hned, jak vyjde nová, nebudu váhat!
Na tuto knihu jsem narazila náhodou, nic moc jsem o příběhu nevěděla, ale zaujala mě obálka. Abych byla upřímná, zděsila jsem se délky, protože jsem zvyklá na kratší thrillery, a tato bichlička rozhodně tenká není. Naštěstí se kniha četla sama, autorka opravdu psát umí, takže jsem se u příběhu nenudila. Problém této knihy je někde jinde. To, co mi celou knihu od začátku kazilo bylo nelogické chování všech postav. Nemůžu nějak uvěřit, že kdyby někomu z nás zabili blízké kamarády, jednoho po druhém, tak bychom si dále pořádali večírky, byli hrozně vyrovnaní a řešili občerstvení nebo alkohol na párty. Taky autorka spoustu věcí nedomyslela a nedovysvětlila. Kvůli spoileru to sem psát nebudu, ale co si budem, takhle by pachatele chytili hned při prvním činu. Vzhledem k tomu, že se kniha četla opravdu rychle a dobře, dávám ji 2,5 hvězdy. Víc si rozhodně, kvůli dírám v příběhu nezaslouží.
Neskutečné... Konečně jsem dočetla poslední díl HP a páni. V tomto díle se toho stane tolik, že jsem si musela dávat chvilkama pauzu, abych to dokázala vstřebat. Vzhledem k tomu, že jsem knihu četla poprvé, byla jsem překvapena některými pasážemi, které byli ve filmu jinak, a nebo tam nebyly vůbec. Autorka je prostě geniální spisovatelka, a takovýhle svět, postavy a děj nedokáže vymyslet jen tak někdo.. Moje nejoblíbenější pasáž v knize jsou vzpomínky na mladou Lily a Snapea. Dokonce i slzička ukápla. Jsem moc ráda, že jsem se odhodlala přečíst si tuto knižní klasiku, protože jsem si všechny díly neskutečně zamilovala. Knize nemám co vytknout a hodnotím ji plným počtem. Pokud jste ještě nečetli, určitě se do toho co nejdřív pusťte, chybu neuděláte.
Po dlouhé době, jsem se opět pustila do thrilleru, a páni! O téhle knize jsem nic nevěděla, dokud jsem ji nezačala číst a jsem s ní naprosto spokojená. Příběh je napsaný tak, že po každé stránce jste víc a víc napjatí, potřebujete číst dál, abyste zjistili to tajemnsví, co děsí celou rodinu. Tento thriller je originální v tom, že nehádáte žádného vraha, jen se snažíte zjistit podrobnosti-proč a hlavně jak. Nejvíc se mi na této knize líbí její atmosféra. Takhle mrazivý příběh jsem něčetla snad nikdy, a to krimi a thrillery čtu docela často. Po dočtení knihy jsem se bála jít spát, což se mi předtím taky nikdy nestalo :D Bohužel musím strhnout půl hvězdy za konec, který mi přišel až moc přetažený za vlasy. Nemám moc ráda míchání paranormálních jevů do "normálních" knih. Jinak to ale bylo fakt dobré, a určitě vám to mohu doporučit. Možná bych to nečetla úplně večer, ale to už nechám na vás.
Kniha se čte opravdu rychle, nejen, že je útlá, ale autorka píše svižně a jsou zde i deníkové úryvky, které celý příběh popohání dál. Tohle je přesně ta divnokniha, u které moc nevíte, jestli se vám líbí, nebo ne. Janie mi silně připomínala hlavní hrdinku z knihy Papírová města od J. Greena, která mi sama o sobě vůbec nesedla. Konec je naprosto předvídatelný, celou dobu jsem věděla, co se Janie stalo a proč se jí to stalo. Kniha v sobě má i hezké myšlenky, za které jí přidávám plusové body. Také se mi líbí zpracování deníku, kde jsou různé malůvky a myšlenky. Myslím, že by příběh mohl být o moc lepší, kdyby se autorka tolik nesnažila postavy odlišit od "normálnosti". Byla to pro mě spíš taková jednohubka, knize dávám 2,5/5 a bohužel mi to tolik nesedlo.
Když jsem knihu začala číst, nevěděla jsem o ní vůbec nic. Zalíbila se mi obálka a tak jsem si ji koupila. Ale jakmile jsem se do příběhu ponořila, už jsem se od něj nemohla odtrhnout. Kniha je vyprávěna z pěti pohledů, což mi přišlo na začátku trochu moc, protože jsem nevěděla, kdo je kdo. Pochvíli jsem se ale zorientovala, a líbilo se mi, že jsme mohli nahlédnout do hlavy komukoli a zjistit, co právě teď cítí. Kniha začíná svým koncem, tudíž dívkou padající z věže, a vy jen čtete dál a říkáte si, jaká dívka to jen mohla být, a jaký k tomu mohla mít důvod. Každý z té pětice hlavních postav má nějaké zvrácené tajemství a okolo něj se točí samé problémy. Příběh rychle utíkal, autorka opravdu psát umí, občas se mi ale nelíbilo, jak se postavy nereálně zachovali, i když je tento příběh samozřejmě sci-fi. Bohužel až teď jsem zjistila, že tato kniha není standalone, ale že je to trilogie, která u nás nebude přeložena, a tak se budu muset spokojit jen s koncem prvního dílu. Celkově knihu hodnotím 4 hvězdičkami, protože jsem byla velice mile překvapena.
Tuhle novinku jsem viděla snad úplně všude, takže mi bylo jasné, že ji nemohu minout. Hned na začátek chci říct, že mě kniha velice mile překvapila. Jakožto velká milovnice fantasy jsem podobných knih přečetla spousty, ale přesto mě Dědictví krve nadchlo. Líbil se mi nový svět, který autorka hezky promyslela, hlavní hrdinka je taková klasická Mary Sue, ale to mi vůbec nevadilo. Příběh hezky plyne, čte se rychle a knihu máte zachvilku přečenou. A i když je to jedno klišé za druhým, já si ji plnohodnotně užila. Jasně, není to moje top strop fantasy, ale za přečtení to určitě stojí. Občas se mi nelíbilo, jak byl příběh posouván dál. Prostě bych některé rozhodnutí v knize úplně smazala, nebo bych tam něco přidala. Proto knihu hodnotím 4/5, a pokud vyjdou další díly, určitě se do nich s radostí pustím.
Princ dvojí krve je ve filmovém zpracování můj nejoblíbenější díl, a nyní se stal i mým nejoblíbenějším knižním dílem. Jakože opravdu vau. Nechápu, jak jsem se mohla HP vyhýbat takovou dobu, tahle série je opravdu skvost. Miluju scénky s učebnicí Prince dvojí krve, mám ráda ten dokonalý svět, do kterého se tak ráda vracím. Nejvíc se mi ale líbilo, jak jsem se mohla vracet do minulosti a odhalovat minulost Lorda Voldemorta. Je to skvěle promyšlené a když se to všechno spojí dohromady, vznikne z toho tahle skvostná kniha. A i když jsou to trošku bichle, máte ji přečtenou hned, protože autorka píše opravdu poutavě a potřebujete číst dál a dál. Asi jsme všichni pochopili, že tahle kniha je prostě dobrá a určitě si ji přečtěte. Ps: a ta nová obálka? To je taky dokonalost :D
Tahle kniha pojednává o tak závažném tématu, že jsem každou stránku četla se zatajeným dechem. Celý příběh má naprosto dokonale vykreslenou atmosféru, ze které jsem měla dokonce i husinu. Knihu jsem měla přečtenou během dvou dnů, protože jsem se od tak dokonale vykreslené dějové linky nemohla odtrhnout. Hlavní hrdinka to měla příšerně těžké, a ať udělala co udělala, vždycky to bylo špatně. Občas jsem byla až překvpanená, jak se k ní její nejbližší zachovali, i po tom, co policie prokázala její nevinnu na celém případu. Bála jsem se konce knihy, ale jsem s ním naprosto spokojená. Takhle kniha v sobě skrývá neskutečně moc hezkých a pravdivých myšlenek. Za poslední dobu je tohle fakt dokonalá kniha, kterou vám mohu jedině doporučit.
Tyjo, tahle kniha byla teď dost vychvalovaná, takže jsem neváhala, a hned si ji koupila. A opět jsem lehce zklamaná. Pozitiva knihy- autorka vymyslela úplně nový svět, kde mají zajímavá pravidla, se kterými ne všichni souhlasí. Postavy jsou podle mého napsané dost dobře, líbilo se mi pozorovat myšlenkové pochody hlavní hrdinky. Popisy obětování se a celkově popisy, které jsou dotažené do konce jsou fajn. A teď k těm negativům- Bohužel, myšlenky dotažené do konce jsou fajn, ale tady jich moc není. Knížečka má 270 stran a o takhle komplexním tématu se toho na tak krátký příběh nedá tolik rozepsat . Autorka ráda "nadhazuje" předměty ,myšlenky, které by na konci měli být odhaleny, ale to se bohužel nestane. Vadilo mi, jak si zahrávala s postavou matky, jednou bylo suprčupr mamča, podruhý byla vražedná diktátorská mrcha. Jednou chce zachránit dceru, podruhé ji nechá klidně umřít. Tak se rozhodni sakra. Je to autorky prvotina, což je opravdu znát. Myslím, že kdyby kniha byla trochu obsáhlejší a autorka by si urovnala nějaké myšlenky v hlavně, mohl tento příběh být naprostá pecka. Bohužel od poloviny příběhu už to není moc scifi, ale spíš YA klasický románek. Zase se to hezky četlo a rozhodně to není žádný odpad. Za mě zlatý střed.
Já jsem z této knihy tak moc zmatená. Do teď vlastně nevím, co jsem to sakra přečetla. V knize se střídají kapitoly obou Willů ( budu je označovat Will1, Will2), které se v jedné třetině knihy začnou prolínat, takže se vám pak stává, že vlastně nevíte, o kterém z Willů právě čtete. Kapitoly z pohledu Willa2 mě bavili asi tak do poloviny knihy pak to začalo být takové zmatené a moc nereálné. Kapitoly Willa1 mě nebavili vůbec, takže se mi celá kniha četla dost pomalu. Hodně mi vadila logika postav, protože žádnou neměli. Situace v knize jsou dosti nereálné a konec knihy je nejen nereálný, ale i neskutečně nudný. Pozitiva knihy jsou konverzace, které měl Will2, občasný humor a délka celého příběhu. Knize dávám 2,5/5 a za mě je tohle ne.
Tahle kniha je pro mě bohužel jedno velké zklamání. Od autorky jsem samozřejmě četla sérii Divergence, kterou naprosto miluju, rereadingovala jsem ji snad milionkrát a zatím mě neomrzela. Proto jsem se rozhodla přečíst si i druhou autorčinu sérii, Čáry života. A byla jsem nadšená. Svět byl skvěle propracovaný, postavy byli dokonale napsané, všechno se četlo jedna báseň. Dary, které hlavní hrdinové v knize mají, jsou nové a dost zajímavé, takže strany hltáte a chcete zjistit, co se jak stane. Ale tohle? Tohle bylo úplně něco jiného. Knihu jsem četla cca 14 dní, což je na mě hrozně dlouhá doba. Děj vůbec neutíkal, bylo tam spoustu nudných pasáží, které tam vůbec být nemusely. O hlavních hrdinách se ani zmiňovat nebudu, protože oba změnili svou mentalitu o 180 stupňů. Kniha není odpad, posledních 100 stránek je fakt dobrých, některé myšlenky v knize jsou super, ale po prvním dílu je tohle pro mě jedno velké ne.
Tohle je teda něco, knihu jsem před malou chvílí dočetla a pořád to nemůžu nějak rozdýchat. Po přečtení první knihy Dopisy ztraceným jsem si říkala, že autorka už lepší příběh vymyslet nemůže... No, naštěstí jsem se mýlila. Tahle kniha je něco nepopsatelného. Řeší se tady opravdu vážná témata, jako je kyberšikana, sexismus, týrání a zneužívání dětí v pěstounské péči, fanatické věření v Boha.. Všechno je zde moc hezky popsané a vysvětlené, a i přes všechny tyhle nepřijemná témata není kniha nějak ponurá nebo depresivní. Autorka krásně vystihla pocity a obavy hlavních postav, děj je napsaný na jedničku a knihu jsem přečetla za pár hodin, protože jsem se od toho nemohla ani na minutu odtrhnout. Četla jsem od této autorky i fantasy knihy, které rozhodně nejsou špatné, ale YA knihy jsou její dominanta. Za mě tato kniha rozhodně ano.
Tenhle díl je pro mě lehkým zklamáním. Z předešlé knihy jsem byla naprosto nadšená, super svět, postavy, všechno rychle odsýpalo. Ale tady? Knihu máme z pohledu jiných postav, což je fajn změna.. Bohužel mě kniha do poloviny vůbec nebavila, do čtení jsem se nutila, a za den jsem přečetla tak dvacet stránek. Za půlkou se to zase změní a děj hezky utíká. Konec knihy je dost nečekaný a překvapující. Jen škoda, že to tak nebylo od začátku, proto strhávám jednu hvězdu. Doufám, že se u nás dovydá i třetí díl, protože konec druhé knihy je otevřený a jsem zvědavá, jak se autorce kniha povede zakončit.
Tohle bylo po dlouhé době pořádné fantasy :D Retellingy miluju, a četla jsem jich opravdu hodně, ale tenhle byl opravdu výjimečný. Líbilo se mi, jak Zvíře nebylo zvíře pořád, ale jen v určitý čas. Kniha se četla úžasně, stejně dobře, jako autorčina druhá YA série Dopisy ztraceným. Svět byl skvěle promyšlený a bavilo mě objevovat stále nové poznatky. Je to jeden z nejlepších retellingů na Krásku a Zvíře, který jsem četla, takže učitě doporučuji. Těším se, až si přečtu druhý díl.