skalka.
komentáře u knih
Takové maličkosti
Claire Keegan
Nejvíc se mi na povídce líbí, že dává čtenáři příležitost ponořit se do mnoha vrstev příběhu, které nejsou přímo rozvinuty. Furlongovy toky myšlenek autorka popsala velmi citlivě, takže jsem si k němu ihned vytvořila sympatie. Šokující kapitola irské historie na sebe příliš nepřitahuje pozornost, představuje spíše jen katalyzátor protagonistova osobnostního vývoje, což mi co do techniky vyprávění přišlo velmi zajímavé.
Petrolejové lampy
Jaroslav Havlíček
Štěpka bude nejspíš jedna z prvních silných ženských postav české literatury. Její charakterový vývoj je impozantní, při čtení mi opakovaně padala brada. Ostatní postavy, ačkoliv zdaleka ne tak výrazné, jsou také vykresleny pečlivě a umožňují rozehrát zajímavou maloměstskou loutkohru.
Balada o ptácích a hadech
Suzanne Collins
Originál je originál, nicméně bylo úžasné sledovat, jak se autorčin styl psaní rapidně zlepšil. Snowova origin story je uvěřitelná, stejně zajímavý je i proces vývoje samotných her a detailnější náhled do Kapitolu. Na to, že se stále jedná o Young Adult, v knize přibyly i filozofické pasáže, které knihu "postaršují". Za mě super, těším se na Haymitche :)
Peníze od Hitlera
Radka Denemarková
Bylo zajímavé pojmout období kolem druhé světové války z jiným způsobem, než je u knih tohoto tématu obvyklé, a vyprávět zase jiný, často opomíjený, kousek našich dějin.
Mlčící fontány
Ruta Sepetys
Asi jsem měla jako nadšenec do španělské kultury a historie příliš vysoká očekávání. Příběh působil vyumělkovaně a nerealisticky, i když vím, že na to se v žánru Young Adult tolik důraz neklade. I tak mi přišlo škoda příběh zasazovat do historického prostředí, ačkoliv obvykle nemám problém s tímto druhem fikce.
Aréna smrti
Suzanne Collins
Nejsilnější obsese mého dospívání, knihu jsem mohla citovat nazpaměť. Když jsem se k ní po pár letech vrátila, tak už mě Katniss a její občasná iracionálnost trochu štvala, v každém případě pro mě svět Hunger Games bude vždycky kapitola sama o sobě :)
Zlodějka knih
Markus Zusak
Velmi emotivní a krásně napsaná kniha, od které bylo těžké se odtrhnout. Sympatické postavy si mě okamžitě získaly, jejich osudy jsem vážně prožívala.
Bizarní povídky
Olga Tokarczuk
Nevím, jestli tato kniha byla správným úvodem do tvorby Tokarczukové. Povídky jsou zajímavě napsané, přenáší pokaždé do jiného světa, asi polovina v sobě nese dystopický nádech. Ne vše je v povídkách polopaticky vysvětleno, což ve čtenáři umocní znepokojivý pocit mírného "cože?", celkově ve mně ale příběhy nevyvolaly jiné pocity než lehké znechucení nebo odosobnění. Autorka každopádně moc dobře pracuje s vyprávěcími technikami a postupným odhalováním reality každého z těchto alternativních vesmírů.
Demian
Hermann Hesse
Demian je doposud jedinou knihou, ke které se pravidelně vracím. Hluboký ponor do duše dítěte, dospívajícího a mladého studenta popisuje pocity, které nejspíš zažilo hodně overthinkerů. Tajemstvím opředené postavy Demiana a jeho matky jsou fascinující, lehce mimozemské a podněcují chuť dál poznávat jejich osobnost a historii. Nakonec je to ale přeci jen uvěřitelný a lidský protagonista Emil, který mi přirostl k srdci nejvíc.
Narcis a Goldmund
Hermann Hesse
Hybnou silou Hesseho knih, které jsem dosud četla, jsou vždy zajímavé vedlejší postavy působící na protagonistu. Úsporný děj zároveň vždy slouží jako katalyzátor jeho charakterového vývoje. Narcis a Goldmund přesně zapadá do této konstrukce, je v kombinaci s filozofií výborným vykreslením vnitřního světa dospívajícího chlapce.
Kronika ohlášené smrti
Gabriel García Márquez
Kroniku ohlášené smrti doporučuji jako skvělý úvod do magického realismu. V knize se lze bez problémů orientovat, zároveň obsahuje celou řadu prvků, které jsou pro tento matoucí žánr typické a které odlišují latinskoamerický mainstream od toho evropského.
Eragon
Christopher Paolini
Young Adult klasika, krásně napsaná, pamatuji si, že jsem knihu vždycky hltala, dokud mě nerozbolela hlava :)
Dům Bernardy Albové
Federico García Lorca
Stísněné prostředí domu, ve kterém spolu koexistuje všech pět dcer s matkou Bernardou a babičkou, se stalo živnou půdou pro napětí, které by se dalo krájet. Ukázka drsné reality španělského konzervativního venkova a umanutosti hlavy domu ve mně zanechala pocit solidního zděšení.
Hold Katalánsku
George Orwell (p)
Frustrující a zároveň velmi pohlcující náhled na bolestivý konflikt, jehož následky si Španělé nesou dodnes. Kniha už ze své povahy rozhodně nedá považovat za objektivní historickou příručku o občanské válce, je ale možné z ní načerpat všeobecné táhnoucí se vyčerpání a chaos, které byly dozajista přítomné na obou stranách. Orwell už zde ukazuje své vypravěčské umění.
Rovník
Miguel Sousa Tavares
Výborný příběh o střetu ideálů s realitou. Luís Bernardo bojuje o kultivaci malého kousku světa, zároveň se snaží uspokojit zájmy vcelku protichůdných názorových skupin. Sledovat protagonistovu energii a vůli mi přišlo fascinující. Jediné, co mě nezaujalo, byla jaksi nahodilá, pro mě nepředvídaná, romantická linka. Jinak krásný čtenářský zážitek, který mě obohatil o nové znalosti o portugalských koloniích na úsvitu moderního světa.
Období hurikánů
Fernanda Melchor
Ačkoliv je kniha psaná velmi čtivě, nečetla se s lehkostí. Velmi naturalistické popisy násilí a chudoby ve mně vyvolaly silný pocit odosobnění, předpokládám ale, že to mohl být jeden z vedlejších cílů autorky. V každém případě se jedná o zajímavý náhled do reality mexického venkova.
Sto roků samoty
Gabriel García Márquez
Pro mě absolutní perla magického realismu, ke které jsem se ale musela "pročíst" (začít s jednoduššími díly tohoto žánru a na Sto roků si počkat). Nakonec mě ale moc bavilo nechat se unášet na vlnách všemi směry plynoucího času, poznávat spletitý rodokmen rodiny Buendía a narážet na drobné nebo větší dějové iracionality. Všichni obyvatelé Maconda jsou vykresleni s pestrou škálou vlastností, díky tomu jsem hluboce prožívala osudy každého z nich.
Neopouštěj mě
Kazuo Ishiguro
Myslím, že kniha by mohla být skvělým představením dystopie pro čtenáře, který se s tímto žánrem nikdy nesetkal. Retrospektivní styl vyprávění je do jisté míry napínavý a motivuje číst dál, nicméně jako někdo, kdo strávil dospívání ponořený v Labyrintu, Divergenci atd., mi vývoj děje ani závěr nepřinesly nic nového. V každém případě se pro mě jednalo o mile nostalgický zážitek.
Dareba
Beatrice Salvioni
Dareba je ideální knihou na "zhltnutí", už dlouho jsem se tolik netěšila, až se zase ponořím do příběhového světa. Salvioni si, co se čtivosti týče, nastavila opravdu vysokou laťku. S postavami jsem se sžila a prožívala jejich strasti dané nelehkou situací fašistické Itálie. Strhla jsem jednu hvězdičku za to, že hlavní postava, která příběh zároveň vypráví, se dle mého názoru občas vyjadřuje a přemýšlí příliš vyspěle na dvanáctileté děvče. V každém případě se ale těším na další autorčinu tvorbu.
Stepní vlk
Hermann Hesse
(SPOILER) Stepní vlk je knihou, ke které se budu vracet, stejně jako k jiným Hesseho knihám. Jedná se o podobnou příběhovou konstrukci jako v Demianovi a Narcisu a Goldmundovi - hluboký ponor do vnitřního světa protagonisty, do kterého výrazně zasáhne zajímavá vedlejší postava. Stepní vlk je však o poznání starší než dospívající Emil Sinclair a Goldmund ze zmiňovaných děl. Ze začátku téměř chybí děj, proto jsem se zprvu trochu bála, že předestřená ústřední témata Harryho smýšlení se budou beze změny opakovat, díky novým podnětům ale strach z repetitivnosti asi ve čtvrtině knihy odezní. Zbytek knihy jsem si opravdu užila, sledovat Harryho cestu bylo inspirativní a surrealistický bizárek na konci mě v dobrém překvapil.
