SleepyAllDay
komentáře u knih
Tmavé stěny Willardu
Ellen Marie Wiseman
Po dlouhé době kniha, kterou hodnotím plným počtem hvězdiček.
V životě se mi nestalo abych knihu odložila, protože jsem potřebovala rozdýchat právě přečtené řádky.
Atmosféra a emoce z Willardu na mne neskutečně působily, bezmoc, beznaděj, nespravedlnost.
Příběh Izzy mi proti příběhu Clary přišel jako oddechové kapitoly oproti hrůzám z Willardu.
V jistou chvíli mne kniha přestala bavit, protože člověk pořád doufá...
Pravda, nebo lež
Colleen Hoover
Cože cože?
Čekala jsem tradiční Colleen a jsem v šoku.
Super napínavá kniha.
Listopád
Alena Mornštajnová
Nejprve jsem si říkala, že mne kniha moc nebaví, ale najednou jsem se přistihla, že čtu a čtu a čtu a je konec knihy.
A mám k tomu jediné:
Tohle prostě zažít nechceš.
Zlomení andělé
Gemma Liviero
Jsou knihy, které přečtu a za pár měsíců si na ně ani nevzpomenu.
A potom jsou knihy, které i dlouho po přečtení zůstanou v mé mysli a často se k nim v myšlenkách vracím.
Zlomení andělé bude jedna z těch knih.
Úžasná kniha a Willem byl mým andělem č.1
V lese visí anděl
Samuel Bjørk (p)
Ačkoli tomuto žánru moc neholduji, jsem spokojená.
Kniha se skvěle četla, děj měl super spád, vyhovovaly mi krátké kapitoly, které tedy vždy končily v tom nejméně vhodném okamžiku :-)
V průběhu čtení jsem měla několik podezření na pachatele, ale neodhalila jsem jej - což je za mě skvělá práce autora.
Co mi trošku vadilo, bylo až moc postav, ať už hlavních nebo vedlejších, vždy mi pár řádků trvalo, abych pochopila, o kterou dějovou linku se právě jedná. Vím, že to bylo dějově třeba, ono linka o pár lidech by asi byla o ničem.
Tím, že se jedná o norská města, bezpečně jsem se cítila jen v Oslu, názvy ostatních míst mi hodně splývaly do jednoho, což mě občas hodně mátlo a říkala jsem si - a tady se vlastně děje co?
Každopádně těším se na další příběh.
Les v domě
Alena Mornštajnová
Ke knize jsem došla až po mediálním humbuku.
A mám k tomu jediné - je mi z toho strašně, ale strašně úzko.
Bez naděje
Colleen Hoover
no páni! Ještě nikdy se mi nestalo abych knihu přečetla za jeden jedniný den.
Ale hned první kapitola, kde bylo jasné, že se s k tomuto datu budeme muset pročíst ve mě vzbudila neskutečnou zvědavost a napětí.
Smála jsem se, brečela. Zamilovala jsem se do Holdera a jeho laskavosti.
Dravé zvěři napospas
Jana Jašová
Autorka si mě pěkně povodila za nos.
Ke konci jsem ani nedutala a po dlouhé době kniha, kterou jsem byla nucena číst do brzkých ranních hodin, nešla odložit.
Vytočenej na Maxx
Melanie Moreland
Příjemné počtení na sváteční den. Moc se mi to líbilo.
Nepříliš šťastná rodina
Shari Lapena
Napínavé až do samého konce, který mi ale přišel docela uspěchaný.
Na obtíž
Colleen Hoover
Na začátku knížky jsem si říkala, že už jsem asi opravdu na young adult stará. Chování Merit mi přišlo dětinské, nepřišla mi na svůj věk.
A tak čtete a čtete, usmíváte se, nevěříte a najednou je konec ani nevíte jak.
Ačkoli vážné téma, Colleen opět skvěle zpracovala a trošku SPOILER Merit a Sagan forever :-)
Ztracená naděje
Colleen Hoover
A mě se kniha líbila moc. Bylo fajn vidět příběh i z druhé strany.
Navíc se mi líbily dopisy Holdera pro Les, líbilo se mi, jak jako kluk má potřebu se z toho dostat, vypsat se ze svých pocitů.
Trošku mne mrzí, že bylo vynecháno pár scén z prvního dílu, třeba tržiště mohlo být docela i vtipné :-)
Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
Kniha mne lákala z jediného důvodu - čte ji snad každý, musí být skvělá. No nebyla. Alespoň ze začátku ne, ztrácela jsem se v postavách, ztrácela jsem se v letech. Zmatek se vytrácel jak jsem se prokousávala dějem a začala jsem doufat kdy a jak se Werner a Marie-Laure potkají. Ke konci nastal zlom a já nemohla přečíst číst. Procházela jsem ulicemi společně s Marii-Laure, žila s ní v domě, prožívala strach, když byla několik dní schovaná na půdě. Co velice chválím jsou krátké kapitoly.
Losos v kaluži
Markéta Lukášková
Děkuju Markéto. Děkuju za náhled na svět, který přichází po smrti. Knížka se mi strašně moc líbila, smála jsem se, brečela jsem. Kniha mi byla strašně moc blízká, možná proto, že sama mám takové babičky. Líbila se mi cynická Bára, když jsem četla její části, vždy jsem je četla hlasem, jako by mluvila Markéta :-) Chci Báru či Markétu za kamarádky, fakt mi to bylo strašně moc blízké. Lidi si tu stěžují na rychlý konec, ok, šlo to rychle, ale nějak mi to nezkazilo zážitek z knihy. Jediné mínus - proč má kniha záložku? Byla to příjemná jednohubka na sobotní podvečer a večer.
Těším se na film :-)
Chlapec, který rozdával sny
Luca Di Fulvio
Knihu jsem začala číst na doporučení.
A říkala jsem si, že je to pěkný krok vedle. Začátek byl fajn, poté pro mne přišlo hluché místo, které se v podstatě zlomilo až s druhou částí, kterou jsem přečetla téměř jedním dechem.
Christmas je láska.
Jak už tu někdo psal, v příběhu si každý najde to své. Já, romantická duše si našla lásku.
Stříbrná zátoka
Jojo Moyes
Do této knížky jsem se nemohla ani za nic začíst, však jsem ji četla bezmála třičtvrtě roku.
Ale s příchodem Mika do zátoky jsem zabrala a už mě to nepustilo. Hlavně poté, co jsem čekala na zápletku z Lisiny minulosti.
Možná jednou
Colleen Hoover
Když jsem začínala číst tuhle knížku, říkala jsem si, proč ty knížky od Hoover tak rychle plynou? Proč jsou tak skvěle čtivé a mám je za chvíli přečtené? Téma mě opět chytlo, bavilo, ale s blížícím se koncem mi to najednou přišlo strašně táhlé a vleklé. Co bylo opravdu příjemným zpestřením byly odkazy na písničky, člověk si ihned mohl představit tu atmosféru. To bylo fajn. Ale určitě se to nevyrovnalo knížkám Hopeless...