SONP komentáře u knih

Tak dobrá, mám to za sebou! Tanec s draky se mi četl o píď lépe, než Hostina pro vrány – minimálně jsem jej v půlce na rozdíl od Hostiny dočasně neodložil, i když je o pár stovek stran bohatší. Opět byly některé pasáže výrazně zábavnější než jiné a na rozdíl od předchozího dílu se některé linie výrazněji posunou. A přesto je celkový dojem takový, že se jedná o dlouhý a rozvleklý slovní popis obrovské šachové partie, kterou autor rozehrál, ale nechce ji jen tak skončit, protože její průběh ho živí. Když čtu ostatní komentáře, zdá se mi, že patřím k menšině nemilující nekonečné série, natahované z obchodních důvodů do neúměrné šíře. Řemeslně je to výtečné a občas i zábavné, ale pro mě tahle série měla skončit někde kolem třetí knihy. Ani nevím, zda se těšit na Vichry zimy, když vím, že to bude jen další „prostřední“ díl. ***1/2

2 07.09.2014

Jako fanoušek herní série Monkey Island jsem si tuto knihu nemohl nechat ujít. A vskutku, Powers je zjevně autorem některých pirátských stereotypů nejen z Monkey Islandu, ale i Pirátů z Karibiku. Kniha má hutnou dobrodružnou atmosféru, jen v bojových scénách jsem se trochu ztrácel, to je ale jako vždy moje chyba, nikoliv chyba autorova. 80%

2 28.07.2014

Prakticky nutnost pro všechny vyznavače libertariánského světonázoru a obdivovatele Miltona Freemana. Pokud jste trpěli při prezentaci levicových vizí v dílech Chiny Miévilla, toto je kniha pro vás! Odhlédneme-li od politického podhoubí, jde o klasickou scifi 60. let s měsiční základnou, skafandry a geniálním počítačem. I když jsem politicky blíže Miévillovi, i tak dávám panu Heinleinovi 90%.

5 28.07.2014

Z prvních dvou (a zejména z druhého) dílů této série jsem byl nadšen, a tak jsem po dílu třetím sáhl takřka ihned poté, co se objevil na pultech. Tento díl (po výtečném úvodu s minulostí Inevery, který jsem zhltl jedním dechem) se však zhruba před polovinou dostal do fáze, kdy se děj natolik zpomalil a rozmělnil, že jsem skoro úplně ztratil chuť knihu číst. Příběh byl bez napětí (byl-li vůbec jaký), postavy (zejména z linie Arlena, Rojera a spol.) se chovaly tak, že mi jejich osud byl lhostejný. Celkově kvalita "pseudoarabské" krasijské linie převýšila ty ostatní - jakmile skončila a autor přešel k liniím ostatním, šel prožitek rapidně ke dnu. A lze jen souhlasit s ostatními čtenáři v tom, že kniha nemá žádný konec, byť aspoň dílčí. Pro mě jedno z největších zklamání v sériích vůbec, nicméně mám obavu, že jakmile vyjde další díl, že mi autor vytáhne z kapsy dalších pár stovek a stejně si ho přečtu. Už mi ovšem současná záliba (nejen fantasy) autorů v sériích začíná lézt krkem.

28.07.2014

Sláva! Konečně něco, kde let ve vesmíru nepáchne militárií a nejde o střet s tisícem a jedním cizích druhů MZáků. Tahle kniha je návratem do zlatého věku se všemi potřebnými rekvizitami: generační lodě, teleporty, postapokalyptické planety, nebo planety obydlené divnými stvořeními s kolektivním vědomím.

5 28.07.2014

Vizuálně naprosto úžasné. Už jen za nápad prolnout text s mysteriozními fotografiemi si autor zaslouží velké uznání. První polovina knihy se čte jedním dechem, přičemž atmosféra by se dala krájet. Bohužel později trpí syndromem nové série hvězdných válek - po odkrytí tajemství je všechna atmosféra tatam. Navíc v druhé půlce jsem si připadal, jako když čtu Harryho Pottera, originalita se prostě vytratila. Velkým zklamáním byl otevřený konec, jako by už snad dnes nikdo neuměl napsat nic jiného než sérii.
Dal bych míň (zhruba kolem 60%), nebýt té úžasné první půlky knihy, od které jsem se nemohl odtrhnout.

1 28.07.2014

Na rozdíl od prvního povídkového dílu je dvojka už uceleným příběhem. Výtečný retromix následujících ingrediencí:
- Indiana Jones
- Rodokaps
- trochu Jules Verne

Bavil jsem se královsky, tedy až na závěrečnou vyvražďovačku s ghůlami (ano, ghůlami, opravdu to skloňuji správně). Nicméně nechuť k akčním scénám je asi mým vlastním problémem.

1 28.07.2014

Atmosféra amerických padesátých a šedesátých let z této knihy přímo čiší. Český čtenář detailně neseznámený s u.s. reáliemi té doby asi bude zejména v druhé polovině knihy tápat, pokud ovšem nepoužije wikipedii; pokud bude mít zájem, pak se s panem Kingem zábavnou formou seznámí s podhoubím atentátu, i např. s osobní historií Lee Harvey Oswalda. Není to zcela klasická kingovka, ale i tak ji lze doporučit.

5 28.07.2014

Ty bláho! Ve svém životě jsem znechuceně odložil jen málo knih, nicméně tohle je jedna z nich. A není to jen tím, že homosexuální romance není mým šálkem čaje. Tahle dvojka byla vážně P-Ř-Í-Š-E-R-N-Á (první díl byla pro mně obstojná oddychovka) a nedala se ani číst, ani dočíst.

Na rozdíl od Pána Prstenů a nově i Hobita není u Húrinových dětí fantasie čtenáře kontaminována filmem (nic proti nim). Kulisou je potopená země Beleriand a postavy jsou o poznání temnější a rozervanější, než v známějších dílech. Na druhou stranu dílo nedosahuje takového stupně autorovy posedlosti množstvím postav, takže ač je vzadu obligátní rejstřík, nebudete do něj nahlížet každých pět minut jako u Sillmarilionu, což je jistě pro čtenáře klad. Pro každého fanouška Středozemě by měla být povinnost tuto knihu znát a přečíst. ****1/2 - půl hvězdičky jsem srazil za to, že dílo není delší, i tak je úžasné, co dokáže Ch. Tolkien z té hory otcových papírů (sám mám tátu vědce a vím, jak to může vypadat) vydolovat za skvosty

6 28.07.2014

Nyní přečteno po X letech od doby, kdy mi tato kniha byla kýmsi zapůjčena zhruba kolem mého sedmnáctého roku.. A stále neztratila své kouzlo, i když mi nyní připadá o poznání více naivnější a o poznání méně epičtější než posledně (mluvící havran mne tentokrát iritoval neskutečně). Každopádně na seznámení se žánrem, popřípadě na přitažení potomka ke čtení fantasy, je toto dílo ideální!

3 28.07.2014

Fascinace anglosaských spisovatelů romantickými hvězdami poezie 19. století je opravdu neuvěřitelná. Kdo by čekal, že scifista jako já se v literatuře hned dvakrát vydá do bydliště Johna Keatse na římských španělských schodech, a přesto se to stalo - prvně v Simmonsově Endymionu a podruhé zde. Pro našince, který nemá osudy těchto básniků v malíku, může výt kniha dosti obtížně čitelná, a přesto je zajímavá a páně Powersovy vize roztáčejí fantazii na plné obrátky.

Knize ovšem chybí silnější příběh, který by čtenáři poskytoval motivaci ji otevřít a vydat potřebnou energii ke čtení, které samo o sobě je zhusta náročnější než běžný denní program, takže klasických pár desítek čtení před spaním opravdu nepřipadá do úvahy. Ke konci mne kniha natolik unavila, že jsem si na pár dní odskočil k jiné a po návratu jsem téměř nevěděl, kde mi hlava a postavy stojí.

Pro mě hodnocení 7/10, ale pokud máte čas se knize věnovat i pár hodin denně, zážitek jistě bude i lepší.

28.07.2014

Přiznám se bez mučení - napoprvé jsem tuhle knihu nedal. Vrátil jsem se k ní asi po třičvrtě roce a napodruhé už jsem byl úspěšný. Hostina pro Vrány trpí všemi neduhy prostředních dílů sérií - příběh zde nezačíná, ani nekončí, a pouze se pohybuje vpřed. Problém je v tom, že se pohybuje kupředu tempem naloženého amerického pásového transportéru pro Space Shuttle, jiným slovy se strašlivě vleče. Být to dílo kohokoliv jiného naž páně Martina, snad by to ani nikdo bez nemilosrdné práce vydavatelových nůžek nevydal, totiž prokousat se desítkami a snad i stovkami postav, o nichž jste sice někdy četli, ale máte pocit, že jste o nich v životě neslyšli je opravdu náročné i pro jinak nadšeného čtenáře Hry o trůny. Tím nechci říci, že kniha nemá zajímavé pasáže; opravdu zajímavý byl vhled do života Železných mužů a ani příběh Brienne nebyl k zahození. Linie Jamieho ovšem byla pro mne utrpením. A čím se jednotlivé linie více větví, tím je nesnesitelnější autorovo přebíhání mezi nimi. Dojmy tedy smíšené, ale Tanec s draky mi to číst nezabrání. Když už jsem tu sérii jednou začal, tak už ji i dokončím. ***

2 28.07.2014

Na tuto knihu jsem se velmi dlouho těšil už od doby, kdy vyšla v XB-1 a v medailonku autora bylo tenkrát zmíněno, že autor rozšíří povídku do románového rozsahu. Z povídky jsem tenkrát byl nadšen a svět utvořený na jeho bázi funguje i jako román. Přesto se mi zdálo, že povídka, která tvoří prvních několik desítek stran knihy, stále atmosférou převyšuje její zbytek. I v dalších částech knihy ale vládne báječná postapo atmosféra, čtenář může díky autorově umu přímo nasávat zatuchlý vzduch sila a společně s postavami se nechat ubíjet převodem z plusminus použitelného společenského zřízení k tvrdé technokratické totalitě, která zákonitě vyprovokuje krvavou revoluci. 80%

9 28.07.2014

Kingovka jak ze starých časů, vůbec nemusíte mít strach, že by se jednalo o nastavovanou kaši z Osvícení – Overlook a jeho hnijící obyvatelé jsou jen jakýmsi doplňkem. Jde prakticky o plně samostatný román, i když znalost „jedničky“ je určitě výhodou. Zejména ve středu knihy se od ní prakticky nelze odtrhnout, mistr nám servíruje své typické kingovské rekvizity opravdu v ďábelském tempu. Lze souhlasit s tím, že v závěru knihy jde vše možná až příliš hladce, na druhou stranu King není G.R.R.Martin, aby nám všechny hlavní sympatické postavy pozabíjel (jediná zemřelá kladná postava zemře na lůžku přirozenou smrtí). Hlavní záporáci v podobě amerických „buranů“, kteří křižují ameriku ve svých monstrozních karavanech (a paradoxně označují za burany všechny ostatní), jsou velmi originální a každý, kdo navštívil státy, asi bude vědet o jakou společenskou vrstvu se jedná. Celkově jsem byl nadšen a je neuvěřitelné, co je King schopen po desítkách napsaných knih ještě vyplodit – už se těším na Mr. Mercedes!

8 22.06.2014

S ostatními názory je možno bezezbytku souhlasit. Atmosféra je něčím mezi Marlowem, filmem Outland z 80.let a Reynoldsovských space oper (včetně divného organismu, který do sebe nechává vrůstat lidská těla). Za mě jen výtka k přílišné délce knihy a tím způsobeného extrémně pomalého tempa, zejména v druhé polovině. Nebýt toho, je to dokonalá space opera!

4 11.06.2014

Sociálně vyloučená lokalita, rozvedený a vnitřně rozervaný detektiv s rodinnými spory, po 20 letech nalezené tělo mladé dívky. Na první pohled si čtenář řekne: další detektivka. Přes nespornou, ale poměrně nevýraznou detektivní zápletku jde ale spíš o sociální román, který čtenáře pohrouží hlouběji do společenského bahna Irska, o kterém, pravda, u nás v české kotlině mnoho nevíme a tak nám o něm může autorka navyprávět ledacos. Postavy jsou zajímavě napsané, nešustí papírem a rozhodně nejsou černobílé. Kniha trpí trochu rozplizlým koncem - detektivní zápletka je vyřešena asi ve třech čtvrtinách knihy a zápletka rodinná trochu vyšumí doprázdna. Jako zástupci mužské populace mne trochu iritovalo příliš ženské uvažování titulní mužské postavy. Popíjejícího zkrachovalce umí prostě lépe napsat Nesbo. Přes všechny neduhy knihy dávám 4/5.

05.05.2014

Heitzova variace na Lumleyho nekroskop. Místo doby studené války se ale Heitz zaměřuje více na 17. a 18. století, Turky, Habsburky a Srbsko. Příjemná oddechová četba, zejména v první polovině knihy, kde ještě všechna tajemství nejsou odhalena.

1 27.04.2014

Ruská odpověď Danu Brownovi to určitě není. Ovšem ruské je toto dílo až do morku kostí. Kde jinde, než v ruské knize se může čistokrevná hrůza na podestě chruščovského činžáku snoubit s lokacemi, jako je dětská knihovna kousek od Arbatu a několikastránkovým filozofováním na téma veteránu Velké vlastenecké válk a předělů mezi dětstvím, dospělostí a stářím. Nebýt těchto unikátních ingrediencí, šlo by asi jen o další řadové dílo na téma mayských předpovědí konce světa. Takto se to, aspoň pro mě, stalo jednou z nejsilnějších horrorových děl vůbec. Hodnotím 9/10. Nejste-li rusofilové, odečtěte si dva body.

3 15.04.2014

Kniha dýchá velmi hutnou viktoriánskou atmosférou, podobně jako Simmonsův Drood. Užijete si v ní rozličných parních zařízení (přesto si troufám tvrdit, že nejde o klasický steampunk), krinolín, dámských slunečníků i navenek cudné ale vespod pěkně divoké viktoriánské erotiky. K tomu všemu přidejte cestování časem na různé způsoby, řadu známých spisovatelů sci-fi z doby, kdy se žánr ještě nazýval vědeckým románem, sloního muže, Jacka Rozparovače i všetečného inspektora Scotland Yardu.

1 15.04.2014