stavlamich komentáře u knih

Hraničářův učeň nekončí! Tahle knížka se mi četla skvěle, líbilo se mi rozdělení na jednotlivé povídky, které byly vždycky o něčem jiném, ale přitom se tam objevovaly stejné motivy, typické pro sérii Hraničářův učeň. Přátelství, dobrodružství, odvaha, nebezpečí. Líbí se mi, jak se to všem tak hezky uzavřelo - Will s Alyss, Horác s Evanlyn, Halt s lady Paulinou, Gilan s Jenny... Tak to má být. Jsem zvědavá na dvanáctý díl. ^^

4 06.01.2019

Jak já mám Agathu Christie ráda! Co víc - Vánoce Hercula Poirota patří k mým nejmilejším případům. Vždycky mi to přišlo geniální. Ne že by snad jiné případy, které Poirot vyřešil, nebyly stejně tak geniální, ale tenhle je prostě můj opravdu oblíbený. Asi bylo lepší zvolit načasování čtení už teď na listopad, protože v prosinci by mi to možná zkazilo vánoční náladu. Pokud tedy nějakou budu mít, momentálně mám pocit, že žádné Vánoce ani nechci. :D :)

4 18.11.2018

Tohle byla velice silná a zajímavá kniha, ke které bych se bez čtenářské výzvy určitě nikdy nedostala. Kniha, v níž se jedna z postav jmenuje jako vy. Doktorka Vlasta di Lottiová, která se víc objeví až na konci. Na smutném konci života Františka Hodíka, truhláře, který se stal učitelem a něco po sobě zanechal. A nemělo by se na něj zapomenout. Stejně jako na řadu jiných osob(ností) z dějin. Bylo to místy obtížné čtení, ale vždy naplňující.

4 01.11.2018

Krátké, ale geniální. Prosté, ale dostatečně zajímavé a brilantně zpracované téma. Tak nějak selsky a přitom učeně. ♥

4 07.02.2016

Jste klan Kytice nebo klan Máj? Já rozhodně Kytice! Polednici znám už od raného dětství a ostatní balady mě taky vždycky bavily.

4 07.02.2016

Čtení tohohle prvního dílu mi zabralo asi dva měsíce, četla jsem sedmisetstránkovou verzi od Academie z Filmové řady. Přesto jsem si knihu doopravdy vychutnala a těším se, až během letních prázdnin, snad i dříve, nakousnu, tedy rozečtu, druhý díl! Jak to bude s hrdiny? Nechci se podívat na muzikál, z něhož zbožňuji písničku Do you hear the people sing?, dokud to nepřečtu. :D

4 07.02.2016

Překvapilo mě, jak podobný a přitom možná o trochu vtipnější je tenhle román svému filmovému zpracování, které znám už odmalička. Ke knize jsem se dostala vlastně náhodou a nelituji. Fakt jsem se zasmála. :)

4 07.02.2016

Vzhledem k tomu, že jsem zrovna před pár týdny četla Oldřicha z Chlumu, tedy knížku pro fanoušky série, která obsahuje mimo jiné i povídku s případem předcházejícím tomuto, jsem se docela vyznala a o to víc mě to bavilo. Ale víc napíšu asi až ve velmi kladné recenzi. :) Jubilejní Zločin na Bezdězu však doporučuji. :)

4 26.06.2015

Nádherná kniha, kterou napsal sám život. Krutě láskyplně, nenásilně bolestivé. Skvělé...

4 10.08.2014

Začátek byl super (zvlášť v porovnání s Cukrárnou v Paříži), Hannah s Conorem šli rovnou na věc :-D, pak se to docela dlouho tak nějak vleklo, ale v žádný bod to nebylo nepříjemné, naopak, Hannah mi jako hlavní hrdinka svou osobností docela sedla. Jo, vztah z Conorem byly od začátku samé red flags, ale jsem ráda, jak se to vyvinulo. Konec mě moc bavil, je skoro škoda, že se toho na posledních 60 stranách stalo tolik. Klidně bych toho napsala víc a zkrátila některé delší popisné pasáže nebo Hanniny úvahy o tom, jestli je riskantní přihlásit se na kurz vaření. Čtyři hvězdičky dát nemůžu, ale byla to dobrá knížka na odreagování a můžu ji doporučit, když nemáte přehnaná očekávání. :-)

3 05.11.2022

Naposled zamávám na cestu vlaštovkám
a pak se (navždy už?) zabedním v domě...
Málo jsem miloval?! (Když se teď takto ptám?)
– co je mně po lásce? Co je jí po mně...

Žádný jed, žádný pád, žádný hřeb do hlavy
žádná krev nestříká po stěnách ze žil
(žádný strach, že bych si ukousnul pohlaví...)
– lze mluvit o lásce, když jsem ji přežil?


Nelze. Hovořme o okouzlení Krchovským, o pravdách ve víně, které za střízliva nedávají smysl.

3 13.02.2022

Dokonale zlé, zákeřné a hlavně vyřešené. Tenhle díl mám obzvlášť ráda, i když v seriálu mě bavil o něco víc, protože tam jsou Hastings a Japp a Poirot je na léčebném pobytu, protože musí zhubnout. :D Tohle v knize není, a tak je to o trochu méně vtipné.

3 02.10.2021

Přemýšlela jsem, jak tuhle knihu hodnotit. Možná jsem ji prostě jen moc nepochopila, možná mi zkrátka nesedla. Nechápala jsem, proč se vyprávění o Kláře neobešlo bez asi milionu různých drobných dalších vyprávění. Proč každá osoba, která se s Klárou setkala, musela dostat svůj životopis a rodokmen posledních tří generací. Zvlášť na začátku to pro mě bylo velmi matoucí, ale táhlo se to celou knihou a vlastně to nejdůležitější se beztak stalo až v posledních kapitolách. Takže celou knihu čekáte na to, až se stane ta jedna věc, je vám jasné z jedné zmínky, že k tomu dojde, ale pak se to pořád nějak odkládá, nakonec je to na konec nasazené tak trochu křečovitě.
Oceňuji jiný pohled na Němce, na odsun a tak, to rozhodně. Styl psaní mi ale moc nesedl, postavy mi k srdci také nepřirostly. Nicméně zajímavý námět na morální dilema.

3 31.05.2021

Hodně se mi líbila forma, včetně deníkových zápisů z doby i před listopadem, kde byla možnost poznat autorku trochu blíž. Vážně mi byla sympatická a myslím, že bych spoustu věcí tehdy viděla a prožívala podobně. Minimálně co se týče emocí, vnitřního zmatku, lásky. Ostatně ta milostná linka, ta proměnlivost emocí každým dnem/zápisem - to znám moc dobře. Možná jsem čekala něco jiného od popisu revolučních událostí, ale vlastně asi ne. Problém tam asi byl v tom, že už to bylo zpracované hodněkrát a bohužel autorka se v určitý bod rozhodla, že bude spíš popisovat, co se děje, než jak to sama vnímá. I když to taky není úplně pravda, hodně ve mně rezonuje ta úvaha o tom, kde se vlastně všichni ti demonstranti vzali, co je to za lidi a co z toho všeho bude.
Určitě doporučuji přečíst si to. Asi je to dobré hlavně pro patnáctileté, šestnáctileté, když se o sametové revoluci teprve učí. :)

3 05.05.2021

Jo, moc mi to nepomohlo vyhrabat se z té úzkosti a smutku, který poslední dobou cítím. Ale to není důvod, proč dávám čtyři hvězdičky.
Nedávám tři hvězdičky, ačkoliv se mi kniha spíš jen líbila než že bych z ní byla nějak víc nadšená. Jo, příběh byl pojatý zajímavě, bylo to silné, mrazivé, nespravedlivé a bohužel i dost představitelné. Hodně mi to připomínalo Příběh služebnice, ale možná jen proto, že to jsem poslouchala před pár týdny. A samozřejmě tu byla patrná inspirace Čínou a obecně realitou v jiných zemích, což není lehké téma ani náhodou. Maja byla fajn, líbilo se mi načtení v podobě Evy Elsnerové. Moc jsem nepochopila, proč tam musela být Vilma Cibulková, ale hlavně pro mě bylo dost náročné číst ty pasáže od Magdaleny alias Lenky namluvené Veronikou Kubařovou. Tahle herečka je skvělá a mám ji ráda, ale poslední dobou je všude a v téhle roli mi prostě moc nesedla. Ale určitě se dá namítnout, že postava Lenky byla skvěle napsaná, ukázka toho, co se s vámi stane, když vám vymyjou mozek. Dobře. Ovšem ten konec pro mě byl trochu neuchopitelný.
Skoro bych řekla: typická Mornštajnová. Vlastně mi přišlo, že tu bylo míň takové té všednodennosti a rodinného života a mnohem víc politiky a vykreslování toho světa. Což mi vlastně nevadilo. Nemyslím si, že je kniha nějak horší než ty předchozí. Jen prostě když pořád pijete silný kafe, v jeden bod už nejste schopni u každé smutné knihy brečet. A nebo za to nemůžou knížky, ale můj současný stav.

Tak jako tak, je to dobrá kniha, určitě stojí za to. Popravdě mi opravdu přišla uchopitelnější a pravděpodobnější než ten Příběh služebnice.

3 30.04.2021

Co říct - je to pěkná knížka. Dobrodružná. Zajímavá. Dost krutá. Stylem vyprávění, popisem krajiny, charakterů a jakýmsi představením ideálů mi připomínala knihy Julese Verna (třeba knihu Patnáctiletý kapitán). Příběh je vyprávěn z pohledu psa, psi mají lidské vlastnosti, ale také zvířecí charakter. Musím se přiznat, že na mě byly některé pasáže až moc kruté. Já se ve psech nevyznám, určitě ne. Kdybych měla psa, tak ho rozmazlím. Nedovedu si představit, že by jakékoliv zvíře chtělo být bito, i proto nemám ráda třeba dostihy (kde podle mě jde o dost divné týrání koní). Věřím, že každé zvíře si v sobě uchovává nějakou divokost, ale snažit se ji vymámit klackem mi přijde dost absurdní.
A jo, vím, že tahle knížka je ze začátku dvacátého století. To ale nic nemění na mém dojmu.

3 17.02.2021

Krásná knížka, povídky vhodné jak pro děti, tak pro dospělé. Já a fyzika jsme si nikdy moc nerozuměly, ale tyhle příběhy se pochopit dají a navíc jo, fyzika je opravdu všude (ale stejně tak i všechny jiné vědy, že). Nedokážu samozřejmě posoudit faktickou přesnost, mnozí si stěžují, že je to moc zjednodušené, ale popravdě mi přijde lepší rozumět něčemu aspoň základně, ale skutečně, než se učit vzorečky a teorie, které nejste pak schopni sami vysvětlit. Takže možná to není vhodná knížka pro fyziky, ale pro takové laiky jako jsem já, je to asi ten nejlepší způsob, jak se dostat k fyzice.

3 12.02.2021

Jsem mile překvapená - byla to totiž vážně docela legrace. Nejvíc mě pobavil asi původ Harryho jizvy na závěr. Jo a taky profesor Grape a jeho láska k Beatles.

Tahle knížka je jednou z patnácti nejhůř hodnocených na Databázi knih - upřímně nechápu proč. Nehraje si na žádné veledílo, naopak paroduje všechno a všechny, zároveň ale některé sporné věci zajímavě vysvětluje (a upřímně - kdo z vás si nikdy nepoložil otázku, jak je to se záchody a přívodem vody v Brada- pardon, v Neštovicích, proč byl Harry někdy takový ňouma, proč si ho vůbec Dursleyovi/Donkeyovi vzali k sobě nebo proč sakra kouzelníci jen tak posílají dopisy soví poštou). Nevím, jestli se pustím do dalších dílů, spíš ne, nicméně tohle bylo opravdu milé překvapení. Když od toho nic neočekáváte a když se dokážete trochu povznést nad originál a nebrat to tak vážně, pak to vážně docela ujde. :)

3 06.02.2021

Zajímavá knížka. I tahle pochází z pera Karla Kaplana (tento historik, byť občas označován jako komunistický, se čte opravdu dobře), literárně upravil Vilém Hejl. Tolik informací o Táborech nucených prací, o trestech pro odsouzené politické vězně, třídní nepřítele či "reakci", ale také pro katolíky, inteligenci a židy, jde z toho trochu hlava kolem. Byla to poslední knížka, kterou jsem v rámci přípravy na olympiádu přečetla. Tohle téma je nosné a je určitě důležité o komunistických zločinech neustále mluvit, protože všechno je možné i dneska... Ale už toho násilí, toho zvěrstva bylo moc. Snad bude příští knížka trochu veselejším čtivem...

3 19.12.2020

** spoiler alert ** Panebože, to byl boj. Vážně jsem měla problém to doposlouchat, pouštět další kapitoly... Jennifer i Ellie mi byly naprosto nesympatické, chovaly se hloupě. Jasně, ocitly se v těžkých situacích, ale mohly si za to jen a jen samy a ten postoj "vždyť já dělám správnou věc" prostě nešel odůvodnit. Nechci to až tak moc hejtovat, protože se tam objevilo pár dobrých myšlenek jako role ženy ve společnosti či funkčnost manželství. Ale jen díky tomu je tam ta druhá hvězdička.
Bohužel mi nesedly nejen postavy, ale taky vypravěčka. Já nevím, jestli jen měla nějaký divný přízvuk nebo si schválně šlapala na jazyk, ale bylo to vážně otravné. Utrpení. Navíc nechápu, proč doháje udělala z Lawrence nějakou zrůdu (respektive za to může autorka sama, ale tím, že jeho hlasem mluvila naprosto retardovaně a nepřirozeně, z něj vážně dělala něco, co nebyl). Přišlo mi, že muži mají v tomto díle vystupovat jako ti negativní - ten, který naléhá, ten, který je nevěrný, ten, který je bossy a zlý na svou manželku... Dokonce i Rory coby ten, který si nenechal srát na hlavu. Respektive nechtěl nechat, ale samozřejmě to musí mít happy ending a tak nakonec všichni najdou svou pravou lásku, i když teda ti muži jsou dost chudáci, protože ty ženský se chovají hrozně... no a jako ženský. Neříkám, že já bych se tak taky nechovala. Jen že to na mě nepůsobilo ani trochu pozitivně, ale zároveň ani moc reálně.
Vemte si příklad - Jennifer se vyspí s Antoniem, který kvůli ní opustil svou rodinu a dítě, ale pak bez jediného slova nebo vysvětlení odejde. On jí řekne "jestli odejdeš (podruhé!), už na tebe nebudu čekat." Ona je chvilku děsně rozrušená, co si to ten Antonio dovoluje dávat jí taková ultimáta, vždyť přece vůbec nemůže rozumět tomu, jaké to je, když má malé dítě. Bože. O tom to celé je: on to moc dobře ví. Tak mu prostě řekni, že ti za to nestojí a že je ti líto, že tys mu za to stála. Ale nedělej z něj toho špatného, protože chtěl, aby sis vybrala jeho, když on si vybral tebe (k čemuž jsi ho nejspíš taky domanipulovala...)

No nic, aspoň už chápu, proč prodávají knihy Jojo Moyes v Kauflandu za 3 eura.

3 19.12.2020